Největší nacističtí zločinci stanuli před soudem v Norimberku, ale nešlo o jednorázovou záležitost. Fakta z jeho průběhu mohou překvapit, někteří byli i osvobozeni.
Po skončení druhé světové války se vítězné mocnosti dohodly, že stanou před mezinárodním soudním tribunálem ti největší zločinci německého nacistického režimu, kteří přežili. Za místo jeho konání zvolily Norimberk a skládal se ze zástupců USA, SSSR, Velké Británie a Francie. Rozsudky padly v říjnu 1946 a mnohé z nich jsou známy každému, kdo se o proces zajímal – existují ale i zajímavosti, o nichž veřejnost často nemá ani tušení.
V Norimberku padl poprvé termín genocida
V souvislosti s plánem na vyhlazení židů neexistovalo pro masové zabíjení lidí, natož konkrétní skupiny, příhodné pojmenování. To pomohl vytvořit až právník Raphael Lemkin, uvádí History, který použil řecké slovo „geno“ značící kmen nebo rasu a latinské „cide“, což znamená zabíjení, a spojil je dohromady. Norimberský tribunál byl tak první, kdo někoho stíhal za genocidu; při holokaustu mimochodem nacisté zabili asi 50 Lemkinových příbuzných.
Překvapivě padly i osvobozující rozsudky
Před soudem stanulo 24 obžalovaných, respektive 23, jelikož byl v nepřítomnosti souzen Martin Borman, a až v roce 1998 se prokázalo, že zemřel v Berlíně při jeho dobývání, uvádí NationalWW2Museum. V průběhu procesu také spáchal sebevraždu politik Robert Ley, který zastával úřad říšského vůdce nacistické strany NSDAP. Kromě 12 rozsudků smrti padly i 3 osvobozující, a to nad Hjalmarem Schachtem, Franzem von Papenem a Hansem Fritzschem.
Hermann Göring spáchal sebevraždu
Ačkoliv padlo 12 rozsudků smrti, fyzicky jich nakonec kat vykonal jenom 10, jelikož byl již zmíněný Martin Borman po smrti, což tehdy nikdo nevěděl, a druhá nevykonaná poprava patřila Hitlerově dlouholetému nástupci a veliteli letectva, Hermannu Göringovi. Tomu se v předvečer popravy podařilo spáchat sebevraždu kapslí s kyanidem. Britannica uvádí, že ji měl schovanou v nádobě s pomádou (někteří ji mívali ukrytou i v zubech).
Některé popravy mohly trvat déle
Desítka odsouzených k trestu smrti byla popravena oběšením, jejich katem se stal americký seržant John C. Woods. Military přitom uvádí, že některé popravy trvaly déle, než správně měly – podle některých spekulací totiž připravil krátké provazy a špatné padací dveře, takže je možné, že si odsouzení nezlomili vaz a nezemřeli okamžitě, ale na smyčce se pomalu udusili. Americká armáda však takové spekulace odmítla.
V Norimberku proběhly i další procesy
Soud s hlavními nacistickými zločinci nebyl v Norimberku jediný, v letech 1946 až 1949 proběhlo ještě dalších 12 procesů, uvádí History. Obviněno v nich bylo téměř 200 nacistických zločinců, mezi nimiž byli třeba lékaři provádějící pokusy na lidech, právníci a soudci podílející se na programech rasové čistoty nebo důstojníci obvinění ze zvěrstev vůči zajatcům. Konání procesů nakonec skončilo kvůli rostoucím rozporům mezi SSSR a západními zeměmi.