Ukrajina dnes disponuje nejméně pěti typy vlastních střel a dronů dlouhého dosahu. Nejambicióznější z nich, RUTA Block 3 s doletem 2 000 km, ale zatím existuje jen na papíře a ve vývojových halách.
11. května 2023 vystoupil britský ministr obrany v parlamentu a oznámil dodání střel Storm Shadow Ukrajině. Byl to průlom; poprvé západní země otevřeně poslala zbraň pro údery do hloubky schopnou zasáhnout cíle přes 250 kilometrů za frontovou linií. Jenže průlom přišel po měsících naléhání Kyjeva a dalších patnáct měsíců trvalo, než Washington tajně odeslal delší verze balistických střel ATACMS. Německo svůj Taurus neposlalo dodnes. Ukrajina mezitím přestala čekat.
Od proseb k vlastní sériové lince
Časová osa mluví jasně. V květnu 2023 Británie prolomila západní tabu kolem střel dlouhého dosahu. Spojené státy následovaly až v březnu 2024, a to potichu; podle AP i Reuters americkou administrativu brzdily obavy z eskalace a z oslabení vlastních zásob. Berlín držel ještě tvrdší linii: kancléř Scholz na Mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru 2024 opakoval, že Německo nesmí udělat nic, co by přiblížilo přímý střet NATO s Ruskem.
Ukrajina na tyto průtahy odpověděla systémově. Ministerstvo obrany v Kyjevě v únoru 2025 oznámilo, že dlouhodosahové zbraně jsou výrobní prioritou roku; domácí výroba prvních střel s plochou dráhou letu už běží a škáluje se. V prosinci 2024 prezident Zelenskyj potvrdil sériovou výrobu dronu-rakety Peklo s doletem 700 km a rychlostí 700 km/h. Palianycja, další hybridní dron-střela, byla poprvé bojově nasazena v srpnu 2024, přičemž její výrobu přímo financovala Litva deseti miliony eur. A v dubnu 2026 Zelenskyj při Dni zbrojaře představil přehled, v němž figuruje i Flamingo, systém se sériovou výrobou a uváděným doletem až 3 000 km.
Od prvních velkých debat o západních střelách k viditelné domácí sériové lince uběhlo zhruba osmnáct až dvacet čtyři měsíců.
RUTA Block 3: ambice za dva tisíce kilometrů
18. května 2026 švýcarsko-nizozemská firma Destinus oznámila akceleraci programu RUTA Block 3 ve spolupráci s německým Rheinmetallem. Na papíře jde o nejambicióznější evropsko-ukrajinský zbrojní projekt současnosti:
- Dolet: až 2 000 km
- Hlavice: 250 kg
- Odpal: z kontejnerového nosiče
- Navigace: INS + GNSS + vizuální navigace + terénní korelace, funkční i bez satelitního signálu
Výroba je rozdělená mezi tři země. Nizozemsko drží inženýrský návrh a hlavní výrobní kapacity rodiny RUTA. Ukrajina zajišťuje vývoj, operační testování a klíčové komponenty. Německo, konkrétně závod Rheinmetallu v Unterlüß, má převzít vysokokapacitní výrobu, kvalifikaci a finální integraci přes nově založený společný podnik.
Zásadní upřesnění: letové testy RUTA Block 3 jsou plánovány až na rok 2027. K dnešnímu dni nejde o zavedenou zbraň, ale o vývojový program. Dřívější verze, Ruta Block 1 s doletem kolem 300 km, se přitom podle ukrajinských zdrojů už dodává.
Srovnání, které ukazuje směr
Parametrově míří RUTA Block 3 výrazně dál než cokoli, co Západ Ukrajině dosud dodal. Storm Shadow má dolet přes 250 km a je bojově prověřený od devadesátých let. Taurus KEPD 350E nabízí přes 500 km a těžší 480kg hlavici, ale Ukrajina ho nikdy nedostala. ATACMS je balistická střela s dosahem do 300 km, typově úplně jiná kategorie.
V navigaci se RUTA Block 3 koncepčně vyrovná západním systémům. Storm Shadow kombinuje inerciální navigaci, GPS, terénní referenci a infračervený hledač. Taurus se prezentuje jako nezávislý na GPS s odolností proti rušení. RUTA Block 3 slibuje totéž. Rozdíl není v principu, ale v bojové zralosti; západní střely létají a zabíjejí, RUTA Block 3 zatím ne.
Kde je ukrajinská cesta skutečně jiná, je ekonomika. Destinus zdůrazňuje evropský technologický základ bez amerických exportních omezení ITAR a škálovatelnou výrobu. Ukrajinská válečná zkušenost (tisíce nasazených dronů, improvizované navigační systémy odolné vůči ruskému rušení) se tak mění v model levnější produkce úderů do hloubky, o kterou má zájem i Brusel.
Evropský rámec: ne pomoc, ale společný byznys
Posun je i na straně EU. Nástroj SAFE, schválený Radou EU v květnu 2025, otevírá společné obranné nákupy za 150 miliard eur a výslovně zahrnuje ukrajinský průmysl. Evropské armády mohou nakupovat přímo od ukrajinských výrobců za stejných podmínek jako od firem z členských států, s jedinou podmínkou: podíl komponent ze zemí mimo EU, EHP a Ukrajinu nesmí přesáhnout 35 procent koncové ceny.
V květnu 2025 proběhlo i první jednání společné pracovní skupiny EU a Ukrajiny pro obrannou průmyslovou spolupráci. Nejde už o jednosměrnou pomoc, ale o integraci Ukrajiny do evropského obranného ekosystému. Český průmysl na tento trend už reaguje: CSG spustila licenční výrobu velkorážové munice přímo na Ukrajině, i když u raketového programu RUTA české firmy ve veřejných materiálech zatím nefigurují.
Co to mění na bojišti, a u jednacího stolu
Dnešní ukrajinský arzenál dlouhého dosahu vypadá jinak než před dvěma lety. Neptune, Peklo, Palianycja, Ruta Block 1, Flamingo, k tomu západní Storm Shadow a ATACMS; mapa dosažitelných cílů v ruském týlu se rozšiřuje s každým novým systémem. Rusko musí přesouvat sklady, protivzdušnou obranu i letectvo dál od fronty. A RUTA Block 3, pokud projde testy v roce 2027, by tento tlak znásobila.
Čím méně je Ukrajina odkázaná na politicky podmíněné západní dodávky a čím víc má vlastní nebo společně evropsky zajištěnou výrobu, tím silnější je její vyjednávací pozice. Neznamená to automaticky lepší mír. Znamená to menší vydíratelnost tempem cizích rozhodnutí.
Jak výrazně se posunuly schopnosti Ukrajiny?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 6366
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 4805
