Čínská auta půjčená norskou armádou tajně nahrávala vojenská cvičení. Uložila i přístupové kódy, vojáci je používali dál

Když vojáci norského Heimevernetu v polovině září nasedali do pronajatých aut, aby se přesunuli mezi kontrolními body cvičení Øvelse Hovedstad, netušili, že se každý jejich pohyb zaznamenává. Auta automaticky ukládala video z kamer snímajících okolí vozu, kdo nastupoval, kdo vystupoval, kudy se jelo, kde se zastavilo a jak dlouho. Zachytila i okamžiky, kdy vojáci zadávali přístupové kódy u bran a dveří vojenských objektů. Přesto se v nich jezdilo dál. Během probíhajícího cvičení prostě nebyla po ruce náhrada.

Pět dní v Oslu s kamerami na kolech

Cvičení Øvelse Hovedstad probíhalo od 14. do 18. září 2026 přímo v Oslu a přilehlém regionu Akershus. Účastnilo se ho téměř pět tisíc vojáků. Šlo o největší letošní cvičení Heimevernetu, které zahrnovalo kontroly vozidel, pohyb kolem vládních budov a přesuny v hustě zastavěné oblasti. V takovém prostředí není video z auta banalita, je to záznam tras, režimu objektů, bezpečnostních návyků a tváří lidí v uniformách.

Pronajaté vozy pocházely od společnosti Hertz Norge, kterou provozuje firma First Rent A Car Norway AS. Ta spadá do skupiny First Rent, konsolidované pod Volvo Cars. A Volvo Cars? Oficiálně je vlastněno čínskou Zhejiang Geely Holding, konkrétně Geely Sweden Holdings drží přibližně 78,65 % akcií a hlasů. Vlastnický řetězec od norského volantu k čínské mateřské firmě je tedy krátký a dobře zdokumentovaný.

Co přesně auta zachytila, a co zatím nevíme

Podle svědectví účastníků cvičení, které citoval norský server Forsvarets Forum, vojáci v autech objevili uložené videozáznamy. Ty zachycovaly:

• pohyb osob v okolí vozidla,
• nástupy a výstupy posádek,
• trasy jízd a délku zastávek,
• zadávání bezpečnostních kódů u vojenských bran a dveří.

Důležité je ale říct, co doložené není. Veřejně neexistuje potvrzení, že se záznamy z těchto konkrétních vozů odeslaly kamkoli mimo auto. Žádný zveřejněný forenzní protokol zatím neprokazuje exfiltraci dat ani přístup čínských státních aktérů. Parlamentní dotaz, který poslanec Himanshu Gulati podal 8. října 2026 na norském Stortingu, dosud nemá zveřejněnou odpověď ministra obrany.

To ovšem neznamená, že riziko neexistuje. Norská bezpečnostní agentura NSM už v únoru 2025, tedy více než rok před incidentem, veřejně varovala, že moderní vozidla vytvářejí nové zranitelnosti a že hrozby mohou přicházet i přes dodavatelské řetězce. A norská kontrarozvědka PST ve své hrozbové zprávě pro rok 2026 označuje Čínu za významnou a rostoucí zpravodajskou hrozbu v Norsku, zejména v kyberprostoru.

Proč se v autech jezdilo dál

Odpověď je prozaicky logistická. Norské ozbrojené síly mají rámcovou smlouvu na pronájem vozidel uzavřenou v roce 2024 na období do května 2028 v maximální hodnotě asi 900 milionů korun. Armáda sama přiznala, že nemá obecný zákaz používat auta podle země původu výrobce. Když se uprostřed pětidenního cvičení s pěti tisíci vojáky ukázalo, že vozy nahrávají, alternativní flotila jednoduše nebyla k dispozici. Pokračování v používání tedy nebylo bagatelizací, bylo to přiznání, že logistika nedokázala přepnout.

Právě tady leží jádro problému. Nejde jen o to, že auto je čínské. Jde o to, že armáda vpustila do citlivého prostoru připojené civilní vozidlo plné senzorů, aniž předem ověřila, co všechno sbírá. Moderní auta, bez ohledu na značku, umějí zaznamenávat video, zvuk, polohu i telemetrii. Vyšší geopolitické riziko ale vzniká tam, kde je výrobce, vzdálená správa nebo datová cesta spojena s jurisdikcí, před níž bezpečnostní úřady výslovně varují.

Norsko není samo, reaguje celé NATO

Polská armáda v únoru 2026 zakázala čínská auta v zabezpečených vojenských prostorech a současně zakázala párování služebních telefonů s infotainmentem čínských vozů. Izraelský bezpečnostní sektor podle oborového média CTech omezuje čínské vozy na základnách a u některých ponechaných modelů provádí „sterilizaci“ mediálních systémů. Německý Bundeswehr od března 2026 znovu zpřísnil pravidla pro pořizování obrazového materiálu uvnitř vojenských zařízení, právě kvůli obavám ze zpravodajského vytěžování digitálních stop.

A český kontext? NÚKIB už 3. září 2025 vydal varování před předáváním dat do Číny a vzdálenou správou z čínského území. Mezi rizikové produkty výslovně zařadil i připojená vozidla. Nejde o plošný zákaz, ale o povinnost riziko vyhodnotit. Ministerstvo obrany ČR pronájem osobních aut využívá, vlastnickou strukturu dodavatelů je ale nutné ověřovat případ od případu.

Senzory na kolech jako systémové selhání

Pro běžného řidiče je nahrávání okolí autem hlavně otázka soukromí. Pro vojenské cvičení v hlavním městě jde o něco jiného: trasy, zastávky, kódy vstupů a tváře vojáků tvoří materiál vhodný minimálně pro mapování návyků a objektů. Norský incident neodhalil špionážní operaci, odhalil mezeru v tom, jak armáda pracuje s technologií, kterou si sama půjčila.

Pět tisíc vojáků cvičilo obranu Osla. Auta, ve kterých se přesouvali, mezitím tiše sbírala přesně ten druh informací, proti jejichž úniku mělo cvičení chránit.