(Ne)schopnost Rusů v praxi: Vypálili 100 dronů Lancet, ale trefili se jen tři. Zbytek si sestřelili sami nebo je zničila PVO

Příběh jedné ruské dronové skupiny ukazuje, jak snadno se z vyspělé taktické zbraně stane drahý odpad, když selže velení a místo reality proudí nahoru vymyšlená hlášení o úspěších. Skupina „Něvskij“ v rámci známé jednotky Sparta vypustila od poloviny června do zhruba poloviny září 2026 na jednom úseku fronty přibližně stovku dronů Lancet. Výsledek? Tři zasažené cíle. Informaci zveřejnil na svém Telegramu Pavel Gubarev, proruský aktivista a bývalý samozvaný „lidový guvernér“ Doněcka, tedy člověk, kterého rozhodně nelze podezírat z proukrajinské zaujatosti. Právě proto je jeho svědectví tak výmluvné.

Sto dronů, tři zásahy a stamiliony v koši

Lancet není levná hračka. Podle dostupných odhadů se cena jednoho kusu pohybuje mezi třemi a pěti a půl miliony rublů, tedy zhruba v pásmu 750 tisíc až 1,4 milionu korun. Stovka vypuštěných dronů tak představuje investici v řádu 300 až 500 milionů rublů. Při pouhých třech zásazích vychází náklad na jeden úspěšný zásah na 100 až 167 milionů rublů, tedy 25 až 42 milionů korun.

Pro srovnání: studie francouzského Institutu IFRI analyzovala databázi LostArmour a zjistila, že z 1 566 zaznamenaných nasazení Lancetů skončilo zhruba 30 procent zničením cíle. Třicetiprocentní úspěšnost není oslnivá, ale je to desetkrát víc než tři procenta skupiny „Něvskij“. Epizoda ze Sparty je extrém, ne norma. Ale právě proto odhaluje, jak hluboko může klesnout efektivita i reálně funkční zbraně, když ji obsluhuje dysfunkční systém.

Palba na vlastní a slepota velení

Gubarev ve svém příspěvku neútočí na samotné operátory dronů ani na techniku. Problém podle něj tkví ve velení skupiny. Velitel Kirill Ozerov měl nadřízeným hlásit „významné úspěchy“ navzdory mizerným výsledkům. Lancety přitom nekončily jen v ukrajinských obranných systémech, část jich sestřelila vlastní ruská protivzdušná obrana.

Jak je to možné? Jde o klasický rozpad koordinace ve vzdušném prostoru:

• Operátoři dronů nesdíleli včas letové koridory se sousedními jednotkami.
• Vlastní PVO neměla přehled, co letí „za ně“ a co proti nim.
• Chyběl společný situační obraz, který by odlišil vlastní prostředek od nepřátelského.

Výsledkem je palba na vlastní síly, a to nikoli jako ojedinělá nehoda, ale jako systémový důsledek. Studie FPRI přímo popisuje „minimální koordinaci mezi pozemními a vzdušnými jednotkami“ jako opakující se ruskou slabinu. Stejný dokument mluví o „široce rozšířené praxi lhaní a podávání falešných hlášení nadřízeným důstojníkům“ jako o kulturně zakořeněném problému ruské armády. Gubarevův popis tak nepůsobí jako osamělá anomálie. Spíš jako další ilustrace vzorce, který analytici sledují od začátku invaze.

Ukrajinská PVO: levná, vrstvená a účinná

Na druhé straně fronty stojí systém, který většinu těch Lancetů reálně zlikvidoval. Ukrajinská protivzdušná obrana u přední linie dnes nefunguje jako jeden velký raketový komplex. Je to vrstvená síť: radary, mobilní palebné skupiny, protiletadlové systémy a stále častěji drony-interceptory, malé bezpilotní stroje, které loví Lancety přímo ve vzduchu.

Velitel pluku PVO „Akvila“ Maxym Zajčenko v rozhovoru pro ArmyInform popsal, jak 3. armádní sbor buduje souvislé radarové pole a více obranných vrstev. Drony-interceptory označil za jeden z nejefektivnějších a cenově nejvýhodnějších prostředků proti cílům typu Lancet. Ve stejném rozhovoru padl údaj o zachycení až 70 procent íránských Šáhidů v koridorech odpovědnosti sboru. Ukrajina zkrátka staví první linii obrany co nejblíž frontě, a proti pomalým kamikaze dronům to funguje.

Lancet není mrtvý, ale ani nezranitelný

Bylo by chybou číst tuto epizodu jako důkaz, že Lancet je k ničemu. Výrobce ZALA v srpnu 2026 tvrdil, že systém překonal hranici 5 000 úderů na frontě. Už v květnu 2025 představil novou generaci (Product 51 a Product 52) s vylepšenou komunikací a inteligentním naváděním. V únoru 2026 získal exportní autorizaci pro variantu Lancet-E. Rusko tento koncept neopouští, naopak ho dál tlačí i komerčně.

Jenže právě v tom spočívá jádro problému. Můžete mít modernizovanou zbraň, tisíce vyrobených kusů a ambiciózní exportní plány. Pokud ale velitel na frontě hlásí nahoru vymyšlené úspěchy, pokud vlastní PVO střílí po vlastních dronech a pokud nikdo nekontroluje, jestli se Lancety vůbec trefují, pak i ta nejlepší technika slouží hlavně jako drahý ohňostroj.

Nejdražší položkou v účtu skupiny „Něvskij“ nakonec nejsou ztracené drony. Je to organizační slepota, která dovolila tři měsíce pálit stamiliony rublů do vzduchu, a ještě za to sklízet pochvaly.