Boží šípy měly být „čistou atomovkou“. Američané tak chtěli možnost zasáhnout z vesmíru cíl kinetickým „telefonním sloupem“

Zasahování cílů kinetickými údery z vesmíru by bylo nesmírně ničivé, ale i přes nesporné výhody zůstal systém jenom v teoretických úvahách.

Satelit na oběžné dráze i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Některé vědeckofantastické romány líčí události, kdy naše planeta čelí kinetickému úderu například od meteoritu či nějaké zbraně, což způsobí ohromné škody. Ničivá síla je důsledkem kinetické energie předmětu letícího vysokou rychlostí z oběžné dráhy, a Američané o takové zbrani dokonce uvažovali. Myšlenka na ni je známá jako Projekt Thor, případně pod přezdívkou Boží šípy. Je také možné, že mají podobné teoretické projekty i jiné státy, jen jsou tajné.

Tyč z wolframu padající z oblohy

Myšlenka projektu Thor je na první pohled jednoduchá – na oběžné dráze země by se nacházel satelit nebo satelity, na nichž by byly wolframové tyče o velikosti telefonního sloupu. A v případě, kdy by zasáhly nějaké místo na zemi, vytvořila by jejich hmota ve spojení s vysokou rychlostí dosaženou sestupem z oběžné dráhy energii srovnatelnou s energií termonukleární zbraně, uvádí BusinessInsider. Jelikož by ale nenastala žádná jaderná exploze, nebyl by po útoku žádný problém s radioaktivitou (taková čistá atomovka).

O projektu mluví konkrétně studie amerického letectva z roku 2003, udává Wikipedia. Wolframové tyče měly být dlouhé 6,1 metrů a mít 30 cm v průměru. Při dopadu na zem by se pohybovaly rychlostí kolem Mach 10, a cíl by dokázaly z oběžné dráhy zasáhnout 12 až 15 minut po vypuštění. Díky tvaru, rychlosti a použití wolframu, který je pro své vlastnosti využívaný i jako penetrátor v protitankových zbraních, by boží šíp dokázal proniknout i do mohutně opevněných komplexů ukrytých hluboko v podzemí.

Náklady na zbraň by byly astronomické

Ačkoliv se myšlenka kinetického bombardování z vesmíru zdá lákavá, existuje několik důvodů, proč podobná zbraň nevznikla. I když je samozřejmě možné, že podobnou někdo v budoucnu postaví. Prvním důvodem je cena, protože jediná wolframová tyč takové velikosti by stála 230 milionů dolarů (přes 5,41 miliard Kč), uvádí WeAreTheMighty, a navíc je třeba započítat stavbu satelitu a jeho dopravení do vesmíru. Jenom pro srovnání, jedna střela BGM-109 Tomahawk stojí 2 miliony dolarů (47 milionů Kč), uvádí Wikipedie.

Odpalovací vozidlo systému IRIS-T

„Evropský nebeský štít“ by mohl zajišťovat protivzdušnou obranu téměř celé Evropě, zachytit by dokázal i hypersonické zbraně

Druhým vážným problémem pak může být smlouva o vesmíru z roku 1967, upozorňuje OverClockers. Sice se týká umístění jaderných, chemických a biologických zbraní, tedy nikoliv kinetických, ale lze předpokládat, že jiné vojenské mocnosti by umístění kinetických zbraní na oběžné dráze nenechaly bez odezvy. Nejspíše by buď vyvinuly vlastní, nebo by se přestaly smlouvou řídit, což by mohlo vést k závodům ve zbrojení ve vesmíru.

Myšlenka Projektu Thor

Jak účinné by byly kinetické zbraně z oběžné dráhy?

Diskuze Vstoupit do diskuze
106 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články