Ačkoliv ukrajinská armáda nedisponuje žádnou námořní silou, která by mohla konkurovat ruským flotilám, rozhodně boj na mořské hladině nevzdala. Díky vynalézavé taktice a poměrně pokročilým bezpilotním prostředkům je schopna efektivně napadat ruské námořnictvo i na zcela nečekaných místech. Třeba ruské přístavy na Krymu jsou v plamenech každou chvíli, a většina zavedených protiopatření není nijak zásadně efektivní.

Těžký úděl černomořské flotily

Původní odhady ruského námořnictva byly takové, že jeho vojenským lodím v Černém moři nehrozí prakticky žádné nebezpečí. Ukrajinské námořnictvo bylo krátce po začátku invaze v podstatě zdecimováno – mnoho lodí mu zničily ruské bomby, jiná plavidla raději potopili sami Ukrajinci, aby nepadla do rukou nepřítele. Nicméně poté, co se ukrajinská armáda vzpamatovala z prvotních útoků, rozpoutala v Ruskem ovládaných vodách hotové peklo.

Už v dubnu 2022 dokázali Ukrajinci potopit raketový křižník Moskva, vlajkovou loď černomořské flotily. Podle dostupných informací k tomu použily ukrajinské síly turecký dron Bayraktar TB2, který odvedl pozornost protiletadlové obrany plavidla, a následné dílo zkázy dokonaly protilodní střely R-360 Neptun. Jednalo se přitom o první potopenou ruskou vlajkovou loď od roku 1905. Celá situace se hrubě podepsala na prestiži ruského námořnictva, silně zamávala s morálkou invazních sil, a zdiskreditovala celou ruskou armádu.

Ruské přístavy opakovaně v plamenech

Co trvá ruská invaze, jsou ruské nebo Ruskem okupované přístavy pod pravidelnými útoky, k nimž Ukrajina využívá drony nebo sabotážní jednotky. Obě tyto skupiny již způsobily ruské armádě nemalé ztráty. Obvyklým terčem útoků je krymský přístav Sevastopol, ruský Novorossijsk, případně i přístavy v okupovaných částech Ukrajiny.

Improvizovaná bariéra z potopených lodí je poměrně účinná a Krymský most může ochránit, i tato stará taktika má ale slabiny

Ruská armáda musela na stále se zvyšující počty útoků reagovat. Uzavřela proto přístavy pro civilní plavidla a posílila námořní hlídky, namontovala radary, přesunula protiletecké systémy, a u kriticky ohrožených míst dokonce potápí vlastní plavidla, mezi nimiž pak natahuje sítě, aby tak zabránila útoku podvodních a hladinových dronů. Ale ani taková bezpečností opatření nezabránila ukrajinským dronům pokračovat v nájezdech na zakotvená plavidla.

V srpnu 2023 byla během dalšího koordinovaného útoku námořních dronů v blízkosti ruského přístavu Novorossijsk značně poškozena výsadková loď třídy Ropucha Olenengorsky Gornyak. To způsobilo, že se část ruských plavidel rozptýlila po Černém moři. V září 2023 pak byla podobným způsobem poškozena i ponorka Rostov na Donu třídy Kilo, která je na odpis, a cílem byla i výsadková loď Minsk, tedy plavidlo třídy Ropucha.

Ukrajinské „Dítě moře“ straší ruské námořníky

Kyjev ušel na poli vývoje bezpilotních prostředků během krátké doby opravdu velký kus cesty. Ukrajinské bezpilotní kamikadze plavidlo Sea Baby (česky Dítě moře) je toho důkazem. Již na první pohled vychází ze stejné koncepce jako mimořádně pokročilý ukrajinský námořní dron MAGURA V5, ale přesné specifikace Sea Baby jsou samozřejmě tajné. Dle odhadů je však jeho délka stejná jako u MAGURA V5, tedy 5,5 metrů, a šířka kolem 1,5 metrů. Maximální rychlost má pak dosahovat zhruba 70 km/h.

Ruská Černomořská flotila je zranitelná i v samém nitru, dron může napadnout její lodě kdykoliv a minimálně je na měsíce poškodit

Podle šéfa Bezpečnostní služby Ukrajiny (SSU) Vasylie Maliuka nesly drony během útoku na Olenengorsky Gornyak 450 kg výbušniny, přičemž každý dron unese až 850 kg trhaviny na vzdálenost až 833 námořních mil. Jak je dron ovládán, však neupřesnil, ale pravděpodobně je v režii operátora, ačkoliv nelze vyloučit ani určitou míru autonomního řízení. Olenengorsky Gornyak zasáhly dva ukrajinské drony a způsobily mu v trupu otvory o velikosti 4×3 m. Ruské plavidlo zachránilo jenom to, že nebylo na otevřeném moři a dostalo se včas do přístavu.