Indický pilot otestoval vylepšený Su-30SM2 s motory páté generace. Indie chce přestavět celou flotilu, v Rafale už nevěří

Dne 14. října 2026 odstartovalo v Čeljabinské oblasti a na ruském Dálném východě cvičení Indra 2026. Indické a ruské posádky společně létaly na strojích Su-30SM, nacvičovaly manévrový vzdušný boj, ničení nízkoletících cílů i boj proti nosičům leteckých zbraní. Právě Su-30SM je předchůdcem modernizované verze SM2, která představuje ruský referenční standard s výkonnějšími motory a novou avionikou. A právě tento standard Indie pozorně sleduje, protože potřebuje odpověď na otázku, kterou jí v květnu 2025 položil krátký, ale krvavý vzdušný střet s Pákistánem.

Co se stalo v květnu 2025 a proč to změnilo všechno

Náčelník indické obrany Anil Čauhán po květnovém konfliktu veřejně přiznal počáteční vzdušné ztráty a řekl, že Indie musela narychlo změnit taktiku. Agentura Reuters následně s odkazem na dva americké činitele uvedla, že nejméně jedním sestřeleným indickým letounem byl Rafale, stroj, který Indie nakupovala jako špičku svého letectva.

Rafale tím nepřestal být schopným letounem. Ale jeho aura nedotknutelnosti dostala trhlinu. A v Dillí si spočítali jednoduchou věc: Rafale mají desítky, Su-30MKI stovky. Pokud chcete rychle a ve velkém zvýšit přežitelnost a bojovou sílu celého letectva, musíte začít tam, kde máte objem.

Program Super Sukhoj: 200 strojů v horizontu deseti let

Indie historicky objednala 272 letounů Su-30MKI a v prosinci 2024 přidala kontrakt na dalších 12 nových kusů. Podle materiálů přetištěných indickou obrannou agenturou DRDO počítá první balík modernizace s přibližně 80 stroji. Šéf indického letectva přitom uvedl, že podobné programy typicky pokrývají 70 až 75 procent flotily. U 272 kontrahovaných strojů to znamená zhruba 190 až 204 letounů, odtud plyne představa o přestavbě „celé flotily“.

Co má modernizace přinést:

• Nová kabina a avionika
• Výkonnější radar s delším dosahem
• Lepší optoelektronické zaměřování a systémy elektronického boje
• Širší arzenál střel delšího dosahu
• Prodloužení životnosti o dvacet let

Indický výrobce HAL už vypsal zakázku na domácí integrační práce. Designová fáze má trvat pět až šest let od schválení vládou, počáteční operační způsobilost se očekává po pěti letech a plná po sedmi. Prakticky to znamená, že nové kusy dorazí od roku 2027, ale plošný upgrade je příběh první poloviny třicátých let.

Motory „páté generace“: reálný skok, nebo marketingová nálepka?

Klíčovým prvkem modernizace je motor AL-41F-1S, známý také jako 117S. Podle prezentace výrobce NPO Saturn nabízí tah 14 500 kgf, o 16 procent více než stávající AL-31FP. Životnost se zdvojnásobila na 4 000 hodin a motor má plně digitální řízení. Zásadní je, že pasuje do starších gondol Su-27 a Su-30 s minimálními úpravami. Právě retrofitová kompatibilita z něj dělá atraktivní cestu pro masovou modernizaci.

Označení „motor páté generace“ ale vyžaduje kontext. Americký Pratt & Whitney F119, který pohání F-22, má tah přibližně 15 876 kgf (35 000 liber) a sám výrobce ho označuje za první operační stíhací motor páté generace. F135 pro F-35 jde ještě dál, přibližně 19 504 kgf (43 000 liber) tahu a pokročilý tepelný management pro stealth. Motor 117S je proti nim spíš hluboká evoluce než čistý generační skok. Citelně zvedá výkon ruských Su-30 a Su-35, ale není to totéž jako pohonná jednotka navržená od začátku pro neviditelnou platformu.

Pro Indii je to ale pragmaticky jedno. Nepotřebuje motor pro stealth letoun, který nemá. Potřebuje motor, který za rozumnou cenu a v rozumném čase zvedne výkon dvou set strojů, které už létají.

Rafale není mrtvý, jen už není nedotknutelný

Nedůvěra v Rafale neznamená konec francouzsko-indické spolupráce. Fakta mluví jinak: 28. dubna 2025 Indie podepsala mezivládní dohodu na 26 Rafale-Marine pro námořnictvo. V červnu 2025 Dassault s indickou Tatou otevřely výrobu částí trupu Rafalu v Hajdarábádu. A v únoru 2026 Dassault oznámil zahájení přímých jednání o 114 dalších Rafale pro indické letectvo.

Co se ale změnilo, jsou podmínky vyjednávání. Po květnu 2025 bude Indie tlačit na nižší cenu, vyšší podíl domácí výroby, integraci indických zbraní a lepší systémy elektronického boje. Rafale zůstává v portfoliu, ale už ne jako posvátná kráva.

Trojí linie: Rusko, Francie a vlastní cesta

Indie po zkušenostech z boje nesází všechno na jednu kartu. Její strategie stojí na třech pilířích:

• Ruská páteř: Su-30MKI jako nejpočetnější platforma s masivní modernizací a osmiletým kontraktem na 240 motorů AL-31FP pro udržení stávající flotily.
• Francouzská větev: Rafale-Marine pro námořnictvo, otevřená jednání o dalších 114 kusech pro letectvo, průmyslová spolupráce přes Tatu.
• Domácí ambice: HAL vede upgrade vlastními silami, běží příprava softwarové integrační infrastruktury, paralelně se vyvíjí vlastní bojový letoun páté generace AMCA.

K tomu přibývá ruská nabídka Su-57. Šéf indického letectva A. P. Singh v říjnu 2026 potvrdil, že nabídka existuje, ale nepadlo rozhodnutí o hodnocení ani akvizici. Jako reálný nákupní program to zatím nefunguje. Jako vyjednávací páka vůči všem ostatním dodavatelům ano.

Dillí nevybírá „nejhezčí“ letoun. Vybírá nejrychlejší cestu, jak ve velkých počtech zvýšit přežitelnost a údernou sílu svého letectva. A ta cesta vede přes dvě stě Su-30MKI, které už stojí na rampách.