Když potřebuje nějaká armáda levně útočit na cíle, které nemají protivzdušnou obranu, je vrtulový bitevník s moderní výzbrojí skvělým řešením.
Moderní vojenská letectva mají za hlavní úderné prostředky různé typy proudových víceúčelových nebo bitevních letounů. Věk vrtulových totiž začal po druhé světové válce rychle upadat, jelikož dospěly do bodu, kdy je nebylo možné příliš zlepšovat, zatímco proudový pohon poskytoval daleko lepší výkony a možnosti. Armádní zpravodaj upozorňuje, že ale ve světě dodnes existují a jsou vyráběny úspěšné vojenské vrtulové bojové letouny. Jejich typickým představitelem je brazilský Embraer EMB 314 Super Tucano známý i jako A-29.
Super Tucano už používá 16 letectev
Super Tucano je relativně nový, do výzbroje se dostal v roce 2003. Jeho výrobce Embraer ho popisuje jako lehký útočný letoun navržený tak, aby splňoval požadavky vzdušného boje ze strohých letišť, a ve výzbroji ho má již 16 letectev po celém světě. Ale pochopitelně nelze čekat, že by se mohl účastnit konfliktu vysoké intenzity proti moderní protivzdušné obraně a letounům 4. a 5. generace, upozorňuje Armádní Zpravodaj, protože by byl rychle zničen.
I přesto je pro mnohé ozbrojené síly Super Tucano velmi atraktivní. Může totiž sloužit k výcviku a zároveň plnit bojové nebo průzkumné úkoly. SimpleFlying řadí mezi pozitiva, že operuje z provizorních letišť, dobře snáší vlhké nebo písečné prostředí, a náklady na jeho provoz jsou výrazně nižší než u proudových letadel. Schopen je lehkého typu útoku směsí modernách zbraní, kdy se hodí třeba na protipovstalecký boj, boj proti drogovým kartelům nebo teroristům, ale užíván je také ke střežení hranic v oblasti džunglí.
Spitfire byl rychlejší než Super Tucano
Super Tucano má dvoučlennou posádku, je dlouhý 11,38 metrů, rozpětí křídel činí 11,14 metrů, a pohání ho turbovrtulový motor s pětilistou vrtulí, uvádí Wikipedia, s nímž dosahuje max. rychlosti 590 km/h. Jen pro srovnání, stíhací letoun Supermarine Spitfire MkIX užívaný za 2. světové války československými letci ve Velké Británii dosahoval rychlosti kolem 650 km/h. Na druhou stranu neměl technologie jako Super Tucano, třeba noční vidění, FLIR a další.
Brazilský letoun je vyzbrojený dvěma kulomety ráže 12,7 milimetrů a může nést výzbroj o hmotnosti až 1 550 kilogramů. Jednat se může třeba o pouzdro s kanonem ráže 20 milimetrů, různé typy střel nebo bomb, zatímco vzdušný boj na krátkou vzdálenost může vést třeba střelami AIM-9L Sidewinder a jinými. Na pozemní cíle pak zase útočit střelami AGM-65 Maverick, pumami Mk 82 o hmotnosti 230 kg či lehčími, případně některými přesně naváděnými deriváty. Cíl může operátor určit za pomoci laserového značkovače.
Komu se podle vás hodí letoun jako Super Tucano?

