Nové F-16 Block 70 vyrazily poprvé přes Pacifik na Tchaj-wan. Záhadně se otočily zpět na Havaj a nikdo neví proč

První dva tchajwanské stíhací letouny F-16 Block 70 přerušily 7. září 2026 cestu z Havaje směrem na Tchaj-wan. Oficiální důvod dosud nebyl zveřejněn.

Letouny F-16 i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Tchaj-wanu
                   

Stroje se sériovými čísly 6727 a 6728 odstartovaly ze Spojených států 17. srpna 2026 a o čtyři dny později přistály na Hickam Field na Havaji. Tam měly doplnit palivo, projít kontrolou a pokračovat přes Guam až do cíle, na tchajwanskou základnu. Jenže k tomu nedošlo. Co přesně se na Hickamu stalo, zůstává předmětem dohadů. Tchajwanský deník Taipei Times napsal, že se letouny vrátily krátce po vzletu. Hongkongský South China Morning Post přinesl odlišnou verzi: stroje údajně jen dojely k dráze a vrátily se na stojánku, aniž by vůbec vzlétly. Společný jmenovatel obou popisů je jediný: letouny nepokračovaly dál přes Pacifik.

Co jsou F-16 Block 70 a proč na nich Tchaj-wanu tolik záleží

Označení Block 70 neznamená kosmetickou úpravu starého draku. Jde o novovýrobu, kompletně nové letouny postavené od nýtku na výrobní lince Lockheed Martin v jihokarolínském Greenville. Americká agentura DSCA schválila v srpnu 2019 prodej 66 kusů F-16C/D Block 70 Tchaj-wanu za odhadovaných 8 miliard dolarů, tedy zhruba 192 miliard korun. Balík nezahrnoval jen trupy. Součástí kontraktu bylo i 75 radarů APG-83 AESA, 75 datových terminálů Link 16, 75 motorů General Electric F110-GE-129 včetně rezerv a rozsáhlá sada výzbroje.

Oproti starším variantám F-16 nabízí Block 70 zásadní posun:

  • Radar APG-83 AESA: aktivní elektronicky řízená anténa, která dává letounu některé senzorové schopnosti srovnatelné se stroji páté generace.
  • Konformní palivové nádrže (CFT): zvyšují dolet bez ztráty závěsníků pro výzbroj.
  • Digitální kokpit: nové displeje a avionika kompatibilní s moderními zbraňovými systémy.
  • Auto GCAS: automatický systém zabránění nárazu do terénu, který už zachránil desítky životů pilotů po celém světě.
  • Životnost draku 12 000 letových hodin: výrazně víc než u starších bloků.

Tchajwanské letectvo si Block 70 nevybralo náhodou. Podle oficiálního zdůvodnění z roku 2019 šlo o typ, na který lze nejrychleji přecvičit stávající personál, který nejlépe zapadá do existující logistiky a údržby a který nabízí nejkratší cestu k okamžité bojové hodnotě. Tchaj-wan totiž už provozuje rozsáhlou flotilu starších F-16 modernizovaných na standard F-16V, takže nové Block 70 rozšiřují fungující ekosystém, nejdou do prázdna.

Přelet přes Pacifik: tisíce kilometrů nad otevřeným oceánem

Dostat jednomotorový stíhací letoun z Texasu na Tchaj-wan není jako přehodit balík přes plot. Historický profil přeletu tchajwanských F-16 zahrnuje tři hlavní úseky: z Fort Worth na Havaj (přibližně 6 090 km), z Havaje na Guam (dalších zhruba 6 100 km) a z Guamu na Tchaj-wan (asi 2 800 km). Při dřívějším přeletu starších F-16 Block 20 bylo na celé trase potřeba devatenáct tankování ve vzduchu. I s konformními nádržemi Block 70 zůstává letoun závislý na tankerech, příznivém počasí, pozemním servisu a fyzické výdrži pilotů.

Právě proto je každé přerušení na trase víc než běžná provozní komplikace. Liberty Times zmínily nepříznivé počasí v předchozích dvou týdnech a blíže nespecifikované „technické problémy“, které bylo třeba vyřešit. Oficiální potvrzení příčiny ale nepřišlo, ani od tchajwanského ministerstva obrany, ani od americké strany, ani od Lockheed Martin. A právě toto mlčení dělá z jinak možná rutinní záležitosti strategicky citlivou zprávu.

Roky zpoždění, které incidentu dodávají váhu

Kdyby šlo o izolovanou epizodu v jinak hladce běžícím programu, pozornost by rychle opadla. Jenže příběh tchajwanských Block 70 je příběhem opakovaných prodlev.

Už v květnu 2023 tchajwanské ministerstvo obrany přiznalo, že původně plánované dodání ve třetím čtvrtletí 2024 se posouvá kvůli vývoji a ladění softwaru na prototypech. V listopadu 2025 agentura Reuters shrnula další příčiny: přesun výrobní linky z texaského Fort Worth do Greenville a narušení dodavatelského řetězce posunuly plné dodání všech 66 kusů za konec roku 2026. Ještě v březnu 2026 ministerstvo obrany uvádělo, že přesný harmonogram je kvůli probíhajícímu testování a kalibraci obtížné určit, přestože už bylo 59 kusů v montáži nebo v různých fázích úprav.

Tchaj-wan přitom nečeká pasivně. V létě 2026 ministr obrany informoval o posílení smluvních ustanovení o odpovědnosti za porušení termínů a o pravidlech pro jejich prodlužování. Analýza tchajwanského parlamentu (Legislative Yuan) navíc odhalila, že platby z vojenského nákupního účtu jsou vázané na postup projektu a že Tchaj-pej kvůli americkému skluzu už část plateb pozastavil. Konkrétní text sankčních klauzulí veřejně dostupný není, ale vyjednávací páky existují.

Celkový objem nevyřízených amerických vojenských dodávek pro Tchaj-wan přitom dosahoval podle analýzy Taiwan Security Monitor z podzimu 2025 hodnoty 21,54 miliardy dolarů, tedy přes půl bilionu korun. Autoři sami upozorňují na metodickou výhradu kvůli částečným dodávkám, ale i s touto korekcí jde o číslo, které vypovídá o systémovém problému, ne o ojedinělém zádrhelu.

Block 70 proti čínské hrozbě: co dokáže a co ne

Tchaj-wan nepořizuje nové stíhací letouny pro přehlídky. Čínské letectvo provozuje stroj páté generace se sníženou odrazivostí J-20 a vyvíjí další pokročilé platformy. Analytický materiál z prostředí tchajwanského ministerstva obrany odhaduje, že radar APG-83 sice dává F-16 Block 70 některé senzorové schopnosti srovnatelné s pátou generací, ale v přímém duelu s kombinací J-20 a čínské střely PL-15 s dlouhým dosahem by měl kratší dosah senzoru i střel AIM-120C7.

Výhoda Block 70 proto neleží v individuálním souboji, ale v síťovém boji, tedy v propojení s pozemními radary, letouny včasné výstrahy E-2K Hawkeye a dalšími prvky tchajwanské obrany. Právě tady se projevuje logika celého kontraktu: nejde o to postavit jeden super-letoun proti čínskému stroji se sníženou odrazivostí, ale o to vybudovat hustou, propojenou síť, ve které i modernizovaný stroj čtvrté generace dokáže efektivně přispět.

Pro srovnání: F-16 Block 70 je dnes technologická špička mezi moderními letouny čtvrté generace. Stojí výš než ruský Su-30SM2 v oblasti avioniky a síťových schopností, byť ruský stroj nabízí větší dolet a nosnost. Proti čínským J-10C, které jsou přibližným protějškem v kategorii lehkých jednomotorových víceúčelových letounů, má Block 70 výhodu v radaru AESA a v integraci se západními zbraňovými systémy.

Proč na celé epizodě záleží víc, než se zdá

Incident na Hickamu není jen technická kuriozita pro letecké nadšence. Je to viditelný symbol širšího problému: Tchaj-wan má stíhací letouny formálně objednané a zaplacené už roky, ale jejich reálné doručení se zadrhává i ve chvíli, kdy se první kusy konečně fyzicky vydaly na cestu. Pro čínské plánovače je každý měsíc zpoždění signálem, že okno zranitelnosti Tchaj-wanu zůstává otevřené déle, než Washington sliboval. A pro spojence USA v celém Indo-Pacifiku, i pro členy NATO včetně České republiky, je to nepříjemná připomínka, že schválení prodeje a skutečné doručení bojové schopnosti jsou dvě velmi odlišné věci.

Dva nové F-16 Block 70 stály na začátku září 2026 na havajském slunci místo toho, aby hlídkovaly nad Tchajwanským průlivem. Kdy přesně vzlétnou znovu a doletí do cíle, veřejně potvrzeno nebylo. Tchaj-wan čeká dál.

Proč Tchajwanci tak šachují s letadly?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Oto Dufek

Zobrazit další články