Němečtí vojáci měli ze zajetí Rudou armádou oprávněné obavy a snažili se proto dostat k Američanům. Když je odmítli, rozhodli se bojovat.
Když vedení nacistického Německa podepsalo v Remeši 7. května 1945 kapitulaci, znamenalo to, že mají německé jednotky o den později zastavit boje a vzdát se. Na většině míst to udělaly, ale hlavně na území Čech, kde se nacházela silná skupina armád Střed, mnohé bitvy pokračovaly. Ta poslední dokonce až do 12. května téhož roku. U Slivic na Příbramsku bojovali němečtí vojáci, protože se nechtěli vzdát armádě Sovětského svazu, upozorňuje Armádní Zpravodaj. Odnesli to nejen vojáci, ale i partyzáni a místní civilisté.
Němci nechtěli do sovětského zajetí
Podmínky podepsané kapitulace byly jasné a říkaly, že po zastavení bojů 8. května 1945 se mají vojáci vzdát té armádě, do jejíž kompetence daný prostor spadá, vysvětluje Wikipedia. Většina území Čech byla přiotm po dohodě spojenců prostorem spadajícím pod sovětskou Rudou armádu. Té se ale Němci pochopitelně vzdát nechtěli, neboť věděli, jak se zajatci zachází. Na léta končili v pracovních táborech po celém SSSR a mnozí se domů nevrátili. Největším přáním Němců proto bylo, aby je na západě Čech zajali Američané.
#OTD in 1945, SS-Gruppenführer Pückler-Burghauss signed the capitulation of Army Group Centre in Rakovice in the presence of US and Soviet forces. 6000 German troops were taken prisoner- the Battle of Slivice was over. Czech partisans hunted fleeing Waffen-SS troops inthe forests pic.twitter.com/DIhCrnTZUI
— Jake Holliday (@J_O_Holliday) May 12, 2020
Na Příbramsku se tak do zajetí chtěly dostat jednotky pod velením generála Carl von Pückler-Burghausse, který se snažil dojednat, aby jeho muži mohli překročit demarkační linii k Američanům. Když byl ale odmítnut, vojáci se zakopali u osady Slivice spadající pod obec Milín. Z jedné strany stáli Američané a okrajově se do bojů zapojili i Vlasovci, ale hlavně se tam hrnuly jednotky hned 3 sovětských frontů a partyzáni z oddílu Smrt fašismu, uvádí na stránkách Obecní úřad Milín. Uprostřed poslední bitvy v Evropě zůstali uvěznění civilisté.
Rudá armáda nasadila i raketomety
Útok na zakopané Němce začal 11. května. Sovětští velitelé do něj nasadili dělostřelectvo a raketomety, čemuž nemohli Němci dlouho odolávat. Příbramské muzeum ve svých materiálech uvádí, že armáda postupovala ze 3 směrů a Němci se nakonec pod jejím tlakem brzy ráno 12. května rozhodli vzdát. V okolí navíc probíhala ještě další sovětská operace zaměřená proti Vlasovcům. Do sovětského zajetí se nakonec mělo dostat kolem 6 tisíc německých vojáků.
Jejich velící generál neunesl skutečnost, že se mu nepodařilo své muže dostat k Američanům, a krátce po kapitulaci spáchal sebevraždu. Armádní Zpravodaj se domnívá, že Sověti odvedli zajaté Němce na dlouholeté práce do Sovětského svazu. Na místě posledního střetu vyrostl v roce 1970 památník, který poslední bitvu 2. světové války v Evropě připomíná. Na místě se také konají rekonstrukce střetu lákající tisíce lidí.
Byla pro Němce lepší okamžitá smrt, nebo sovětské zajetí?
