Satelitní snímky potvrzují zničení dvou Su-34 na letišti u Volgogradu. Dlouhý Neptun letěl přes 600 km, což je nový rekord

Ukrajinské námořnictvo oznámilo 29. října zásah letiště Marinovka ve Volgogradské oblasti střelami Long Neptune. Následující den se na sociálních sítích objevily satelitní snímky, které nezávisle zveřejnil OSINT účet AviVector a interpretoval analytik CyberBoroshno. Na záběrech jsou jasně viditelné dva zničené Su-34 přímo v parkovacích pozicích, kde stroje stály ještě před útokem. Nejde tedy o obecné škody na dráze nebo infrastruktuře, jde o potvrzenou ztrátu dvou bojových letounů. A podle odhadu OSINT komunity střela k cíli doletěla z pravděpodobné bezpečné odpalovací pozice vzdálené přes 600 kilometrů, což je ve veřejně doložené vrstvě rekordní bojové nasazení této zbraně.

Marinovka: základna, která měla být v bezpečí

Marinovka u obce Oktjabrskij není náhodné polní letiště. Podle studie amerického výzkumného centra CNA jde o domovskou základnu 11. smíšeného leteckého pluku spadajícího pod 4. smíšenou leteckou divizi. Základna plní dvojí roli, operační i relokační. Když jsou jiná letiště ohrožena, letadla se přesouvají právě sem.

Jenže Marinovka už dávno není bezpečným přístavem. V srpnu 2024 ji zasáhly ukrajinské drony a britská obranná rozvědka tehdy evidovala zničení čtyř krytů letadel a poškození dalších tří. Ani opevněné úkryty nestačily. A přesto se tam Su-34 vrátily, protože letectvo potřebuje dráhu, servis, munici, velení a logistiku. Nemůže operovat „někde dál“. Právě to z Marinovky dělá opakovaně zranitelný, a přesto nenahraditelný uzel.

Co je Long Neptune a proč mění pravidla

Původní protilodní střela Neptune (R-360) měla dosah do 300 kilometrů a 150kilogramovou bojovou hlavici. Byla navržena proti lodím a proslavila se potopením křižníku Moskva v dubnu 2022. Od té doby ukrajinský zbrojní podnik Luč a další domácí výrobci střelu systematicky přetvářeli. Ukrajinské ministerstvo obrany potvrzuje postupné rozšiřování schopností: nové navedení proti pozemním cílům, prodloužení dosahu, vyšší odolnost vůči elektronickému boji.

Výsledkem je Long Neptune (R-360L). V březnu 2025 prezident Zelenskyj oznámil úspěšné bojové nasazení na vzdálenost 1 000 kilometrů. První veřejný vizuál modernizované střely se objevil až v srpnu 2025 ve videu státního zbrojního portálu Zbroja. Analytici Defense Express na záběrech identifikovali:

• delší trup (přes 6 metrů) a větší průměr (kolem 50 cm) oproti původní verzi,
• nové transportně-odpalovací kontejnery,
• nový odpalovač na podvozku Tatra 815-7, a právě tady je česká stopa.

Samotná střela je čistě ukrajinský produkt vyráběný v uzavřeném domácím cyklu. Nosič a další prvky systému ale jezdí na tatrovácké platformě, která se v sestavě Neptune objevuje už od roku 2021.

🔻 Satellite images of 🇷🇺 Borisoglebsk Air Base as of October 15, 08:25 UTC On the night of October 15, several Su-34 were destroyed at Borisoglebsk Air Base. https://t.co/3ZNBWhU6UD

— AviVector (@avivector) October 15, 2026

Rekord přes 600 km: co víme a co je odhad

Údaj „přes 600 kilometrů“ není oficiální číslo ukrajinského námořnictva. Pochází z OSINT analýzy účtu Exilenova+, který odhadl trasu střely z pravděpodobné bezpečné odpalovací pozice na ukrajinském území k cíli u Volgogradu. Ve veřejně dostupných zdrojích jde o dosud nejdelší doloženou bojovou vzdálenost Long Neptune.

Proč to ale neznamená, že střela letěla na maximum? Oficiálně deklarovaný dosah je 1 000 kilometrů. Odpal z pozice vzdálené „jen“ 600 km naznačuje, že Ukrajina nemusela sahat na hranu obálky, měla rezervu. A to je pro ruské plánovače znepokojivější zpráva než samotné číslo. Pokud Long Neptune dokáže operovat s takovou rezervou, okruh potenciálně ohrožených základen se dramaticky rozšiřuje.

Su-34: z útočníka terčem

Su-34 je páteřní stíhací bombardér ruského letectva. Právě tyto stroje shazují na ukrajinská města a frontové pozice naváděné klouzavé pumy, které patří k nejničivějším zbraním v ruském arzenálu. Podle odhadů FlightGlobal mělo Rusko v roce 2025 aktivních 142 kusů Su-34, konzervativnější odhad Bulletin of the Atomic Scientists s odkazem na IISS uvádí přibližně 124 strojů.

Dvě zničená letadla na Marinovce představují zhruba 1,5 % flotily. Samo o sobě to Rusko neparalyzuje. Jenže kontext je jiný: podle americké National Defense University bylo počátkem roku 2025 ztraceno nejméně 31 Su-34, tedy asi čtvrtina celkové zásoby. A k tomu je třeba připočíst nedávný úder na letiště Borisoglebsk, kde Kyjev hlásil čtyři zničené a dva poškozené Su-34M, přičemž Reuters nezávisle ověřil destrukci na letišti.

Vzorec je zřetelný. Ukrajina systematicky loví Su-34 přímo na základnách, nejen ve vzduchu. A Long Neptune tento vzorec posouvá do hloubky, kam dosud sahaly jen západní střely typu Storm Shadow nebo balistické ATACMS. Rozdíl je v tom, že Long Neptune je domácí ukrajinská zbraň, Kyjev nepotřebuje politické schválení dodavatele a může ji nasazovat podle vlastního uvážení.

Co to znamená pro Rusko a pro Evropu

Rusko stojí před nepříjemným dilematem. Přesunout bombardéry dál od fronty znamená delší přelety, pomalejší reakci a vyšší provozní náklady. Nechat je na stávajících základnách znamená riskovat další ztráty. Budovat nové úkryty trvá měsíce a ani ty, jak ukázala Marinovka, nemusí stačit.

Podle analýzy polského institutu PISM ukrajinská kampaň dlouhých úderů nutí Moskvu přerozdělovat prostředky protivzdušné obrany a zvyšuje pravděpodobnost hybridní odpovědi proti evropským státům. Zároveň ale platí, že použití domácí ukrajinské střely snižuje přímou politickou vazbu na NATO, na rozdíl od situací, kdy Kyjev nasazuje západní zbraně. Americká CNA navíc upozorňuje, že ani dosavadní hluboké údery na ruské území nevedly k zásadně nové eskalaci ze strany Kremlu nad rámec už probíhajícího masivního ostřelování a hybridních operací.

Na stáních Marinovky teď leží vraky dvou strojů, které ještě nedávno shazovaly pumy na ukrajinská města. Long Neptune z nich udělal cíle, a s oficiálním dosahem tisíc kilometrů jich může udělat víc.