Nejsilnější klasické hladinové lodě současnosti, pokud nepočítáme letadlové nebo velké útočné výsadkové, jsou křižníky. Ty se vyznačují slušnou velikostí, i když je dnes mohou překonat i některé torpédoborce, a masivní palebnou silou. Na druhou stranu je jejich provoz nákladný, a proto si je mohou dovolit jenom největší námořnictva, ale i ta se jich často zbavují. Jedním z takových je i opravdový obr poháněný jaderným reaktorem, a sice ruský křižník Petr Veliký.

Křižník s jaderným pohonem z dob SSSR

Výstavba plavidla začala ještě v době Sovětského svazu v roce 1986, a měl se jmenovat Jurij Andropov po bývalém generálním tajemníkovi KSSS. Jeho stavba se však velmi opožďovala a dokončen byl až po rozpadu SSSR, načež dostal jméno po slavném ruském carovi Petru Velikém, uvádí TASS. Je přitom chloubou ruského námořnictva, neboť křižníky třídy Kirov mají atomový pohon a jejich úlohou je boj se svazy letadlových lodí, myšleno americkými. Aktuálně je však z úsporných důvodů ve hře jeho sešrotování, protože potřebuje drahou modernizaci.

iZdroj fotografie: Britské královské námořnictvo / Creative Commons / OGL

Petr Veliký je úchvatné plavidlo, jedna z největších vojenských lodí světa, a nejčastěji je označována jako těžký raketový křižník. Na délku má 252 m a při plném zatížení je jeho výtlak 28 000 tun, uvádí Military-History. Jenom pro srovnání, slavná německá bitevní loď Bismarck měla 251 m, ale výtlak téměř dvojnásobný. Křižník má jaderný pohon a může dosáhnout rychlosti až 32 uzlů, na jeho palubě pak slouží přes 750 námořníků včetně velení flotily.

Petr Veliký má i střely s jadernou hlavicí

Hlavní zbraní křižníku Petr Veliký jsou těžké protilodní střely P-700 Granit, kterých nese celkem 20, přičemž mají dosah 625 kilometrů a rychlost Mach 2,5, jak uvádí MissileDefenseAdvocacy. Mají přitom buď 750 kilogramů těžkou konvenční hlavici nebo hlavici jadernou o síle až 350 kilotun. O protivzdušnou obranu plavidla se potom stará navalizovaný systém S-300 a 6 systémů Kashtan CIWS. Křižník má také dvojité dělo ráže 130 mm nebo 10 torpédometů ráže 533 mm, a z jeho paluby mohou startovat 3 vrtulníky Kamov Ka-27.

Modernizovaný ruský křižník Admirál Nachimov je opravdovým obrem a vyzbrojen má být 478 raketami, ale ani to už asi Rusku nepomůže

I přes úchvatné vlastnosti se ale nad osudem křižníků smráká, neboť je drahý a velkou část jeho úkolů mohou plnit univerzálnější torpédoborce. Kromě křižníků třídy Kirov má ruské námořnictvo ještě stárnoucí křižníky třídy Slava, a třeba Američané zase křižníky třídy Ticonderoga, které chce ale poslat do výslužby ve 30. letech 21. století a nahradit je torpédoborci. Třeba Čína má zase velké torpédoborce Type 055, které se dle mnoha parametrů blíží spíše křižníkům. Všechny tyto lodě jsou ale mnohem menší než je sovětská (dnes ruská) třída Kirov.