Drony měly tanky pohřbít, ale válka na Ukrajině ukazuje opak. Jak budou v budoucnosti vypadat a proč mají smysl

Hlaveň míří vysoko nad obzor, do míst, kde není nic než obloha. Cíl leží za kopcem a jediné oko celé akce visí ve vzduchu a váží pár kilogramů. Když granát dopadne, dron nahlásí odchylku a tank pálí znovu. Tanková vojska, jedna z nejdražších součástí pozemních sil dvacátého století, tím dostala práci, která připomíná spíš dělostřelectvo než obrněnou pěst z filmových týdeníků. Redakce Armádního Zpravodaje proto tři nejčastěji opakovaná tvrzení o konci tanku porovnala s technickými listy výrobců a s otevřenými armádními přehledy. Jedno z nich neobstálo.

Tank už nemíří přes průzor. Ukazuje mu dron

Nepřímá palba znamená, že osádka nevidí, na co střílí. Granát letí obloukem, údaje o cíli přicházejí zvenčí a tank pracuje jako dělo ukryté za terénem. Britský institut pro obranná studia RUSI v analýze taktického vývoje z února 2025 popisuje, že obrněná vozidla na ukrajinské frontě slouží k přímé i nepřímé palbě a kvůli hrozbě malých dronů se musí ukrývat a ke střelbě jen vyrážet. Jde o drony, které operátor řídí přes kameru, jako by v nich seděl. „Obrněná vozidla se používají k nepřímé i přímé palbě,“ píší autoři Jack Watling a Nick Reynolds.

Den tankisty připadl v Rusku na druhou neděli v září, tedy na 13. září 2026, a debata o budoucnosti tanku se rozjela znovu. Pro českého čtenáře má cenovku: Armáda ČR má od roku 2028 dostávat hlavní bojový tank Leopard 2A8, nejnovější verzi německého stroje, který tvoří páteř evropských tankových jednotek.

Ruský analytik Alexandr Timochin ve svém textu tvrdí, že starý T-55, sovětský střední tank z padesátých let s kanónem ráže 100 mm, dostřelí s odpovídajícím řízením palby až na 20 kilometrů. Otevřená příručka americké vojenské rozvědky o Severní Koreji z května 1997, do které redakce Armádního Zpravodaje nahlédla, uvádí u téhož typu maximální dostřel 16,8 kilometru a účinný dostřel při přímé střelbě 1 500 metrů. Dvacet kilometrů zůstává tvrzením autora. Podstatnější je poměr: i doložených 16,8 kilometru je 11,2krát dál, než kam tank spolehlivě zasáhne, když míří sám.

Důvod, proč tanky slezly z otevřeného pole a začaly se skrývat, má přitom podle ruských zdrojů stát méně než motor do Lady.

Účet, který nesedí. Dron za cenu motoru, tank za 778 milionů

Kňaz Vandal Novgorodskij, v překladu kníže Vandal Novgorodský, je ruský útočný dron ovládaný přes kameru, jehož signál neběží rádiem, ale po odvíjeném optickém vlákně. Rušení rádiového signálu, které srazí běžné drony, na vlákno nezabírá. Podle Timochinova textu stojí takový stroj méně než motor do Lady.

Bilance škod, které mu ruská strana připisuje, rostla rychleji než výroba. Kommersant uvedl jednu částku v lednu 2025, Vedomosti o pět měsíců později sedmkrát vyšší.

Všechny tři částky jsou tvrzení ruské strany, ne auditovaná bilance. Přepočet na koruny by jim dal falešnou přesnost.

Na druhé straně účtu stojí čísla podložená smlouvou. Ministerstvo obrany uvádí za 44 tanků Leopard 2A8 včetně systému vlastní ochrany, protiminové ochrany a logistické podpory 32,76 miliardy Kč s DPH, za národní úpravy dalších 1,49 miliardy Kč s DPH. Celkem 34,25 miliardy Kč, tedy zhruba 778 milionů Kč na jeden stroj se vším, co k němu patří. Nepoměr ale nekončí u ceny. RUSI k dronům řízeným přes kameru dodává, že mají vysokou míru selhání a samy na výsledek nestačí; nejvíc škody působí ve spojení s dělostřelectvem.

Otázka tedy nezní, co je levnější, ale čím lze to druhé vůbec nahradit.

Zabít tank je snadné. Nahradit ho neumí nikdo

ANALÝZA Když je dron tak levný a tank tak drahý, proč se žádná armáda tanků nevzdala? Americké analytické centrum CSIS, které se zabývá strategickými a mezinárodními studiemi, píše, že ukrajinští představitelé považují tanky dál za zásadní. Důvod v téže analýze formuluje plukovník americké armády Scott Pence: „Tanky s pěchotou dělají to, co letectvo, nepřímá palba a drony samy nedokážou: dobývají a drží území.“ Tank tedy nedrží pozici tím, že by byl nezranitelný, ale tím, že za něj není náhrada.

Dron umí tank zničit. Neumí obsadit metr země, neodveze pěchotu přes otevřený prostor a nedonese k ní palebnou sílu, která funguje okamžitě. Tank ztratil roli beranidla a získal roli chráněného děla, které přežije tam, kde měkké vozidlo shoří.

Ukrajina neukázala konec tanku, ale konec osamělého tanku. CSIS uvádí, že kde obě strany poslaly tanky bez pěchotní podpory, staly se snadným cílem dronů a protitankových zbraní. RUSI k tomu popisuje, jak se zmenšily sestavy: ruské jednotky často postupují ve skupinách po osmi lidech, větší útoky mají do 30 osob a jedno nebo dvě bojová vozidla pěchoty, ukrajinské útočné oddíly zřídka přesahují 20 lidí. Základní bojovou jednotkou přestává být stroj a stává se jí sestava, ve které tank, dron, pěchota a dělostřelectvo pracují jako jeden celek.

Zdrojový ruský text tvrdí, že na tanku, který by tomuhle odpovídal, se nikde na světě nepracuje. V katalogu jednoho německého výrobce takový stroj přitom stojí.

Čtvrté sedadlo, zkosená střecha a munice, která se stala problémem

Timochin navrhuje, aby v tanku budoucnosti seděl operátor dronů jako čtvrtý člen osádky. V produktové brožuře k tanku KF51 Panther, německému vývojovému stroji nové generace, který dosud žádná armáda nezavedla, dohledala redakce Armádního Zpravodaje pravý opak jeho tvrzení. Rheinmetall tam popisuje tříčlennou osádku a k ní „volitelné stanoviště určené pro velitele roty, operátora dronu nebo pilota doprovodného bezosádkového prostředku.“

Druhá změna je v pancíři. Ruský text popisuje korbu, jejíž horní čelní deska plynule přechází do střechy, aby shora zbylo co nejméně plochy. Důvod je prostý: dron útočí seshora, kde má každý tank pancíř nejtenčí. A munice uložená v zadní nice věže, tedy ve výstupku za osádkou, se z dlouho chválené výhody stala slabinou. Řešení, které mělo výbuch pustit vzhůru, dnes míří přesně tam, odkud přilétá nebezpečí.

Zbývá ochrana. Podle technického listu KNDS má Leopard 2A8 čtyřčlennou osádku, kanón ráže 120 mm L55 A1 a možnost integrace aktivní ochrany Trophy. Výrobce ji popisuje jako obranu proti protitankovým střelám, ručně odpalovaným pancéřovkám typu RPG-7 a hrozbám shora, nikoli jako univerzální štít proti všem dronům. Rheinmetall u Pantheru uvádí kanón ráže 130 mm, samostatný systém ochrany proti útoku shora a dálkově ovládanou zbraňovou stanici Natter určenou i k obraně proti dronům; maďarská varianta KF51 EVO má mít kanón 120 mm L55A1. Jeden stroj je zavedený a Česko ho kupuje, druhý zatím existuje jako projekt.

Účet za tenhle rozdíl dorazí do českých posádek v roce 2028.

Za 34 miliard kupuje Česko stroj, který se bude muset učit za pochodu

Z dokumentů Ministerstva obrany, které redakce Armádníh oZpravodaje porovnala s tiskovou zprávou výrobce KNDS z 11. září 2025, vyplývá, že pevnou částí zakázky je 44 tanků v bojové a velitelské verzi, opce pokrývá dalších 14 strojů a rámcová dohoda dovoluje jít až na 58 kusů. Ministerstvo počítá navíc až s 19 tanky ve čtyřech podpůrných verzích: ženijní, vyprošťovací, mostní a pro výcvik řidičů. První stroje má armáda dostat v roce 2028, dodávky mají běžet do roku 2031 a u mostní verze do roku 2032. Česko bere stejnou konfiguraci jako Bundeswehr, což znamená sdílené náhradní díly, výcvik i modernizace; podle KNDS je třetí zemí společného programu a Leopard 2 slouží v 15 evropských zemích.

V otevřených dokumentech ministerstva stojí u tanků systém vlastní ochrany a protiminová ochrana. Samostatná položka pro obranu proti dronům se v nich neobjevuje. Stroj objednaný podle zkušeností roku 2025 přitom nastoupí do prostředí roku 2028 a dalších let. Rozhodovat nebude tloušťka pancíře, ale rychlost, s jakou půjde doplnit nová ochrana, nové senzory a spolupráce s bezpilotními prostředky, a jestli armáda vycvičí i lidi, kteří k tanku patří, ale nesedí v něm.

Tank se z beranidla stal lukostřelcem. Rozhoduje teď to, jak dobré má oči, a ty už dávno nejsou na věži.