Rusové si v Tádžikistánu otevírali bankovní účty, aby obešli sankce. „Vrazil jim nůž do zad“

Když v březnu 2022 Visa a Mastercard pozastavily operace v Rusku, miliony lidí ztratily přístup k mezinárodním platbám přes noc. Ruské karty přestaly fungovat v zahraničních obchodech, na internetu i v bankomatech mimo domácí síť. Vznikla obrovská poptávka po náhradní cestě, a jednou z nejpohodlnějších se stal Tádžikistán. Země, kde mezinárodní karetní sítě běžně fungují, kde regulátor výslovně uváděl, že cizinci mohou získat místní kartu a dobíjet ji ze zahraničních účtů, a kde některé instituce umožňovaly otevřít účet na dálku, bez osobní návštěvy pobočky. Právě tato cesta se na přelomu září a října 2026 dramaticky zúžila.

Jak tádžická oklika fungovala

Princip byl prostý. Ruský klient si na dálku zřídil účet u tádžické finanční instituce, získal kartu napojenou na mezinárodní platební síť a mohl s ní platit kdekoli na světě, v e-shopech, hotelech, u předplatných služeb. Peníze na kartu posílal převodem ze zahraničního účtu. Nešlo o sofistikované finanční inženýrství ani o praní špinavých peněz v klasickém smyslu. Šlo o retailovou okliku: způsob, jak si běžný Rus objednat zboží z evropského obchodu nebo zaplatit za software, který ruskou kartu odmítne.

Oficiální FAQ Národní banky Tádžikistánu tento model přímo popisovalo: cizinec získá kartu místní instituce a dobíjí ji převody ze zahraničí. Humo, původně mikrofinanční organizace, která v létě 2025 získala plnou bankovní licenci a obsluhovala přes 370 tisíc klientů, patřila mezi instituce, které tuto službu nabízely. Část procesu šlo zvládnout vzdáleně: veřejná nabídka Humo Online popisuje vzdálenou identifikaci přes aplikaci s jednorázovým kódem, fotkou pasu a selfie klienta s dokladem.

Poptávka navíc stoupla po lednu 2025, kdy kazašské banky zpřísnily pravidla pro cizince bez trvalého pobytu. Karty pro nerezidenty tam začaly platit maximálně dvanáct měsíců. Část ruských klientů se podle informací potvrzených Humo Bank přesunula právě do Tádžikistánu.

Co přesně Humo udělala, a proč to bolí

Koncem září 2026 dostali ruští držitelé dálkově otevřených karet od Humo Bank notifikaci: do 30. září 2026 musí osobně přijet do pobočky v Tádžikistánu a projít biometrickou identifikací. Kdo to nestihne, přijde od 1. října o standardní režim karty.

Podle odpovědi zákaznické podpory, kterou citoval server DP.ru, nešlo o okamžité zmrazení peněz. Omezený režim znamenal:

• žádné další dobíjení účtu,
• možnost utratit stávající zůstatek,
• výběr hotovosti v kompatibilních bankomatech,
• převod zůstatku jinam po konverzi do rublů.

Peníze tedy nezmizely. Ale karta přestala plnit svůj hlavní účel: být funkční náhradou za zablokovanou ruskou Visu nebo Mastercard.

A právě tady je onen „nůž do zad“. Banka v klientské komunikaci odkazovala na ochranu před podvodnými operacemi. Jenže pro ruského klienta, který si účet zřídil legálně v rámci pravidel, která sama banka nabízela, vypadá situace jinak: dosud tolerovaná služba se ze dne na den mění v past s krátkým ultimátem. Veřejné podmínky Humo přitom popisují i vzdálenou identifikaci, ale dotčeným Rusům bylo řečeno, že musí přijet osobně. Tento kontrast mezi obecnými pravidly a specifickým režimem pro vybranou skupinu klientů je jádrem frustrace.

Proč se oklika uzavírá právě teď

Humo Bank nejednala ve vzduchoprázdnu. Evropská unie v 19. sankčním balíčku z října 2025 výslovně zavedla transakční zákaz pro třetizemní banky a operátory, kteří pomáhají s obcházením sankcí. Evropská komise otevřeně sbírá informace o vzorcích obcházení přes třetí země a koordinuje zásahy.

Tádžický regulátor tuto zprávu slyšel hlasitě. V dubnu 2026 Národní banka Tádžikistánu oznámila, že tři tádžické finanční instituce byly vyškrtnuty ze sankčního seznamu EU, a spojila to s posílením dohledu, compliance a standardů proti praní peněz. Jinými slovy: tádžická strana měla silnou motivaci „čistit“ reputaci svého finančního sektoru. Humo, čerstvě transformovaná z mikrofinanční organizace na plnohodnotnou banku, vstoupila do viditelnějšího regulatorního režimu, kde je každé pochybení dražší.

Podle nás jde o kombinaci tří faktorů: sankčního tlaku ze strany EU, reputační opatrnosti po zkušenosti se sankčním seznamem a interního řízení rizik instituce, která si nemůže dovolit být vnímána jako „prádelna“ pro obcházení sankcí.

Všechny cesty vedou ke zpřísnění

Tádžikistán není osamělý případ. Trend je regionální a jednoznačný:

• Kazachstán – od ledna 2025 platí pro nové karty cizinců bez pobytu maximální platnost 12 měsíců.
• Gruzie – TBC Bank vyžaduje pro dokončení otevření účtu osobní návštěvu pobočky s pasem.
• Arménie – banky jako Evocabank nebo Ameriabank umějí zahájit proces online, ale vyžadují silnější dokumentaci, AML přezkum a u části procesů originály či ověřené kopie dokladů.

Směr je všude stejný: méně dálkového komfortu, více osobní identifikace, kratší platnost karet a vyšší ochota banky klienta rovnou odmítnout. Éra „rychlého online zřízení zahraniční karty z gauče v Moskvě“ se rozpadá.

I pro české firmy a občany má tento vývoj nepřímé důsledky. Český Finanční analytický úřad klasifikuje Rusko jako vysoce rizikovou třetí zemi, což znamená zpřísněné podmínky pro jakékoli finanční vztahy s vazbou na Rusko, od nemožnosti dálkové identifikace klienta po povinnost bank reportovat vklady ruských státních příslušníků přesahující stanovené limity.

Žádná cesta úplně nezmizela, ale pohodlná už není

Nějaká alternativa pro Rusy hledající přístup k mezinárodním platbám stále existuje. Ale každá vyžaduje osobní cestu, silnější dokumentaci a ochotu akceptovat riziko, že se pravidla změní znovu, stejně nečekaně jako u Humo. Masově škálovatelná a levná oklika, jakou tádžické dálkové karty představovaly, je minulostí.

Humo Bank svým klientům peníze neukradla. Ale vzala jim přesně to, kvůli čemu si účet otevřeli: bezstarostný přístup k mezinárodním platbám odkudkoli. Pro tisíce Rusů, kteří do Dušanbe nikdy fyzicky nevkročili a vkročit nehodlají, je výsledek stejný jako zablokovaná karta.