Žádná posádka, žádné ztráty: Ukrajinci proměnili starý BRDM v bezpilotní zásobovací stroj s kulometem

Firma ArmSpetsTechnology představila na polním Demo Day začátkem června 2026 modernizaci označenou BRDM-2M, dálkově řízené obrněné vozidlo, které dokáže dovézt munici, vodu a zásoby na nejexponovanější pozice a na zpáteční cestě odvézt raněné. Operátor sedí kilometry daleko u řídicího pultu s volantem a obrazovkami, zatímco sedmitunový obrněnec projíždí zónou, kde každý den dopadají FPV drony. Nejde o autonomního robota z vědeckofantastického filmu. Jde o pragmatickou odpověď na nejkrutější aritmetiku války, která trvá už více než čtyři roky: cena lidského života je vyšší než cena jakékoli přestavby.

Stará skořápka, nový mozek

Původní BRDM-2 vstoupil do výroby v šedesátých letech jako lehký kolový obrněnec pro průzkum. Čtyřkolový obojživelník s pancéřováním do 14 milimetrů sloužil desítkám armád Varšavské smlouvy, včetně československé. Česká armáda provozovala specializovanou verzi BRDM-2rch pro radiační a chemický průzkum a oficiálně ji nahrazuje novými vozidly S-LOV-CBRN, protože originál trpí nedostatkem náhradních dílů a kriticky zastaralou elektronikou.

Ukrajina má podle odhadů vývojářů přibližně 300 až 500 těchto strojů, které v původní podobě na dnešním bojišti nedávají smysl. Slabý situační přehled, archaické přístroje, žádná ochrana proti dronům. ArmSpetsTechnology z nich ale zachovala to nejcennější, obrněný korpus schopný zastavit střepiny a palbu z lehkých zbraní, a všechno ostatní vyměnila. Nový motor, nová převodovka, vnitřní ocelový rám, dvanáct pancéřovaných průzorů a kompletní kamerový systém pro řízení na dálku. Kapacita interiéru pojme dva členy osádky a až šest přepravovaných vojáků, pokud se vozidlo výjimečně nasadí v klasickém režimu.

Ekonomická logika je přímočará. Podle sekundárních zdrojů stojí základní přestavba kolem 4 milionů hřiven (zhruba 2,3 milionu korun) a bojový modul dalších až 3 miliony hřiven. To je zlomek ceny nového obrněného vozidla a výrazně méně, než kolik stojí vývoj specializovaného těžkého logistického podvozku od nuly.

Kulomet, který střílí bez střelce

Na střechu BRDM-2M firma osadila vlastní dálkově ovládaný bojový modul MBU-1 s kulometem Browning M2 ráže 12,7 × 99 mm NATO. Browning je legenda mezi těžkými kulomety; ve službě od dvacátých let minulého století, účinný dostřel kolem 1 800 metrů, kadence přibližně 450 až 600 ran za minutu. Modul MBU-1 k němu přidává termovizi, denní i noční kameru a laserový dálkoměr s dosahem tří kilometrů. Kulomet lze přebíjet zevnitř vozidla, ovládat ho může operátor přímo z kabiny i vzdáleně z řídicího stanoviště.

Při předvedení modul držel zaměřený sektor přibližně 20 × 20 metrů na vzdálenost sta metrů i během manévrování. Nejde o plnohodnotnou dvouosou stabilizaci moderních bojových modulů, jakou mají třeba izraelské systémy Rafael Samson nebo český TURRA 30, ale pro sebeobranu logistického prostředku a omezenou palebnou podporu to stačí. Hlavní role BRDM-2M není nahrazení bojového vozidla pěchoty. Je to obrněný kurýr, který se umí bránit.

Součástí projektu je i aktivní ochrana proti FPV dronům, systém se 32 vypouštěči sítí rozmístěnými po obvodu vozidla. Při polygonových testech zachytil přilétající dron ještě před dopadem. Vývoj trvá zhruba půl roku a podle Defense Express jde o první hardwarově otestovaný aktivní ochranný systém proti FPV dronům na Ukrajině. Na demonstračním vozidle byly zatím přípravy pro montáž, nikoli finální sériová instalace, ale směr je jasný.

Člověk ve smyčce, ne v kabině

Pojem „bezpilotní“ může evokovat plně autonomní stroj. Realita je střízlivější a v mnoha ohledech rozumnější. BRDM-2M funguje v režimu, který Telearmy (estonský startup dodávající řídicí technologii) označuje jako „human-in-the-loop teledriving“. Člověk vozidlo řídí na dálku přes kombinaci 3G/4G sítě, Starlinku a šifrovaného radiolinku. Paralelní komunikační kanály zajišťují odolnost proti ruskému elektronickému boji.

Existuje i hybridní režim: řidič doveze stroj do relativně bezpečné zóny a pak předá řízení operátorovi u vzdáleného pultu, který vozidlo provede posledním, nejnebezpečnějším úsekem. Právě tento „poslední kilometr“ je klíčový. Zásobovací trasy v blízkosti kontaktní linie jsou pod neustálým dronovým dohledem a palba FPV dronů dokáže zničit pickup s posádkou během sekund. Když stejnou trasu projede obrněný stroj bez lidí uvnitř, nejhorší možný výsledek je ztráta techniky, ne životů.

Testy proběhly v červnu 2026 u 7. sboru desantně-úderných vojsk, který zkoušel dálkově řízený BRDM-2M společně s civilním Nissanem Navara upraveným pro stejný účel. Prioritou bylo ověřit logistiku, dovoz materiálu na přední pozice a evakuaci raněných.

Součást většího příběhu

BRDM-2M není osamělý experiment. Zapadá do masivní vlny robotizace ukrajinské frontové logistiky, která v roce 2026 nabírá průmyslové rozměry. Ukrajinské ministerstvo obrany v dubnu 2026 oznámilo cíl převést až sto procent frontové logistiky na bezosádková řešení a v prvním pololetí plánovalo uzavřít 25 000 kontraktů na pozemní robotické systémy. Od ledna do začátku června 2026 tyto systémy vykonaly přes 50 000 logistických a evakuačních misí a počet jednotek, které je používají, vzrostl ze 117 na 230.

Většina těchto robotů jsou ale lehké kolové platformy. Ukrajinský PROTECTOR má nosnost do 700 kilogramů a dojezd 400 kilometrů. Estonský THeMIS nese 750 kilogramů (maximálně 1 200), jede dvacítkou a řízení funguje na přímou viditelnost do 1,5 kilometru. Německý Rheinmetall Mission Master v těžší verzi CXT2 uveze tunu na 450 kilometrů. Všechno užitečné stroje, ale žádný z nich nemá pancéřování, kulomet a schopnost vzít šest raněných najednou.

BRDM-2M je těžší, složitější a dražší. Průměrná cena jednoho objednaného UGV v ukrajinském systému DOT-Chain Defence činila k polovině května 2026 zhruba 640 000 hřiven, desetkrát méně než kompletní přestavba BRDM. Ale tam, kde lehký robot neprojede nebo nepřežije, může projít sedmitunový obrněnec s aktivní ochranou proti dronům.

Český přesah

Česká armáda trend sleduje. V červnu 2026 byla schválena Koncepce zavádění bezosádkových pozemních systémů do AČR a v Lipníku nad Bečvou se otevřel specializovaný polygon NATEP UGV pro testování a výcvik robotických prostředků. Konkrétní český projekt těžkého obrněného logistického UGV ve stylu BRDM-2M se v otevřených zdrojích zatím neobjevil, ale infrastruktura a strategický rámec už existují.

Válka na Ukrajině ukazuje, že budoucnost frontové logistiky nepatří odvážným řidičům v kabinách pickupů, ale operátorům u obrazovek. Starý sovětský obrněnec, který měl dávno skončit ve šrotu, se stal nástrojem této proměny; ne proto, že by byl nejlepší, ale proto, že byl dostupný, obrněný a dostatečně velký na to, aby odvezl raněného vojáka zpět do bezpečí. Bez jediného člověka, který by kvůli tomu musel riskovat život.