Stárnoucí sovětský bitevník Suchoj Su-25 zdaleka neřekl „sbohem“, naopak; ve výbavě má vyspělé americk pumy Mk 82 a Mk 83

Bitevníky Suchoj Su-25 slouží k útokům na pozemní cíle už déle než 45 let; ani přes tak pokročilý věk ale jejich cesta nekončí, druhý dech chytají díky Turecku.

Bitevník Su-25 s ukázku výzbroje i Zdroj fotografie: Dmitry A. Mottl / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Staré sovětské bitevníky Suchoj Su-25 Frogfoot jsou v současné době ve výzbroji mnohých leteckých sil, a to nejen v postsovětských státech. Díky schopnosti útočit na pozemní cíle dokáží být přitom i dnes velice užitečné. I z toho důvodu je v současné válce na Ukrajině nasazují obě strany konfliktu. Vyzbrojeny bývají pumami nebo střelami, a to i řízenými, zpravidla sovětského nebo ruského původu. Zdá se ovšem, že lze stejně tak do jejich systémů integrovat i americké pumy s tureckými sadami, které mění bomby na přesně naváděné.

Turecko upravilo pumy pro Ázerbájdžán

Spolupráce na adaptaci americké pumy s tureckým naváděním pro Su-25 je podle dostupných informací společným projektem Turecka a Ázerbájdžánu. Obě země patří díky svým kulturním vazbám mezi blízké spojence, a Turecko např. podporovalo Ázerbájdžán při jeho konfliktu s Arménií o Náhorní Karabach. Jako postsovětská země má přitom Ázerbájdžán i letouny Suchoj Su-25, a je pravděpodobné, že mu Rusko nemusí chtít nejnovější druhy výzbroje na bitevníky dodávat, jelikož patří mezi podporovatele Arménie.

Turecko, konkrétně společnost Tubitak Sage, v posledních letech vyvinulo speciální konverzní sadu Winged Guidance Kit označovanou zkratkou WGK, která je určena na běžné americké gravitační pumy Mk 82 a Mk 83, a mění je na klouzavé a přesně naváděné. Jde o jakýsi ekvivalent amerického systému JDAM. Podle dostupných informací využívá i turecký systém navádění prostřednictvím GPS, ale pumy mají i inerciální navádění. Bomby Mk 82 mají hmotnost 230 kilogramů, větší Mk 83 pak 450 kilogramů.

Dosah pum s naváděním je přes 100 km

Tureckým a ázerbájdžánským technikům se podle všeho podařilo sovětské systémy na Suchoj Su-25 upravit tak, aby spolupracovaly s tureckým naváděním pum, a zároveň je mohla zmíněná postsovětská letadla nosit a shazovat. Turecké sady údajně umožňují, aby pumy zasahovaly cíle do vzdálenosti přes 100 kilometrů, jsou-li jsou svržené z velmi vysoké výšky, ale účinné jsou i ve výškách nižších. V takovém případě je pak jejich dosah kolem 37 kilometrů. Vzhledem k rozšířenosti Su-25 ve světě to také dává Turecku zajímavý produkt na export.

Bitevník Su-25 je ověšen bombami a raketami, je velkou hrozbou pro pozemní jednotky Ruska i Ukrajiny

Podobný systém by mohl být výhodný i pro Ukrajinu. Ta má sice pumy s americkým JDAM, ale dle všeho kvůli ruskému rušení nefungují moc dobře. Je samozřejmě otázkou, zda by byl turecký systém úspěšnější, ale kdyby mohly bitevníky Suchoj Su-25 svrhávat pumy dále od fronty, byla by to jistě veliká výhoda. Turecko už navíc v minulosti Ukrajině zbraně dodalo, třeba drony. A pokud turečtí technici dokázali adaptovat systémy na Su-25, není důvod, proč by to nešlo například i na letounech Mikoyan MiG-29 Fulcrum nebo Suchoj Su-27 Flanker.

Jak výhodné je, že Su-25 zvládá americké pumy?

Diskuze Vstoupit do diskuze
99 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články