Motor jako úzké hrdlo celé výroby

Ukrajina dnes dokáže navrhnout a sestavit celou řadu útočných dronů a řízených střel. Problém ale často není v draku, elektronice ani navigaci. Je v motoru. Jak v dubnu 2026 popsal server Defense Express, evropští dodavatelé malých proudových motorů jedou na hranici kapacit a poptávka z Ukrajiny stále převyšuje nabídku. Česká PBS cílí na zhruba tisíc motorů ročně, slovenský ZofiTech hlásí asi 200 kusů měsíčně, a téměř vše míří na Ukrajinu. I tak to nestačí.

AviaNera do tohoto deficitu vstupuje razantně. Šéf firmy Pavel Čechal pro server e15 uvedl, že jen v letošním roce chce AviaNera dodat tisíc motorů. A to ještě z českých kapacit. Teprve ukrajinská lokalizace, která má naběhnout nejpozději v roce 2027, má objem posunout na tisíce kusů ročně. Právě proto se výroba přesouvá blíž k frontě, ne jako symbolické gesto, ale jako průmyslová nutnost.

Peklo, Bars a další: kam motory zamíří

Konkrétní zbraňové platformy, které na české motory čekají, už nejsou tajemstvím. Raketový dron Peklo vstoupil do sériové výroby v prosinci 2024, jak potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta, a má deklarovaný dolet 700 kilometrů. V dubnu 2026 pak prezidentský web představil Bars, řízený dron s kompaktním turbojetem a doletem 700 až 800 kilometrů. Obě platformy patří do ukrajinského arzenálu zbraní dlouhého dosahu, tedy do kategorie určené k úderům hluboko v ruském týlu.

Pokud lokalizace výroby motorů skutečně odstraní dosavadní úzké hrdlo, znamená to jednoduchou rovnici: víc motorů rovná se víc vyrobených střel a dronů, které se dostanou na frontu i za ni.

Výroba na válečném území: riziko i logika

Přesunout výrobu klíčových komponentů do země, kterou denně zasahují ruské rakety a drony, zní na první pohled jako hazard. Ukrajina ale na tento scénář reaguje systémově. Ministerstvo obrany zavedlo režim takzvaných obranných měst s možností relokace výrobních kapacit, posílenou fyzickou ochranou závodů i nasazením systémů elektronického boje přímo na ochranu průmyslových areálů. U jiného projektu, závodu Rheinmetall, ministerstvo výslovně zmiňuje umístění v „zabezpečeném regionu“. Přesná lokalita budoucí výroby motorů AviaNery zveřejněna nebyla, což je samo o sobě součást ochranné strategie.

Zajímavý je i kontrast s jiným modelem. Ukrajina s Norskem souběžně rozjíždí výrobu několika tisíc dronů, ovšem přímo na norském území, tedy v bezpečném prostředí mimo dosah ruských úderů. Oba přístupy existují vedle sebe a doplňují se. Některé komponenty má smysl vyrábět co nejblíž místu nasazení, jiné tam, kde nehrozí zničení výrobní linky.

CSG na Ukrajině: ne první krok, ale další patro

Dohoda o motorech není prvním společným projektem CSG a Ukrainian Armor. Obě firmy už dříve spustily licenční výrobu velkorážové munice v ukrajinském závodě. Ukrainian Armor, největší soukromá obranná firma na Ukrajině, je zároveň kontraktorem komponentů pro protilodní střely Neptun a raketový systém Vilcha. Nová dohoda je technologicky výš, míří na sofistikovanější produkt a otevírá i možnost budoucího společného podniku.

Pro CSG je Ukrajina zásadní trh. V prvním čtvrtletí 2026 vykázala skupina tržby 1,544 miliardy eur a podle serveru e15 šla z Ukrajiny necelá čtvrtina. Jen pět dní před podpisem s AviaNerou uzavřela Ukrainian Armor memorandum o porozumění s evropským raketovým gigantem MBDA zaměřené na systémy dlouhého dosahu. Obě dohody míří do stejného ekosystému zbraní dlouhého dosahu: MBDA řeší systémové a raketové know-how, AviaNera dodává to, co celý řetězec pohání. Doslova.

Tisíce proudových motorů ročně nezmění průběh války samy o sobě. Ale pokud se z plánů stanou skutečně vyrobené kusy, Ukrajina získá něco, co jí dosud chybělo, schopnost vyrábět vlastní úderné zbraně v objemech, které odpovídají tempu, jímž je spotřebovává.

Článek Česká CSG začne vyrábět tisíce proudových motorů přímo na Ukrajině. Poženou střely i drony proti Rusku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně vzniká a kde

Nový podnik se jmenuje Fuchs Electronics Europe. Vlastní ho z 51 % jihoafrický Reunert prostřednictvím své divize Fuchs Electronics a ze 49 % CSG. Sídlit bude v areálu ZVS holding v Dubnici nad Váhom, tedy nikoli na zelené louce, ale uvnitř existující muniční základny, kde se už dnes vyrábějí 155mm granáty, prachové náplně i mechanické rozněcovače typu KZ 984.

Reunert do partnerství přináší to podstatné: kompletní technologické know-how, designovou autoritu a produktové portfolio elektronických rozněcovačů kompatibilních se standardem STANAG 4187 pro ráže 105 až 155 mm. Fuchs Electronics vyrábí varianty s více možnostmi nastavení, časové i proximity varianty a disponuje zkušenostmi s induktivním nastavováním přímo z řídícího systému houfnice. CSG na oplátku dodává výrobní infrastrukturu, průmyslové zázemí, znalost evropského regulatorního prostředí a, což je klíčové, hotový odběratelský řetězec.

Co firmy nezveřejnily: investiční objem, roční kapacitu rozněcovačů, počet nových pracovních míst ani přesné datum zahájení výroby. Potvrzený je tříletý náběhový horizont, po němž má být podnik finančně soběstačný. Podle sekundárních zdrojů je založení ještě podmíněno regulatorními a schvalovacími kroky.

Proč Slovensko a proč teď

Otázka, proč závod nevznikne v Česku, kde CSG sídlí, má prozaickou odpověď: velkorážová muniční vertikála skupiny stojí na Slovensku. ZVS holding v Dubnici zaměstnává přes 970 lidí, od ledna 2026 tam běží nová linka na dalekonosnou 155mm munici s kapacitou 70 tisíc kusů ročně a CSG do lokality investovala za poslední roky téměř 100 milionů eur. Doplnit elektronický rozněcovač tam, kde už stojí zbytek řetězce, je logisticky i ekonomicky nejkratší cesta.

Načasování souvisí s tím, co se děje v evropském obranném průmyslu od roku 2022. Válka na Ukrajině odhalila, jak tenké jsou zásoby 155mm munice v evropských armádách. Evropská komise přes program ASAP cílí na výrobní kapacitu dva miliony 155mm granátů ročně. Každý z těch granátů potřebuje rozněcovač. A právě elektronické rozněcovače patří k úzkým hrdlům řetězce, v celé EU je dnes vyrábí jen hrstka firem, nejviditelněji německý Junghans Defence se závody v Německu a Francii.

CSG sama v tiskovém prohlášení uvádí, že se díky novému podniku stane „jedním z mála“ výrobců elektronických rozněcovačů v Unii. Nejde tedy o evropský unikát, ale o vstup do velmi úzkého klubu, a hlavně o přesun know-how z Jižní Afriky dovnitř evropské muniční vertikály.

Co to mění pro CSG a její zákazníky

Dosavadní pozice CSG v 155mm segmentu byla silná, ale neúplná. Skupina v prvním čtvrtletí 2026 oznámila, že její vlastní velkorážová kapacita přesáhla 800 tisíc kusů ročně. Jenže granát bez rozněcovače je jen kus kovu. Závislost na externím dodavateli kritické komponenty znamená riziko, cenové, dodací i geopolitické.

Fuchs Electronics Europe tuto závislost odstraňuje. A nejen pro CSG: podle dostupných informací má nový podnik fungovat jako nezávislý dodavatel, otevřený i dalším evropským výrobcům munice. Model „agnostického dodavatele“ dává ekonomický smysl, rozněcovač je standardizovaná komponenta a čím širší zákaznická základna, tím rychlejší návratnost.

Pro český kontext je projekt relevantní nepřímo, ale reálně. Česká armáda přechází na houfnice CAESAR ráže 155 mm a s nimi na munici podle standardů NATO. Přímý kontrakt českého státu na rozněcovače z Dubnice sice zveřejněn nebyl, ale fakt, že klíčová komponenta vzniká v rámci české zbrojní skupiny, posiluje vyjednávací pozici i dodavatelskou jistotu.

Co zatím chybí a co sledovat

Oznámení má charakter strategického záměru, nikoli hotového projektu. Firmy neprozradily:

• Kapacitu — kolik rozněcovačů ročně linka zvládne
• Investici — celkový capex ani podíl jednotlivých partnerů
• Termín — kdy přesně výroba začne; známý je jen tříletý náběh
• Zaměstnanost — kolik lidí nový provoz přidá k současným 970+ v ZVS

Podle nás budou klíčové dvě věci. Za prvé, zda se podaří dodržet tříletý harmonogram v prostředí, kde obranné projekty běžně nabírají zpoždění. Za druhé, zda Fuchs Electronics Europe skutečně získá zakázky i mimo skupinu CSG, což by potvrdilo, že nejde jen o interní optimalizaci, ale o reálnou novou evropskou kapacitu.

Jedno je nicméně jasné už teď: v Dubnici nad Váhom roste muniční ekosystém, který pokrývá cestu od prachové náplně přes tělo granátu až po elektroniku v jeho špičce. A právě ta elektronika rozhoduje o tom, jestli střela za desítky tisíc eur zasáhne cíl tak, jak to velitel potřebuje.

Článek CSG bude vyrábět elektronické rozněcovače pro 155mm granáty. Závod postaví na Slovensku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co DITA umí a proč na tom záleží

Na oficiální stránce výrobce vypadají parametry suše: 155 mm NATO, podvozek Tatra 8×8, dostřel až 39 km, 40 nábojů vezených přímo na vozidle. Jenže klíčové číslo je jiné, a to dvě. Celou houfnici obsluhují dva lidé. Automatické nabíjení, automatické navedení děla, inerciální navigace. Osádka sedí v kabině, nemusí vystupovat ven. V první minutě DITA vypálí šest ran, pak drží tempo pěti ran za minutu.

Pro srovnání: starší česká DANA M2, kterou Ukrajina provozuje v desítkách kusů, potřebuje pětičlennou osádku, střílí v ráži 152 mm a dostřelí zhruba na 25 km. DITA je generační skok, menší exponovanost lidí, delší dosah, standardní munice NATO dostupná od spojenců.

A jak si stojí vedle západní konkurence? Švédský Archer od BAE Systems slibuje dostřel přes 50 km a až devět ran za minutu, francouzský CAESAR od KNDS přes 40 km standardní municí a přes 55 km s raketovým pohonem střely. DITA nedosahuje papírově nejdál, ale v automatizaci a minimální osádce se blíží Archeru, zatímco v hmotnosti a logistické nenáročnosti připomíná spíš CAESAR. Je to kompromis, a na frontě, kde se počítá každá sekunda mezi výstřelem a úprkem, možná právě ten správný.

Odkud DITA přišla a co víme jistě

Financování je průhledné. Nizozemské ministerstvo obrany potvrdilo dvě tranše: devět kusů objednaných a předaných Ukrajině v létě 2024, dalších šest doobjednaných v říjnu téhož roku v rámci balíku za 271 milionů eur. Celkem patnáct houfnic zaplacených Haagem, vyrobených v Česku.

DITA přitom v azovském prostředí není nováčkem. Už v lednu 2024 zveřejnila 12. brigáda Azov záběry z prvních bojových střelb. Ljubart, tedy 20. brigáda, je součástí stejného 1. korpusu Národní gardy „Azov“, sdílejí institucionální zázemí, výcvikové postupy i důvěru k technice. Že DITA putovala právě k Ljubartu, dává v tomto kontextu logiku, i když veřejné zdroje explicitně neříkají, zda jde o čerstvě dodaný kus z nizozemské zakázky, nebo o vnitřní přesun od jiné jednotky.

Co oficiální web brigády Ljubart potvrzuje jednoznačně: systém převzali a v dubnu 2026 na něm cvičili nové osádky.

Pokrovsk, bojiště, kde se DITA musí osvědčit

Pokrovsk není jen kulisa pro tiskovou zprávu. Podle zprávy 7. korpusu desantně-úderných vojsk z 27. dubna 2026 Rusko na pokrovskou aglomeraci pokračuje ve strategickém tlaku. Útočí malými skupinami podél lesních pásů, soustřeďuje těžkou techniku v jihovýchodní části a tlačí směrem na Hryšyne severozápadně od města. Ukrajinci drží severní okraje, ale prostor pro manévr se zužuje.

Právě tady se ukazuje, proč je schopnost vystřelit a zmizet víc než marketingový pojem. Ruská protibaterijní palba a dronový průzkum zkracují čas, po který může houfnice zůstat na pozici, na jednotky minut. DITA je navržená přesně pro tento scénář: přijet, zaujmout postavení, vypálit sérii a odjet dřív, než dorazí odpověď.

Zajímavý je i statistický detail. Databáze Oryx, která sleduje vizuálně potvrzené ztráty, k polovině května 2026 eviduje 856 ztracených ukrajinských samohybných houfnic. DITA mezi nimi nefiguruje ani jednou. Je fér dodat, že Oryx počítá jen ztráty doložené fotografií nebo videem a že DITA je na frontě v malém počtu kusů relativně krátce. Nulová vizuálně potvrzená ztráta není totéž co nulová ztráta. Ale i tak, v kategorii, kde jiné systémy padají po desítkách, je to pozoruhodné.

Co to znamená pro český průmysl

Za DITOU stojí Excalibur Army, součást skupiny Czechoslovak Group. Nejde o firmu na hranici přežití. Za rok 2023 vykázala tržby 18,7 miliardy korun a zisk před zdaněním 4,5 miliardy. Předběžná čísla za rok 2024 podle dluhopisového prospektu CSG ukazují ještě strmější růst, tržby přes 65 miliard a provozní zisk přes 14 miliard. Firma otevřela novou výrobní halu ve Šternberku a nabírá stovky lidí.

Přesnou marži na programu DITA veřejné zdroje neodhalují a konkrétní roční výrobní kapacitu firma nekomunikuje. Kapacity ale zjevně rostou. A pokud by přišly další objednávky, ať už od Ukrajiny, nebo od jiných spojenců, infrastruktura na to existuje.

Zatím žádná členská země NATO veřejně neoznámila vlastní objednávku DITA navázanou na ukrajinské bojové zkušenosti. Reputační efekt ale funguje: systém, který přežívá na jednom z nejtěžších úseků fronty v rukou elitní jednotky, je pro potenciální zákazníky silnější argument než jakýkoli katalogový list.

Vizitka se píše pod palbou

Katalogové parametry může napsat kdokoli. Bojový záznam ne. Pokud DITA obstojí na pokrovském směru, v prostoru, kde se ruská dělostřelecká a dronová hrozba koncentruje do minut reakce, bude to pro český zbrojní průmysl reference, kterou si nelze koupit. Ljubart na ni právě píše první řádky.

Článek Rusové na pokrovské frontě se třesou strachy. České houfnice DITA přebírá brigáda veteránů z Azovu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nabídka za miliardy, ale kolik přesně?

Veřejně potvrzené je zatím jen to, že CSG podala nabídku na podíl od německé rodiny Wegmannů, která spoluvlastní KNDS přes společnost Wegmann & Co GmbH. Reuters neuvádí přesnou velikost nabízeného podílu. Formulace „polovina KNDS“ odpovídá maximálnímu scénáři, tedy celému rodinnému bloku. Může jít i o menší díl.

Čísla přesto naznačují řád sázky. Při indikativním ocenění KNDS kolem dvaceti miliard eur, které Reuters zmiňuje v souvislosti s chystaným IPO, by padesátiprocentní blok vycházel zhruba na deset miliard eur. I třicetiprocentní podíl by znamenal šest miliard. Pro srovnání: CSG při svém lednovém IPO na Euronextu získala 3,8 miliardy eur a byla oceněna na 25 miliard. K polovině května její tržní kapitalizace klesla pod šestnáct miliard. Akviziční ambice tedy míří vysoko, ale ne mimo dosah firmy, která po IPO disponuje výrazným kapitálem.

Za nabídkou stojí Michal Strnad, stoprocentní vlastník a předseda představenstva CSG. Muž, který z regionální české zbrojovky vybudoval skupinu s tržbami 6,7 miliardy eur za rok 2025 a více než čtrnácti tisíci zaměstnanci.

Proč je KNDS tak citlivý cíl

KNDS není běžná obranná firma. Je to páteř evropských pozemních sil. Její výsledky za rok 2024 ukazují tržby 3,8 miliardy eur, přes deset tisíc zaměstnanců a zásobu nasmlouvaných zakázek ve výši 23,5 miliardy eur. Zjednodušeně: práce na víc než šest let dopředu. Kromě Leopardů 2 a houfnic Caesar z jejích závodů vycházejí obrněnce Griffon, Serval, Jaguar, modernizované tanky Leclerc, vojenské mosty, munice i systémy řízení boje.

Vlastnická struktura KNDS vznikla jako politický kompromis: padesát procent drží francouzský stát, padesát procent německé rodiny. Tento model měl zajistit, že ani Paříž, ani Berlín nemají převahu. Jenže rovnováha se začala drolit. V prosinci 2025 KNDS oznámila záměr vstoupit na burzy v Paříži a Frankfurtu. A Berlín paralelně jedná o tom, že by před IPO odkoupil od rodin třicet až čtyřicet procent, aby „chránil národní bezpečnostní zájmy“. Do tohoto křehkého vyjednávání vstoupila česká nabídka.

Šok tedy nevyvolává česká vlajka sama o sobě. Vyvolává ho fakt, že soukromá průmyslová skupina narušila prostor, který si dva největší státy EU dosud vyvažovaly mezi sebou.

Česko už je v dodavatelském řetězci KNDS

CSG nepřichází zvenčí. Její dceřiná Tatra Defence má s KNDS Deutschland kontrakt na výrobu 150 korb tanků Leopard 2A8 v kopřivnické továrně, s opcí až na dalších tři sta kusů. Jde o zakázku v řádu stovek milionů eur.

Česká armáda je na KNDS navázaná dvojnásobně:

• Houfnice Caesar: 62 kusů s první sériovou dodávkou plánovanou na duben 2026 a dokončením do roku 2027. Podle Armády ČR se do nových děl promítají zkušenosti z ukrajinského bojiště.
• Tanky Leopard 2A8: objednávka 44 kusů s opcí na dalších 14, v hodnotě přibližně 1,34 miliardy eur. První dodávky od roku 2028, s výrazným zapojením českého průmyslu.

Vlastnický vstup CSG by mohl posílit český servis, lokalizaci výroby i prioritu v dodavatelském řetězci. Běžící kontrakty by se ale primárně řídily už podepsanými smlouvami, takže okamžitý dopad na dodávky pro Armádu ČR by byl omezený. Česká vláda se k samotné akvizici k 15. května 2026 veřejně nevyjádřila.

Může Paříž nebo Berlín nabídku zablokovat?

Formálně ano, prakticky téměř jistě. Francie disponuje režimem předchozí autorizace zahraničních investic do obranných aktivit podle článků L151-3 a L151-3-1 code monétaire et financier. Stát může uložit podmínky, pozastavit hlasovací práva, omezit dividendy nebo přikázat návrat do původního stavu. Nejde o vágní hrozbu, je to kodifikovaný nástroj.

Německo má v rukou jiný typ páky. Samo aktivně vyjednává o nákupu třiceti až čtyřiceti procent KNDS od rodinných vlastníků. Pokud se s Wegmannovými dohodne dřív, prostor pro CSG se dramaticky zúží. Podle Reuters rodiny zatím preferují kombinaci IPO a prodeje části podílu německému státu.

Bez tichého souhlasu obou hlavních měst je podle nás šance CSG na úspěch nízká. Ale samotná nabídka mění dynamiku vyjednávání, Wegmannovi teď mají na stole konkurenční cenu, a to posiluje jejich pozici vůči Berlínu.

Co je skutečně v sázce

Příběh kolem KNDS není jen o jedné akvizici. Je o tom, kdo bude kontrolovat klíčového evropského výrobce pozemních zbraňových systémů v dekádě, kdy evropské obranné rozpočty rostou nejrychleji od konce studené války. CSG se nesnaží být pouhým dodavatelem komponent. Snaží se stát spolutvůrcem evropské konsolidace, a to je ambice, na kterou Paříž ani Berlín zatím nemají připravenou odpověď.

Ať nabídka uspěje, nebo ne, jedno už se stalo: česká zbrojní skupina s tržbami převyšujícími samotné KNDS si sedla ke stolu, u kterého dosud seděly jen vlády dvou největších zemí EU. Ten stůl už nikdy nebude vypadat stejně.

Článek Paříž i Berlín v šoku. Czechoslovak Group chce koupit polovinu KNDS, výrobce Leopardů 2 a houfnic Caesar se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Palebná síla těžkého tanku v balení o poloviční hmotnosti

Čísla, která CSG zveřejnila, vypadají na první pohled jako trik: bojová hmotnost do 34 tun, maximální rychlost 70 km/h na silnici, dojezd kolem 450 kilometrů. Jenže žádný trik se nekoná. Leopard 2 A7 váží pod 69 tun, Karpat je tedy na zhruba 49 % jeho hmotnosti. Proti novějšímu Leopardu 2 A8, který se pohybuje mezi 61,5 a 64,3 tuny, vychází poměr na 53 až 55 %. Slogan o „polovině Leopardu“ drží.

Rychlost 70 km/h sama o sobě rekord neláme, stejnou hodnotu uvádí i KNDS u Leopardu 2 A7. Rozdíl je v tom, co za tu rychlost zaplatíte. Karpat nepotřebuje těžký tahač na přepravu, nezatěžuje mosty jako šedesátitunový kolos a jeho provozní logistika je řádově jednodušší. Pro armády, které operují na infrastrukturně slabších územích, to není detail. Je to zásadní operační výhoda.

Co se skrývá ve věži

Srdcem palebné síly je věž Leonardo HITFACT MkII s hladkohlavňovým kanonem ráže 120/45 mm s nízkým zpětným rázem. Právě nízký zpětný ráz je klíčový, umožňuje osadit plnohodnotnou 120mm výzbroj na střední platformu, aniž by se rozpadl podvozek nebo se zhoršila přesnost střelby.

Kanon je kompatibilní s veškerou standardní municí NATO včetně moderních kinetických i víceúčelových střel. Nabíjení může být ruční i automatické, munice je oddělená od prostoru osádky. To poslední není jen technický parametr, je to přímá odpověď na jednu z nejtvrdších lekcí z Ukrajiny, kde detonace munice uvnitř věže zničila desítky tanků i s posádkou.

Sekundární výzbroj zahrnuje koaxiální kulomet a volitelně dálkově ovládanou zbraňovou stanici s kulometem ráže 12,7 mm nebo 40mm granátometem. Senzorická výbava odpovídá současnému standardu: konfigurace hunter-killer, systém řízení palby s BMS, laserové varovné systémy a volitelný systém aktivní ochrany účinný proti dronům, řízeným střelám i protitankovým projektilům.

Karpat není „nový český Leopard“ — a to je pointa

Je potřeba říct jasně, co Karpat je a co není. Není to náhrada těžkého hlavního bojového tanku. Ochrana odpovídá modulárnímu přídavnému pancéřování podle STANAG 4569, nikoli plnohodnotné pasivní ochraně šedesátitunového hlavního bojového tanku. Konkrétní úroveň balistické odolnosti výrobce nezveřejnil a srovnávat ji s Leopardem by bylo zavádějící.

Podle nás je nejsilnější argument Karpatu právě v tom, že nechce být Leopardem. FNSS dlouhodobě popisuje střední tanky jako most mezi hlavními bojovými tanky a lehčími obrněnci, jako platformu pro armády, které potřebují 120mm přímou palbu, ale nemohou nebo nechtějí provozovat park těžkých tanků za stovky milionů za kus. A takových armád je na světě hodně.

CSG cílí na Evropu a vybrané země v Asii, na Blízkém východě a v Africe. Konkrétní zákazník ani harmonogram sériové výroby zatím oznámen nebyl. Průmyslové riziko ale snižuje fakt, že podvozek Kaplan MT není papírový koncept, FNSS ho už dovedla do sériové výroby pro Indonésii.

Kde stojí Karpat na mapě konkurence

Na trhu středních a lehčích 120mm platforem není Karpat sám. BAE Systems nabízí CV90120 o hmotnosti do 38 tun s automatickým nabíjením a volitelnou schopností odpálit protitankovou řízenou střelu hlavní. KNDS představil demonstrátor EMBT, ten ale s 61,5 tuny spadá spíš do těžké kategorie a směřuje jinam, k budoucímu evropskému hlavnímu bojovému tanku.

Karpat se svými 34 tunami stojí v nejlehčím segmentu 120mm pásových platforem. Soupeří o zákazníky, kteří hledají mobilní přímou palbu za nižší pořizovací i provozní cenu. A právě tady má CSG jako skupina s tržbami 6,7 miliardy eur za rok 2025, čtrnácti tisíci zaměstnanci a třiceti sedmi výrobními závody průmyslovou kapacitu, aby nabídku podepřela reálnou výrobou.

Co to znamená pro Česko a Slovensko

Ani česká, ani slovenská armáda při premiéře neoznámila zájem o pořízení Karpatu. Česko má rozjetý program Leopard 2 A8 a již podepsanou smlouvu na 14 kusů Leopard 2 A4. Slovensko převzalo Leopardy 2 A4 v rámci německé kompenzace. Obě země jdou cestou těžkého hlavního bojového tanku, a ministryně obrany Jana Černochová v roce 2024 výslovně uvedla, že zkušenosti z Ukrajiny potvrzují nezbytnost tanků v těžké brigádě.

Karpat je proto primárně exportní projekt. Pro CSG ale znamená zásadní průlom: vstup do segmentu pásových bojových vozidel, kde skupina dosud nepůsobila. A pro slovenský obranný průmysl je to příležitost posunout se od subdodávek k finální montáži bojové techniky.

12. května v Bratislavě se neodhalil jen nový tank. Odhalila se ambice středoevropské zbrojní skupiny hrát v kategorii, kde dosud seděli jen ti největší.

Článek CSG představila v Bratislavě nový tank Karpat se 120mm kanonem. Váží polovinu Leopardu 2 a jezdí 70 km/h se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Čtvrt miliardy eur za deset měsíců

Czechoslovak Group kontrakt oznámila prostřednictvím tiskové zprávy 23. dubna 2026. Hodnota: téměř 250 milionů eur, v přepočtu zhruba 6 miliard korun. Dodávky mají proběhnout do deseti měsíců. Odběratelem je blíže neurčený „evropský zákazník“, financování zajišťuje „země západní Evropy“ — CSG obě entity výslovně odděluje, což naznačuje donorový model, kdy jeden stát platí munici pro druhý. Ani počet dodaných kusů, ani přesný typ granátu firma nezveřejnila; odkazuje na „citlivou povahu projektu“.

Nejde přitom o osamocený výstřel. Pouhý týden předtím, 16. dubna, CSG oznámila jiný evropský kontrakt na velkorážovou munici za téměř 300 milionů eur. A v samotném oznámení z 23. dubna firma připomíná, že nová zakázka navazuje na „několik dalších velkých dohod od začátku roku“, včetně kontraktu dceřiné Excalibur International na desítky tisíc kusů dělostřelecké a minometné munice pro západoevropského člena NATO v hodnotě stovek milionů eur.

Proč „gigant“ není nadsázka

CSG za rok 2025 vykázala tržby 6,7 miliardy eur a zaměstnává přes 14 tisíc lidí. Její akcie se obchodují na Euronext Amsterdam, investor relations materiály firmu popisují jako druhého největšího evropského výrobce střední a velkorážové munice a největšího světového výrobce malorážové munice podle tržeb. To jsou tvrzení firmy samotné, ale čísla kontraktů je podpírají.

V evropské 155mm lize ovšem CSG není sama. Rheinmetall se označuje za největšího světového výrobce dělostřelecké munice a v nové německé továrně cílí na 100 tisíc projektilů ročně s výhledem na dvojnásobek. KNDS právě spustil další automatizovanou linku na 155mm granáty v Belgii. Nammo se odlišuje technologicky, ramjetovými řešeními s extrémním dostřelem. CSG je v první lize, ale hraje se o pozice.

Kde se munice skutečně vyrábí

Přestože CSG nese v názvu „Czechoslovak“ a top management sídlí v Praze, veřejně dohledatelné těžiště 155mm výroby leží jinde. Klíčovým uzlem je slovenská ZVS Holding, závody v Dubnici nad Váhom a ve Snině, kde v roce 2025 slavnostně otevřeli novou linku na těla dělostřelecké munice. Plán počítal s produkcí 360 tisíc kusů 155mm těl ročně do roku 2026. Španělská FM Granada v rámci MSM Group zase vyrábí modulární prachové náplně včetně typu M4A2 pro 155mm systémy.

Celá skupina přitom mluví o ambici překročit roční kapacitu jednoho milionu kusů velkorážové munice. To už není jen obchodní úspěch, to je budování evropské průmyslové základny v segmentu, který byl před rokem 2022 chronicky podinvestovaný. Evropská obranná agentura tehdy otevřeně přiznala schopnostní i výrobní mezery. Od té doby EU spustila program ASAP na rychlé navýšení produkce, EDA podepsala rámcové smlouvy na společné nákupy 155mm a NATO uzavřelo miliardové kontrakty na doplnění aliančních zásob.

Válka na Ukrajině jako akcelerátor, ne jediný motor

Poptávku po 155mm munici bezpochyby roztočil konflikt na Ukrajině. CSG ale ve výsledcích za rok 2025 přímo píše, že i případné příměří by vedlo spíš k přesunu objednávek, od Ukrajiny ke státům NATO doplňujícím vlastní zásoby, než k útlumu. Evropské armády roky čerpaly ze skladů a teď je potřebují naplnit znovu. Vertikální integrace CSG, od vstupních surovin přes nitrocelulózu a TNT až po hotovou munici testovanou v systémech Zuzana, Krab, M109 či Nora B-52, ji staví do pozice dodavatele, který umí škálovat.

Na burze se to ale zatím neprojevilo tak, jak by investoři z IPO čekali. K 28. dubnu 2026 se akcie CSG na pražské burze obchodovaly za 468,50 Kč, téměř 23 procent pod upisovací cenou 608 Kč. Série kontraktů posiluje příběh plného orderbooku, ale bez zveřejněných marží a detailního rozkladu backlogu trh zjevně čeká na víc než tiskové zprávy.

Dvě čtvrtmiliardové zakázky za jediný duben ukazují, že CSG se v evropské 155mm munici přepnula z regionálního dodavatele do systémového hráče. Otázka už nezní, jestli umí získat velké kontrakty. Zní, jestli je dokáže plnit v tempu, které evropské přezbrojování vyžaduje.

Článek Český zbrojní gigant CSG získal kontrakt za 6 miliard na munici, která mění pravidla dělostřelecké války se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

CSG má na kontě několik systémů PVO

V souvislosti s protivzdušnou obranou je slyšet hlavně o americkém MIM-104 Patriot, norsko-americkém NASAMS, americkém THAAD, izraelsko-americkém Arrow 3, izraelském SPYDER, německém IRIS-T nebo francouzsko-italském SAMP/T. Hlavně proto, že se účastní válek na Ukrajině a na Blízkém východě, ale existuje i spousta dalších možností.

Nové NATO je přáním „pomatených starců“. Amerika zavrhla většinu Evropy, spojence chce z druhého konce světa, a Ukrajinu též

Několik jich má na kontě i Česká republika, i když je nevyvíjí od základu, ale funguje jako integrátor, kdy spojí svou techniku se zahraniční. Což bude dle redakce ArmádníZpravodaj.cz případ této zakázky, kdy CSG nejspíše zajistí izraelské systémy SPYDER pro obranu středního dosahu, a turecké systémy Korkut pro obranu dosahu krátkého.

Izraelský SPYDER od firmy Rafael je vysoce mobilní komplet protivzdušné obrany, který využívá osvědčené rakety Python-5 a Derby. Verze LR (Long Range) dosahuje do dálky až 80 km, a do výšky 20 km. Jeho hlavní předností je schopnost odpalovat střely v úhlu 360 stupňů a ničit drony, vrtulníky i moderní bojové letouny v reálném čase, uvádí Wikipedia.

Češi je nechtějí, Poláci zvažují další dvě perutě a jiné nechtějí. Evropské letectvo bude definovat F-35, ne Gripen. Důvody jsou prosté

Pro českou armádu je systém plně integrován na osvědčené podvozky Tatra 815-7 8×8, což zajišťuje vynikající průchodnost terénem a logistickou shodu s jinou technikou AČR. České firmy navíc do systému integrují vlastní radary a komunikační systémy. Tato kombinace izraelské raketové technologie a české mobility tvoří unikátní celek.

Celkem bude Tatra Defense Vehicle vyrábět komponenty pro čtyři baterie SPYDER, kdy má každá zahrnovat čtyři odpalovací zařízení a jednu radarovou stanici EL/M-2084 MMR/MADR; celkem tedy půjde o 20 vozidel. Z hlediska výzbroje dostanou baterie rakety Python-5 (dolet 15 km), rakety Derby (dolet 35 km) a rakety I-Derby-ER (dolet 80 km).

„Peníze dáme Čechům. Proč by na nás měli útočit Rusové?“ nechápe Okamura. Výdaje na obranu vláda nezvýší

Korkut je potom turecký samohybný protiletadlový systém krátkého dosahu k likvidaci dronů, raket i nízko letících letounů. Základem jsou dva 35mm kanony s kadencí 1 100 ran za minutu a dosahem 4 km, které využívají programovatelnou munici ATOM. Ta exploduje před cílem a vytvoří mrak střepin, což dramaticky zvyšuje pravděpodobnost zásahu, potvrzuje Wikipedia.

Ačkoliv je systém standardně na pásech, pro exportní trhy je integrován na podvozky Tatra 8×15-7. Tato kombinace nabízí špičkovou mobilitu v těžkém terénu a vysokou rychlost přesunu po silnici. Díky vlastnímu radaru a optoelektronice je každé vozidlo schopné bojovat zcela autonomně. V tomto případě ale není počet objednaných systémů znám.

Český MR-2 Viktor kosí na Ukrajině jeden dron za druhým už více než rok, přišel mezi prvními a mezi vojáky je velmi oblíbený

A právě ve zmíněných konfiguracích budou zřejmě systémy spojeny a dodány do jihovýchodní Asie, konkrétně to Indonésie, o čemž informoval Armádní Zpravodaj již v červenci 2025. Tatra Force 8×8 třetí generace má mimochodem pancéřovanou kabinu, což je na základě zkušeností z Ukrajiny jeden z hlavních předpokladů, aby byly posádka chráněná.

Ovládání je pak zajišťováno z kabiny, takže nemusí ven, kde by jí jinak hrozila odvetná palba jak dělostřelectva, tak dronů. Pancéřovaná kabina by nicméně měla odolat i přímému zásahu těžkého granátu. K dalším požadavkům patří vysoká mobilita a autonomie, což oba systémy skvěle splňují, a lze je označit za moderní PVO pro budoucí bojiště.

Slovenská zbrojovka zažívá historický úspěch. EU jí dala 7letou smlouvu na dodávku munice za až 1,4 bilionu korun

Součástí mají být navíc vyspělé radary a protidronová opatření přizpůsobená zákazníkovi, což podtrhuje, že konstruktéři mysleli i na největší hrozby v podobě malých dronů. Je nutné vnímat, že se budou systémy doplňovat, jelikož Korkut je zaměřen hlavně na drony, i když má i střely Stinger nebo Igla, kdežto SPYDER na větší cíle, hlavně letadla a střely.

Článek Historická zakázka pro zbrojovku z Česka. Zajistí systémy vícevrstvé protivzdušné obrany za 52,5 miliard korun se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Velká zakázka, která ČR opět vylepší jméno

Společnost MSM Group North America Inc. se sídlem v St. Petersburgu na Floridě, což je dceřiná společnost slovenské MSM Group, která je zase součástí české Czechoslovak Group, získala zakázku na výstavbu závodu na souvisejícího s výrobou munice pro americkou armádu. Zajímavostí mimochodem je, že si v Americe vše kontrolují ozbrojené složky.

Česká iniciativa zajistila Ukrajině v roce 2025 už 1 milion dělostřeleckých granátů. Tempo dodávek neustále stoupá

Potvrzuje to Army-Technology s tím, že i když tam výrobu obvykle zajišťují – stejně jako u nás, soukromé společnosti – bývají pod neustálým dohledem armády. A v tomto případě tomu nebude jinak, ačkoliv MSM Group North Americe Inc. nebude zajišťovat výrobu munice, pouze výstavbu závodu. Tedy podobně, jako Czechoslovak Group staví výrobní závod na dělostřeleckou munici na Ukrajině, kde si rovněž bude procesy kontrolovat armáda.

Kontrakt má hodnotu 635 200 000 amerických dolarů, což je v přepočtu 13,657 miliard korun, a jedná se tak o obrovský úspěch pro český zbrojní průmysl, jehož prestiž v posledních letech stále roste všemi směry. Czechoslovak Group se dokonce zásadně podílí na novém systému protivzdušné obrany s dosahem až 470 km pro indonéskou vládu.

Provoz má být dle předpokládaného data dokončen 10. srpna 2029, tedy za necelé čtyři roky. Samotná CSG přitom není zbrojovka, ale holdingová společnost, která sdružuje aktivity více než stovky firem v Česku a na Slovensku, ale také v Americe, Velké Británii, Itálii a dalších zemích, uvádí Wikipedia. Jméno však dělá českým zbrojařům ve světě i Česká zbrojovka, která roku 2021 koupila amerického výrobce zbraní a munice Colt, potvrzuje ColtCZgroup.

Ruský zbrojní šéf: „Od západních tanků se nemá Rusko co naučit,“ a přisadil si, že T-90M překonává Abrams i Leopard 2

Armádní Zpravodaj hodnotí tento krok americké armády jako zcela logický, neboť poslední roky zjišťuje, že by jí současné výrobní kapacity na konflikt vysoké intenzity nestačily. Ostatně proto také nedávno spustila továrnu na výrobu 1,2 milionu kusů dělostřelecké munice ročně, aby se tak vyrovnala případným rivalům (pochopitelně nejde o její jedinou).

Článek Američané zadali obří zakázku českému zbrojnímu průmyslu. Bude se podílet na výrobě munice pro jejich armádu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Systém PVO může mít dosah až 470 km

O projektu informovala CSG již v prosinci 2022, když získala celkem dvě zakázky pro indonéské ministerstvo obrany, z nichž jedna představuje systémy protivzdušné obrany středního dosahu. Jedná se o spojení několika produktů, a sice tatrováckých podvozků typové řady Force, jichž bude od roku 2023 během několika let dodáno několik desítek.

Ukrajinci ochromili ruské letiště plné Su-30SM. Rázem nemohly útočit

Na ty budou umisťovány jak různé typy českých radarů od společnosti Eldis, jejichž integraci zajistí rovněž česká společnost, Retia. Starat se budou o detekci cílů na střední a dlouhou vzdálenost, a kromě sledování cílů na ně také společně navádět rakety. Ty i jejich odpalovače zase dodá turecká společnost Roketsan, která je v této oblasti leaderem.

Systém MRAD (Medium Range Air Defence) od Czechoslovak Group je systém protivzdušné obrany je určen k eliminaci vzdušných cílů na střední vzdálenost a skládá se z vícero součástí: odpalovacích zařízení, radarů a velitelských a řídících systémů, takže bude fungovat jako baterie vzájemně propojených vozidel, což je u takových systémů běžné.

Rusové už jsou zoufalí, ale Putin to zřejmě neví. Ukrajinci potvrzují, že opět nasazují zakázané chemické zbraně, které je rychle zabíjí

„Na světovém trhu systémů protivzdušné obrany se v současné době jedná o unikátní řešení, které zajišťuje vysokou redundanci,“ řekl Miloš Šivara, CEO obchodní agentury Excalibur International (CSGEXINT), ve vyjádření pro Czechoslovak Group.

Armádní Zpravodaj připomíná, že Indonésie v poslední době silně zbrojí, jelikož má v oblasti, jako řada dalších zemí, silného agresora, a sice Čínu. Proti té potřebuje schopné zbraňové systémy, což dokazuje nejenom koupě systému PVO, ale také francouzských letounů Rafale, které už koupila dříve, ale nedávno se jich rozhodla skoro dvacet přikoupit.

„Díky strategické spolupráci s českým a tureckým obranným průmyslem a dlouhodobému působení EXINTu na indonéském trhu se nám podařilo splnit indonéské požadavky, včetně použití podvozku Tatra, který je tradičně ve výzbroji indonéské armády,“ dodal Miloš Šivara.

Dělníci v Rusku zapálili jednu z největších továren, na níž závisí výroba dělostřelecké munice. Armáda si to nemůže dovolit

Czechoslovak Group mimochodem spolupracuje se svým indonéským protějškem Republikorp Indonesia, který oznámil společný vývoj raketového kompletu ADS-400. Armádní Zpravodaj se domnívá, že půjde právě o výše zmiňovaný, ačkoliv ho ani oficiální zdroje původně nijak nepojmenovaly. Jeho detekční dosah má být přitom až 470 km, a rakety budou zasahovat cíle v dálce až 100 km. Na výsledný produkt si ale ještě musíme počkat.

Článek Obří zakázka pro český vojenský průmysl: česká zbrojovka dodá systém PVO s dosahem až 470 km do Indonésie se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výrobu munice si bude organizovat Ukrajina

V rámci společného projektu s ukrajinskou vládou Czechoslovak Group brzy dokončí výstavbu výrobní linky na výrobu 155mm dělostřeleckých granátů. Ty jsou v souladu se standardy NATO, a tedy vhodné pro všechny houfnice dodané na Ukrajinu v rámci západní pomoci. Armádní Zpravodaj však připomíná, že využívá i sovětské konstrukce ráže 152 mm a 122 mm.

Rusko masivně bombarduje druhou obrannou linii Ukrajiny. Za 3 týdny provedlo skoro 1 000 úderů. Shazuje i přes 5 000 pum měsíčně

Dělostřelectvo, ačkoliv ho mnozí považovali na dnešním bojišti za málo významné, hraje naopak obrovskou roli. Hned v prvním roce Rusko najelo na opotřebovávací válku a pálilo na nepřítele v některých dnech až 60 000 granátů, zatímco on jenom zlomek. Tempo však muselo postupně snižovat, a dnes je poloviční až třetinové, ale stále velmi intenzivní.

Vyrovnat tento nepoměr se podařilo ukrajinskému dělostřelectvu zejména díky české iniciativě, která zajistila ve spolupráci se zahraničními investory 1,5 milionu granátů v roce minulém, a tento to zopakovala – v dubnu uvedla ministryně obrany Jana Černochová, že bylo dodáno na Ukrajinu prvních 400 tisíc kusů, a že jich bude do září zajištěno nejméně 1,5 milionu.

Rusko dnes přiznalo ztrátu Suchoje Su-25, podrobnosti ale zatajuje. Mohl zrovna bombardovat ukrajinské pozice

Je třeba zdůraznit, že má Czechoslovak Group v tomto případě na starosti jenom samotnou výstavbu a zprovoznění výrobní linky – všechny ostatní organizační procesy jsou v kompetenci ukrajinské strany. „Místo výroby je v závěrečné fázi příprav na spuštění, ale v tuto chvíli nemůžeme poskytnout konkrétní datum,“ zaznělo během setkání se zpravodajci.

Továrna se bude nacházet v místě s nízkým rizikem raketových útoků – podle odhadu Armádního Zpravodaje co nejvíce na západě země, možná blízko hranic se Slovenskem nebo Maďarskem.

Izrael nečekaně zaútočil na Írán a rozpoutal válku: 200 letouny mu v noci zdevastoval tajnou výrobu atomovek a zabil generály

GSC má přitom dlouhou tradici ve výrobě HE (High Explosive) granátů k ničení měkkých i tvrdých cílů, dýmových a osvětlovacích granátů užívaných pro maskování nebo nasvícení bojiště, cvičné munice pro výcvik posádek dělostřeleckých jednotek, kompletních střel pro houfnice ráže 105 mm a 155 mm (v souladu s NATO standardy), modulárních hnacích náplní pro dosažení požadovaného dostřelu a přesnosti, ale zabývá se i mnoha dalšími oblastmi.

Článek Prestiž českého zbrojního průmyslu roste. CSG dokončuje výrobní linku na dělostřelecké granáty na Ukrajině se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výměna technologií, výroba zbraní i dodávky munice

Co přesně bylo předmětem jednání, zůstalo z pochopitelných důvodů tajné. Zmíněny byly pouze nějaké oblasti, a to výměna vojenských technologií, výroba a dodávky velkorážové munice, rozvoj průmyslové spolupráce mezi Ukrajinou a Českou republikou, což uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov ve stručném vyjádření na svém Facebooku.

Ukrajinci právě dostali další české houfnice DITA. Jsou první na světě, kdo je používá. Dohromady jich budou mít minimálně 15

Samo české ministerstvo obrany uvádí, že byly předmětem jednání třeba dodávky dělostřelecké munice ráže 155 mm, které chce v nové iniciativě podpořit také ministr zahraničí Jan Lipavský, jak Armádní Zpravodaj upozorňoval koncem ledna 2025. Cílem spolupráce má být zejména urychlení poskytované podpory z ČR a stavba výrobních podniků na Ukrajině.

Armádní Zpravodaj připomíná, že tam už působí například Česká zbrojovka, jelikož na Ukrajině vznikají v licenci útočné pušky CZ BREN 2, které si vojáci velmi chválí. V jednání má být pak také společná výroba dělostřelecké munice pod záštitou Czechoslovak Group.

Rusko útočí na „bránu Donbasu“ a stále postupuje. Když ji získá, bude zle. V merku má poté dvě významná města (analýza)

„Zahajujeme nové společné projekty, které posílí naše vojáky na frontové linii. Jedním z nich je výroba pušek v rámci dánského modelu financování,“ uvedl Rustem Umerov ve vyjádření. Tzv. dánský model financování funguje mimochodem tak, že zaplatí výrobu zahraniční partneři, v případě útočných pušek to má být Dánsko a Nizozemsko.

Článek Ministerstvo obrany: česká podpora Ukrajiny má být mnohem větší. Zbrojovky jednaly, co všechno pro ni mohou udělat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.