Vladimir Putin v Dillí znovu pohrozil Evropě: kdo pošle vojáky na Ukrajinu, vstoupí do přímé války s Ruskem. Řekl to dva dny před zahájením summitu BRICS.
Prokremelská média hlásí zničení velitelského centra v Kramatorsku i smrt západních důstojníků. Jediné, co chybí, jsou důkazy.
Jared Kushner po čerstvé cestě do Moskvy a Kyjeva oznámil, že americký tým má jasněji v dalších krocích. Klíčová překážka ale zůstává: Donbas.
Ruská armáda na Ukrajině čítá přes 700 tisíc lidí. Přesto jich má pro skutečné útočné operace na první linii zoufale málo, a Kreml neví, jak to změnit, aniž by riskoval domácí krizi.
Kyrylo Budanov v rozhovoru pro lotyšskou veřejnoprávní televizi spojil vojenskou hrozbu s podmíněnou nabídkou příměří. Ukrajina podle něj nezastaví údery, dokud to neudělá Rusko.
Alexandr Lukašenko 11. září 2026 na vojenském polygonu veřejně prohlásil, že armádu prověří „až po mobilizaci“. Jenže čísla o běloruské ekonomice i demografii ukazují, proč je to spíš hrozba než plán.
Osm íránských tankerů na dně během čtyř dnů. Washington po balistických útocích na své válečné lodě přešel od blokády k ničení ropné tepny, která živí íránský režim.
Komentář bývalého poradce Bílého domu ve Washington Post varuje: Kreml nemá důvod spěchat ke kompromisu, protože vidí trhliny v evropské politice i v americké diplomacii.
Ukrajinské dálkové údery stály Rusko jen za dva březnové týdny roku 2026 odhadem 1,76 miliardy dolarů na ropných exportech. Přesto podle Budanova samy o sobě válku nerozhodnou.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 11. září 2026 prohlásil, že litevské území bude pod mířidly ruských jaderných zbraní, pokud tam NATO rozmístí hlavice. Vilnius přitom zatím jen odstraňuje vlastní ústavní brzdu.