Nové ruské ponorky třídy Borej s balistickými raketami jsou mnohem tišší. Mají hlídkovat po celém světě

Ponorky vyzbrojené balistickými raketami s jadernými hlavicemi jsou důležitou součástí jaderného odstrašení. Jsou schopny provést druhý úder na nepřítele.

i Zdroj fotografie: Ministry of Defence of the Russian Federation / Creative Commons / CC BY
                   

Během studené války měly západní státy i Sovětský svaz na moři řadu plavidel s balistickými raketami a jadernými hlavicemi. Jde o velmi nebezpečné zbraně, a proto se vždy druhá strana snažila zjistit, kde taková plavidla jsou. Sovětské ponorky měly jednu nevýhodu. Byly velmi hlučné, a tím i snadno detekovatelné. Tento handicap odstranila až nová ruská třída Borej.

Vývoj první ponorky se velmi protahoval

Sovětský svaz s plány na novou a méně hlučnou ponorku s jaderným pohonem, která by nesla balistické rakety, přišel již v 80. letech. Reálné práce na projektu ale začaly až po rozpadu SSSR. Vzhledem k finančním problémům země a změnám v uvažované výzbroji postupovaly pomalu. Stavba první ponorky Jurij Dolgorukij začala sice v roce 1996 jako projekt 935, ale na vodu byla spuštěna jako projekt 955 až v roce 2008.

Podle některých uniklých údajů stál vývoj a výroba prvního kusu ponorky Borej téměř miliardu dolarů. Stavba se protahovala především proto, že původní projektovaná výzbroj raketami R-39UTTH Bark byla nakonec nahrazena střelami Bulava, odvozenými od pozemní balistické střely Topol M.

Kvůli tomu bylo nutné přepracovat i konstrukci ponorky, protože obě střely se rozměrově značně lišily. Jedna střela Bulava, která se stala definitivní ultimátní výzbrojí ponorky Borej, většinou nese 6 až 10 hlavic, každou o síle 100 až 150 kilotun. Mezi hlavicemi mohou být i nevýbušné makety, které slouží ke zmatení protiraketové obrany. Jejich množství, podoba i elektronické vybavení je předmětem mimořádně velkého utajení.

iZdroj fotografie: Ministry of Defence of the Russian Federation / Creative Commons / CC BY
Ponorka třídy Borej Jurij Dolgorukij

Konstruktéři kladli velký důraz na to, aby byl trup ponorky co nejvíce hydrodynamický, a tím by se snížil její hluk při plavbě pod vodou. Zásadní novinkou bylo zavedení pohonu vodní reaktivní tryskou. Ponorky Borej jsou první sovětskou, respektive ruskou, konstrukcí, která tento systém používá. Podle dostupných informací jsou proto tato plavidla zhruba pětkrát tišší než ponorky třídy Akula, což výrazně snižuje možnosti jejich detekce současnými protiponorkovými systémy západních námořnictev.

Projekt 955A, podle získaných zkušeností z provozu prvních tří původních 955, dále vylepšil úpravami tvarů a některými novými materiály nautické a hydrodynamické vlastnosti trupu této nové ruské ponorky. Výrazně také odhlučnil vnitřní prostory ponorky od vnějšího pláště, takže i nechtěné zvuky zevnitř (například pád kovového klíče na kovové schůdky či podlážku) tolik nerezonují přes kovový trup do okolního vodního prostoru. První projekt 995A pod jménem Kňaz Vladimir vstoupil do služby v ruském námořnictvu v červnu 2020.

Menší než obrovitý Tajfun

Ponorky třídy Borej jsou výrazně menší než obří třída Tajfun, jež má výtlak 48 tisíc tun, a kterou má postupně nahradit. Jejich výtlak je poloviční, tedy 24 tisíc tun. Jsou proto spíše pokračováním předchozí třídy Delta. Plavidlo je 170 metrů dlouhé. Na hladině je schopno dosahovat rychlosti 15 uzlů (28 km/h), pod hladinou pak 29 uzlů (54 km/h). Může se potopit do hloubky 400 metrů a jeho posádku tvoří 107 námořníků. V současné době je ve službě 5 ponorek třídy Borej. První tři jsou typu 955, ty jsou vyzbrojeny 16 balistickými raketami Bulava.

Vylepšená verze 955A měla mít počet raket zvýšený na 20, ale dle všeho jich nese stále jen 16. Dále výzbroj tvoří 8 torpédometů ráže 533 milimetrů a dalších 6 vnějších torpédometů. Ponorka je také schopna odpalovat protiponorkové a protilodní střely RPK-2 Vjuga (Blizzard) přímo z torpédometů. Tyto střely, s kódem NATO SS-N-15, mohou mít i jaderné hlavice a ruské námořnictvo je používá již od konce 60. let, samozřejmě po průběžné modernizaci.

iZdroj fotografie: Ministry of Defence of the Russian Federation / Creative Commons / CC BY
Ponorka třídy Borej Alexander Něvský u mola

Dalších 5 plavidel třídy Borej je nyní ve výstavbě. Původně se počítalo s tím, že bude vyvinuta verze 955B, ale zatím není zahrnuta ve výzbrojních plánech na další léta. Rusko chce novými plavidly nahradit starší konstrukce, a především deklaruje obnovit praxi z dob Sovětského svazu, kdy jeho plavidla hlídkovala po celém světě. Ponorky Borej se tak mají objevovat i na jižní polokouli.

Jak by měly západní země reagovat po ponorky Borej s jadernými raketami?

Zdroj: Naval-technology

Diskuze Vstoupit do diskuze
149 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Okamura chce rekonstrukci vlády. A to i přesto, že Česko bude předsedat Evropské unii
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Archeologové rozluštili „zakázané“ texty staré 2 000 let. Co se na bambusových deskách dočetli?
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Stihli jste se už na sluníčku spálit? Spolehněte se na babské rady, které utiší bolest a urychlí proces hojení
adbz.cz
adbz.cz
Inovativní dům je jako skládačka z lega. Vyšel na 60 tisíc a postavili ho za pouhých 14 hodin – podívejte se na proces