Tři osy vyčerpání: lidé, peníze, území

Rutteho popis ruské situace stojí na třech propojených problémech. První je personální: podle přepisu tiskové konference Rusko ztrácí přes 30 tisíc lidí měsíčně. Zelenskyj tentýž den upřesnil rozpětí na 30–35 tisíc a dodal, že zhruba 63 procent z nich tvoří mrtví, zbytek těžce ranění. Rutte použil příměr, který má v sobě sílu: za jediný měsíc přijde Rusko o víc mužů, než Sovětský svaz ztratil za deset let války v Afghánistánu. Historická srovnání závisí na metodice, ale trend je jednoznačný.

Druhý problém je ekonomický. Rutte mluvil o ekonomice „pod vážným tlakem“. Květnová studie londýnského IISS jde dál: Rusko se blíží plnému vytížení hospodářství, má nedostatek pracovní síly a od prosince 2025 bojištní ztráty podle dostupných dat začaly převyšovat počet nových rekrutů. Carnegie doplňuje, že nábor kontraktníků (odhadem 30 až 40 tisíc měsíčně) drží hlavně díky vysokým nástupním bonusům, které čím dál víc zatěžují regionální rozpočty. Kreml verbuje mezi nezaměstnanými, vězni a sociálně slabšími. Kvalita klesá.

Třetí osa je teritoriální. Podle analýzy CSIS z ledna 2026 Rusko od začátku roku 2024 zabralo méně než 1,5 procenta ukrajinského území. Ofenzíva na Pokrovsk postupovala tempem kolem 70 metrů denně, u Časiv Jaru asi 15 metrů. Zelenskyj 3. června prohlásil, že v květnu Rusko nedosáhlo „téměř žádných významných výsledků“. Čím dál vyšší cena za čím dál menší efekt.

Čísla, která se liší metodikou, ne trendem

Odhady ruských ztrát se různí, ale směřují stejným směrem. Rutte a NATO mluví o více než 30 tisících měsíčně. Zelenskyj říká 30–35 tisíc. CSIS odhaduje ruské ztráty za rok 2025 na zhruba 415 tisíc, tedy téměř 35 tisíc měsíčně, a dodává, že „žádná velmoc“ neutrpěla v žádné válce od druhé světové války srovnatelně vysoké ztráty.

Na druhé straně stojí konzervativnější, ale metodicky průhledné počty. Mediazona ve spolupráci s BBC eviduje 217 808 jmenovitě potvrzených ruských mrtvých k 22. květnu 2026. Meduza s Mediazónou na základě dědického registru a soudních řízení odhadují celkem 352 tisíc ruských mrtvých do konce roku 2025. Klíčový rozdíl: NATO, Ukrajina a CSIS počítají širší „ztráty“ zahrnující mrtvé i těžce raněné. Mediazona a Meduza primárně mrtvé. Trend je ale shodný: ztráty jsou masivní a rostou.

Kolaps ne, ale stále dražší válka

Bylo by přehnané tvrdit, že ruská armáda stojí před bezprostředním zhroucením. Carnegie píše, že náborový systém zatím funguje. RUSI počítá s pokračováním ruské agrese po celý rok 2026. Ale IISS současně varuje, že model je ekonomicky a společensky stále hůře udržitelný. Kreml se vyhýbá otevřené mobilizaci, zpřísňuje internetové blackouty, blokuje Telegram, tlačí na VPN. Kdyby se domácích nálad nebál, nemusel by.

Právě sem míří Rutteho apel na mladé Rusy. Přímý dosah v zemi s kontrolovanými médii bude omezený. Ale cílem není přesvědčit miliony, stačí zasít pochybnost u rodin potenciálních rekrutů v okamžiku, kdy nábor už není bezproblémový. Strategická komunikace jako další nástroj tlaku vedle sankcí, munice a dronů.

Co to znamená pro Česko

Válka na Ukrajině se promítá do české bezpečnosti konkrétněji, než si většina z nás uvědomuje. Rutte na tiskové konferenci explicitně zmínil českou muniční iniciativu jako jeden z kanálů podpory Ukrajiny v rámci programu PURL, přes který spojenci přislíbili téměř 150 miliard korun. Bezpečnostní rada státu se v lednu 2026 zabývala pokračováním této iniciativy i ochranou kritické infrastruktury proti dronům. A čeští vrtulníkáři od února posilují ochranu polského nebe na východním křídle NATO, právě kvůli riziku ruských bezpilotních prostředků.

Dokud Rusko nepocítí výrazně vyšší cenu, agrese podle analytiků neskončí. Pro Česko to znamená pokračující nejistotu kolem energií, obranných výdajů i uprchlických toků. RUSI výslovně upozorňuje, že další útoky na ukrajinskou energetiku mohou vyvolat nové vlny uprchlíků do Evropy.

Rusko nekolabuje zítra ráno. Ale vede válku, ve které platí čím dál víc za čím dál méně, a právě to je pozice, ze které se jednou bude muset rozhodnout, jestli cena ještě stojí za to.

Článek Kreml lapá po dechu, na frontě mu žalostně chybí vojáci. „Posílají vás na smrt,“ varuje šéf NATO mladé Rusy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co Rutte skutečně řekl a co je český dovětek

Den před ministerským jednáním, 20. května, Rutte na předministerské tiskové konferenci navrhl, aby každý spojenec věnoval na podporu Ukrajiny minimálně 0,25 % svého HDP. Sám přiznal, že návrh narazí na „velký odpor“ a že pevná kvóta zřejmě neprojde. Podle médií odkazujících na diplomatické zdroje patří mezi odpůrce i Francie a Británie, nejde tedy o izolovaný český problém.

Jenže Rutte zároveň opakovaně zdůraznil, že pomoc musí být „podstatná, udržitelná a předvídatelná“. A právě tady se česká pozice stává problémem. Andrej Babiš od podzimu 2025 veřejně trvá na tom, že ze státního rozpočtu nepůjde na zbraně pro Ukrajinu „ani koruna“. Muniční iniciativa, kterou Česko pod předchozí vládou spoluiniciativalo, může podle Babiše pokračovat, ale jen pokud ji zaplatí jiné státy. Rutte nemusel Česko jmenovat. Stačilo popsat problém.

Kolik by to Česko stálo

Přepočet je jednoduchý a výmluvný. Podle makroekonomické predikce ministerstva financí činí český nominální HDP pro rok 2026 zhruba 8 940 miliard korun. Rutteho navrhovaných 0,25 % z toho je přibližně 22,4 miliardy korun ročně.

Pro srovnání, jak si stojí Česko v obranných výdajích vedle sousedů a spojenců, které Rutte pochválil:

Česko dvouprocentní cíl těsně splňuje. Ale v debatě o podpoře Ukrajiny mezi „heavy lifters“ nefiguruje. Rutte veřejně vyzdvihl šest zemí, které nesou nadprůměrnou zátěž. Česko mezi nimi nebylo.

Ostuda bez jmenovitého napomenutí

Reálné riziko pro Česko není formální sankce. NATO rozhoduje konsensem, nemá mechanismus, kterým by člena „potrestal“ za nižší ochotu přispívat na Ukrajinu. Neexistuje automatické odříznutí od aliančních fondů ani ztráta bezpečnostních garancí.

Problém je jiný a v některých ohledech horší: reputační eroze. V červenci se Aliance sejde na summitu v Ankaře, kde se bude řešit cesta k novému závazku 5 % HDP do roku 2035, obranná průmyslová kapacita i budoucnost podpory Ukrajiny. Česká delegace přijede s nulovou novou rozpočtovou linkou pro Kyjev a s premiérem, který argumentuje tezí „nemáme peníze pro Česko“. Bude v defenzivě ještě dřív, než zasedne ke stolu.

Že si to kabinet uvědomuje, naznačuje jedno personální rozhodnutí: 11. května vláda jmenovala Jakuba Landovského zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO. Samo zřízení takové funkce je přiznáním, že reputační problém existuje.

Babišova logika a její mezery

Babišova argumentace má vnitřní konzistenci: Česko pomáhá přes EU, české zbrojovky mohou na Ukrajinu volně vyvážet a rozpočet je napjatý. Součástí strategie je i snaha započítat do aliančních závazků stavbu dálnic a železnic. Podle aktuálního rámce NATO může až 1,5 % HDP z pětiprocentního cíle tvořit takzvaný výdaj na obranu a bezpečnost, tedy ochrana kritické infrastruktury, odolnost a vojenská mobilita. Běžná civilní dopravní výstavba se ale do této kategorie automaticky nevejde. Obhajoba by vyžadovala jasnou vazbu na vojenskou mobilitu, a to je diplomaticky i technicky náročné cvičení.

Zásadnější je ale politický rozměr. Rutte svůj návrh 0,25 % HDP formuloval jako otevření debaty, ne jako hotovou dohodu. Věděl, že neprojde. Šlo mu o to vytvořit tlak a pojmenovat problém, a problém pojmenoval tak přesně, že česká vláda do něj zapadla bez jediné zmínky.

Česko nebylo v Helsingborgu jmenováno. Nemuselo být. Stačí, že každý v sále věděl, o kom je řeč.

Článek Šéf NATO naznačil, že si Česko uřízne ostudu. Babiš trvá na tom, že Ukrajina nedostane ani korunu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně Rutte navrhuje

Mechanika je jednoduchá. Každý z 32 členských států NATO by každý rok vyčlenil čtvrt procenta svého hrubého domácího produktu na vojenskou pomoc Ukrajině. Podle oficiální tabulky obranných výdajů NATO činí odhadovaný souhrnný HDP aliance pro rok 2025 zhruba 57,2 bilionu dolarů. Čtvrt procenta z toho je 143,1 miliardy dolarů ročně.

Při kurzu ČNB vyhlášeném 15. 5. 2026 (20,93 Kč za dolar) jde o necelé tři biliony korun. Hranice 3,5 bilionu Kč z titulku je dosažitelná při slabším kurzu koruny, který veřejné zdroje neupřesňují, bezpečnější je proto pracovat s dolarovou částkou. I tak je číslo obrovské. Ukrajinské vojenské potřeby pro rok 2026 Rutte sám v lednu odhadl na „něco přes 60 miliard dolarů“. Kvóta by tedy pokryla víc než dvojnásobek.

Proč zrovna teď, a proč to naráží

Tři tlaky se sešly najednou. Za prvé: summit NATO v Ankaře 7. a 8. července 2026 je za dveřmi a Rutte potřebuje na stůl konkrétní výstup. Za druhé: nejistota kolem americké role. Kiel Institute už v březnu 2025 spočítal, že pokud by Evropa musela plně nahradit americkou vojenskou pomoc, potřebovala by zvýšit své příspěvky na 0,21 % HDP ročně. Rutteho návrh jde ještě výš. Za třetí: pobaltské a středoevropské státy, které v poměru k HDP nesou větší díl zátěže, tlačí na férové rozdělení břemene.

Jenže právě tady začíná odpor. Podle zdrojů citovaných Politicem patří mezi hlavní skeptiky Francie a Velká Británie. Jejich argumenty se dají shrnout do dvou bodů:

• Neochota fixovat novou povinnou kvótu. NATO už má závazek 5 % HDP na obranu; přidávat další pevné procento je pro některé vlády politicky neprůchodné.
• Spor o započítávání. Část států chce do budoucích závazků zahrnout čerstvě schválený unijní úvěrový balík 90 miliard eur pro Ukrajinu, z toho 60 miliard na obranu. Pokud by se započítal, reálná nová zátěž by klesla.

Rutte přitom nemá páku, jak odpor zlomit. Generální tajemník NATO řídí konzultace a nastavuje agendu, ale aliance rozhoduje konsensem, bez hlasování, bez přehlasování. Stačí jeden zásadní nesouhlas a pravidlo nevznikne.

Kdo by platil kolik, a kdo by musel přidat nejvíc

Tady se skrývá jádro celého návrhu. Kvóta 0,25 % HDP neznamená, že každý dá stejně. Znamená, že každý dá stejný podíl ze svého bohatství. A právě to mění pravidla hry.

Data PIIE a Kiel Institute za období leden 2022 až říjen 2025 ukazují kumulativní bilaterální vojenskou pomoc v poměru k HDP: USA 0,32 %, Německo 0,53 %, Británie 0,50 %, Francie 0,17 %, Česko 0,23 %. Jenže to jsou čísla za 46 měsíců. Po přepočtu na roční průměr vychází zhruba:

Žádná z velkých ekonomik dnes nedosahuje navrhované úrovně. Francie by musela svůj roční příspěvek znásobit šestkrát. Není divu, že Paříž brzdí.

Pro Česko by kvóta znamenala přibližně 903 milionů dolarů ročně, tedy asi 18,9 miliardy korun. Česká vláda přitom uvádí politický závazek kolem 6,4 miliardy Kč ročně a sama upozorňuje, že muniční iniciativa, nejviditelnější český příspěvek, je z drtivé části financovaná zahraničními dárci, nikoli z českého rozpočtu. Skok na 18,9 miliardy by byl trojnásobek.

Co se stane, když návrh neprojde

Důležitá nuance: zablokování kvóty neznamená konec pomoci Ukrajině. NATO už má vybudovaný institucionální aparát, koordinační velitelství NSATU ve Wiesbadenu, program neletální pomoci CAP, mechanismus prioritních dodávek PURL. Spojenci podle NATO dodali přes 50 miliard eur v roce 2024 a dalších 35 miliard přislíbili na rok 2025. Haagská deklarace z června 2025 navíc umožňuje započítávat přímé příspěvky na obranu Ukrajiny do obranných výdajů spojenců, kvóta tedy účetně nemusí být „peníze navíc“, ale přebalení existujících toků do pevnějšího rámce.

Jenže právě předvídatelnost je to, co Kyjev zoufale potřebuje. Plánovat obranu na rok dopředu s bilaterálními sliby, které mohou po volbách zmizet, je jako stavět dům na písku. Kvóta by dala Ukrajině jistotu. A dala by ji i menším spojencům, kteří dnes nesou neúměrný díl, protože by konečně existoval měřitelný standard, podle kterého lze říct: ty dáváš dost, ty ne.

Rutteho návrh míří na summit v Ankaře. Předtím ho čeká jednání ministrů zahraničí v Helsingborgu. Pokud projde, nejdřívější rozpočtové promítnutí by podle nás bylo realistické od roku 2027. Pokud neprojde v plné podobě, pravděpodobně se objeví změkčená verze, třeba jako nezávazný cíl místo tvrdé kvóty. Ale i nezávazný cíl s číslem 0,25 % by vytvořil politický tlak, který dosud neexistoval. A právě o ten Ruttemu jde.

Článek „NATO by mohlo posílat Ukrajině přes 3,5 bilionu Kč ročně.“ Šéf aliance tlačí na nové pravidlo, ale naráží na odpor se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útok na Írán byl oprávněný a „žádoucí“

Ne každý by asi čekal, že se Izrael pustí do války s Íránem, když se do té doby soustředil na boj proti teroristům z Hamásu, Hizballáhu a dalším podporovatelům. Měl k tomu však podle tamních představitelů vážný důvod, a sice íránský jaderný program, který byl blízko k produkci zbraní. Než to riskovat, rozhodla se židovská země, že udeří preventivně.

„Írán se nemůže s Izraelem rovnat,“ zhodnotil vysloužilý americký generál, a jmenoval jedinou hrozbu ze strany Íránu

Silné výhrůžky ze strany íránských představitelů byly ovšem hodně vzdálené realitě, jelikož jejich země mohutně prohrává. Izrael ji díky letecké převaze zcela rozdrtil a ovládá celé nebe, z něhož provádí převážně strategické bombardování vojenských cílů a objektů souvisejících s íránským jaderným programem. Aktuálně se dokonce plaví k jihu Íránu druhá americká letadlová loď USS Nimitz, a D. Trump pronesl, že je „úder velmi blízko“.

A ačkoliv mnozí izraelský preventivní útok odsuzují, například zmíněný Darius Jauniškis s ním nemá moc problém: „Zjevně nebyla jiná možnost než zasáhnout íránská jaderná vývojová zařízení, protože bylo nutné je zastavit,“ řekl dle LRT v rozhovoru v úterý 17. června 2025. „Nepochybně to není na nás, abychom rozhodli. Jejich zpravodajské služby pravděpodobně měly určité informace, které vedly k těmto rozhodnutím,“ dodal.

Redakce Armádního Zpravodaje informovala již před několika týdny, že k tomu může dojít, jelikož americké rozvědce unikly tajné dokumenty, podle nichž Izrael tento útok připravoval již delší dobu. Jiného názoru, než že je útok Izraele oprávněný, je však generálního tajemník NATO, Mark Rutte: „Byla to jednostranná akce Izraele. Takže si myslím, že je zásadní, aby mnoho spojenců, včetně Spojených států, pracovalo, zatímco zde hovoříme, na deeskalaci. Vím, že to dělají,“ řekl podle agentury Anadolu, a vyvrátil riziko jaderné války.

Amerika by smetla Írán do 48 h: srovnání americké námořní pěchoty coby první úderné síly a mnohem početnější íránské armády

Izrael de facto nemá důvod použít atomovky, když nepřítele naprosto „zválcoval“ konvenčně, a pokud je nepoužije nikdo jiný, podle Armádního Zpravodaje to tak téměř jistě i zůstane. Sice Pákistán, který je spojencem Íránu, pohrozil, že pokud Izrael odpálí jaderné zbraně na Írán, odpálí je Pákistán na Izrael, ale k tomu nejenom nedojde, ale zároveň je zřejmé, že by se tím tamní režim ohrozil, jelikož má co dělat s hrozbou střetu s Indií.

Článek Bývalý plukovník NATO schválil útok na Írán, podle něj byl „žádoucí“. Jaderná válka ale nehrozí, tvrdí Mark Rutte se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

NATO musí zbrojit, ale Evropa možná po svém

Bezpečnostní situace v Evropě je velmi napjatá a vysocí představitelé věří, že by mohlo Rusko do zhruba 5 let zaútočit. Hlavně proto začaly mnohé země navyšovat investice do obrany, které Armádní Zpravodaj zhodnotil už v březnu 2024 s tím, že stouply meziročně o 4,5 %, ale v dalším roce ještě porostou. Jenomže problém je, že je provádí jenom několik zemí, zatímco jiné jsou stále spíše v pozadí a dlouho nedokázaly vydávat ani stanovené 2% minimum.

Německo chce militarizovat celý národ, na válku s Ruskem připravuje i děti – pokud přijde, ruská armáda tvrdě narazí

V roce 2024 jich bylo 18, což není plný počet, ale oproti předchozímu šlo o nárůst o 7 zemí. Ani to by ovšem nemuselo stačit, jelikož ruská válečná mašinerie mohutně zbrojí a investuje do toho značné prostředky. Armádní Zpravodaj upozorňoval již v lednu 2025 na proslov ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož by měly země NATO vydávat na zbrojení nekompromisně 5 % HDP, pakliže chtějí být připravené na válku s Ruskem.

Kupříkladu Česká republika investovala v roce 2024 do obrany 159 miliard korun, což je ve srovnání s rokem 2014 zhruba 3násobný nárůst. Mnohem větší výpovědní hodnotu má ovšem poměr k HDP, který za těch 10 let stoupl z 1 % na 2,1 %, jak Armádní Zpravodaj upozorňoval. Je tedy patrné, že výdaje rostou, ale očividně ne dostatečným tempem.

Účinnost ruského dělostřelectva klesla o 50 %. Česko dokáže Ukrajině zajistit měsíční dodávky munice na 5 měsíců

Navíc není jasné, do čeho přesně bude Evropa investovat. Vzhledem ke skřípajícím vztahům s Amerikou, jejíž současný prezident Donald Trump hází silnými slovy na všechny strany, se třeba Francie rozhodla nabízet nejenom evropským, ale i dalším zemím, svůj letoun Rafale namísto amerických F-35, ačkoliv se jim v oblasti stealth nemůže rovnat. A totéž platí pro novou verzi systému PVO známou jako SAMP/T NG, která by měla nahradit MIM-104 Patriot.

Rusko to nevydrželo ani 2 týdny a hrubě porušilo příměří v Černém moři. Zaútočilo střelami Kalibr, většinu jich Ukrajinci sestřelili

Američané už se ostatně začínají zlobit, nakolik se některé země začaly odklánět od nákupu jejich zbraní. Redakce Armádního Zpravodaje například nedávno upozorňovala, že přehodnocuje koupi amerických F-35 třeba Portugalsko, a pokud se k němu přece jenom přidají i další země, tak tím tamní zbrojní průmysl utrpí mnohem více, než kolik mu Donald Trump přinese. Nehledě na jiné obří objednávky z Evropy, třeba Polsko kupuje 500 raketometů HIMARS.

Článek NATO chce navýšení výdajů na obranu o 50 % pro všechny. Kvůli Rusku si zjevně všichni v Evropě pořádně připlatí, ČR nevyjímaje se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jistý je jenom konec, ale provedení zatím ne

V rozhovoru odpovídal generální tajemník NATO, zda si myslí, že je vůbec mír mezi Ukrajinou a Ruskem možný, a pokud ano, tak jak ho chce docílit. Ten to okomentoval s tím, že má představy o potenciálních mírových jednáních mezi Kyjevem a Moskvou, které jsou však „tajemstvím“, ale zajistí, že už se ruský prezident Vladimir Putin nikdy nepokusí dobýt Ukrajinu.

Šéfdiplomat EU: Ukrajina musí být nejvyšší prioritou, EU ji musí finančně podpořit více, jinak nebude moci jednat s Ruskem

„Musíme zajistit, aby (Putin) už nikdy, nikdy nemohl dobýt ani jeden čtvereční kilometr Ukrajiny,“ dodal s tím, že nejdůležitější věcí, kterou musí NATO udělat, je podpořit ukrajinskou armádu zbraněmi a výcvikem jejích vojáků. Armádní Zpravodaj připomíná, že jenom v roce 2024 se jich česká armáda zavázala vycvičit tisíce, ačkoliv je nemohla připravit na vše.

V říjnu 2023 jsme také přinesli pohled na výcvik ukrajinských jednotek v zákopech, který probíhal na Libavé, a připomenout je dobré i článek popisující výcvik v britském táboře, v němž se vojáci učí s ruskou armádou bojovat, ale i zemřít. Mark Rutte také uvedl, že nedokáže v tuto chvíli popsat, jak by mohla mírová jednání s Ruskou federací probíhat.

Kam se poděly americké peníze pro Ukrajinu? Nedostala ani 50 % ze schválené částky, sedí to možná papírově, tvrdí Zelenskyj

Za možná nejdůležitější však považuje redakce Armádního Zpravodaje tvrzení, že „jistý je pouze konec“, čímž zjevně naznačil, že věří v dosažení nějaké formy míru. Do jaké míry bude ovšem NATO hledět na současné požadavky obou stran, není jasné.

Jenom pro připomenutí, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá bezpečnostní záruky, zejména potom zejména potom vstup do Severoatlantické aliance a Evropské unie, zatímco ruský prezident Vladimir Putin chce zase úplnou kapitulaci Ukrajiny, výraznou redukci její armády, nebo závazek, že nevstoupí do NATO, ačkoliv k tomu dostala příslib už v roce 2008.

Článek „Putin už se o dobytí Ukrajiny nikdy nepokusí.“ Šéf NATO má plán míru, který to zajistí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Evropa by měla platit na podporu Ukrajiny více

Mark Rutte, generální tajemník NATO, vyzval ve čtvrtek 23. 01. 2025 Spojené státy americké, aby pokračovaly v dodávkách zbraní na Ukrajinu proti ruské invazi, uvádí agentura Reuters s tím, že si je jistý, že je Evropa připravena zaplatit účet. Měla by také více investovat do obrany a převzít více nákladů na pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi od února 2022.

Rusko by mohlo zaútočit na NATO během 3 až 5 let, míní vysocí evropští představitelé. Jeho rozjetý vojenský kolos by jinak neměl využití

Odkázala také na slova nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle nichž by měla Evropa dělat pro podporu Ukrajiny více. „Pokud jde o Ukrajinu, potřebujeme, aby se USA také angažovaly,“ citovala agentura Reuters slova generálního tajemníka NATO.

„Pokud je Trumpova nová administrativa ochotna pokračovat v dodávkách na Ukrajinu ze svého obranného průmyslu, účet zaplatí Evropané – jsem o tom naprosto přesvědčen – musíme být ochotni to udělat,“ dodal. MilIn potom odkazuje na jeho slova, že Rusko nesmí vyhrát, jelikož by tím mohlo dát signál vůdcům Číny a Severní Koreje, ačkoliv to neupřesnil.

NATO by mělo dávat na obranu 5 % HDP, pokud se chce ubránit Rusku. Nekompromisně se musí probudit ze „spánku“

ArmádníZpravodaj také nedávno informoval, že právě Čína stojí za více než 60 % dodávek strojů, náhradních dílů a materiálu k výrobě zbraní do Ruské federace. Je tedy zjevné, že vnímá válku na Ukrajině přinejmenším jako zdroj příjmů. Mark Rutte mimochodem v Davosu také uvedl, že v žádném případě Rusko nebude diktovat podmínky vstupu do NATO.

Článek „Evropa by měla platit na podporu Ukrajiny více a mohla by rovnou uhradit účty za americké zbraně,“ uvedl tajemník NATO se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Existuje závazek, že se Ukrajina stane členem NATO

Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu toho zaznělo hodně, mj. i myšlenka Volodymyra Zelenského, že by měly členské země NATO vydávat na obranu i 5 % HDP, jak ArmádníZpravodaj informoval. Do diskuze ale přispěl také Mark Rutte, generální tajemník NATO s tím, že jsou ruské požadavky, aby nebyla Ukrajina nebo jiné státy do aliance přijaty, nepřijatelné.

Opětovné posílení Ruska: do 2 měsíců mohou na Ukrajinu dorazit severokorejští speciálové na úderné mise, očekává Pentagon

Mark Rutte byl dotázán na budoucnost Ukrajiny v NATO v souvislosti s potenciálními jednáními o ukončení rusko-ukrajinské války, na což reagoval slovy: „Existuje závazek, že se Ukrajina stane členem NATO. Otázkou nyní samozřejmě je, jak přesně se to bude odehrávat, když, doufejme, co nejdříve,“ cituje jeho slova z proslovu ukrajinská Pravda.

Zdůraznil také, že je primárním úkolem západních partnerů pomoci Ukrajině zajistit co nejlepší možnou vyjednávací pozici, přičemž musí jakákoliv potenciální mírová dohoda zaručovat, že zavládne skutečně spolehlivý mír. Například vysocí američtí představitelé dříve uvedli, že ho musí být dosaženo tak, aby ho Rusko nevnímalo jako „odpočinek“ a nemělo ambice do několika let zaútočit znovu, jak ArmádníZpravodaj informoval v půlce ledna 2025.

Rusko by mohlo zaútočit na NATO během 3 až 5 let, míní vysocí evropští představitelé. Jeho rozjetý vojenský kolos by jinak neměl využití

Generální tajemník NATO nakonec dodal, že musí dát NATO svým postojem rovněž najevo, že Vladimir Vladimirovič Putin nemá právo veta a nemá žádný hlas v rozhodování, kdo v budoucnu vstoupí do NATO. „Jedině, že by chtělo do NATO vstoupit Rusko – ale nemyslím si, že chce – a tedy k tomu nemá co říci. Musíme se vyjádřit velmi jasně,“ uvedl dle NATO v proslovu.

Článek Rusko nemá právo diktovat, kdo (ne)smí do NATO, uvedl jeho tajemník. Existuje závazek, že se Ukrajina stane členem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.