Ruské roje dronů neprojdou. Německo a Nizozemsko objednaly dalších 69 obrněnců Schakal se správnými zbraněmi

Dne 7. srpna 2026 podepsala agentura OCCAR opci na dalších 69 vozidel Boxer RCT30, interně označovaných Schakal, 35 pro Bundeswehr a 34 pro nizozemskou armádu. Jde o navýšení původního kontraktu z října 2025 na 222 kusů. Dohromady tak obě země objednaly 185 německých a 106 nizozemských obrněnců. Celková hodnota jen hlavní smlouvy přesáhla 4,7 miliardy eur včetně logistiky, výcviku a náhradních dílů. A právě v tom, co tyto obrněnce nesou na věži, leží důvod, proč se mluví o „správných zbraních“.

Kanon, který programuje každou střelu

Schakal není klasický kolový transportér s kulometem nahoře. Jeho bezosádková věž RCT30 pochází z pásového bojového vozidla Puma a nese 30mm kanon MK30-2/ABM s dvojitým podavačem munice. To znamená, že obsluha přepíná mezi průbojnými střelami a programovatelnou municí ABM/KETF jedním stiskem. Právě ta druhá dělá z vozidla lovce dronů.

Princip je elegantně brutální. Při výstřelu senzor na ústí hlavně změří skutečnou rychlost střely a indukčně naprogramuje okamžik rozptylu. Střela nese 162 wolframových subprojektilů o celkové hmotnosti 201 gramů. Těsně před cílem se malou vyhazovací náplní uvolní a vytvoří kuželovitý mrak střepin. Místo jednoho bodu zásahu vznikne prostorová plocha, a pravděpodobnost zásahu malého, rychle manévrujícího dronu dramaticky roste. Výrobce KNDS veřejně deklaruje schopnost bojovat proti dronům a jejich rojům i za pohybu, ARTEC u protidronové varianty se stejnou věží uvádí účinný dosah proti vzdušným cílům do 1 500 metrů.

Vedle kanonu Schakal nese protitankové řízené střely MELLS a disponuje systémem řízení palby typu lovec-střelec, kde velitel a střelec pracují nezávisle na dvou cílech současně. Jedno vozidlo tak zvládne v jednom okamžiku sledovat dron ve vzduchu a obrněné vozidlo na zemi.

Proč nestačí jen specializovaná PVO

Válka na Ukrajině ukázala jednu věc s nemilosrdnou jasností: malé a nejmenší drony se staly určujícím faktorem bojiště. Bundeswehr to přiznal otevřeně ve svých oficiálních materiálech z roku 2024 a KNDS přímo odkazoval na ukrajinské nasazení protiletadlového tanku Gepard jako důkaz, že blízká protivzdušná obrana proti bezpilotním prostředkům není luxus, ale nutnost.

Schakal ale není náhradou celé protivzdušné obrany. Je jednou vrstvou, tou nejbližší k manévrující jednotce. Německo paralelně pořizuje specializovaný Boxer Skyranger 30 s vlastním radarem, střelami a dedikovanou úlohou blízké PVO. Rozdíl je zásadní:

• Schakal dává mechanizované jednotce organickou schopnost sestřelit dron přímo z bojové linie, bez čekání na přidělenou specializovanou PVO.
• Skyranger 30 je dedikovaný systém SHORAD s výrazně lepším senzorem a širším spektrem cílů, ale nemůže být všude najednou.

Obě vozidla se doplňují. Schakal řeší situaci, kdy FPV dron letí na kolonu a specializovaná PVO je o kilometr dál. Právě proto je důležité, že „správné zbraně“ dnes neznamenají silnější pancíř, ale schopnost levněji a rychleji zlikvidovat vzdušný cíl přímo tam, kde se pěchota pohybuje.

Střední síly: rychlé, ale s pěstí

Schakal je jádrovým systémem nové německé kategorie takzvaných středních sil (Mittlere Kräfte). Bundeswehr je staví jako mezičlánek mezi lehkými a těžkými silami. Lehké jednotky se přesunou rychle, ale nemají palebnou sílu. Těžké síly s Leopardy a Pumami mají sílu, ale přesun po Evropě trvá dny a vyžaduje železnici.

Střední síly mají jet po vlastní ose. Schakal dosahuje rychlosti přes 100 km/h na silnici a dojezd přesahuje 750 km. Přitom nese stejnou věž jako pásový Puma, tedy prakticky totožnou palebnou sílu. KNDS uvádí logistickou kompatibilitu s Pumou přes 90 procent, stejné díly, stejné nářadí, stejný výcvik. Pro Bundeswehr to znamená, že nemusí budovat paralelní zásobovací řetězec.

Nizozemsko kupuje stejné vozidlo pro svou 13. lehkou brigádu a přímo to váže na plnění aliančních závazků NATO. Obě země objednávají přes společnou agenturu OCCAR, což posiluje interoperabilitu, německý a nizozemský Schakal budou identické.

Kdy dorazí a co to znamená pro Česko

První Schakaly má Bundeswehr dostat od konce roku 2027, Nizozemsko od čtvrtého čtvrtletí 2028. Dodatečných 69 kusů z čerstvé opce je naplánováno mezi květnem 2032 a listopadem 2033. Rheinmetall naznačuje, že větší objem boxerového programu by mohl dodávky urychlit, za posledních dvanáct měsíců přinesly nové kontrakty na Boxer investice kolem 6,5 miliardy eur. Nejde o okrajový projekt, ale o jednu z největších evropských pozemních modernizací.

Česká republika veřejně nesměřuje k nákupu Schakalu. AČR dnes provozuje kolové Pandury II 8×8 a hlavní těžká modernizace běží po pásové linii CV90. Zároveň ale český resort obrany řeší projekt 107 nových kolových bojových vozidel pěchoty 8×8, a už v roce 2023 testoval, zda zbraňová stanice Panduru zvládne vedle pozemních cílů i vzdušné. Protidronovou obranu Česko staví jinak: přes systémy SPYDER, RBS-70NG, elektronický boj a vícevrstvou síťovou PVO. Cesta je odlišná, ale cíl stejný.

Schakal versus svět

Ve srovnání s dalšími kolovými vozidly NATO si Schakal drží výraznou pozici. Francouzský Griffon je primárně víceúčelový transportér s kulometem nebo granátometem, oficiálně není prezentován jako platforma s organickou tvrdou obranou proti dronům. Americký Stryker umí nést velmi silné protidronové specializace, ale jen ve zvláštních verzích jako M-SHORAD nebo Leonidas; nejde o standardní vlastnost celé rodiny. Schakal má schopnost ničit vzdušné cíle zabudovanou v základní konfiguraci každého vyrobeného kusu.

Právě v tom spočívá posun, který tato objednávka představuje. Střední brigády NATO dostávají vlastní tvrdou odpověď na drony přímo na úrovni bojového vozidla, ne až přes přidělenou specializovanou jednotku, která může být jinde. Každý Schakal v koloně je zároveň protiletadlovým systémem. A 291 takových vozidel v německých a nizozemských útvarech mění pravidla hry pro každého, kdo by chtěl zaútočit rojem levných dronů na alianční pozemní síly.