Rusové totálně vymazali ukrajinský řetězec. Epicentr zasáhli během jednoho dne ve čtyřech městech

Charkov, Záporoží, Vinnice, Poltava: čtyři města, čtyři zásahy do obchodních center jednoho řetězce. Vše během jediné noci a následujícího rána.

Sestřelený dron typu Shahed, nejspíše Geran-2 i Zdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)
                   

Večer 24. října dopadly první údery na charkovskou pobočku Epicentru. Do rána 25. října hlásily požáry a škody i další tři města. Firma to oznámila na Facebooku jedním příspěvkem, protože už nemělo smysl psát čtyři samostatné zprávy. Epicentr K, kdysi největší ukrajinský řetězec obchodních center se stavebninami, nábytkem, elektronikou i potravinami, se stal terčem koordinované vlny úderů, jaká nemá v historii ukrajinského maloobchodu obdobu. Nejde přitom o první ani druhý zásah. Jde o pokračování vzorce, který Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva popsal už v září jako „prudký nárůst útoků na maloobchodní, potravinové a logistické firmy“.

Jedna noc, čtyři města

Chronologie je stručná a tvrdá. Charkov dostal první ránu večer 24. října, Suspilne potvrdilo dva zásahy do obchodního centra v Osnovjanském rajonu, vypukl požár. V širší večerní vlně útoků na město zemřel nejméně jeden člověk, pět dalších bylo zraněno. Při hašení obchodního centra utrpěl zranění jeden hasič.

Během noci a časného rána 25. října přišly na řadu další tři města:

  • Poltava: bezpilotní letoun typu Šáhid zasáhl budovu Epicentru. Zraněna byla 52letá žena.
  • Záporoží: reaktivní bezpilotníky dopadly na obchodní centrum. Pracovníci podle dostupných zpráv nebyli zraněni.
  • Vinnice: zásah poškodil oddělení nábytku, požár zachvátil plochu 150 metrů čtverečních. Regionální zdroje u tohoto objektu nehlásily zraněné.

Čtyři města rozptýlená po celé Ukrajině od východu po západ. Nejde o frontovou linii, Vinnice leží stovky kilometrů od nejbližších bojů. Právě ta geografická šíře dělá z této vlny něco jiného než běžné ostřelování příhraničního Charkova.

Miliarda dolarů škod a třicet zničených objektů

Kdo chce pochopit, proč se mluví o „vymazání“ řetězce, musí se podívat na kumulativní čísla. Spoluzakladatelka Epicentru Galyna Herecha v září uvedla pro Interfax-Ukrajina, že firma eviduje přes 30 zničených nebo poškozených objektů, více než milion metrů čtverečních zasažených obchodních, logistických a výrobních ploch a škody přesahující miliardu dolarů, tedy zhruba 24 miliard korun.

Jen za poslední měsíc před tímto vyjádřením přišel Epicentr o 7 000 pracovních míst. Celkem firma zaměstnává 38 000 lidí.

Pro srovnání: útok na charkovský Epicentr z 25. května 2024 byl z hlediska obětí ještě děsivější, OHCHR tehdy ověřila 19 zabitých a 54 zraněných civilistů, ale šlo o jeden objekt v jednom městě. Říjnová vlna je jiná svou koordinovaností. Čtyři města najednou, jako by někdo systematicky procházel mapu poboček.

O dva týdny dříve, 14. října, Rusko zničilo poslední velký logistický komplex firmy v Chmelnyckyji: deset zásahů, pět požárů. Tam šla rána do srdce zásobování. Říjnová čtyřměstská vlna pak zasáhla „kapiláry“, maloobchodní body, kde si lidé vyzvedávali objednávky, kupovali nábytek do vybombardovaných bytů, sháněli stavební materiál na opravy.

Co zbylo a kde lidé nakoupí

Epicentr jako firma nezmizela. Její web stále uvádí 72 obchodních center po celé Ukrajině, 2,2 milionu metrů čtverečních obchodních ploch a tisíce zaměstnanců. Jenže realita v zasažených městech vypadá jinak než marketingové číslo na webu.

V Charkově dnes firemní stránky neukazují žádný plnohodnotný obchodní dům, jen výdejní body a doprovodné formáty. Město, které mělo před invazí velké nákupní centrum Epicentru, se musí obejít bez něj. Ve Vinnici zatím zůstávají dva velké provozy a několik poboček Express. Poltava má body Express na třech adresách. Záporoží nabízí pobočku Express a jedno výdejní místo.

Rozdíl mezi plnohodnotným obchodním centrem a výdejním okénkem je pro zákazníka propastný. V hypermarketu si člověk prošel regály, vybral, porovnal, odvezl. Na výdejním místě si vyzvedne objednávku z e-shopu, pokud funguje logistika, pokud sklad nebyl zrovna zničen, pokud kurýr projede.

Vzorec, ne náhoda

Pozorovatelé OSN pro lidská práva na Ukrajině v září popsali něco, co přesahuje příběh jedné firmy. Útoky na maloobchodní, potravinové a logistické společnosti prudce narostly. Monitorovací mise výslovně připomněla, že ekonomický přínos civilního objektu z něj sám o sobě nedělá legitimní vojenský cíl.

Rusko nikdy veřejně nepřiznalo, že by obchodní centra cíleně vybíralo jako terče. Ale opakování vzorce mluví samo: Charkov v květnu 2024, Chmelnyckyj v říjnu, čtyři města najednou o deset dní později. Efekt je dvojí: rozbíjení zázemí velkého domácího maloobchodu a současně tlak na každodenní život milionů civilistů, kteří v těchto centrech nakupovali všechno od žárovek po pračky.

Česko tento typ úderů opakovaně odsoudilo. V projevu pro Radu bezpečnosti OSN v červenci 2024 český zástupce „nejostřeji odsoudil“ ničivé ruské útoky na civilní cíle. Evropská rada v závěrech ze 17. října 2024 učinila totéž. Odsouzení ale nezastaví Šáhid letící na oddělení nábytku ve Vinnici.

Co to znamená pro běžné Ukrajince

Epicentr dávno není jen hobbymarket se stavebninami. Přerostl v vícekanálový ekosystém: obchodní centra, vlastní tržiště, logistická síť, doručování. Pro miliony Ukrajinců to bylo místo, kde koupili cement na opravu střechy po ostřelování, nový sporák místo rozbitého, dětský nábytek do provizorního bydlení. Místo, které fungovalo jako kus normálního života uprostřed války.

Každý zničený objekt znamená nejen ztrátu zboží a budovy, ale i pracovních míst v regionu, daňových odvodů do místního rozpočtu a dostupnosti zboží pro lidi, kteří nemají kam jinam jít. Sedm tisíc ztracených pracovních míst za jediný měsíc, to je populace malého českého města, která přišla o výplatu.

Epicentr říká, že bude pokračovat. Otevírá menší formáty, přesouvá prodej do online kanálů, hledá náhradní sklady. Ale každá další noc s drony nad střechami obchodních center tu rovnici ztěžuje. A noci na Ukrajině jsou dlouhé.

Proč Rusko stupňuje útoky na civilní infrastrukturu?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jan Boháč

Zobrazit další články