V noci z 26. na 27. října vzplál u vstupu do domu vlastníka jedné z klíčových českých zbrojních skupin v pražských Kunraticích požár na ploše pouhého jednoho čtverečního metru. Stačilo to na škodu 200 tisíc korun a na otevření vyšetřování, které počítá i s úmyslným založením.
Hasiči dorazili k rodinnému domu Martina Drdy, vlastníka holdingu STV INVEST ovládajícího skupinu STV Group, krátce po půlnoci. Oheň hořel u vstupu vedle garáže, zasáhl zateplení a vnější plášť budovy. Podle mluvčího hasičů Miroslava Řezáče museli zasahující část fasády rozebrat a zkontrolovat termokamerou, aby vyloučili skryté ohnisko. Požár sám o sobě nebyl rozsáhlý, ale adresa, na které k němu došlo, z něj dělá bezpečnostně citlivou událost.
Metr čtvereční, tři vyšetřovací verze
Policejní mluvčí Richard Hrdina potvrdil, že kriminalisté případ prošetřují společně s hasiči a zatím nevyloučili žádnou ze tří základních verzí: technickou závadu, nedbalost ani úmyslné založení požáru. Formulace „policie nevylučuje žhářství“ tedy neznamená, že by vyšetřovatelé měli v ruce důkaz o úmyslu. Znamená, že verzi ponechávají otevřenou.
Podle serveru Odkryto případ prověřuje i Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK). Policie to detailně nekomentovala. Zapojení kontrarozvědky BIS v této konkrétní kauze veřejně potvrzené není.
Co by jednotlivé verze znamenaly v praxi? Technická závada, tedy selhání elektroinstalace nebo jiného prvku u domu, by kauzu uzavřela jako běžnou havárii. Nedbalost by vedla k nedbalostnímu deliktu. Žhářství by otevřelo otázku motivu. A právě motiv je to, co celou věc posouvá za hranici běžné policejní rubriky.
Kdo je Martin Drda a co vyrábí STV Group
Drda je hlavní vlastnickou figurou skupiny STV Group. Firma ho sama označuje jako vlastníka společnosti a předsedu správní rady holdingu STV INVEST. Operativní vedení ale od 1. září 2026 drží nový generální ředitel a předseda představenstva Tomáš Rubáček, jak STV Group oznámila na svém webu.
STV Group patří k nejvýznamnějším českým výrobcům munice. Na svých stránkách uvádí dělostřeleckou munici ráží 122, 152 a 155 mm, dále tankovou, minometnou a RPG munici, trhaviny i vojenskou techniku. Dvě automatizované plnicí linky zvládnou ročně přes 240 tisíc kusů munice různých ráží. K tomu firma provozuje další výrobu minometné munice.
Vazba na Ukrajinu je veřejně doložená. V listopadu 2024 STV Group oznámila dar protitankových zbraní RPG-7 Ukrajině v hodnotě 765 tisíc eur. Podle ministerstva obrany firma dodává munici na Ukrajinu i prostřednictvím české muniční iniciativy, kterou koordinuje vláda. Právě tato role dělá z jakéhokoli bezpečnostního incidentu spojeného s firmou nebo jejím vlastníkem záležitost, která přesahuje policejní kroniku.
Bezpečnostní kontext: od Prahy přes Pardubice po celou Evropu
Kunratický požár nepřichází do vakua. Česko má za sebou sérii událostí, které postupně zvyšovaly ostražitost kolem obranného průmyslu.
- Červen 2024: Bezpečnostní rada státu projednala nepovedený žhářský útok na depo pražského dopravního podniku. Vláda tehdy veřejně uvedla, že útok byl „velmi pravděpodobně organizovaný a financovaný Ruskem“.
- Březen 2026: V Pardubicích hořela továrna holdingu LPP. Bezpečnostní rada státu se případem zabývala a vláda následně vyzvala české výrobce zapojené do obranného průmyslu k lepšímu zabezpečení areálů. Ministři zbrojařům rozeslali varovný dopis.
- Květen 2026: Na konferenci v Poslanecké sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka varoval před aktivitami cizích mocností na českém území.
Evropský kontext je ještě naléhavější. NATO v lednu 2025 potvrdilo, že součástí širší sabotážní kampaně byl i plán na šéfa německého Rheinmetallu, tedy útok mířený přímo na vedení obranné firmy, nikoli jen na výrobní kapacity. Dánská zpravodajská služba PET v září 2026 popsala konkrétní ruské plánování a přípravu sabotáží proti firmám obranného průmyslu a společnostem napojeným na vojenskou podporu Ukrajiny. A jen den po kunratickém požáru, 27. října 2026, agentura AP informovala o rumunském případu údajné ruské sabotážní sítě s cíli zahrnujícími zbrojní a průmyslové objekty.
Co incident znamená, a co zatím ne
Podle nás je klíčové rozlišovat dvě roviny. První je samotný požár: lokální, s relativně nízkou škodou, bez zranění, bez zásahu výrobních kapacit STV Group. Dodávky munice, včetně těch směřujících na Ukrajinu, by neměly být ohroženy. Hořelo u soukromého domu v Praze, ne ve výrobním areálu.
Druhá rovina je symbolická a bezpečnostní. Pokud by se potvrdil úmysl, šlo by minimálně o zastrašující signál adresovaný člověku, který stojí za firmou zásobující Ukrajinu municí. V kontextu, kdy NATO, dánská PET i česká vláda veřejně mluví o sabotážních kampaních proti obrannému průmyslu, nelze takový scénář odbýt mávnutím ruky. Ale nelze ho ani potvrdit, vyšetřování teprve běží a veřejně nejsou známy žádné forenzní důkazy pro úmyslné založení.
Zda má Martin Drda osobní ochranku nebo zda po incidentu dostal zvláštní ochranu, se nám ve veřejných zdrojích nepodařilo dohledat. STV Group u svých výrobních provozů uvádí přísná bezpečnostní opatření, ale zabezpečení továrny a soukromého domu vlastníka jsou dvě různé věci.
Metr čtvereční ohně u vstupních dveří. Škoda za dvě stě tisíc. A otázka, na kterou zatím nikdo nezná odpověď: kdo, nebo co, ten požár způsobil.
Kdo mohl mít motivaci požár založit?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 6617
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 8207
