Jaderné odstrašení je jedním ze způsobů, jakým se mohou velmoci vymezovat vůči svým soupeřům. Své prostředky, jak toho dosáhnout, má i země draka.
Napětí mezi dvěma největšími světovými velmocemi, tedy Spojenými státy americkými a Čínou, je v posledních letech velice znatelné a jedna proti druhé se často vymezuje. Ačkoliv to přímo od Američanů ani Číňanu nezaznívá, hrají v celém tomto napětí svou roli i jaderné zbraně a způsoby jejich doručení. Obě země mají hned několik metod, jak by jimi na sebe mohly zaútočit – tou nejviditelnější jsou však mezikontinentální balistické rakety. Země draka má moderní raketu DF-31, respektive její nejmodernější verzi DF-31AG, kterou výhrůžně předvedla.
DF-31AG proletěla kolem amerických základen
Schopnosti rakety DF-31AG ukazuje test, kdy ji Čína odpálila z ostrova Chaj-nan směrem do Pacifiku. EurAsianTimes uvádí, že tím ukázala schopnost zasáhnout cíle na dlouhé vzdálenosti, a znepokojivé může být i to, že proletěla nedaleko Filipín, kde mají Američané rozmístěné jednotky, a také kolem amerického ostrova Guam v Pacifiku. Dopad poblíž ostrovů Markézy znamená, že je raketa prokazatelně schopna urazit vzdálenost téměř 12 000 km. Krom jiného by tak zvládla cestu z východního pobřeží Číny na západ Ameriky.
Just Beautiful
— CuteOrca (@orca_cute) September 26, 2024
First Time DF-31AG launched for full-length trajectory in the field pic.twitter.com/50Law3ImWi
Čína má každopádně takovouto možnost už dlouho, jenom se tím příliš nechlubila. Ostatně ArmyRecognition uvádí, že provedla podobný odpal naposledy v roce 1980, takže lze předpokládat, že jde o demonstrativní akci s cílem ukázat Američanům, čeho je čínský arzenál schopen. Asijská supervelmoc je navíc jediným držitelem jaderných zbraní, který v posledních letech počty hlavic navyšuje. A i když se počtu amerických ani ruských rozhodně rovnat nemůže, dle předpokladů může mít ve 30. letech 21. století až 1 500 jaderných hlavic.
DF-31AG startuje z mobilního odpalovače
DF-31AG je nejmodernější verzí rakety DF-31, což je první čínská mezikontinentální balistická raketa na tuhé palivo, uvádí MissileThreat. Do výzbroje byla zařazena pravděpodobně v roce 2006 a tehdy měla dosah zhruba 8 000 kilometrů, avšak později Čína představila verzi DF-31A s dosahem přes 11 000 kilometrů. Verze AG je potom zkonstruována tak, aby mohla být odpalována z mobilního odpalovacího systému. V praxi to znamená, že je velice komplikované ji zaměřit a ničit, což dává Číně možnost odpálit ji odkudkoliv.
Raketa přitom není jedinou čínskou hrozbou vůči Americe. Může jí být i hypersonický kluzák DF-ZF, který je schopný zasáhnout letadlovou loď a prorazit protiraketovou obranu a lze ho osadit i jadernou hlavicí. Ovšem ani Američané nespí a vyvíjí moderní nosiče jaderných hlavic, zejména nové mezikontinentální balistické rakety LGM-35 Sentinel, jimiž chtějí nahradit předchůdce z dob studené války, a to již od roku 2029, kdy mají být zavedeny do výzbroje.
Nice clip of DF31AG ICBM 1st stage booster drops off and 2nd stage motor ignition 🚀 pic.twitter.com/B7ubu5hSd6
— Húrin (@Hurin92) September 27, 2024
Start čínské mezikontinentální rakety DF-31AG