Polní kanóny M-46 na Ukrajině: Ukrajinskou armádu trápí nedostatek dělostřeleckých systémů, do boje nasazuje i zastaralé sovětské zbraně

Sovětský polní kanón M-46 je považován za jednu z nejspolehlivějších a nejúčinnějších tažených dělostřeleckých zbraní vůbec.

i Zdroj fotografie: Uživatel Bandanschik / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Nedostatek dělostřeleckých systémů doslova nutí ukrajinskou armádu k opětovnému nasazení zastaralých sovětských zbraní, které mnohé země již dávno vyřadily z aktivní služby. Na ukrajinském bojišti jsou tak v posledních týdnech k vidění někdy až muzejní kousky, jako jsou kupříkladu sovětská děla M-46 o ráži 130 mm, které Ukrajina získala od Chorvatska. Výroba tohoto taženého dělostřeleckého systému byla zahájena bezprostředně po Velké vlastenecké válce. 

Dodnes funkční technická památka

Polní kanón M-46 (M1954) ráže 130 mm nahradil ve službě starší těžká děla ráže 122 mm. Byl sestrojen na základě námořního děla M-36, jež bylo využíváno k obraně pobřeží. Jedná se o tažené, ručně nabíjené dělo s dlouhou hlavní a jedinou hnací náplní. Při střelbě nepřekračuje úhly nad cca 40°–⁠45°. M-46 je určen k ničení obrněných vozidel, samohybných dělostřeleckých systémů, polních opevnění i velitelských stanovišť.

Výroba taženého kanónu započala ke konci 40. let 20. století. První funkční prototyp byl dokončen v roce 1950. O rok později pak byla zahájena sériová výroba a v roce 1953 byl kanón přijat oficiálně do služeb sovětské armády. Západ novou sovětskou zbraň zaznamenal v roce 1954. Kanón setrval v sovětských službách přibližně do roku 1971, přičemž během let bylo vyrobeno na několik tisíc kusů. 

Po řadu let patřil M-46 k dělostřeleckým systémům s nejdelším dostřelem, přesahoval totiž 27 km. Systém je vybaven vizualizací pro přímou střelbu i panoramatickým periskopickým zaměřovačem pro střelbu nepřímou. Pro přímou palbu v noci byl později místo denního dalekohledu dodáván ke zbrani APN-3.

Kanón se přepravuje v závěsu

Při přesunu zbraně je hlaveň stažena zpět mezi uzavřené pásy a zajištěna v pojízdné poloze. K vytažení hlavně dopředu při opětovném uvedení zbraně do chodu se pak používá válec se stlačeným vzduchem. Uvedení zbraně do režimu střelby zabere asi 4 minuty. Pro střelbu z kanónu byly nejčastěji využívány průrazné střely Armour Piercing. O mnoho let později pak byly zavedeny i vysoce explozivní APHE střely a náboje s prodlouženým dostřelem. Maximální rychlost střelby je pravděpodobně 6–7 ran za minutu a asi 70 ran za hodinu. 

Kromě Sovětského svazu měly zbraň ve výzbroji i země Varšavské smlouvy. Většina zemí již však kanón dávno ze své výzbroje vyřadila. V současné době ho využívají pouze některé země Blízkého východu, Afriky a nově i Ukrajina, která byla donucena nasadit zastaralé systémy do boje proti ruským okupantům v důsledku nedostatku vlastních dělostřeleckých systémů. Kanóny M-46 poskytlo Ukrajině Chorvatsko.

Jak účinné budou podle vás tyto starší kanóny proti modernější technice?

Diskuze Vstoupit do diskuze
138 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Lidem teprv teď začne téct do bot. Operátoři se rozhodli, že jim zdraží volání
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Vědci zjišťovali, která psí rasa je nejchytřejší. Jako vzorek posloužilo 1 002 psů 13 plemen
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Co je potřeba vědět o Crohnově chorobě: Zdraví může poškodit víc než srdeční infarkt, kouření zhoršuje příznaky
adbz.cz
adbz.cz
Chemikálie jsou zbytečné. Ucpaný záchod se dá uvolnit pomocí obyčejného pytle na odpadky