Je obří, je silná, ale může jenom do dvou přístavů na světě. Americká „letadlovka“ USS Abraham Lincoln musí kotvit stovky metrů od pobřeží

Když se v září 2024 USS Abraham Lincoln (CVN-72) vtlačila do malajského Port Klangu — poprvé za dvanáct let americká letadlová loď v Malajsii —, místní přístavní správa musela přizpůsobit provoz celého terminálu. Loď třídy Nimitz měří 332 metrů (1 092 stop), letová paluba je široká 77 metrů a výtlak dosahuje přibližně 97 tisíc tun. Na palubě nese přes 65 letounů a vrtulníků, posádku tvoří zhruba 2 800 námořníků plus další dva tisíce lidí vzdušného křídla a štábu. Říct, že se „nikam nevejde“, je lákavá zkratka. Realita je zajímavější, a složitější.

Co vlastně znamená „může jen do dvou přístavů“

Virální tvrzení o dvou přístavech na celém světě zní dramaticky. Jenže žádný primární zdroj amerického námořnictva ho nepotvrzuje. Problém je v tom, že se běžně zaměňují tři zcela odlišné věci:

• Port visit — krátkodobá zastávka, při které loď přirazí k molu nebo zakotví na rejdě. Lincoln má oficiálně doložené port visity v Port Klangu, Yokosuce, Palmě de Mallorca, Pearl Harboru, Guamu i v bahrajnské Manamě.
• Přirazení k molu (pierside berth) — vyžaduje dostatečnou hloubku, délku mola, fendering a energetické přípojky. Zvládne to více přístavů, než by člověk čekal, ale ne každý.
• Homeporting — dlouhodobé domovské přiřazení, kde loď tráví měsíce, prochází údržbou, výměnou posádky a plným servisem jaderného pohonu. Tady je seznam skutečně krátký.

Právě homeporting je to, co se v zjednodušené verzi příběhu smíchalo s „kotvením“. Americké námořnictvo řeší kapacitu homeportů speciálními studiemi a miliardovými investicemi. Námořní základna NAS North Island v San Diegu je v oficiálních dokumentech Navy popsána jako homeport pro tři letadlové lodě současně. Jen tato jediná základna tedy vyvrací tezi o „dvou přístavech na světě“.

Přístavy se přizpůsobují lodi, ne naopak

Filozofie amerického námořnictva je jednoznačná: supercarrier se nenavrhuje tak, aby se vešel do existujících přístavů. Přístavy se upravují tak, aby pojaly supercarrier. V Naval Station Mayport na Floridě probíhaly rozsáhlé bagrovací práce a infrastrukturní úpravy právě proto, aby základna mohla přijmout jadernou letadlovou loď. V Bremertonu ve státě Washington Navy v září 2025 zadala projekt za 183 milionů dolarů na elektrické úpravy, které umožní současné stání lodí třídy Nimitz i novější třídy Gerald R. Ford.

Co přesně takový přístav potřebuje? Hloubku minimálně 12 až 13 metrů, molo schopné pojmout loď delší než tři fotbalová hřiště, masivní fenderingový systém, energetickou infrastrukturu pro napájení lodi na břehu, bezpečnostní perimetr a servisní zázemí pro jaderný pohon. Není divu, že takových míst není na světě mnoho. Ale „nemnoho“ neznamená „dvě“.

Jak přežít měsíce bez přístavu

Lincoln nepotřebuje přístav tak často, jak by se zdálo. Jaderný pohon jí dává prakticky neomezenou vzdálenost plavby — palivo pro reaktory vydrží desítky let. Zásoby, munici, jídlo a pitnou vodu doplňuje za plavby metodou zásobování za plavby: zásobovací loď se přiblíží na desítky metrů a materiál putuje po lanech (CONREP) nebo vrtulníky (VERTREP).

Pro přepravu lidí, pošty a prioritního nákladu z pevniny přímo na palubu slouží konvertoplány CMV-22B Osprey. Ty dokážou přistát na letové palubě uprostřed oceánu a doručit vše od náhradních dílů po čerstvou posádku. Lincoln tak může operovat týdny i měsíce bez jediného přirazení k molu, a přesně to dělá. Ještě v únoru 2026 prováděla letové operace v Arabském moři a v březnu 2026 pokračovala v úderných misích v rámci operace Epic Fury.

Obři se nezmenšují

Kdo by čekal, že příští generace amerických letadlových lodí bude kompaktnější, bude zklamán. Třída Gerald R. Ford, která třídu Nimitz postupně nahrazuje, má stejnou délku 332 metrů (1 092 stop) a výtlak přes 100 tisíc tun. V lednu 2025 Navy oznámila pojmenování dalších dvou budoucích lodí třídy Ford, CVN-82 a CVN-83. Trend je jasný: Amerika sází na velikost.

Pro srovnání: britská třída Queen Elizabeth měří 284 metrů a váží 65 tisíc tun. Čínská Fujian je podle analýzy CSIS přibližně 316 metrů dlouhá a 80 až 85 tisíc tun těžká. Ani jedna se americkému supercarrieru nevyrovná. A ani jedna nemá stejné infrastrukturní nároky.

Lincoln ve Středomoří, a proč na tom záleží

V dubnu 2019 Lincoln zakotvila v Palmě de Mallorca během nasazení, které ji provedlo přes 5., 6. i 7. flotilu, tedy od Perského zálivu přes Středomoří až po západní Pacifik. Je to relevantní detail: americký supercarrier operuje i ve vodách, které jsou od českých hranic vzdáleny kratší let než Praha–Londýn.

Skutečné omezení USS Abraham Lincoln není v tom, že by se vešla jen do dvou přístavů. Je v tom, že plnohodnotný domov, s doky, jeřáby, jadernými specialisty a bezpečnostním perimetrem, jí dokáže nabídnout jen hrstka míst na planetě. Všude jinde si poradí sama.