Kanada převzala první dva letouny F-35A. Jedna z největších objednávek v historii ale visí na vlásku kvůli Trumpovi

Dne 22. října 2026 přistály na arizonské základně Luke dva letouny s kanadskými znaky, CF-35A s výrobními čísly AR-1 a AR-2. Piloti Královského kanadského letectva (RCAF) je převzali v tamním výcvikovém centru F-35, kde se mají učit ovládat stroj, na který Kanada čeká přes dekádu. Jenže zatímco na pojezdové dráze v Arizoně se slavilo, v Ottawě zůstává otevřená otázka, která je mnohem větší než dva letouny: dorazí do Kanady všech 88 objednaných kusů, nebo Trumpova obchodní válka přepíše jednu z největších zbrojních zakázek v kanadské historii?

Objednávka za stovky miliard, která stále bobtná

Když kanadská vláda v lednu 2023 oznámila nákup 88 letounů F-35A, mluvila o 19 miliardách kanadských dolarů (zhruba 330 miliard Kč) a o největší investici do RCAF za třicet let. Jenže čísla od té doby narostla. Kanadský generální auditor v roce 2025 přepočítal projektové náklady na 27,7 miliardy CAD, tedy asi 480 miliard Kč. A to ještě není všechno: auditor identifikoval nejméně dalších 5,5 miliardy CAD (přes 95 miliard Kč) na infrastrukturu, výzbroj a další prvky nutné pro plnou operační schopnost, které v původním rozpočtu vůbec nefigurovaly.

Kanada je právně zavázaná k první tranši 16 strojů. K 31. březnu 2025 už bylo závazně alokováno 935 milionů CAD na výrobu prvních čtyř kusů a dlouhodobé položky pro dalších osm. Dalších zhruba 516 milionů CAD Ottawa utratila doma na přípravu projektu. Prvních osm strojů má do roku 2027 zůstat v Arizoně pro výcvik, teprve od roku 2028 by měly letouny začít přistávat na kanadské základně Cold Lake.

Trumpova cla jako politický rozbušek

Technicky F-35A nikdo nezpochybňuje. Problém je politický. Když Donald Trump na začátku roku 2025 rozjel obchodní válku a uvalil na Kanadu cla, premiér Mark Carney v březnu téhož roku nařídil přezkum celé zakázky. Argument nezněl „F-35 je špatný stroj“, ale „Kanada je příliš závislá na americkém obranném průmyslu“.

Carney v červnu 2025 slíbil, že přezkum skončí do konce léta. Neskončil. Ještě 27. dubna 2026, tedy půl roku před převzetím prvních dvou kusů, ministr obrany potvrdil agentuře Reuters, že přezkum pokračuje a že na stole zůstávají i jiné zahraniční stroje. Přezkum zkoumá, zda F-35 stále představuje nejlepší volbu z hlediska schopností, ceny, ekonomických přínosů, závazků vůči NORAD a NATO i strategických partnerství.

Paradox celé situace: Trump neohrožuje zakázku přímo. Pentagon F-35 Kanadě rád prodá. Ale širší americká politika (cla, rétorika o anexi Kanady, obchodní konfrontace) vytvořila v Ottawě prostředí, kde je pokračování v americké zbrojní zakázce za stovky miliard politicky toxické.

Cesta zpět by bolela víc, než se zdá

Jedinou veřejně pojmenovanou alternativou je švédský Saab Gripen E, poražený finalista původní soutěže. Saab drží kanadskou kartu při životě: v červenci 2026 podepsal s kanadskou firmou CAE memorandum o výcviku a podpoře Gripenu v Kanadě a dál nabízí model „vyrobeno, udržováno a modernizováno v Kanadě“.

Jenže přechod na Gripen by nebyl jen výměna jednoho letadla za druhé. Kanada už vstoupila do infrastruktury F-35 tak hluboko, že i částečný obrat bude drahý:

• Na základnách Cold Lake a Bagotville se staví zabezpečené prostory TAC-SAPF specificky pro F-35.
• Výcvik pilotů a techniků v Luke AFB běží podle harmonogramu navrženého pro F-35.
• Přes 110 kanadských firem drží kontrakty v programu F-35 v hodnotě přes 3,6 miliardy USD; v každém vyrobeném F-35 na světě je kanadských komponentů za zhruba 2,2 milionu USD.
• Kolem 3 300 pracovních míst ročně závisí na účasti v programu.

Ministerstvo obrany si navíc interně připravilo argumentaci, že u F-35 neexistuje žádný americký „kill switch“, tedy že USA nemohou zvenčí zasahovat do elektroniky letounu. To je důležitý detail: hlavní politický argument pro přezkum je závislost na Washingtonu, ale technicky Kanada tvrdí, že stroj bude fungovat nezávisle.

Střední Evropa jede dál, Kanada váhá

Zatímco Ottawa přešlapuje, středoevropské země americké zbrojní programy nezpochybňují. Polsko už v roce 2026 zavádělo F-35 do aktivní služby, má osm strojů a celkový kontrakt na 32 kusů. Česká republika připravuje nákup 24 letounů F-35A s dodávkami do roku 2034, buduje infrastrukturu v Čáslavi a plánuje výcvik personálu v USA v letech 2029–2031. Slovensko v roce 2024 převzalo první dva F-16 v USA. Nikde v regionu neprobíhá politický přezkum kvůli vztahům s Washingtonem.

Kanadská nejistota kolem 72 potenciálně přehodnotitelných kusů přitom pravděpodobně nezmění cenu ani dostupnost F-35 pro ostatní kupující. Globální objednávky od dvaceti států přesahují 3 600 letounů, případný kanadský úbytek by se rozpustil v obrovském backlogu.

Co bude dál

Auditor upozornil, že stárnoucí CF-18 musí zůstat v provozu do roku 2032 a že RCAF už teď trápí nedostatek pilotů a techniků. Nové výběrové řízení by zabralo roky. Každý měsíc přezkumu zvyšuje riziko schopnostní mezery, období, kdy Kanada nebude mít ani staré, ani nové stíhačky v dostatečném počtu.

Dva CF-35A stojí na arizonském betonu a kanadští piloti se v nich učí létat. Zbývajících 86 strojů ale zůstává v politickém limbu, kde o budoucnosti kanadského letectva rozhodují spíš celní sazby a diplomatické vztahy než technické parametry letounu páté generace.