Kdyby mělo Polsko střely AGM-158B-2 s dosahem až 1 900 km, mohlo by snáze „držet pod krkem“ Moskvu

Řízené střely odpalované z letadel jsou nebezpečné zbraně, které mohou přesně zasahovat cíle na dlouhé vzdálenosti, přičemž obrana proti nim není snadná.

AGM-158 JASSM i Zdroj fotografie: Boevaya mashina / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Mezi nejobávanější zbraně používané letectvem patří řízené střely, které jsou nazývané i jako střely s plochou dráhou letu. Urazí stovky (a někdy i hodně přes tisíc) kilometrů a drží se při zemi, aby nebyly snadno sestřelitelné, ale zároveň mají přesné navádění a silnou hlavici. Jednou z nejnovějších na světovém trhu je americká AGM-158B-2.

Dosah AGM-158 se postupně prodlužoval

Historie vývoje střela AGM-158 JAASM sahá do konce 90. let 20. století a původní střela měla dolet 370 kilometrů a hlavici o hmotnosti 450 kilogramů, udává MissileThreat. Později vznikla ještě vyspělejší střela AGM-158 JAASM-ER stejné velikosti, jejíž dolet byl prodloužen na 1 000 km. Ale i to pravděpodobně bylo málo, a tak Lockheed Martin vyvinul novou střelu s dosahem až 1 900 kilometrů a větší ničivou silou označovanou jako AGM-158B-2.

Polští vojáci na nástupu

Kdyby Rusko zaútočilo, chtělo mu Polsko ještě před lety obětovat až 40 % svého území. Tehdy ale přecenilo sílu ruské armády

Jde o velikou novinku z posledních měsíců, která je pomalu zaváděna do výzbroje. A je o ni značný zájem např. ze strany Polska, jemuž také Amerika předběžně schválila prodej 821 kusů, uvádí Defence-Blog. Pokud si ji Poláci opravdu pořídí, znamenala by zdvižený prst vůči Bělorusku, a především pak Rusku. Jejich letadla by totiž mohla zasahovat cíle daleko za Moskvou, přičemž jsou určeny proti základnám, letištím, mostům, velitelstvím a dalším strategickým objektům. Může to být i kompenzace umístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku.

Střela AGM-158B-2 je větší a ničivější

O samotné střele AGM-158B-2 se toho moc neví. Wikipedia uvádí, že by měla mít dolet 1 900 kilometrů, hlavici o hmotnosti 910 kg, a celkem vážit 2 300 kg. Původní AGM-158 má přitom hmotnost 1 021 kg, ale některé zdroje uvádí 1 200 kg. Je tedy jisté, že nová střela bude muset být výrazně delší než 4,27 m u starších verzí. Měla by mít novou řídící jednotku, jiný nátěr a vylepšené navádění GPS, takže ji bude pravděpodobně obtížné rušit.

Dron Hunter Killer 20

„Nepolapitelný“ bojový dron Hunter Killer 20 doletí až za Moskvu a protivzdušná obrana ho údajně nedokáže detektovat

Nelze pochybovat, že by přesnost byla horší než 3 metry uváděné u předchozích verzí. Střely AGM-158 mohou přitom nosit nejenom americké strategické bombardéry, ale i některé bojové letouny. V případě Polska by to pravděpodobně byly General Dynamics F-16 Fighting Falcon a nově pořizované Lockheed Martin F-35 Lightning II. Těm se ovšem střela nevejde do vnitřního prostoru, takže musí být na vnějších závěsnících, čímž pak ztrácí schopnost stealth. To ale vzhledem dosahu střely zase tak nevadí, odpalovat ji budou z dálky.

Test starší střely AGM-158 JAASM

Jak velikou hrozbou mohou být střely AGM-158B-2?

Diskuze Vstoupit do diskuze
112 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články