Ruská invaze silně poškodila technický unikát, největší letadlo na světě, Mriju. Ukrajina bude chtít opravu zaplatit po Rusku

Obětí válek se stávají nejen lidé. Během válečných konfliktů byla nenávratně zničena celá řada unikátních výtvorů člověka. Už mezi ně patří i An-225.

i Zdroj fotografie: Vasiliy Koba / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Pýcha světového letectví, největší stroj na světe, An-225 Mrija, se stal obětí ruské invaze na Ukrajinu. Nejasnosti kolem jeho osudu kolovaly již od začátku konfliktu, protože stroj byl zaparkovaný na letišti Hostomel nedaleko Kyjeva. Zde se ale pokusili přistát ruští výsadkáři a o letiště se opakovaně tvrdě bojovalo. Když se do oblasti dostali novináři, nejhorší obavy se bohužel potvrdily. Stroj je silně poškozený.

Letoun byl světovým unikátem

Letadlo An-225 byl světový unikát, protože žádný podobný stroj nikde jinde neexistuje. Vznikl ještě za dob Sovětského svazu a konstrukčně vycházel z letadla An-124. An-225 byl původně navržen v rámci sovětského kosmického programu jako přepravní stroj sovětského raketoplánu Buran a částí nosných raket Eněrgija nebo Proton. Protože v USA upravený Boeing 747 přepravoval americký raketoplán upevněný na závěsech na horní části trupu a během transportu se osvědčil, nový An-225 počítal se stejným způsobem přepravy raketoplánu Buran.

Pro podobný účel již také od roku 1980 létal ve dvou exemplářích v SSSR unikátní letoun Mjasiščev VM-T Atlant, upravený ze strategického bombardéru M-4, označovaného také 3MN-2. Velkorozměrové objekty a předměty v rámci sovětského kosmického programu přepravoval buď ve speciálním obrovském kontejneru připomínajícím obří vajíčko, umístěném na hřbetě stroje, nebo rovnou (např. raketoplán Buran) na hřbetě prodlouženého trupu.

Šlo sice o nouzové řešení do dokončení An-225, ale zkušenosti získané z jejich provozu bylo možné pro Mriju využít. Její výroba byla dokončena v roce 1988. Na tiskové konferenci pro pozvané novináře bylo oznámeno, že nový letoun může přepravovat na hřbetě trupu náklady o délce až 70 metrů s průměrem do 8 metrů a celkové hmotnosti do 250 tun. Konstruktéři vytvořili řadu kotvících míst na draku letounu, a tak bylo možné přepravit vzduchem až 38 druhů různých nadměrných nákladů.

Škoda je odhadem 69 miliard korun

Objednány byly dva exempláře An-225, ale nakonec byl dokončen jen jediný a druhý rozestavěný je dodnes uschován „kdesi“ na Ukrajině. První pokus dokompletovat i tento druhý exemplář skončil v době kolapsu SSSR a jeho rozpadu neúspěchem. Několikrát se po vzniku Ukrajiny znovu uvažovalo o dokončení druhého exempláře, ale nakonec se vždy ukázalo, že se jedná jen o plány.

Dnes je jediná dokončená Mrija v troskách. Záběry, které se dostaly na veřejnost, naznačují, že škody jsou obrovské. Zdá se, že příď s pilotní kabinou je zničená a oddělená od trupu v místě napojení křídel, přičemž pravá polovina křídla je zřetelně ohořelá. Vše je rozlámané se stopami po ohni a výbuších. Škody znalci ukrajinské strany odhadují na tři miliardy dolarů (69 miliard korun).

Antonov-225 Mrija je zničený na letišti Hostomel. I nadále sledujeme dopady ruské invaze na Ukrajinu na světovou kosmonautiku: https://kosmonautix.cz/2022/03/sledujeme-dopady-ruske-invaze-na-kosmonautiku/

Zveřejnil(a) Kosmonautix dne Pátek 4. března 2022

Pokud bude vůbec možné stroj opravit, mělo by to trvat zhruba pět let. Majitel letounu se ale dosud ke stavu letadla oficiálně nevyjádřil. Prostřednictvím krátkého příspěvku na Twitteru jen uvedl, že stále čeká na vyjádření svých odborníků, kteří letadlo prozkoumají a posoudí, v jakém stavu letoun skutečně je. Ukrajina prý bude chtít, aby vše zaplatilo Rusko.

Mrija byl opravdový nebeský obr. Letoun měl na délku 84 metrů a rozpětí jeho křídel bylo 88,4 metru. Pohánělo ho šest motorů, které mu dokázaly dodat rychlost až 850 kilometrů za hodinu. Aby se velký stroj dokázal pohybovat po letišti, měl podvozek s 32 koly. Některá z nich jsou řiditelná. Vybaven byl dvojitou ocasní plochou, která umožňuje nesení těžkých a rozměrných nákladů na hřbetě trupu bez omezení směrové stability a řiditelnosti za letu.

Unesl i přes 253 tun

Právě nosnost letounu je jeho klíčovým parametrem. Vnitřní nákladový prostor má objem 1 300 metrů krychlových. Může se do něho natěsnat náklad o hmotnosti až 250 tun. V případě, že je náklad nesen na trupu, může vážit 200 tun. Nejtěžší náklad, který letoun nesl, byly čtyři tanky o hmotnosti 253,82 tuny. Vešly se do něho i přes 42 metrů dlouhé lopatky větrné turbíny. S nákladem o hmotnosti 200 tun letoun dokázal urazit 4 tisíce kilometrů.

An-225 vzlétl poprvé s raketoplánem Buran na svém trupu v květnu 1989, kdy ho převážel z letiště Žukovskij na kosmodrom Bajkonur. Mezi lety 1988 až 1991 byl letoun užíván k nošení raketoplánu Buran. 19. 5. 1989 se An-225 Mrija ukázala i v Praze při návratu z Aerosalonu Paris. Na Ruzyni přistávala nouzově, pro závadu na hydraulice jednoho ze šesti motorů. Po odstranění závady byla dokonce na krátkou dobu zpřístupněna zvědavým Pražanům.

Po zrušení programu sovětských raketoplánů v roce 1994 byl letoun osm let odstaven na letišti v Hostomelu. Později byl zmodernizován a s novými motory znovu nasazen do obchodního provozu pro přepravu nadměrných nákladů. Létal pod společností Antonov Airlines.

Jediný vyrobený kus nesl ve své novodobé historii ukrajinskou civilní imatrikulaci UR-82060. Najímaly si ho jak soukromé firmy, tak státní, a dokonce vojenské organizace různých zemí k přepravě velkých nebo hromadných nákladů. V době vypuknutí pandemie covid-19 se podílel na rozvozu ochranných pomůcek po světě.

Jaká by měla být budoucnost letounu An-225?

Zdroj: CNN

Diskuze Vstoupit do diskuze
80 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články