Sovětský svaz měl za studené války jednu slabinu, a sice v operacích hladinových plavidel. Ačkoliv se vytrvale pokoušel dohnat americké námořnictvo, nikdy se mu to nepodařilo. Armádní zpravodaj se domnívá, že nejtypičtějším příkladem marnosti této snahy jsou sovětské letadlové lodě, respektive takzvané letadlové křižníky. Byly jenom ubohou náplastí se zlomkem schopností amerických nosičů, a navíc jich bylo i výrazně méně.

Letadlové křižníky byly sovětskou fintou

Prvním pokusem Sovětského svazu dostat leteckou sílu do vzduchu také z moře byly dva vrtulníkové nosiče třídy Moskva postavené v 60. letech 20. století, ale ty nikdy na palubě letouny neměly. Letadlovými nosiči byly až čtyři lodě třídy Kyjev, jejichž stavba začala v 70. letech 20. století. Označovány byly jako letadlové křižníky; Wikipedia uvádí, že to bylo z důvodu zákazu proplouvání tureckými úžinami letadlovým lodím s výtlakem větším něž 15 tisíc tun, takže Sověti zákaz obešli. Lodě však měly i těžkou raketovou výzbroj typickou pro křižníky.

iZdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických

Nosič třídy Kyjev byl 273 metrů dlouhý, jeho výtlak činil až 45 tisíc tun, a měl konvenční pohon, čímž za americkými jadernými nosiči zaostával. Na palubě měl 16 vrtulníků a 12 letounů, a p protože, na rozdíl od amerických lodí, neměl katapult, používal Jakovlev Jak-38 Forger, tedy podzvukové stroje se schopností kolmého vzletu a přistání. NationalInterest je charakterizuje jako pomalé, s malou nosností výzbroje a dosahem, postrádající radar a nebezpečné na pilotáž. Plavidla poté Rusko vyřadilo, ale Indie jedno předělala na nosič Vikramaditya.

Admirál Kuzněcov je lepší, ale nepluje

Lepším letadlovým nosičem, i když stále konvenčním a bez katapultů, byla třída Admirál Kužněcov. Lodě byly stavěny dvě, ale jednu rozestavěnou koupila Čína a udělala z ní letadlovou loď Liaoning. Rusko potom provozuje první z nich jako letadlovou loď Admirál Kuzněcov. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že jde opět o letadlový křižník, jelikož má těžké protilodní střely P-700 Granit; Čína je však na nosiči nemá. Jde o plavidlo o délce 305 metrů a výtlaku 58 600 tun, z něhož letadla startují za pomoci takzvaného skokanského můstku.

Rusko plánuje do roku 2030 spustit kotvy tří letadlových lodí: Admiral Kuzněcov se dočká dlouho plánované modernizace

Letounů je na palubě až 24, plus několik vrtulníků, uvádí Wikipedia, což je asi třetina toho, co běžně uveze americká letadlová loď. Tentokrát ale z paluby startují plnohodnotné bojové stroje Suchoj Su-33 Flanker-B a Mikoyan MiG-29K Fulcrum-D. Rusko také nasadilo loď v roce 2016 do operací v Sýrii, kde při nehodách přišlo o 2 letadla. V roce 2017 pak začala generální rekonstrukce lodi provázená několika nehodami, a dodnes není zpět ve službě.