Staré ukrajinské pumy mají být „chytré“ díky americké sadě JDAM, v praxi ale opakovaně selhávají; důvodů může být hned několik

Konverzní souprava JDAM měla Ukrajině poskytnut schopnost přesně zasahovat cíle pumami i na dlouhé vzdálenosti. V praxi ale došlo k „jistým“ problémům.

Letecká puma se sadou JDAM i Zdroj fotografie: Uživatel vestman / Creative Commons / CC BY
                   

Na začátku roku 2023 zařadily Spojené státy do pomoci Ukrajině také speciální konverzní sady označované jako „JDAM“. Jde o zařízení, které změní staré hloupé gravitační letecké pumy na přesně naváděné a klouzavé, díky čemuž mají rázem daleký dosah. A ačkoliv si „žlutomodrá“ země (stejně jako spojenecká Amerika) od nasazení systému hodně slibovala, zdá se, že není tak úspěšný. To ostatně dokazuje i „mediální ticho“, protože jednoduše nemá na kontě žádné zásadní úspěchy. Existují navíc i náznaky, že funguje „trochu“ jinak, než by měl.

JDAM změní hloupou bombu na chytrou

Systém JDAM je vlastně zařízení připevňované k různým typům gravitačních bomb. Skládá se z naváděcího zařízení, jakýchsi řídících ploch, a někdy i křidélek. Z takzvané hloupé pumy tím udělá přesně naváděnou za pomoci GPS, a zároveň ji promění v klouzavou, což znamená, že nepadá přímo k cíli, ale jakoby klouže, a to do vzdálenosti i desítek km – některé typy dokáží zasáhnout cíl až 80 km od místa shozu, ale záleží i na výšce, z jaké je shazována. Pro Ukrajinu to mělo být efektní řešení, protože je JDAM mnohem levnější než střely Tomahawk.

Údajně se také mělo jednat o natolik přesný systém, který neměl nikdy minout svůj cíl. Zatím ovšem nejsou žádné zprávy o tom, že by takto vylepšené bomby „drtily“ důležité ruské cíle. Ukrajinské letadla bylo přitom nutné upravit, ale to zřejmě nebyl moc velký problém. Nedávno uniklé americké zpravodajské zprávy ovšem naznačují, že bomby s JDAM na Ukrajině nefungují tak, jak by měly. Jedním z problémů má být, že nevybuchují „správně“ – ale zrovna v tomto případě se jednalo o technickou záležitost a její řešení by nemělo být obtížné.

Ruský systém Krasucha-4 iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA
Ruský systém Krasucha-4

Druhým – a mnohem horším – problémem však je, že u systému JDAM nefunguje navádění bomb skrze GPS, protože ho ruská armáda nejspíše umí rušit. Federace v minulých letech hodně investovala do rušících systémů, a to včetně těch, které by zmátly nebo vyřadily GPS. Proti pumám tak teoreticky mohou být nasazené systémy jako Krasucha-4 nebo R-330Zh Zhitel a další. Pokud tedy bomba při sestupu na cíl ztratí signál GPS, prostě ho nezasáhne; sice má mít ještě inerciální navádění, ale to není příliš přesné, takže se puma stále netrefí.

Ukrajinská letadla nemohou létat vysoko

Vedle toho se ukázalo, že může být nasazení pum doplněných o JDAM problematické i z důvodu ruské protivzdušné obrany a stíhacích letounů se střelami vzduch-vzduch dlouhého dosahu. V nejlepším případě totiž bomby „dokloužou“ 80 kilometrů daleko, ale musí být svrženy z velké výšky. Ukrajinský letoun se tedy musí k frontě přiblížit docela blízko, aby vypuštěné pumy cíl/e zasáhly. Jenomže ve velké výšce je snadným terčem, a proto je možné, že ukrajinští piloti shazují pumy z bezpečí nízké výšky, v důsledku čehož nemá bomba šanci se na cíl navést.

Ukrajinští a američtí technici na vyřešení problému pracují; jednou z možností je nasazení laserového navádění, ale to by vyžadovalo nasadit na letouny laserové značkovače, případně vycvičit pozemní značkaře. Existuje nicméně i spekulace, že Ukrajina pumy pokud možno nenasazuje, neboť je má schované k masivnějšímu útoku před chystanou ukrajinskou ofenzivou. Na druhou stranu nejspíše nemá Ukrajina na masivní nasazení bomb s JDAM dost strojů.

Letecké pumy s JDAM

Jaký problém je nejpravděpodobnější?

Diskuze Vstoupit do diskuze
117 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články