Sice pochází z 2. světové války, ale pořád slouží dobře – také ukrajinští vojáci mají šrot z muzea, původně protitankové polní dělo BS-3

NÁZOR: Využití nachází ve válce na Ukrajině i velmi staré zbraně. Někdy jsou řešením nouze, jindy se ale ukazuje, že jsou i dnes proti některým cílům velmi účinné.

Polní dělo BS-3 i Zdroj fotografie: Sergiy Galyonkin / Creative Comons / CC BY-SA
                   

Ve válce na Ukrajině se občas musí obě strany uchýlit k používání zbraní, které pamatují dobu, kdy naprostá většina dnes žijících lidí ještě nebyla na světě. Armádní velení v Sovětském svazu totiž nerado staré zbraně vyhazovalo, a naopak je dávalo do skladů; protože co kdyby se ještě někdy hodily. A v některých případech se opravdu hodí, aby alespoň zaplnily mezery ve výzbroji, protože nic lepšího není. Ovšem nutno dodat, že za jistých okolností stále fungují velmi efektivně. Třeba jako dělo BS-3 známé i pod M1944, které pochází z 2. světové války.

BS-3 dnes poslouží proti pěchotě

Ukrajinští vojáci zveřejnili na sociálních sítích fotografie, jimiž dokazují, že dělo BS-3 používají aktivně, a uvedl to také MilIn. Pravděpodobně ho však nemají ze svých skladů, ale nejspíše jej dostali od některého ze spojenců. Nabíjí do něj přitom tříštivé granáty, které používají k ničení živé síle ruské armády nebo jiných měkkých cílů, ačkoliv v době svého vzniku sloužili dělo hlavně jako protitankové. Moderní tanky by ovšem nejspíše prostřelit nedokázalo, i když jiná situace může nastat u obrněných vozidel nebo bojových vozidel pěchoty.

Web MilitaryFactory pak uvádí, že základem děla se stal sovětský námořní kanon B-34, a jelikož musel odolat drsným podmínkám na moři, byl pro polní dělo velmi odolným základem. To vstoupilo do služby v Rudé armádě roku 1944, přičemž se ukázalo, že jsou jeho explozivní granáty ráže 100 mm účinné proti živé síle, ale byly pro něj vyvinuty i speciální protipancéřové. Ty zvládly na vzdálenost 1 600 m zastavit i nejodolnější německý tank Tiger II.

Vystřelí i 10 ran za minutu

Polní dělo BS-3 je umístěno na podvozku s gumovými pneumatikami a vybaveno je ochranným štítem. Jeho hmotnost činí 3 650 kilogramů a délka přes 9 metrů, konstrukce je přitom navržena tak, aby bylo možné natáčet dělo do stran v úhlu až 58 stupňů, což mu v palebném postavení dává velikou flexibilitu. Jeho maximální dosah je 20,6 kilometrů, i když v protitankové roli je na takovou vzdálenost samozřejmě neúčinné. Až osmičlenná obsluha je pak schopná pálit z děla BS-3 až 10 ran za minutu, což je stále velice slušná kadence.

Jugoslávské protiletadlové dělo Zastava M55

Invence umí zázraky: stařičké jugoslávské dělo Zastava M55 dostalo průmyslové kamery a zabíjí jeden dron za druhým

Výroba děl BS-3 skončila v roce 1951, přičemž jich během těch několika let vznikly necelé 4 tisíce. Používal je nejen SSSR, ale i řada jeho spojenců, a mnoho jich má mít např. Severní Korea nebo Vietnam. Ruská armáda používala dělo ještě před několika lety na Kurilských ostrovech v roli zbraní proti vylodění. Nejsou to ale jediné letité zbraně na frontě, zvláště Rusko jich vytahuje čím dál více, a to dokonce i 60leté stalinovské tanky, jak jsme na ArmádnímZpravodaji psali. Obě strany pak využívají třeba sovětské dělo MT-12 Rapira ráže 100 mm.

Patří dělo z 2. světové války do muzea, nebo dává smysl ho využít, když je to možné?

Diskuze Vstoupit do diskuze
90 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články