Schwerer Gustav (zvaný Dora) dodnes nepřekonán: byl nejničivější zbraní svého druhu, pod níž se otřásala celá města i morálka nepřátel

Adolf Hitler miloval velká děla a nechal proto postavit největší na světě. A tak Těžký Gustav přezdívaný Dora rozséval jenom zkázu; tedy to, k čemu byl stvořen.

Těžký Gustav zvaný Dora, největší dělo světa i Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain
                   

Německý vůdce Adolf Hitler si dělal už ve 30. letech 20. století zálusk na Francii, ale věděl, že jeho vojáci budou muset překonat masivní Maginotovu linii. Proto přímo od něj vzešel v roce 1936 požadavek na obří dělo, které by dokázalo mohutné bunkry zničit. V Kruppových závodech v Essenu se tak na základě již některých připravených plánů pustili do práce. Výsledkem bylo dělo známé jako Schwerer Gustav (Těžký Gustav), ale do útoku na Francii na jaře 1940 se nakonec nezapojilo, neboť ho továrna nestihla včas sestrojit.

Konstrukce Schwerer Gustav se oproti plánům zpozdila

První zkušební ránu z této mohutné zbraně mohli technici odpálit až v září 1941, ale jelikož Němci francouzská opevnění obešli, bylo to v tomto případě jedno. Schwerer Gustav do té doby neměl, a vlastně ani do současnosti nemá obdoby; jedná se o monstrum s hmotností 1 350 tun a ráží 800 milimetrů. Jeho projektily určené k prorážení zdí bunkrů přitom dosahovaly hmotnosti 7,1 tuny. I přes svou váhu však mohly zasahovat cíle na vzdálenost až 38 kilometrů. Existovaly však i lehčí projektily s explozivní náplní a ještě větším dosahem.

Dělo Těžký Gustav bylo umístěno na speciálním železničním podvozku, který se musel pohybovat po dvojici paralelních kolejí, a celkem pod ním bylo 40 kol. Připravit palebné stanoviště mohlo přitom trvat i řadu dní, pro obsluhu tohoto monstra byla zapotřebí jednotka čítající zhruba 500 vojáků. Schwerer Gustav byl schopen vypálit jednu ránu za 40 až 45 minut, v praxi ale nikdo nepočítal s tím, že by jich bylo více než 14 za den. Díky obrovské hmotnosti projektilů byl při správném použití nesmírně účinný.

Zkoušky zbraně tehdy dopadly dobře, pročež se ji velení rozhodlo poslat v únoru do bitvy na Krym. Tam se němečtí vojáci snažili zdolat obranu Sevastopolu opírající se o mohutné pevnosti, které často vedly hluboko pod zem. Vlak dopravující části děla měl na délku 1,5 kilometru, a jakmile dorazil do cíle, musely 4 tisíce vojáků budovat po dobu 5 týdnů palebné postavení, z něhož by mohl Schwerer Gustav střílet. Palbu nakonec zahájil až 5. června 1942.

Schwerer Gustav zlikvidoval nezničitelný sklad

Za dobu jeho nasazení obsluha vystřelila celkem 47 projektilů, a asi největším úspěchem bylo zničení údajně nezničitelného skladu munice umístěného 30 metrů pod zemí. Nasazení tak silného děla, ale i dalších zbraní, otřáslo obránci natolik, že Sevastopol nakonec padl. Schwerer Gustav měl však značně opotřebovanou hlaveň a musel se vydat zpět, aby mu ji vyměnili. Němci ho pak přesunuli k Leningradu, kde se měl rovněž zapojit do obléhání, ale operace byla nakonec zrušena.

S ustupujícím německým vojskem se zbraň vrátila do Německa, kde byla na koci války zničena, aby nepadla do rukou nepřítele. Trosky Těžkého Gustava pak sovětští vojáci nalezli v dubnu 1945 nedaleko Lipska. Kruppovy závody však měly pracovat ještě na druhém dělu stejných parametrů, ale k jeho dokončení nikdy nedošlo. Dodnes se přitom různé zdroje přou, kolik jich vlastně vzniklo.

Schwerer Gustav, zničený kanón iZdroj fotografie: Public Domain

Označení Schwerer Gustav mělo být oficiální, a dle německých zápisů dostalo přezdívku „Dora“ od jeho konstruktérů, což naznačuje, že se jednalo o jedno a totéž dělo. Jiný (rovněž německý) zdroj pak uvádí, že tehdejší nacistická propaganda vypustila zmínku o druhém „monstru“ záměrně, aby zmátla Sověty. Z dalších zápisů zase vyplývá, že skutečně existovala dvě stejná děla, přičemž jedno padlo do rukou SSSR a druhé Spojeným státům (obě však v poničeném stavu).

Zdaleka se ale nejedná o jediné německé veledílo historie, dalším je třeba největší tankové monstrum historie „Maus“ vzniknuvší za vlády Adolfa Hitlera, nebo starší Grosse Bertha (Velká Berta nebo někdy i Tlustá Berta), která působila masakr v belgických pevnostech za 1. světové války. Sověti se pak pokoušeli vytvořit alternativu Těžkého Gustava, ale neúspěšně zůstali v jeho stínu; dali však vzniknout alespoň neobyčejně silným taženým dělům.

Mělo dělo tak praktický, nebo spíše psychologický účinek?

Diskuze Vstoupit do diskuze
96 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Vstup Ukrajiny do EU: Zelenského nový dokument nepotěší
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Rusko se našich nových tanků od Německa nebojí, protože jsou z 90. let. Je fakt, že naší šanci na obranu nijak nezvýší
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Rizikem cystitidy (zánětu močového měchýře) je rozšíření infekce do ledvin: Tipy na prevenci a léčbu
adbz.cz
adbz.cz
Naše babičky myly skleničky octem a rýží. Tak se dají vyčistit i úzké nádoby a veškeré sklo se bude lesknout