F-35 jako bezedná jáma na peníze. Dánsko zaplatí o desítky miliard více, než bylo slíbeno

V přepočtu podle kurzů ECB z 10. července 2026 představuje samotné navýšení zhruba 45,8 miliardy korun českých. Nejde přitom o to, že by se zdražily samotné letouny. Největší díl vícenákladů tvoří položky, které dánský parlament při schvalování nákupu buď neviděl, nebo viděl v příliš optimistické podobě: personál pro provoz a údržbu, poplatky do mezinárodního programu F-35, výcvikové služby, softwarové aktualizace a náhradní díly. Zpráva Rigsrevisionen zveřejněná 8. června 2026 přitom upozorňuje, že ani nový odhad neobsahuje plnou rezervu na další možný růst. Bezedná jáma tedy není jen metafora, je to rozpočtový mechanismus, který se opakuje u každého provozovatele F-35 na světě.

Ministerstvo vědělo, parlament ne

Klíčové zjištění auditorů nemíří proti americkému výrobci Lockheed Martin. Míří proti dánskému ministerstvu obrany. Podle plné auditorské zprávy resort držel původní odhad 57,1 miliardy DKK až do ledna 2026, přestože signály o rostoucích nákladech dostával nejpozději od roku 2021. Už v letech 2021 až 2023 ministerstvo znalo vyšší výdaje na společné programové poplatky, servis i výcvik. Některé z těchto vícenákladů dokonce od roku 2023 tiše započítávalo do běžného rozpočtování, ale celkový odhad pro parlament neaktualizovalo.

Nejde o novinku. Už v říjnu 2017 dánský kontrolní úřad upozornil, že ministerstvo neprokázalo některé významné předpoklady a podcenilo nejistotu ve svém rozhodovacím podkladu pro nákup 27 kusů. Tehdejší varování zůstalo bez dostatečné odezvy. Výsledkem je devět let příliš optimistických čísel, která parlament používal při rozhodování o jedné z největších dánských vojenských investic v historii.

Problém, který nemá jen dánský pas

Dánsko není osamělé. Vzorec podhodnocených životních nákladů F-35 se opakuje s takovou pravidelností, že ho lze označit za systémový.

• Norsko: Oficiální audit Riksrevisjonen pracuje s odhadem 326 miliard norských korun, což představuje více než dvojnásobný nárůst oproti době rozhodnutí o nákupu.
• Velká Británie: Britská National Audit Office odhadla plný životní cyklus 138 strojů na 71 miliard liber do roku 2069, zatímco veřejně uváděné číslo bylo dlouho jen 18,76 miliardy liber.
• USA: Americký Government Accountability Office ve zprávě z dubna 2024 uvádí, že odhadované náklady na údržbu celé americké flotily F-35 vzrostly mezi lety 2018 a 2023 o 44 procent, z 1,1 na 1,58 bilionu dolarů.

Společný jmenovatel je vždy stejný. Politici schvalují nákup na základě pořizovací ceny, která vypadá zvládnutelně. Skutečný účet (personál, infrastruktura, software, náhradní díly, mezinárodní programové poplatky) přichází po kapkách v průběhu desetiletí. A každá kapka je větší, než předchozí odhad předpokládal.

Co za ty peníze Dánsko vlastně dostává

Lockheed Martin F-35A Lightning II je víceúčelový bojový letoun páté generace. Oproti dánským dosavadním F-16 Fighting Falcon, které postupně nahrazuje, přináší zásadní schopnostní skok:

Rychlostí F-16 vyhrává. Jenže v moderním vzdušném boji rozhoduje spíš to, kdo koho uvidí první a kdo dokáže zpracovat víc dat najednou. Právě v tom F-35 dominuje: senzorová fúze, pokročilé datové propojení v rámci aliance a schopnost operovat v prostředí silné protivzdušné obrany jsou vlastnosti, které žádný stroj čtvrté generace nenabízí. Alternativy jako švédský Saab Gripen E sice stojí méně a disponují moderním radarem AESA i systémem elektronického boje, ale stealth postrádají.

Dánsko tedy nekupuje jen nové letadlo. Kupuje jiný způsob vedení vzdušného boje. Otázka zní, za jakou cenu, a právě na tu odpověď parlament dlouho nedostával poctivá čísla.

Varovný signál pro Česko

Česká republika se 27. září 2023 rozhodla pořídit 24 kusů F-35A. Oficiální čísla české vlády pracují s několika vrstvami nákladů: samotná akvizice systému do roku 2034 má stát necelých 150 miliard Kč, celkové náklady včetně provozu pak přes 320 miliard Kč. Na seznamu strategických projektů Armády ČR přitom figuruje částka 105,90 miliardy Kč; rozdíl ukazuje, že i české materiály operují s různými definicemi toho, co přesně „cena F-35″ zahrnuje.

Pro srovnání: kapitola ministerstva obrany na rok 2026 činí 155,79 miliardy Kč. Samotná akvizice 24 letounů tak odpovídá zhruba 96 procentům jednoho ročního rozpočtu resortu. Rozloženo do let 2024 až 2034 to vychází na přibližně 13,6 miliardy ročně, tedy asi 8,8 procenta dnešního rozpočtu ministerstva obrany. Provoz po roce 2034 vláda odhaduje na 4,9 miliardy ročně.

Dánská zkušenost ukazuje, kde hrozí past. Pokud se české odhady provozních nákladů budou chovat stejně jako dánské, a americký GAO naznačuje, že růst je programově zakódovaný, může se konečný účet výrazně lišit od toho, co dnes slyší Poslanecká sněmovna.

Co doporučují auditoři

Dánský kontrolní úřad ve své zprávě formuluje doporučení, která mají univerzální platnost pro každého budoucího i současného provozovatele F-35. Sledovat a zveřejňovat plný životní cyklus na jednotné metodice od prvního schválení po konec služby. Započítávat personál, infrastrukturu, výcvik, software, rezervu i mezinárodní programové poplatky. A odhad každoročně aktualizovat podle reálných zkušeností jiných uživatelů. Dánsko samo tyto principy bude potřebovat znovu, jeho parlament v prosinci 2025 schválil nákup dalších 16 kusů F-35.

Dánsko už převzalo 23 z 27 letounů první objednávky, poslední čtyři dorazí do začátku roku 2027. Cesta zpět neexistuje. Existuje jen cesta k poctivějšímu počítání, a ta, jak ukazuje dánský případ, bolí víc než samotná cena letouny.