Co znamená „čtyři letové profily“ a proč to není jen propaganda

Klasická balistická střela letí po předvídatelné křivce, vystoupá vysoko a pak padá dolů. Obranné systémy jako THAAD nebo Patriot PAC-3 s tím počítají: radar zachytí start, vypočítá trajektorii a interceptor zamíří do předpokládaného bodu dopadu. Jenže Hwasong-11Ma-1 tohle schéma narušuje.

Podle analýzy organizace 38 North střely z rodiny Hwasong-11 využívají tři základní triky. Depresivní trajektorie: střela letí nízko, takže ji radar vidí kratší dobu. Manévr v terminální fázi: v posledních vteřinách letu změní směr nebo výšku, čímž posune očekávaný bod dopadu. A horizontální odchylka: obrana může vyhodnotit, že střela míří jinam, a reaguje pozdě.

Kim Jo-čong ke všemu přidala tvrzení o „vlnovité trajektorii“ a změně dráhy v nízké výšce. Konkrétní čtyři režimy Pchjongjang veřejně nevyjmenoval. Jde tedy o severokorejské tvrzení, ne o nezávisle potvrzený parametr. Princip ale reálný je: čím víc způsobů letu střela zvládne, tím hůř obránce odhaduje, kam dopadne. A tím méně času má na rozhodnutí.

Hwasong-11Ma-1 v kontextu: co je nového oproti starším raketám

Rodina Hwasong-11, známá na Západě pod označením KN-23, vznikla jako severokorejská odpověď na ruský Iskander-M (9K720). Obě střely sdílejí logiku letu: nízká kvazibalistická trajektorie, tuhé palivo pro rychlý start, manévrování v závěru. Původní KN-23 má v otevřených zdrojích uváděný dolet kolem 690 kilometrů s bojovou hlavicí o hmotnosti přibližně 500 kilogramů.

Varianta Ma-1 jde dál. Podle snímků z testu i z výstavy Defense Development 2025 nese místo klasické bojové hlavice kluzné hypersonické těleso (v odborném žargonu HGV, hypersonic glide vehicle). To je kvalitativní skok. Zatímco manévrující balistická hlavice mění dráhu v posledních vteřinách, kluzné těleso se po oddělení od nosné rakety pohybuje v atmosféře desítky až stovky kilometrů a po celou dobu může měnit směr i výšku.

Pro srovnání: čínský DF-17, považovaný za první operačně nasazenou střelu s kluzným hypersonickým tělesem na světě, dosahuje doletu 1 800 až 2 500 kilometrů a rychlosti Mach 5 až 10 (přibližně 6 175 až 12 350 km/h). Severokorejský Hwasong-11Ma-1 je proti němu kratšího dosahu a výrazně méně doložený. Pchjongjang se ale zjevně snaží posunout z kategorie manévrujících balistických střel krátkého doletu blíž k čínskému hypersonickému modelu. Zda už tam skutečně je, zatím nikdo nezávisle nepotvrdil.

Tvrzení Kim Jo-čong o umělé inteligenci ve střele je třeba brát obzvlášť opatrně. Neupřesnila, zda jde o autonomní navádění, optimalizaci trajektorie v reálném čase, nebo jen marketingové přeznačení pokročilejšího autopilotu. Bez nezávislého ověření jde o propagandisticky podanou technologickou ambici, ne o prokázanou schopnost.

Ruská stopa: zpětná vazba z ukrajinského bojiště

Severní Korea nevyvíjí své rakety ve vakuu. Zpráva Multilateral Sanctions Monitoring Team z roku 2025 dokumentuje, že KLDR dodala Rusku nejméně sto balistických střel a tisíce kontejnerů munice. Výměnou za to Moskva poskytovala Pchjongjangu zpětnou vazbu k balistickým střelám, která vedla ke zlepšení naváděcí výkonnosti.

Generální tajemník NATO Mark Rutte v červnu 2026 šel ještě dál: podle něj Severní Korea za podporu ruské války na Ukrajině získává od Ruska „zásadní balistické technologie“. Severoatlantická rada ve svém stanovisku z listopadu 2024 přímo spojila prohlubování rusko-severokorejské spolupráce s ohrožením euroatlantické bezpečnosti.

Nejde přitom o to, že by Hwasong-11Ma-1 byl ruský návrh nebo licenční kopie Iskanderu. Přesnější je formulace o urychlení severokorejského vývoje ruskými bojovými daty, zkušenostmi z nasazení na Ukrajině a možnou dílčí technickou pomocí. Rusko samo provozuje Iskander-M s doletem kolem 500 kilometrů a manévrující hlavicí, a právě zkušenosti s jeho bojovým nasazením mohly Pchjongjangu poskytnout cenné informace o tom, jak se západní obrana chová při reálném zachycení.

Co to znamená pro obranu, a proč se to týká i Evropy

Systém THAAD, nasazený v Jižní Koreji, dokáže podle zprávy americké Kongresové výzkumné služby (CRS) zachytit i pokročilejší hrozby, ale chrání jen omezenou oblast a naráží na limity rychlosti zpracování dat. Patriot PAC-3 přidává další vrstvu, ale ani ten není navržen proti kluzným tělesům manévrujícím v atmosféře desítky kilometrů.

Problém není v tom, že by protiraketová obrana byla zastaralá. Problém je v tom, že musí být víc vrstvená, rychlejší a senzorově hustší. Každý nový letový profil, který Severní Korea přidá do repertoáru svých střel, zvyšuje nároky na celý obranný řetězec, od radarů přes velitelské systémy až po samotné interceptory.

Pro Českou republiku a Evropu není Hwasong-11Ma-1 přímou hrozbou, jeho dolet na to nestačí. Ohrožení je nepřímé, ale reálné. Severokorejské střely se už bojově ověřují na Ukrajině, ruská zpětná vazba zlepšuje jejich navádění a technologie proudí oběma směry. Český ministr obrany se v roce 2026 zúčastnil Seoul Defense Dialogue, což signalizuje, že Praha vnímá Indo-Pacifik jako součást vlastní bezpečnostní rovnice.

Proč je klíčový ne dolet, ale způsob letu

Největší posun v severokorejském raketovém programu není v tom, že střely letí dál. Je v tom, že letí tak, aby obránce rozhodoval později a s horšími daty. Depresivní trajektorie zkracuje varovný čas. Manévry v terminální fázi posouvají předpokládaný bod dopadu. Kluzné těleso prodlužuje fázi, ve které je střela těžko předvídatelná. A pokud k tomu Pchjongjang skutečně přidá schopnost přepínat mezi více letovými režimy podle cíle, obránce nebude vědět ani to, jaký typ letu má vlastně čekat.

Severokorejská propaganda to přehání do tvrzení o nevyhnutelnosti zásahu. Realita je střízlivější, ale dostatečně znepokojivá: sledování těchto střel je obtížnější, ne nemožné, a právě v tom prostoru mezi „obtížnější“ a „nemožné“ se odehrává závod, který definuje bezpečnost celého regionu na příští dekádu.

Článek Severní Korea teprve začíná být nebezpečná. Odpálila raketu se čtyřmi letovými profily, mate protiraketovou obranu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výroba raket KN-23 má být vysoká

Informace, a dokonce i fotografie z výroby severokorejských raket KN-23, se dostaly na veřejnost díky zprávě oficiální severokorejské agentury. Sice žádné detaily neprozradila, ale ukazují vysoké desítky rozpracovaných raket, z čehož lze usuzovat, že jich je severokorejský režim schopen vyrábět relativně hodně. Armádní Zpravodaj je nicméně názoru, že jsou záběry pečlivě naaranžované a neukazují skutečný stav, ale přesně to, co chce propaganda.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

KN-23 je ekvivalentem ruské rakety 9M723 Iskander-M systému 9K720 Iskander, podle čehož jí je přezdíváno Kimskander. A v některých parametrech, jakým je dolet nebo hmotnost hlavice, je lepší. Wikipedia uvádí, že byla představena roku 2018 a jde o balistickou raketu krátkého doletu poháněnou tuhým raketovým palivem, takže ji lze velice rychle a snadno odpálit. Během letu je schopna částečně měnit dráhu, což ztěžuje její střelení, i když moderními systémy, jako je MIM-104 Patriot, ji zlikvidovat lze. KN-23 navíc v 50 % případů selžou.

KN-23 má různou hlavici a dolet

Informace o dosahu rakety KN-23 se liší. MissileTreat uvádí, že dokáže zasahovat cíle do dálky 690 kilometrů, ale jiné zdroje tvrdí až do 900 kilometrů. Armádní Zpravodaj se domnívá, že to bude záležet na tom, jak těžkou nese hlavici, jelikož ta může vážit 500 až 1 500 kg. Při menší lze do rakety vtěsnat více paliva, při těžší naopak, a hlavice může být konvenční, ale i jaderná. KN-23 je odpalována z různých mobilních platforem včetně železničního vagonu.

Video: Ukrajinský důstojník měl jenom chvíli. Ale přesto se chopil staré Igly a sestřelil ruskou střelou s plochou dráhou letu

Přesnost KN-23 má být nižší než u ruského ekvivalentu, uváděno je 35 až 200 metrů, kdežto navádění má být zajištěno prostřednictvím satelitní navigace. Severní Korea poskytla raketu Rusku, které ji používá k útokům na Ukrajinu, přičemž řada zdrojů zpočátku uváděla, že jsou poruchové a nepřesné, což měli severokorejští inženýři postupně zlepšovat. Lze předpokládat, že data z ostrého nasazení velmi pečlivě sbírají a analyzují, a posléze svou zbraň zdokonalují na základě reálných zkušeností, a dělají ji tak mnohem nebezpečnější.

Článek Severokorejský vůdce odhalil výrobu vlastních Iskanderů. Rozhodně jich nemá málo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Místo klasické hlavice dostala KN-23 kluzák

Severokorejská KN-23, označovaná i jako Hwasong-11A, je balistická raketa krátkého doletu známá především tím, že ji země poskytla Rusku k útokům na Ukrajinu. Wikipedia uvádí, že létá po pseudobalistické křivce ve výšce do 50 kilometrů, a její dosah je až 900 kilometrů, přičemž nese hlavici o hmotnosti až 1 500 kilogramů, a kromě konvenční může být i jaderná. Ale informace naznačují, že může být místo hlavice umístěn i hypersonický kluzák.

Ukrajina jásá. ČR pro ni staví vojenskou družici, která dokáže sledovat Rusy. Jako první na světě

Režim v Severní Koreji novou zbraň, tedy KN-23 s hypersonickým kluzákem, představil na výstavě zbraní. Její označení má být Hwasong-11Ma, uvádí NewsWeek, ale žádné podrobnosti k ní nejsou oficiálně známé. Lze nicméně vycházet z toho, jak podobné zbraně funguji. Kluzák se ve výšce desítek kilometrů oddělí od nosné rakety a bude pokračovat samostatně rychlostí vyšší než Mach 5 a po nepředvídatelném kurzu. Armádní Zpravodaj soudí, že by byl velkou výzvou pro obranu Jižní Koreje i Japonska, které leží v dosahu balistické rakety.

Kluzák může být funkční, ale také nemusí

Nový kluzák se podobá konstrukcím, které již Severní Korea představila v minulosti, ale má různé konstrukční odlišnosti, shoduje se Twz. Jde tedy dle všeho o nově postavenou zbraň. Samozřejmě nelze vyloučit, že je nefunkční a severokorejský režim jenom ukazuje nějaké makety neschopné reálného nasazení, ale nelze na to spoléhat. Jeho zbrojní průmysl totiž již prokázal schopnost vyvíjet systémy srovnatelné s jinými ve světě.

iZdroj fotografie: Public Domain

Použití kluzáku místo hlavice může též znamenat, že bude dosah větší než při klasické konfiguraci, protože směrem k cíli de facto plachtí – ale nejspíše nepůjde o více než 1 500 km. V jeho dosahu by tak kromě Japonska a Jižní Koreji byla jen Čína, Rusko a Mongolsko. U těchto států je však nepravděpodobné, že by s nimi měl severokorejský režim konflikt, byť není vyloučeno, že by zbraň mohl k otestování na Ukrajině poskytnou Rusku.

Článek Silná hrozba ze Severní Koreje: Představila raketu s hypersonickým kluzákem, kterou by mohla otestovat na Ukrajině se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Skoro 300 raket KN-23 pro ruskou armádu

Generálporučík Kyrylo Budanov, náčelník Obranného zpravodajství Ukrajiny, pro theWarZone uvedl, že zaznamenali v loňském roce dodávku 148 balistických raket KN-23, přičemž v tom letošním by mělo dorazit dalších 150. Připomenul také, že pomáhají jejich obsluhu zajišťovat severokorejští vojenští experti, ačkoliv se velmi podobá ruské 9K720 Iskander.

Z dosavadního počtu jich ale ruská armáda podle všeho neodpálila ani polovinu, což může být vina nízké přesnosti, ale možná také vyčkávání k provedení většího útoku.

„Máme informace, že Rusko použilo proti Ukrajině asi 60 severokorejských raket. Jejich přesnost v zásadě není příliš vysoká,“ řekl zástupce Obranného zpravodajství Ukrajiny. MilIn připomíná, že bylo první použití KN-23 zaznamenáno 29. prosince 2023 v Záporoží a poté 2. ledna 2024 v Charkově. Rakety mimochodem obsahují značný počet západních dílů.

KN-23 je silná raketa, ale nepřesná a často selhává

Severokorejská zbraň měla být údajně vysoce vyspělá a jediná by mohla zdevastovat menší město, jak ArmádníZpravodaj psal; tedy pokud vůbec dosáhne svého cíle a trefí se, jelikož jsme také informovali, že je velmi nepřesná a asi v polovině případů selže. To není moc dobrá bilance, i když ji rozhodně nelze podceňovat – když zasáhne, je velmi ničivá. Problémem ale je, že právě kvůli nízké přesnosti může zasáhnout i civilní objekty namísto vojenských.

Článek Velké posílení Ruska, nebo ostuda? Sice dostalo 148 severokorejských „Iskanderů“, ale v praxi v 50 % selhávají se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Trosky raket jsou plné dílů ze Západu

Severokorejský režim vyvinul v posledních letech různou škálu balistických raket s dobrými parametry. Jednou z nich je např. KN-23, a ačkoliv platí pro režim velice přísné zbrojní embargo a také zákaz mnoha technologií, zvláště těch využitelných při výrobě zbraní, je zřejmě porušováno nebo jsou v něm obrovské mezery. V troskách severokorejských raket byly totiž nalezeny mnohé komponenty z celého světa, uvádí MilIn, bez nichž by rakety nelétaly.

iZdroj fotografie: Public Domain

V nalezených komponentech však nejsou vždy jenom ty vysloveně vojenské, ale i ty používané v civilní výrobě. Jedná se tedy o takzvané technologie dvojího užití, protože je lze najít například v různých spotřebičích. Severokorejský režim evidentně přišel na to, jak je zabudovat do zbraní tak, aby fungovaly, jak mají. Zarážející je, že plných 75 procent z nich údajně pochází z Ameriky; NkNews uvádí, že byl ale identifikován například i měnič napětí z Velké Británie, kondenzátor z Japonska nebo snímač ze Švýcarska, ovšem i řada dalšího.

KN-23 má dobrý dolet i přesnost

Balistická Raketa KN-23 je bezesporu vyspělou zbraní, která bývá pro své schopnosti někdy přirovnávána k ruské raketě 9K720 Iskander. Wikipedia uvádí, že má pohon na tuhé raketové palivo a může zasahovat cíle pravděpodobně do vzdálenosti až 900 kilometrů. Disponuje přitom hlavicí o hmotnosti 450 až 500 kilogramů, takže je silná asi jako velká letecká puma. Její přesnost je pak udávána kolem 35 metrů, což je sice horší údaj než u moderních raket světové úrovně, ale stále velice solidní, což z ní činí neobyčejně obávanou a smrtelnou zbraň.

Balistické rakety KN-23B by mohly v ruské výzbroji zcela nahradit 9K720 Iskander-M, mají totiž mnohem lepší parametry

Otázkou zůstává, jak zabránit tomu, aby se nevyzpytatelný severokorejský režim disponující nejenom raketami, ale i jadernými zbraněmi, k podobným technologiím dostával. Pomohla by asi mnohem přísnější kontrola ze strany zemí a mezinárodního společenství u zboží dvojího využití, ale na druhou stranu mohou být počty těchto komponentů tak vysoké, navíc jsou rozšířené po celém světě, že dovozu zřejmě zcela zabránit nelze – ke všemu za situace, kdy platné embargo vůči Severní Koreji porušuje člen Rady bezpečnosti OSN, jakým je Rusko.

Článek Balistické rakety KLDR by bez západních komponentů vůbec nemusely létat. Ale asi nelze zabránit, aby se do nich vůbec dostávaly se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Severokorejské rakety až příliš často selžou

Severokorejské rakety KN-23 jsou jakýmsi pozlátkem režimu, protože velmi často nedělají to, co by měly – tedy doletět do cíle a zničit ho, o nic jiného nejde. Vypovídá o tom analýza severokorejských raket KN-23 odpálených Ruskem, uvádí Reuters. To totiž rakety ze Severní Koreje nakoupilo nebo je směnilo za jiné zboží, a také je již mělo testovat nebo nasadit. V reálné situace jich mělo konkrétně odpálit zhruba 50, z čehož téměř polovina selhala.

Je to docela fiasko, neboť ještě před pár měsíci vypadalo, že by mohly KN-23 nahradit v ruské výzbroji 9K720 Iskander-M, oproti nimž mají mnohem lepší parametry. Nejspíše to ale vypadá, že pouze papírově, zatímco na tvrzení z údajně úspěšných testů se nelze v případě severokorejského režimu spoléhat. A až praxe mohla odhalit skutečnou pravdu.

Рашисти кажуть про дві нові ракетні бригади, одна з яких ймовірно під KN-23 від КНДР | Defense Express https://t.co/aQ6jtDOoer pic.twitter.com/SitYauM6Ui

— DEFENSE EXPRESS (@DEFENSEEXPRESS) May 13, 2024

Defence-Ua uvádí, že bude za selháváním raket nejspíše stát neschopnost zorganizovat výrobu s dostatečnou kontrolou kvality. V čem přesně může být problém, ale není jasné. Na Severní Koreu jsou nicméně uvaleny mnohé sankce, takže má jistě problém dostat se k některým špičkovým technologiím, například k takovým, které zajišťují přesné satelitní navádění. Může sice použít civilní verze, ale ty nejsou tak přesné nebo odolné jako vojenské.

KN-23 může mít až 1tunovou hlavici

KN-23 je balistická raketa krátkého doletu a Severní Korea ji poprvé představila v roce 2018, uvádí ArmyRecognition. Je dlouhá přibližně 7,3 metru s průměrem 0,9 metru. Může nést jadernou, chemickou nebo konvenční hlavici o hmotnosti kolem 500 kg, i když existují i zdroje, které tvrdí, že může mít hlavice hmotnost až 1 tunu. Dolet střely je uváděn na 690 km, ale podle nejnovějších poznatků byla schopna překonat vzdálenost kolem 900 km.

Balistické rakety KN-23B by mohly v ruské výzbroji zcela nahradit 9K720 Iskander-M, mají totiž mnohem lepší parametry

Hned 2 rakety jsou umístěné na podvozku nákladního automobilu 8×8 nebo 10×10, ale existovat má i verze na pásech. Kolové vozidlo je schopné na silnici dosahovat rychlosti až 70 km/h a mobilní odpalovací systém znamená, že je velice těžké ho zničit, protože po odpálení okamžitě změní pozici a může se snadno skrýt. V případě konfliktu je raketa KN-23 nebezpečná hlavně pro Jižní Koreu, i když třeba Soul leží v dosahu i méně vyspělých zbraní.

Článek Až 50 % severokorejských balistických raket nejspíše „nedosáhne svého cíle“ a buď spadne, nebo exploduje. A to mohly nahradit Iskander-M se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.