Skrytá smrt z rukou odstřelovače může na bojišti přijít kdykoli. Ti nejlepší dokázali zlikvidovat stovky nepřátel

Zabít co největší počet nepřátel je samozřejmě nejdůležitějším úkolem vojáka během války. Efektivní však nemusí být jen kvantita, ale i to, jaké vojáky se vám podaří zneškodnit a kdy. Proto se také vyvinula profese odstřelovače, který si z úkrytu na dlouhou vzdálenost vybírá cíle, jako jsou velitelé nebo jiné důležité pozice, případně se snaží vnést do řad nepřátel paniku. V historii bylo několik nesmírně úspěšných střelců.

Simo Häyhä – 505 zabití

Finský odstřelovač, jenž bojoval za zimní války, ve které na přelomu let 1939 a 1940 Sovětský svaz napadl Finsko. Země se mu v počátečních fázích velmi úspěšně bránila a Häyhä na tom má nemalý podíl. Jeho výhodou bylo nejen střelecké umění, ale i malá postava, díky níž se dokázal snadno maskovat.

Používal bílou kombinézu, v zasněženém terénu se pohyboval na lyžích a do úst si dával sníh, aby mu nekondenzoval dech. Střílel z pušky bez optických mířidel, přesto dosáhl 505 potvrzených zabití. V březnu 1940 byl však vážně zraněn do tváře. Jeho spolubojovníci jej zachránili, dlouhé měsíce pak strávil v nemocnici.

iZdroj fotografie: Public Domain

Fjodor Matvejevič Ochlopkov – 429 zabití

Nejúspěšnější sovětský odstřelovač sloužící za druhé světové války, i když jeho proslulost zastínila jiná jména, která sovětská propaganda více prosazovala. Je o něm známo velmi málo údajů. Ví se, že Ochlopkov se rozhodl stát odstřelovačem, aby mohl pomstít smrt svého bratra.

Během bojů byl několikrát raněn, v červnu 1944 do hrudníku tak vážně, že musel do konce války zůstat v nemocnici. I tak má potvrzeno 429 zabití. Přes tyto úspěchy mu však nebyl za války udělen titul Hrdina Sovětského svazu, údajně kvůli jeho původu. Této pocty se měl dočkat až v roce 1955. Dožil se 60 let.

Francis Pegahmagabow – 378 zabití

Kanaďan indiánského původu, který se vyznamenal během bojů v první světové válce. Se svými 378 zářezy na pažbě je považován za nejlepšího odstřelovače tohoto konfliktu. Do kanadského expedičního sboru se přihlásil již v roce 1914. Ačkoli měl indiánský původ (indiáni zpočátku nebyli příliš vítáni), přijali jej.

Podle dochovaných záznamů používal Rossovu pušku, která sice byla problematická v zákopové válce, ale naopak si ji pro její přesnost oblíbili mnozí odstřelovači. Byl také mnohokrát vyznamenán. Po válce se vrátil do Kanady, kde se velmi aktivně zapojil do indiánské politiky a dalších aktivit.

Ljudmila Pavličenková – 309 zabití

Čtvrtou nejúspěšnější odstřelovačkou historie se stala žena, která sloužila v sovětské armádě během druhé světové války. Po napadení SSSR se přihlásila jako dobrovolnice v Oděse. I když chtěli, aby se stala ošetřovatelkou, zvolila si odstřelovačský kurs. Poté se vrhla do obrany Oděsy, kde zaznamenala 187 zásahů.

iZdroj fotografie: Public domain

Když město padlo, podílela se na obraně Sevastopolu. Během těchto bojů se opět velmi vyznamenala, avšak nakonec byla těžce zraněna a evakuována ponorkou. Po zotavení se již nevrátila na frontu, ale naopak byla vyslána na propagační jízdu po USA, kde se jí říkalo Lady Smrt.