ASN4G jako atomová pěst Paříže: stealth hypersonická střela má uletět až 1 000 km rychlostí až Mach 8, je evropským průkopníkem

V současné době už mají mít ve výzbroji nějakou formu hypersonické zbraně jenom Rusko a Čína, které do jejich vývoje investovaly v minulých letech značné množství peněz. Oproti nim Západní státy zaostaly a třeba Spojené státy se snaží ztrátu dohnat; aktuálně už by měly zhruba finišovat s vlastní verzí. Pozadu ale nehodlá zůstat ani jeden z největších výrobců zbraní na světě, a sice Francie. Její konstruktéři pracují na hypersonické střele označované jako ASN4G.

Francouzské hypersonické střely budu jaderné

Francie chce vyvinout novou hypersonickou střelu hlavně jak nosič jaderných hlavic a udělat z ní součást arzenálu pro jaderného odstrašení. V tuto chvíli má už hlavice na ponorkových raketách, a další možností, že by je nesly letouny. Jenomže vzhledem ke značnému zlepšení protivzdušné obrany (myšleno u potencionálních protivníků) by to bylo v některých případech poměrně riskantní, a tak Francie vyvinula střely ASMP, později modernizované na ASMP-A, se schopností zasahovat cíle na vzdálenost až 500 kilometrů při rychlosti až Mach 3.

Nová střela by nicméně měla umět mnohem více, i když o jejích chystaných specifikách jsou jen velmi omezené informace. Dosahovat by mohla rychlosti Mach 6 až 8 a její dosah by mohl být kolem 1 000 kilometrů. Zároveň by přitom měla umět manévrovat, a ještě mít vlastnost stealth, aby byla co nejhůře zachytitelná protivzdušnou obranou, a to i budoucí; Francie by ji totiž chtěla používat zhruba do roku 2050, než přijde s něčím lepším. Ale nelze vyloučit, že budou i jiné mocnosti budovat nějaký systém pro sledování hypersonických střel jako to dělá Amerika.

Ve výzbroji se má objevit v roce 2035

Vývoj zbraně by měly zajišťovat společnosti Ariane Group a MBDA a k zavedení do výzbroje by mělo dojít někdy kolem roku 2035. Není samozřejmě vyloučeno, že bude její vývoj urychlen, protože mnohé země zvyšují výdaje na zbrojení a výzkum a Francie určitě nebude chtít zůstat pozadu. Hlavním nosičem střel by měly být francouzské letouny Dassault Rafale, a v tuto chvíli není jasné, zda vznikne varianta i s konvenční hlavicí a přesným naváděním.

Vývoj hypersonických střel nebude však jediným systémem, který bude se schopností odpalovat střely s jadernými hlavicemi souviset. Úzce se s ním pojí i vývoj letounu šesté generace Future Combat Air Systém, protože právě ten by měl být v budoucnu nosičem těchto střel. Do výzbroje by mohl být zaveden v roce 2035 až 2040. Vzpomenout je ale nutné ještě novou letadlovou loď na jaderný pohon, protože i z ní budou moci letouny se střelami odstartovat.

Aktuálně mají na podobné střele pracovat i Spojené státy ve spolupráci s Velkou Británií a Austrálií, její předpokládané dokončení ale není známo. Létat by nicméně mohla do vzdálenosti až 2 000 km, což je oproti francouzské variantě značný rozdíl; ASNG4 ji nicméně zatím asi jediným čistě evropským projektem, a navíc nezávislým na jiných zemích.