Chce-li armáda v současné době působit nepříteli za pomoci dělostřelectva veliké škody, a zároveň předcházet jeho zničení, potřebuje, aby měla zbraň daleký a přesný dosah, vysokou kadenci, a mobilitu. Kombinací těchto vlastností dokáže dělostřelecký systém na nepřítele rychle udeřit a záhy změnit pozici a vyhnout se tak odhalení. A právě tohle všechno v sobě spojuje švédská houfnice FH77BW L52 Archer označovaná za nejrychlejší na světě.

Za 74 sekund má hotovo a dostřelí až 60 km

S vývojem L52 Archer začala společnost BAE Systems již na konci roku 1995, ale doladit ji trvalo ještě dlouhou řadu let. I proto vstoupila poprvé do služby teprve roku 2016, a to konkrétně ve švédské armádě. Jeho základem se stala tažená houfnice FH77 západní ráže 155 mm, ale hlaveň byla prodloužena na délku 52 ráží, udává WeaponSystems, což je dnes západní standard. S běžným střelivem z něj může L52 Archer pálit na vzdálenost až 40 kilometrů, a s přesně naváděným (např. M982 Excalibur) zvládne až 60 km, uvádí ArmyRecognition.

AČR zná konečnou podobu svých nových BVP CV90 MkIV: významně přispějí i české firmy, na rozdíl od Gripenů jsou švédský úspěch

Největší předností L52 Archer je však její rychlost – dělo je plně automatické a umístěné na kloubovém 6kolovém nákladním podvozku Volvo, a ke střelbě je připraveno za zhruba 20 až 30 sekund od příjezdu na místo – za podobnou dobu pak zvládne pozici i opustit. Jeho kadence je až 8 ran za minutu, a první z videí pod tímto článkem ukazuje, jak L52 Archer pozici zaujme, vypálí 3 rány, a zase ji opustí – to vše za 74 sekund. V momentě, kdy ujíždí, ještě ani první projektil nedopadl na cíl, což nepřítele znemožňuje vést na houfnici odvetnou palbu.

Zásobník na 21 ran dobijí za 10 minut

L52 Archer je plně automatická houfnice, vše totiž zajišťuje kompaktní systém umístěný na kolovém podvozku. V zásobníku je munice na 21 ran a celý ho může dělo vystřílet za 2,5 minuty. Za pomoci speciálního přebíjecího vozidla potom může osádka, kterou většinou tvoří 3 nebo 4 vojáci, doplnit zásobu za zhruba 10 minut, a poté pokračovat v boji. Zbraň je vybavena moderním systémem řízení palby a radarem úsťové rychlosti, uvádí Army-Technology, díky němuž získává řízení palby potřebné údaje a zajišťuje vysokou přesnost.

iZdroj fotografie: Uživatel Ibaril / Creative Commons / CC BY-SA

Délka L52 Archer je 14,1 metrů a hmotnost 30 tun. I tak se může pohybovat rychlostí až 90 km/h a dojezd má kolem 500 km. Nechybí pancéřovaná kabina chránící osádku proti palbě z ručních zbraní a minám do hmotnosti 6 kg, přičemž ji osádka v boji neopouští. V případě ohrožení se může bránit dálkově řízenou kulometnou stanicí na střeše kabiny, a navíc L52 Archer nemusí střílet jenom jako houfnice nepřímo, ale umožňuje i přímou palbu na viditelný cíl.

Možná konečně úspěch pro švédské JAS-39 Gripen – co umí by mohly letouny předvést na Ukrajině, jejíž piloti už s nimi umí

Naopak mnohé další samohybné houfnice – například francouzské CAESAR, které si pořizuje i AČR, jak ArmádníZpravodaj informoval – jsou obsluhovány zvenčí, což vystavuje posádku značnému nebezpečí. V ten moment totiž není kryta ani proti střelbě z ručních zbraní, i když mnohem větší nebezpečí jí nejspíše hrozí od dronů. Houfnice navíc zvládne odpálit během 120 sekund pouze 6 ran, což je ve srovnání s L52 Archer výrazný rozdíl.

A podobně jsou na tom často i další samohybné houfnice, přičemž ty, v nichž může osádka během střelby zůstávat, zase zdaleka nejsou tak rychlé nebo přesné, případně ztrácí v jiném směru. I když třeba německá houfnice RCH 155 dokáže v první minutě vypálit 9 projektilů, a jako první na světě zvládá střílet i za jízdy, takže může být stále v pohybu.