Když několik dronů (pravděpodobně jich bylo 8) zaútočilo na konci května na cíle v Moskvě, byl to pro mnohé Rusy šok. Nečekali, že by mohla Ukrajina něco takového podniknout v jejich hlavním městě, a že y do něj vůbec mohly proniknout drony, ačkoliv je protivzdušná obrana nakonec nad městem dle všeho eliminovala. Např. Denis Pušilin, šéf Doněcké lidové republiky, tvrdí, že útok ukazuje připravenost Kyjeva využít všech zdrojů k provokacím; Rusko na druhou stranu útočí na civilní cíle v Kyjevě i jiných městech pravidelně již od 24. února 2022.

Obrana Moskvy je prý účinná

Kdo za útokem stál a jak ho vlastně provedl, není jasné; drony mohly samozřejmě přiletět až z Ukrajiny, jejíž vedení se ovšem k útoku nehlásí – stejně tak je ale možné, že startovaly z území Ruska. I kdyby tomu tak bylo, neznamená to, že nemohla stát za útokem Ukrajina. Podle Pušilina tím ale právě Ukrajina nejenom ukázala ochotu provokovat, ale také se podle něj potvrdilo, že je Moskva dobře chráněna, a že její záchranné složky pracují tak, jak mají.

GeoConfirmed UKR.

„Thread about the drone attack on Moscow.“

This thread will be based on footage + geolocation.

It will make it possible to assess how many people have seen the same drone, smoke plume, etc.

1/X pic.twitter.com/eSor6UpMmR

— GeoConfirmed (@GeoConfirmed) May 30, 2023

Že protivzdušní obrana v Moskvě opravdu zafungovala, ukazují i různá videa, na nichž je vidět třeba zásah systému Pancir proti jednomu ze strojů. U dalších prý zase dokázaly ruské elektronické systémy narušit jejich řízení. I tímto způsobem Rusko a experti vysvětlují, proč mohly drony narazit do některých budov, kde ale nezpůsobily významné škody, podle ruských údajů však byli při útoku zraněni dva lidé. Jednalo se o relativně veliké letouny s hmotnosti v řádech desítek kilogramů, ale ani tak nemohly nést nějakou extra nálož.

Aktuální vývoj ukrajinské ofenzivy: útok přinesl strategická území, ale vyžádal si nemalé ztráty, padly i západní tanky

Testování obrany na další akci

Důvody útoku na Moskvu mohou být různé, i čistě strategické a vojenské. Třeba Denis Fedutinov, ruský expert na bezpilotní letouny, tvrdí, že mohl být cílem útoku průzkum a zjištění zranitelnosti protivzdušné obrany Moskvy. Svědčí o tom podle něj to, že drony útočily z různých směrů a mohly tak hledat slabá místa. Ukrajinci se prý také mohli učit technice hromadného útoku více dronů z mnoha směrů, a nelze tedy vyloučit, že by mohla Moskva čelit dalším útokům.

Do Moskvy už nic nepronikne, „vytunila“ svou protivzdušnou obranu: systémy Pancir-S1 na střechách budov, S-300, S-400 i S-500 poblíž

Existovat ale mohou i jiné důvody, zmiňují je hlavně západní odborníci. Může jít třeba o zesměšnění ruského režimu a ukázku, že nemá vojenskou situaci tak pevně v rukách, jak tvrdí. I když obrana nakonec drony zneškodnila, tak fakt, že pronikly až nad město, ukazuje, že Moskva není zase tak dobře chráněna. Tlak veřejnosti, ale i vysokých představitelů, pro něž je to podkopání důvěryhodnosti, může přimět ruskou armádu obranu posílit. Systémy pak mohou chybět na frontě, kde Ukrajina při ofenzivě drony jistě v nemalých počtech nasadí.