Sovětské orgány byly dopředu připravené na zatýkání v osvobozeném Československu. A vláda se většinou tvářila, že nic nevidí.
Po porážce Německa sovětskou Rudou armádou a západními spojenci většina Evropy oslavovala, ale již doslova pár hodin po kapitulaci začaly na území Československa operovat sovětské represivní orgány. Ty se však nezaměřily jenom na nacisty, ale také na československé občany, které Sověti považovali za možné nepřátele. Ty zatkly a odvlekly do věznic a gulagů. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že nad nimi přitom neměli žádnou jurisdikci a mnozí z nich tak za zvůli „hrdinných“ příslušníků NKVD zaplatili životem.
Sověti unesli 500 Čechů a 2 500 Slováků
Spolu s vojáky Rudé armády na dorazily území Československa i jiné jednotky, konkrétně šlo „Směrš“ spadající pod sovětskou kontrarozvědku, a také agenty NKVD. Ty byli evidentně dobře připravení, aby se zaměřili na možné nepřátele režimu, které zatkli a unesli do Sovětského svazu. Projekt GulagOnline uvádí, že z Čech odvlekli asi 500 lidí a ze Slovenska dokonce 6 000, z toho 2 500 Slováků. Věznění nepřežilo 300 lidí z Čech a asi 2 000 ze Slovenska.
Připravenost ruských agentů dokazuje případ nejznámějšího československého občana odvlečeného do SSSR. EncyklopedieBrna uvádí, že generála Sergeje Nikolajeviče Vojcechovského zatkli agenti NKVD již 12. května 1945. Stalo se tak v Praze pouhé 3 dny po jejím osvobozením Rudoarmějci. Vojcechovský byl původem z Ruska, měl polské šlechtické kořeny a sloužil v carské armádě; přidal se ale k československým legiím a odešel do Československa, kde dostal občanství a léta sloužil v československé armádě.
Československé orgány se dívaly jinam
Sovětské represivní orgány se po osvobození zaměřily hlavně na příslušníky ruské emigrace, kteří utekli po komunistické revoluci před tamním režimem. Armádní Zpravodaj je přesvědčený, že na zatýkání museli být sovětští agenti připraveni a věděli, pro koho si mají dojít. Československé bezpečností orgány přitom v podstatě nechávaly sovětské agenty zatýkat a nic nedělaly. Země sice podávala diplomatické protesty, ale na ně SSSR nijak nereagoval.
Osud mnoha zatčených byl podobný jako u generála Vojcechovského. Sovětský režim je ve zinscenovaných procesech odsoudil k mnohaletým trestům a poslal do gulagů, tedy pracovních táborů s tvrdým režimem, často v odlehlých oblastech Sibiře, a asi není příliš překvapivé, že mnozí z vězněných tento pobyt nepřežili. Generál Vojcechovský zemřel 7. dubna 1951, údajně na tuberkulózu a sešlost věkem, uvádí Wikipedia. Rusko ho pak v roce 1996 rehabilitovalo a v roce 1997 mu byl posmrtně udělen Řád Bílého lva III. třídy vojenské skupiny.
Jak hodnotíte postup NKVD a Směrše v Československu?
