Sovětský svaz měl vždy ambice vyrovnat se silou americkému námořnictvu, hlavně pak jeho flotile velkých letadlových lodí. I jeho námořnictvo se proto pokoušelo letadlové nosiče stavět a provozovat, ale nikdy se těm americkým ani přiblížily. Jednou z těchto snah byly 4 letadlové lodě, respektive letadlové křižníky třídy Kyjev, mezi nimiž je plavidlo pojmenované Minsk. Jeho osud ale nebyl příliš šťastný a skončil opakovaně v plamenech.

Když hořel Minsk poprvé, Rusko ho prodalo

Letadlová loď Minsk byla druhým představitelem třídy Kyjev a na vodu byla spuštěna v roce 1975. O tři roky později ji pak sovětské námořnictvo zařadilo do služby, uvádí Wikipedia, přičemž se plavila v tichomořské flotile. Její tragický osud však začal s rozpadem Sovětského svazu, kdy připadla Rusku, ale jediná loděnice schopná se o ni postarat byla na Ukrajině. A aby toho nebylo málo, v roce 1993 v ní letadlová loď z neznámých důvodů vzplála, načež byla prodána do Jižní Koreje. Tam však z jejího sešrotování sešlo a koupili ji čínští podnikatelé.

The Chinese lost their aircraft carrier Minsk pic.twitter.com/mO4iAJpKks

— AlexandruC4 (@AlexandruC4) August 16, 2024

V rukou Číňanů už ale letadlová loď přestala sloužit svému účelu a stala se z ní turistická atrakce, přičemž své majitele opakovaně měnila. Bylo v ní například vojenské muzeum, uvádí NationalInterest – na její palubě bylo možné spatřit některé letouny a další výzbroj. Ovšem ne všechny projekty majitelů se povedly, dalším nápadem bylo udělat z letadlové lodi luxusní hotel, ale nakonec skončila v laguně a v posledních letech měla být přestavována – během toho údajně utrpěla obrovské škody při požáru a její osud je nejspíše zpečetěn.

Minsk byla kombinace letadlové lodi a křižníku

Letadlové lodě, jakou je Minsk, jsou jakýmsi unikátem, protože spojují schopnosti letadlového nosiče a bitevního křižníku. Twz uvádí, že kromě letové paluby byla loď vyzbrojena děly ráže 76 mm a 8 protilodními řízenými střelami P-500 Bazalt. Ve své podstatě byla tedy schopna plnit úkoly klasického letadlového nosiče, ale stejně tak vést plnohodnotný boj s loděmi nepřítele, čehož například americké (ale ani jiné letadlové lodě) schopné nejsou.

Názor: „do svidaniya“, Admiral Kuzněcov; mohutná ruská letadlová loď může jít pro svůj stav ke dnu, země ji přesto nikdy nevyřadí

Minsk má na délku 273 metrů a její výtlak je přes 40 000 tun, na její palubě pak sloužilo až 1 600 námořníků. Loď má klasický pohon a na rozdíl od amerických letadlových lodí byla odkázána na zásoby paliva a tankery. Klasické letouny však nemohly z její paluby startovat, protože nemá ani katapult, ani tzv. skokanský můstek. Sovětské námořnictvo umisťovalo na její palubu bojové letouny Jakovlev Jak-38 Forger se schopností kolmého startu a přistání, a vrtulníky.

Ale nutno poznamenat, že letadlo Jak-38 nemělo příliš velkou bojovou hodnotu. Ani novým majitelům tak zjevně letadlová loď Minsk nepřinesla štěstí, a je otázkou, co s ní bude dále – dost možná půjde do šrotu, jelikož už se ji prostě nevyplatí opravovat,