Chce-li nějaké letectvo účinně zničit nepřátelskou protivzdušnou obranu, dělá to nejčastěji za pomoci raket, jimiž míří na její radarové systémy, čímž ji oslepí a tak vlastně zneškodní. Slouží k tomu konkrétně např. protiradarové řízené střely, které se dokáží na radary nebo jejich pozici přesně navést. Asi nejznámější jsou americké AGM-88 HARM; ty prokázaly své schopnosti naposledy na Ukrajině. Jejich poslední verze AGM-88G AARGM-ER má být přitom schopna si účinně poradit i s moderními systémy, jakým je třeba ruský S-400.

Střela doletí do dálky 300 km

Protiradarové střely HARM mají naváděcí hlavici s koncovým radarovým naváděním, s jejíž pomocí zaznamenají vysílání nepřátelského radaru, a tím i jeho pozici, případně to dělají ve spolupráci se systémy letadla. Po odpalu se střely umí na svůj cíl navést i samy, a to dokonce i tehdy, že ztratí signál po vypnutí radaru, protože si jeho pozici pamatují. Nejlepší varianty verze AGM-88 měly dosah 150 kilometrů, ovšem u AARGM-ER je prodloužen na dvojnásobek.

Northrop completes fifth successful test of AGM-88G AARGM-ER pic.twitter.com/sMkt1Ht0im

— Fighterman_FFRC (@Fighterman_FFRC) May 9, 2023

Dosavadní verze mají ovšem se systémy jako je S-400 problém, zvláště pak pokud je používají letouny bez schopnosti stealth. Radar 91N6E může klasické cíle zachytit na vzdálenost až 600 kilometrů a střely 40N6 mají teoreticky dosah až 380 kilometrů, i když na tak dlouhou vzdálenost zatím sestřel zaznamenaný nebyl. Znamená to ovšem, že se letadla pohybovala hluboko v dosahu S-400, a ten je mohl zničit dříve, než se dostala k odpálení vlastní protiradarové střely, což by ovšem neplatilo v případě letounů se stealth.

Letouny s novým HARM jsou více v bezpečí

Nové AGM-88G AARGM-ER poměry v této rovnici mění, neboť umožňují letadlům pálit z takové vzdálenosti, v níž je protivzdušná obrana ohrožuje jenom teoreticky, případně vůbec. Střely mají moderní naváděcí hlavici vysoce odolnou proti rušení a umožní letectvu se mnohem snáze s protivzdušnou obranou vypořádat. K cíli přitom letí rychlostí Mach 2, a některé zdroje uvádí dokonce až Mach 2,9. Mají přitom hlavici o hmotnosti 68 kilogramů, což je na zničení křehkého radaru více než dostačující.

Kladivo na ruskou protivzdušnou obranu. Protiradarové střely AGM-88 HARM opakovaně prokázaly svoji účinnost

Prvním letadlem se schopností odpálit tyto nové střely byl Boeing F/A-18E/F Super Hornet, ale budou je používat i pozemní a námořní verze Lockheed Martin F-35 Lightning II, ačkoliv u verze s B s kolmým přistáním se nevejdou do vnitřního prostoru, a dále je ponese i hlídkový letoun Boeing P-8 Poseidon a další západní bojová letadla. Střely aktuálně prochází závěrečnou fází testů, ve výzbroji amerického letectva se nejspíše objeví v roce 2024, ale objednala si je už i Austrálie nebo Nizozemí, a další státy NATO budou zřejmě následovat.