NATO už se nebojí jednat odvážně. EA-37B a AWACS létají ke Kaliningradu a tvoří mapu každé ruské frekvence i radaru

Polský vojenský představitel citovaný serverem The War Zone potvrdil, že šlo o „specializovaný průzkumný a elektronicko-bojový letový balík“. Součástí formace byl kromě EA-37B a AWACS i systém ARTEMIS II, další vrstva zpravodajského sběru. Letouny operovaly v polském a mezinárodním vzdušném prostoru, nikdo nepřekročil ruskou hranici. Přesto jde o jeden z nejviditelnějších aliančních kroků u nejmilitarizovanější ruské exklávy za poslední roky. Odvaha NATO nespočívá v narušení cizího vzdušného prostoru, ale v něčem, co Moskvu znervózňuje daleko víc: v opakovaném, technologicky špičkovém sběru dat přímo pod nosem kaliningradské protivzdušné obrany.

Co přesně letouny u Kaliningradu dělaly

Formulace „mapa každé frekvence i radaru“ je novinářská zkratka, ale vystihuje podstatu. Nejde o to, že by jeden let oskenoval celou exklávu jako satelitní snímek. Jde o průběžné skládání a zpřesňování takzvané databáze emitorů, elektronického přehledu sil. Každá mise přidá další dílek: na jakých pásmech vysílá konkrétní radar, jak přepíná režimy, jaký je jeho reakční čas, kde stojí záložní stanoviště, jak spolu jednotlivé uzly protivzdušné obrany komunikují.

EA-37B Compass Call v tomto balíku plnil dvojí roli. Podle oficiálního přehledu Air Combat Command umí popírat, degradovat a narušovat protivníkovu komunikaci, navigaci i radarové systémy. Zároveň má sekundární zpravodajskou funkci, zjišťuje, sleduje a geolokuje emitory. E-3A AWACS nad ním držel vzdušný přehled, řídil celou formaci a sdílel obraz situace s dalšími prostředky v regionu. Jeden stroj sbírá, druhý chrání a koordinuje. Dohromady tvoří balík, jehož výstupem jsou data pro programování takzvaných knihoven hrozeb a souborů misijních dat, tedy přesně ty soubory, které by v případě konfliktu řekly aliančním pilotům, co rušit, kdy rušit a odkud to přijde.

Proč právě Kaliningrad, a proč teď

Kaliningrad je ruská exkláva sevřená mezi Polskem a Litvou, tedy přímo mezi dvěma státy NATO. Analytická zpráva Congressional Research Service ji popisuje jako klíčové strategické území pro projekci ruské síly na severním křídle Aliance. Na relativně malém prostoru se koncentruje Baltská flotila, dvě letecké základny, raketové systémy Iskander schopné nést jaderné hlavice, protivzdušný systém S-400 s dosahem přes 400 kilometrů a pobřežní protilodní komplexy. Právě tato hustota činí z Kaliningradu ideální, a zároveň nejcitlivější, cíl pro elektronický průzkum.

Načasování není náhodné, i když polské operační velení podle agentury Anadolu Agency uvedlo, že akce nesouvisela s konkrétní aktivitou ruského letectva. Širší kontext ale mluví jasně. Od září 2025 běží alianční operace Eastern Sentry, která posílila přítomnost AWACS na východním křídle. Paralelně pokračuje Baltic Sentry zaměřená na ochranu podmořské infrastruktury. Válka na Ukrajině trvá déle než čtyři roky a napětí v Baltském regionu se nezmírnilo, naopak. Litevská státní bezpečnostní služba veřejně potvrzuje, že z Kaliningradu běží aktivní rušení a podvrhování navigačních signálů GNSS, které zasahuje civilní letecký provoz i námořní navigaci v celém Pobaltí. Mezinárodní telekomunikační unie řeší škodlivé rušení z území Ruské federace bez uspokojivé odpovědi Moskvy.

NATO tedy nesbírá data ve vakuu. Sbírá je v prostoru, odkud Rusko samo aktivně elektronicky útočí.

Nový stroj, nová kvalita: EA-37B versus starý EC-130H

Právě technologický skok vysvětluje, proč jsou srpnové lety pro Rusko nepříjemnější než cokoli předtím. Starší EC-130H Compass Call, který EA-37B nahrazuje, byl postaven na platformě turbovrtulového Hercules C-130. Nový stroj využívá proudový Gulfstream G550, a rozdíl je dramatický:

Vyšší rychlost a dostup znamenají, že EA-37B může operovat ve větší vzdálenosti od hrozby a přitom sbírat data ze stejného prostoru. Menší posádka díky vyšší automatizaci a lepší satelitní konektivitě umožňuje sdílet výstupy v reálném čase. Pro ruskou protivzdušnou obranu je to problém: stroj je rychlejší, hůře zasažitelný a operuje z výšek, kde ho turbovrtulový předchůdce nikdy nebyl.

Do Evropy přitom EA-37B dorazil už v lednu 2026, kdy absolvoval sérii návštěv na základnách Ramstein, Spangdahlem a RAF Mildenhall. Srpnový let u Kaliningradu ale představuje první široce zdokumentované nasazení tohoto typu přímo u ruské exklávy.

Zrcadlový obraz: Rusko dělá totéž, a riskuje víc

Průzkumné lety nejsou jednosměrná záležitost. Litevské ministerstvo obrany pravidelně zveřejňuje záznamy o zachycení ruských průzkumných letounů Il-20 a stíhaček Su-30SM startujících z Kaliningradu, které operují v mezinárodním prostoru kolem pobaltských hranic, často bez zapnutého transpondéru a bez komunikace s řízením letového provozu. V květnu 2026 britské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské stíhačky nebezpečně zachytily průzkumný letoun RC-135 Rivet Joint nad Černým mořem.

Rozdíl je v přístupu. Alianční lety probíhají koordinovaně, v identifikovaném prostoru, s transpondéry. Ruské průzkumné mise v Pobaltí opakovaně porušují bezpečnostní standardy. Riziko nechtěného incidentu roste na obou stranách: víc letadel, víc nervózních reakcí, víc měření. Ale zatímco NATO buduje obraz kaliningradské obrany systematicky a trpělivě, Rusko na sebe upozorňuje hlavně tím, jak nebezpečně se chová.

Co to znamená pro Česko

Alianční AWACS nejsou pro Českou republiku cizí technika. Česko vstoupilo do programu NAPMO/NAEW&C v roce 2011 a čeští letci sloužili na základně Geilenkirchen v Německu, odkud flotila čtrnácti E-3A operuje. Středisko řízení a uvědomování v rámci NATINAMDS nepřetržitě střeží český vzdušný prostor a přispívá do aliančního systému protivzdušné obrany. Přesnější elektronický obraz ruských schopností u Kaliningradu tak přímo zvyšuje bezpečnost celé Aliance, včetně prostoru nad Českem.

Stojí za zmínku, že alianční flotila AWACS je na prahu generační výměny. NATO už veřejně hovoří o náhradě části strojů systémem Saab GlobalEye. Současné E-3A ale zůstávají v provozu a srpnové mise ukazují, že i platforma navržená v sedmdesátých letech minulého století dokáže v kombinaci s moderním EA-37B tvořit balík, který Rusku nedá spát.

Každý další let u Kaliningradu zpřesní alianční databázi o další frekvenci, další radar, další reakční čas. Rusko ví, že tam NATO létá. Neví ale, co přesně už Aliance ví, a právě ta nejistota je součástí odstrašení.