Írán prakticky nemůže proti izraelskému letectvu nic dělat. Ani jeho nejlepší systém PVO není schopen proti F-35 zasáhnout, takže si mohou dělat, co se jim zlíbí.
Íránská protivzdušná obrana čelí technologickému kolapsu, a proti izraelským F-35I Adir je v podstatě neúčinná. Hlavním problémem je neschopnost zachytit je, protože mají nízký radarový odraz (stealth), a navíc izraelské letouny využívají pokročilé systémy radioelektronického boje, které íránské radary snadno zahltí nebo oklamou. Redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že ani přes deklarované schopnosti nemůže íránská PVO proti Izraeli fungovat.
F-35 je vyšší liga, Írán proti ní nic nemá
Stejně jako rádo přehání o schopnostech svých zbraní Rusko, tak také Írán řadu svých přechválil, což se při střetech s Izraelem prokázalo již několikrát. Vrcholem jeho snažení je systém Bavar-373, který Teherán ambiciózně srovnává s ruským S-400, oproti němuž má být údajně lepší. Údajně přitom disponuje raketami Sayyad-4B s teoretickým dosahem 300 km.
Wikipedia pak doplňuje, že by měl sledovat až 200 cílů současně, takže je v obou parametrech horší než S-400, potvrzuje MilitaryWatchMagazine, ačkoliv u něj je Rusko pravděpodobně nadsadilo, jelikož na Ukrajině rozhodně nedosahuje tak dobrých výsledků. Bavar-373 ke všemu v reálném boji fatálně selhává proti moderním rušičkám a jiným protiopatřením.
Vedle něj má mít potom íránská armáda sovětské, resp. ruské S-300PMU-2, které jsou však silně zastaralé a jejich radary nedokáží efektivně sledovat „neviditelné“ F-35, což z nich dělá de facto statické a snadno zranitelné cíle. Dosah střel je 195 km a radarů 300 km, jenomže dokáže zaměřit maximálně izraelské F-15, které schopnost stealth postrádají.
Arzenál potom doplňují systémy středního dosahu jako Khordad-15 nebo Raad, které využívají kopie starší západní nebo ruské technologie. Opět je lze vnímat jako relativně nebezpečné pro nižší generace letadel nebo velké drony, ale proti izraelské taktice, kdy je zničí F-35, jsou bez přehánění bezmocné. A problémem íránské PVO je i nízký počet systémů.
Již při úderech v roce 2024, kdy chtěl Írán podpořit teroristický Hamás, o řadu z nich přišel, a další ztráty následovaly následující rok, kdy Izrael podnikl útok na Írán, který oficiálně zdůvodnil tím, že chtěl překazit jeho snahy o vytvoření jaderných zbraní. Jak S-300, tak Bavar-373 a další systémy se ukázaly jako zcela neschopné, jelikož nesestřelily ani jednu F-35.
Mnohé potom ani nebyly aktivovány, protože jakmile by se tak stalo, mohl by je Izrael snadno zaměřit a zničit. V konečném důsledku je íránské nebe pro izraelské letouny otevřené a mohou si dělat v podstatě cokoliv. Jediné, jak může Írán proti Izrael bojovat, jsou opět balistické rakety, ačkoliv se snaží ničit jejich odpalovací stanoviště, aby minimalizoval škody.


