„Putinjugend“: Rusko krade ukrajinské děti a mění je v budoucí vojáky. Už ve škole je pak cvičí pro válku

Přes dvacet tisíc ukrajinských dětí bylo deportováno na ruské území. Mnohé z nich se dodnes nevrátily.

Malé ukrajinské dítě i Zdroj fotografie: UNICEF
                   

Dne 28. října 2026 přijelo do Petrohradu přes stovku školáků z Mariupolu. Oficiálně na podzimní směnu programu „Strážci kulturního dědictví“. O týden dříve, 21. října, složili žáci takzvaných rosgvardějských tříd v témže Mariupolu slavnostní přísahu. Velitel místní jednotky Rosgvardie při té příležitosti prohlásil, že „dnešní kadeti jsou zítřejší obránci vlasti“. Tyto dvě události, oddělené sedmi dny a tisíci kilometry, ilustrují totéž: Rusko nevede na okupovaných územích jen válku o zákopy, ale i válku o děti. A tu druhou vede systematicky.

Proč „Putinjugend“

Slovo je publicistická zkratka, nikoli oficiální název organizace. Odkazuje k Hitlerjugend, nacistickému mládežnickému svazu, který přes ideologii, uniformitu, oddanost vůdci a paramilitární výcvik formoval celou generaci pro válku. Historická totožnost to není. Funkční paralela ano. V ruském případě nejde o jednu monolitickou organizaci, ale o propojenou síť nástrojů: Hnutí prvních zakotvené federálním zákonem, Junarmija, kadetské třídy pod Rosgvardií, školní rituály, „rekreační“ tábory a dronové programy pro děti od sedmi let. Všechny tyto prvky směřují ke stejnému cíli: vychovat z ukrajinských dětí loajální ruské občany a u části z nich budoucí personál ozbrojených složek.

Jak Rusko „krade“ děti

Mezinárodní trestní soud vydal už v březnu 2023 zatykače na Vladimira Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou. Důvod: nezákonná deportace a nucený transfer dětí z okupovaných území. Nejde přitom o klasický únos z ulice. Yaleova humanitární laboratoř popsala mechanismus detailně: rodiče podepisují souhlasy pod nátlakem, někdy i plné moci na neznámou osobu. Děti odjíždějí na „prázdniny“ a nevracejí se. Místo jejich pobytu bývá zatajeno. V některých případech skončily v táborech navzdory výslovnému nesouhlasu rodičů.

Ukrajinský portál Children of War evidoval k 10. listopadu 2026 celkem 20 651 potvrzených případů deportovaných nebo nuceně přemístěných dětí. Skutečné číslo je téměř jistě vyšší. Jen v roce 2024 okupační správy v Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti vykázaly 58 tisíc dětí v táborech. Podle tvrzení vicepremiérky samozvané DNR Larisy Tolstykinové, citovaného Institutem pro studium války, odjelo v létě 2026 z okupované Doněcké oblasti „téměř 6 000″ dětí v rámci federálních vzdělávacích a ozdravných programů.

Celý systém není spontánní. DNR má od roku 2023 zvláštní mezirezortní komisi pro organizaci „odpočinku a ozdravění dětí“. Funguje patronátní model: ruský region „šéfuje“ okupovanému městu a přes tuto vazbu organizuje školy, tábory i převozy. Mariupol je navázán na Petrohrad, odkud od léta 2022 běží program „Petrohradské prázdniny“. OSN v březnu 2026 výslovně konstatovala, že deportace a nucené transfery dětí představují politiku koncipovanou a vykonávanou na nejvyšší úrovni ruského vedení, a kvalifikovala je jako zločiny proti lidskosti.

Škola jako nástroj přeprogramování

Na okupovaných územích běží výhradně ruské kurikulum. Povinné jsou hodiny „Rozhovory o důležitých věcech“, kde se dětem vštěpuje ruský pohled na dějiny, popírá ukrajinská státnost a ospravedlňuje invaze. Každé ráno zní ruská hymna. Učebnice jsou regionální, jednotné, schválené Moskvou.

Kdo odmítne, riskuje. Human Rights Watch v červenci 2026 zdokumentovala, že rodiče, kteří děti nezapíší do ruských škol, čelí pokutám, návštěvám policie, zásahům opatrovnických orgánů, až po hrozbu ztráty rodičovských práv. Pro starší děti bez ruského pasu se zavírají dveře k dalšímu studiu. Pro část rodin se jedinou obranou stalo opuštění okupovaného území.

Ale škola nekončí u učebnic. HRW doložila praktický výcvik se zbraněmi, minami a granáty přímo v hodinách. Rosgvardie v DNR pořádá „lekce odvahy“, kde školákům ukazuje výstroj používanou při „bojových úkolech“. Tlak na vstup do Hnutí prvních je soustavný. A chlapci jsou od určitého věku registrováni k budoucí vojenské evidenci.

Drony od sedmi let, kadetské třídy od šesti

Nejnovější vrstvou je dronový výcvik. Projekt „Piloti budoucnosti“, oficiálně prezentovaný jako technická a inženýrská výchova, je otevřený dětem od 7 do 18 let. V Luhansku se regionální kolo soutěže konalo vedle ukázek zbraní a taktického zdravotnictví. Luhanské okupační ministerstvo už avizovalo, že od roku 2027 otevře specializované dronové učebny v mládežnických centrech. V kontextu války, kde drony rozhodují o životě a smrti na frontové linii, je označení „civilní vzdělávání“ těžko udržitelné.

Kadetské třídy v Mariupolu přijímají děti už od šesti let. Námořní vojenská škola tamtéž nabírá od pátého ročníku. Mládežnické organizace pořádají hry typu Zarnica 2.0: skládání zbraní, taktické scénáře, role „úderných jednotek“. Říjnová přísaha žáků rosgvardějských tříd v Mariupolu nebyla symbolická formalita. Byla to veřejná demonstrace toho, že bezpečnostní složka si otevřeně formuje budoucí kádry z řad dětí na okupovaném území.

Svět reaguje, ale děti zůstávají

Mezinárodní mechanismy existují. ICC vyšetřuje, zatykače platí. Komise OSN kvalifikovala deportace jako zločiny proti lidskosti. Eurojust rozšířil společný vyšetřovací tým o speciální zaměření na nelegální transfer ukrajinských dětí. EU v květnu 2026 uvalila sankce na 16 osob a 7 entit zapojených do deportací, indoktrinace a (výslovně) „militarizovaného vzdělávání“. Česká republika patří mezi země, které v dubnu 2025 podepsaly společné prohlášení požadující okamžitý návrat dětí; česká expertka z Právnické fakulty UK vedla nezávislý vyšetřovací tým a Česko je zakladatelským členem Registru škod pro Ukrajinu.

Co ale chybí, je fyzický přístup k dětem a možnost donutit Rusko ke spolupráci v reálném čase. Dokumentace roste. Sankce přibývají. Děti zůstávají.

Rusko nebuduje jen okupační správu. Buduje celý náborový tunel, od školní lavice přes tábor a dronovou soutěž až k přísaze v uniformě Rosgvardie. Nejde o excesy jednotlivců, ale o státní architekturu, jejímž produktem mají být lidé, kteří si nebudou pamatovat, že byli Ukrajinci.

Jak si mohou Rusové dovolit páchat zvěrstva, za něž kritizují nacisty?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články