Česko změní armádu od základu. Dostane 246 vozidel CV90 Mk IV a konečně se zbaví toho sovětského šrotu BMP-2

Devět let trvalo, než se z rozhodnutí stal podpis smlouvy. Původní tendr v roce 2021 zkolaboval, expertní komise konstatovala, že žádná z nabídek nesplnila všechny požadavky zadavatele. Nakonec přišla mezivládní cesta přes Švédsko a kontrakt na CV90 MkIV od BAE Systems Hägglunds. V březnu 2026 už první český kus projížděl náročnými zkouškami na švédských testovacích tratích. To není papírový projekt. Je to stroj, který existuje, jezdí a za pár měsíců dorazí do kasáren.

Proč se mluví o změně od základu

Formulace není přehnaná, pokud se podíváme na to, co přesně se mění. Nejde jen o výměnu jednoho typu vozidla za jiný. Celá 7. mechanizovaná brigáda, páteř české těžké síly, přechází ze sovětské platformy BVP-2 na západní, digitálně propojenou architekturu. Mění se ochrana vojáků, způsob velení, senzorický přehled, logistický řetězec, výcvik osádek i průmyslová základna, která vozidla udržuje.

BVP-2, v mezinárodním označení BMP-2, je konstrukčně platforma ze 70. let minulého století. V československém prostředí se sériově vyrábělo v letech 1987–1989. Váží pouhých 14 tun, nese 30mm kanon 2A42 a kulomet PKT ráže 7,62 mm, pojme osádku tří vojáků a sedm pěšáků, dosahuje rychlosti 65 km/h a dojezdu 600 km s motorem o výkonu 221 kW. Na papíře stále funkční stroj. V praxi ale platforma, jejíž ochrana, senzory a digitální schopnosti jsou o generace jinde než to, co vyžaduje současné bojiště, jak ukazuje válka na Ukrajině, která trvá už přes čtyři roky.

Samotné Pozemní síly AČR popisují BVP-2 jako „starší generaci techniky“, kterou je nutné nahradit. Označení „sovětský šrot“ v nadpisu je redakční nadsázka, ale opírá se o reálný stav: vozidlo konstruované v éře Brežněva prostě nemůže konkurovat moderním hrozbám včetně dronů, protitankových střel nové generace a digitálně řízené palby.

Co přesně Česko dostane

Číslo 246 není jen o bojových verzích s věží a kanonem. Ministerstvo obrany veřejně potvrdilo rozpad do sedmi modifikací:

• 141 bojových vozidel pěchoty
• 31 velitelských vozidel
• 18 průzkumných vozidel
• 13 ženijních vozidel
• 12 dělostřeleckých pozorovatelen
• 15 vyprošťovacích vozidel
• 16 zdravotnických vozidel

Původně armáda poptávala 210 kusů s opcí na dalších 36. Nakonec se opci podařilo vtělit přímo do kupní smlouvy při zachování původní jednotkové ceny, což ministerstvo samo prezentovalo jako vyjednávací úspěch.

Samotné CV90 MkIV je ve srovnání s BVP-2 stroj z jiné planety. Hmotnost 38 tun, motor Scania DP V8 o výkonu 746 až 896 kW (výrobce u verze MkIV uvádí až 746 kW / 1 000 koní), rychlost přes 70 km/h na silnici a dojezd přes 900 km. Posádku tvoří tři členové osádky a osm vojáků. Česká armáda si zvolila 30mm kanon kvůli kompatibilitě s výzbrojí AČR a rozšíření této ráže v NATO. Vozidlo má modulární pancéřování, novou elektronickou architekturu a připravenost na aktivní ochranné systémy.

Pro srovnání: slovenská verze CV9035 MkIV nese těžší 35mm kanon Bushmaster III a podle BAE i integrovanou protitankovou střelu. Německá Puma váží až 43 tun, má osádku 3+6 a 30mm kanon MK 30-2/ABM s mimořádnou úrovní ochrany. Americký Bradley A4 se svými 36,3 tunami, 25mm kanonem Bushmaster a střelami TOW je zase prověřený masovým nasazením. České CV90 MkIV nabízí lepší dojezd než oba konkurenti a vyšší mobilitu než Bradley, technologicky patří mezi špičku NATO.

Kdy to přijde a kolik to stojí

Harmonogram dodávek je veřejný a překvapivě konkrétní. V roce 2026 dorazí prvních 10 kusů. Pak tempo prudce naroste: 50 vozidel v roce 2027, 79 v roce 2028, 89 v roce 2029 a posledních 18 v roce 2030. První mechanizovaný prapor má být přezbrojen v roce 2027, kdy ministerstvo počítá s počáteční operační schopností. Plná operační schopnost celé brigády je naplánována na rok 2030.

Cena základního kontraktu činí 59,7 miliardy korun včetně DPH. Financování jde výlučně ze státního rozpočtu, z kapitoly Ministerstva obrany. Resort výslovně uvedl, že nepočítá s úvěrem ani s kompenzačním financováním za pomoc Ukrajině. Ve smlouvě je ovšem indexace vstupních nákladů, za sedm let trvání kontraktu může cenu navýšit o jednotky miliard korun podle vývoje cen práce a materiálů.

Česká stopa ve výrobě

Podle smlouvy musí minimálně 40 procent zakázky pokrýt český obranný průmysl. V praxi to znamená, že z 246 vozidel jich 207 vznikne přímo v České republice a pouze 39 ve Švédsku. Mezi hlavní domácí partnery patří VOP CZ, Excalibur Army, VR Group, Ray Service a Meopta. Zapojeny jsou i další firmy: Pramacom-HT, OPTOKON, URC Systems, DELINFO, SVOS či Charvát Group.

Nejde jen o výrobu. Součástí kontraktu jsou simulátory, výcvikové pomůcky, přeškolení instruktorů i výcvik osádek pro vojskové zkoušky. Čeští vojáci, kteří v dubnu 2025 cvičili s nizozemskými CV90 na Hradišti, popisovali zásadní rozdíl proti BVP-2: více elektroniky, datového spojení a decentralizovaného rozhodování. Aktivní záloha nová vozidla dostane až poté, co profesionální jednotky nasbírají dostatečné zkušenosti.

Co to znamená pro obranu země

Ministerstvo obrany při podpisu smlouvy výslovně spojilo akvizici s vybudováním těžké brigády jako klíčového aliančního závazku. Bez ní Česko nesplňuje to, co po něm NATO požaduje. S ní získává interoperabilní, síťově propojenou jednotku schopnou působit vedle spojenců, kteří CV90 už provozují: Švédska, Norska, Finska, Estonska, Dánska, Nizozemska a nově i Slovenska.

Válka na Ukrajině přitom ukázala, jak fatální může být nedostatečná ochrana posádky a absence moderních senzorů. Ministerstvo samo přiznalo, že v průběhu vyjednávání upravovalo část specifikace podle poznatků z probíhajících konfliktů. BVP-2 na Ukrajině hoří po zásahu běžným dronem za pár tisíc korun. CV90 MkIV je stavěné tak, aby takový zásah přežilo.

Za čtyři roky by měla 7. mechanizovaná brigáda vypadat úplně jinak než dnes. Poprvé od vzniku samostatné České republiky bude mít těžkou brigádu postavenou na technice, která patří do 21. století, ne do muzea studené války.