Samohybný minomet je nebezpečná zbraň hlavně pro pěchotu a jeho zničení zase tak není tak složité, ale dostat dva jednou ranou chce štěstí i chybování nepřítele.
Jednou ze zbraní nasazovanou k podpoře útoků, ale i v obraně hlavně proti pěchotě, je těžký minomet. Ten se silou téměř vyrovná těžkému dělostřelectvu a lze ho také umístit na různé typy podvozků, aby byl samohybný. Mezi takové patří i sovětský, respektive ruský systém 2S9 Nona-S. Jednou z jeho nevýhod je ale poměrně malý dosah, takže ho může nepřítel v blízkosti fronty relativně snadno odhalit a zničit, jak upozornil MilIn a ukazuje video níže.
Ani raketově poháněná munice nestačí
2S9 Nona-S je zbraň primárně vyvinutá pro potřeby výsadkových vojsk, takže ji lze i vysadit ze vzduchu. Do výzbroje sovětské armády vstoupila v roce 1981, uvádí MilitaryToday, a dodnes zůstala nejenom v té ruské, ale stejně tak v mnoha postsovětských státech, a dostala se třeba i do výzbroje Sýrie. Jako hlavní zbraň je použitý jakýsi hybrid minometu a houfnice označovaný jako 2A51 ráže 120 milimetrů, jehož dosah je necelých 9 kilometrů s běžnými projektily, a 12,8 kilometrů s raketově asistovanou municí.
To znamená, že se 2S9 Nona-S pohybuje blízko fronty a lze ji objevit třeba drony. Na videu pod tímto článkem se zrovna tomu podařilo zjistit dokonce polohu dvou kusů, jejichž obsluhy je nerozumně postavily vedle sebe, což z nich udělalo neobyčejně lákavý cíl. Poté stačila jenom jediná střela z raketometu M142 HIMARS, která s sebou vzala dva jednou ranou. Z obou zbraní nepřekvapivě zbyly jenom hořící a doutnající trosky.
2S9 Nona-S má jenom slabý pancíř
Těžký minomet má být odolný proti mnoha úderům, i proto ho konstruktéři umístili na podvozek pásového transportéru BTR-D. Pochází přitom ze 70. let 20. století, a jak uvádí WeaponSystems, byl používán sovětskými výsadkáři. To ale znamenalo, že musel být relativně lehký, aby ho bylo možné přepravovat vzduchem – hmotnost 2S9 Nona-S je tak jenom 8,5 tun. Opatřena je také relativně slabým hliníkovým pancířem chránícím proti ručním zbraním a střepinám, ale explozi rakety ráže 227 milimetrů z HIMARS odolat nedokáže.
Přesto by bylo chyba se domnívat, že je Nona-S na dnešní poměry slabou zbraní. Její projektily se totiž mohou účinkem proti pěchotě vyrovnat i těžkým dělům, a navíc jde o velmi mobilní systém s rychlostí až 60 km/h a dosahem kolem 500 km. V případě výsadkových operací tak může poskytovat výsadkářům neocenitelné služby. Pokud je ale nasazena na klasické frontové linii, může být kombinace menšího dosahu a slabého pancíře handicapem.