Prozrazení státního tajemství: Jak SSSR a USA soupeřili v umění špionáže. Sověti používali naprosto unikátní vybavení

Historie zpravodajských operací dvacátého století nabízí mnoho zajímavých a často i poněkud bizarních příběhů, nad kterými dnes můžeme již jen kroutit hlavou. Pojďte s námi nahlédnout do doby, kdy se z milovaných hudebních a filmových idolů mohli vyklubat brilantní špióni a odborníci na nejrůznější špionážní techniku, kdy i jinak neškodná volnočasová aktivita jednoho z diplomatů mohla vyústit v únik státních tajemství a kdy prostá hračka ze dřeva a železa zatáhla i ty nejbystřejší mozky CIA do slepé uličky.  

Odposlechový mikrofon byl ukrytý v erbu

Na počátku 50. let minulého století, v době, kdy byla zpravodajská služba CIA ještě v plenkách, obdržel Washington šifrovaný a poněkud alarmující telegram z Rakouska: „Sověti mají přístup k informacím z amerického velvyslanectví v Moskvě.“ Zpráva sice neobsahovala žádné podrobnosti, ovšem upozorňovala na odposlouchávací zařízení, které již podle všeho dlouhodobě fungovalo v budově americké diplomatické mise v Moskvě. A neustále poskytovalo sovětskému vedení důležité informace o počínání amerických úřadů.  

Neutuchající aktivity sovětských zpravodajských služeb proti zahraničním diplomatickým misím v SSSR nebyly pro Američany žádným překvapením. Například hned první američtí diplomaté, kteří přijeli do Moskvy v roce 1934, brzy po svém příjezdu našli mikrofony ve svých obytných prostorách. Americká ambasáda proto byla ve svém počínání nadmíru opatrná a ve snaze odhalit případné odposlouchávací zařízení prováděla pravidelné kontroly kanceláří.

iZdroj fotografie: Autor neznámý

Stalin se však svého úmyslu zjistit, o čem se v kanceláři amerického zástupce v Moskvě jedná, nehodlal vzdát. Jeho zájem o toto téma podnítil neúnavný Lavrentij Pavlovič Berija, tehdejší ministr vnitra, který ke Stalinovi přispěchal se zprávou o zcela novém, unikátním odposlouchávacím systému, jež v roce 1943 zkonstruoval Lev Termen. Jak ale dostat toto zařízení do kanceláře amerického velvyslance? O to se postaral právě Berija, který se pustil do důkladného vyzvídání detailů z osobního života tehdejšího amerického velvyslance Harrimana.  

Podařilo se mu zjistit, že diplomat je vášnivým sběratelem unikátních řemeslných výrobků ze vzácného dřeva. A tak daroval velvyslanci emblém Spojených států vyrobený z exotických dřevin. Naneštěstí pro Spojené státy nikoho nenapadlo tento unikátní dar zkontrolovat. A erb tak po několik nadcházejících let zdobil stěny velvyslancovi kanceláře. Odposlouchávací zařízení v erbu bylo nalezeno teprve ve chvíli, kdy na něj upozornil jeden ze zběhlých sovětských zvědů.

Ani specialisté ze CIA neuměli zařízení napodobit

Jak sami Američané napsali, objevené zařízení se ukázalo být skutečně revolučním řešením v odposlechové technice. Sovětský odposlouchávací systém, kterému Američané říkali „Thing“, se snažily napodobit laboratoře CIA, FBI i soukromé firmy. Nikdo však nedokázal zjistit, jak přesně tato speciální odposlechová hračka fungovala. Přístroj byl nakonec odeslán do Londýna k Peteru Wrightovi, uznávanému vědci a přednímu odborníkovi, jenž pracoval ve firmě Marconi.

Wright byl během války i po ní také hlavním konzultantem britské kontrarozvědky MI5, na kterou se CIA nejednou obrátila s žádostí o pomoc. Zdá se, že to byl právě Wright, kdo rozlouskl záhadu sovětského zařízení. Šlo o tenkou filmovou membránu, která byla poškozena při přepravě. Následná oprava membrány a napájení nového zařízení trvala technikovi více než dva měsíce.  

iZdroj fotografie: Autor neznámý

K aktivaci zařízení vysílalo tajné stanoviště NKVD umístěné v nedaleké budově vedle rezidence amerického velvyslance v Rusku, Spaso House, do dřevěného erbu stálý rádiový signál o frekvenci 800 MHz. Když lidé v kanceláři mluvili, tenká membrána vibrovala spolu se zvukovými vlnami. A tato vibrace modulovala odraz vyzařovaného rádiového signálu. Odražené rádiové vlny pak dopadly na anténu jiného přijímacího stanoviště NKVD v bytě nedaleké budovy.

Zařízení bylo jedinečné v tom, že nepotřebovalo elektřinu a při odrážení světla se chovalo stejně jako zrcadlo. Jeho rádiový vysílač a přijímač s kódovým označením „Moose“ byl na tehdejší dobu doslova zázrakem ve zpracování rádiového signálu. 

Která další kuriózní odposlechová zařízení znáte?

Zdroj: TechInsider