<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	 xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" xmlns:szn="https://www.seznam.cz">

<channel>
	<title>ropná rafinerie &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<atom:link href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/ropna-rafinerie/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<description>Aktuální události, historie, výzbroj a technika</description>
	<lastBuildDate>Fri, 14 Aug 2026 14:19:07 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=5.7.10</generator>

<image>
	<url>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-apple-touch-icon-32x32.png</url>
	<title>ropná rafinerie &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Klíčová ruská rafinérie zůstává na 6 měsíců mimo provoz. „Připravujeme se na nejhorší scénář,“ přiznávají Rusové</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/klicova-ruska-rafinerie-zustava-na-6-mesicu-mimo-rusy-ceka-nejhorsi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 14 Aug 2026 19:20:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=360119</guid>

	
					<description>Gubernátor Orenburské oblasti veřejně přiznal, že oprava zasažené rafinérie v Orsku může trvat až půl roku. Sankce brání dodat náhradní díly.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V úterý 11. srpna 2026 zasáhly ukrajinské drony ropnou rafinérii v Orsku, zhruba 1 500 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/russia-ukraine-war-oil-refinery-8050b4afb5bfd6f4d93c76b4d9795dfa">AP</a> gubernátor Jevgenij Solncev dva dny nato připustil, že poškození klíčové infrastruktury závodu, včetně dovezeného zařízení, jehož náhradu komplikují západní sankce, může znamenat odstávku až na šest měsíců. Formuloval to jako „nejhorší scénář&#8220;, na který se region připravuje. Jenže v kontextu toho, co se v ruském rafinérském sektoru děje od začátku roku 2026, zní ta formulace spíš jako realistický odhad než jako katastrofická hypotéza.</p>



<h2 id="h-jedin-velk-rafin-rie-v-regionu">Jediná velká rafinérie v regionu</h2>



<p>Závod PAO Orsknefteorgsintez není největší ruskou rafinérií, ta stojí v Omsku a zpracuje přes 22 milionů tun ropy ročně. Orsk má projektovanou kapacitu šest milionů tun, tedy zhruba čtvrtinu. Jenže pro Orenburskou oblast je to jediný velký zpracovatel ropy. Vyrábí benzín, naftu, letecké palivo, zkapalněný plyn, síru i bitumeny. Když stojí, region nemá odkud brát.</p>



<p>A nestojí poprvé. Už na konci dubna 2026 <a rel="nofollow" href="https://au.marketscreener.com/news/ukrainian-drones-strike-russian-oil-facilities-some-1-500-km-away-ce7f58d8da8bff22">Reuters</a> informoval o zásahu ropných zařízení v Orenburské oblasti. Srpnový úder tedy není náhodný, je součástí soustavné ukrajinské kampaně, která od začátku roku 2026 zdvojnásobila počet zasažených ruských rafinérií.</p>



<h2 id="h-syst-m-kter-u-jede-bez-rezervy">Systém, který už jede bez rezervy</h2>



<p>Samotné Orsko by Rusko palivově nepoložilo. Problém je v tom, kdy k výpadku došlo. Moskva v té době už několik měsíců hasila problémy, které se hromadily jako lavina:</p>



<ul><li><strong>Červen 2026:</strong> Kommersant psal o nedostatku paliv a růstu cen přímo v Orenburské oblasti. Na čerpacích stanicích v Orenburgu platily limity, 30 litrů benzínu a 60 litrů nafty na vůz, někde se prodávalo jen právnickým osobám.</li><li><strong>Červenec 2026:</strong> Vláda zakázala vývoz nafty, aby zajistila domácí zásobování. Místopředseda vlády přiznal, že situace v některých regionech zůstává „složitá&#8220;; nejhůř na tom byly části Sibiře.</li><li><strong>Dovozy jako záplata:</strong> Rusko začalo nakupovat benzín z Indie (60 tisíc tun) a jednalo s Kazachstánem o dalších 50 tisících tunách. Při letní spotřebě nejméně 110 tisíc tun denně je to objemově kapka v moři. Plánovaných 400 tisíc tun dovozů měsíčně pokryje zhruba osminu měsíční poptávky po benzínu.</li><li><strong>Snížení kvality:</strong> Moskva povolila prodej paliv s nižšími specifikacemi na domácím trhu. To už není standardní provoz, to je krizové řízení.</li></ul>



<p>A do tohoto napjatého systému přišel další šestiměsíční výpadek.</p>



<h2 id="h-pro-oprava-trv-tak-dlouho">Proč oprava trvá tak dlouho</h2>



<p>Solncev to řekl přímo: poškozené bylo dovezené zařízení a sankce komplikují jeho nahrazení. Rafinérie není jednoduchá přečerpávací stanice. Podle <a rel="nofollow" href="https://www.ornpz.ru/o-zavode/informaciya/press-czentr/novosti/proekt-texnicheskogo-zadaniya-na-provedenie-oczenki-vozdejstviya-na-okruzhayushhuyu-sredu-ovos.html">oficiálních materiálů závodu</a> jde o komplex s primární i sekundární rafinací, hydrokrakovací jednotkou, zásobníky a dalšími propojenými technologiemi. Když dron zasáhne klíčový uzel, stojí celý řetězec.</p>



<p>Půlroční odstávka přitom v ruském rafinérském sektoru už není výjimka. Moskevská rafinérie, zasažená dříve v roce 2026, má být podle Reuters mimo provoz nejméně do konce roku. Omská rafinérie, ta největší, v červenci zastavila zpracování po dronovém útoku. Orsk se řadí do vzorce, který ukazuje, že ukrajinská strategie funguje: systematicky vyřazovat zpracovatelské kapacity, které Rusko nedokáže rychle opravit.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko-a-ir-trh">Co to znamená pro Česko a širší trh</h2>



<p>Samotný Orsk české pumpy přímo neovlivní. Česká vláda ale už na jaře 2026 popisovala evropské zásobování ropou a palivy jako napjaté a český trh jako silně závislý na dodávkách přes Orlen a MOL. Každý další výpadek ruské rafinérské kapacity tlačí na světové ceny nafty, a ty se nakonec promítají i do středoevropských cen.</p>



<p>Pro Rusko je politicky nejcitlivější domácí rozměr. Fronty u pump, limity prodeje, dovozy benzínu ze zahraničí, to jsou věci, které běžný Rus vidí a cítí. Regionální úřady se snaží uklidňovat, ale zároveň zpřísňují kontroly proti překupníkům a přiznávají „mimořádně vysokou poptávku&#8220;. Když gubernátor veřejně mluví o nejhorším scénáři, znamená to, že problém už nejde skrýt za fasádu normálního provozu.</p>



<p>Orsk sám o sobě Rusko nepoloží. Ale v létě 2026 už i středně velký výpadek utahuje systém, který dávno přestal fungovat normálně, a začal fungovat na dluh.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/klicova-ruska-rafinerie-zustava-na-6-mesicu-mimo-rusy-ceka-nejhorsi/">Klíčová ruská rafinérie zůstává na 6 měsíců mimo provoz. „Připravujeme se na nejhorší scénář,“ přiznávají Rusové</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="65340" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/ruska-ropna-rafinerie-orsk-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/ruska-ropna-rafinerie-orsk-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajinci znovu zasáhli rafinerii v Syzrani 800 km od hranic. Hasiči požár nezvládli, 30 % kapacity je pryč</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-znovu-zasahli-rafinerii-v-syzrani-800-km-od-hranic/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 14 Jul 2026 12:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=354959</guid>

	
					<description>Syzranská rafinerie Rosněfti hořela i hodiny po nočním úderu, šestém doloženém zásahu za necelý rok. Tentokrát podle OSINT analýz dostala ránu jednotka, která tvoří zhruba třetinu vstupní kapacity závodu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V noci z 11. na 12. července 2026 se nad Samarskou oblastí znovu rozezněly sirény. Od 03:07 místního času hlásili obyvatelé Syzraně přelety skupin dronů a následné exploze. Ráno <a rel="nofollow" href="https://t.me/s/GeneralStaffZSU">ukrajinský generální štáb</a> potvrdil zásah Syzranského ropného závodu v rámci koordinované operace, při níž byly zasaženy i tankery, trajekty a vlak s pohonnými hmotami. Samarský gubernátor Vjačeslav Fedoriščev přiznal poškození „průmyslového podniku&#8220; a škody na obytných domech, rafinerii ale přímo nejmenoval. Geolokované záběry z rána ovšem ukazovaly hustý černý kouř stoupající přímo z areálu závodu, přestože gubernátor tvrdil, že „následky byly zlikvidovány&#8220;. Požár byl vizuálně patrný ještě hodiny po prvotním zásahu hasičských složek.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-znamen-30-kapacity">Co přesně znamená „30 % kapacity&#8220;</h2>



<p>Syzranský závod disponuje dvěma hlavními primárními destilačními jednotkami. Větší AVT-6 má jmenovitou kapacitu 6 milionů tun ropy ročně, menší AVT-5 pak 2,5 milionu tun. Celková projektová kapacita rafinerie činí podle <a rel="nofollow" href="https://www.rosneft.ru/press/news/item/211317/">Rosněfti</a> 8,5 milionu tun ročně. Jednotka AVT-5 tedy představuje přibližně 29,4 % nominální vstupní kapacity, titulkových 30 % je věcně přesné zaokrouhlení.</p>



<p>Podle OSINT analýzy veřejně dostupných záběrů, na kterou odkazuje běloruský server Naša Niva, byla s vysokou pravděpodobností zasažena právě tato menší jednotka AVT-5. Oficiální technický protokol Rosněfti zveřejněn nebyl, jde tedy o závěr z geolokace, nikoli o potvrzení provozovatele.</p>



<p>Důležitý je ale ještě jeden číselný korektiv. V roce 2024 rafinerie reálně zpracovala jen 4,3 milionu tun ropy, tedy zhruba polovinu své jmenovité kapacity. Skutečný okamžitý výpadek produkce proto mohl být odlišný od nominálních 30 %, záleží na tom, nakolik byla AVT-5 po předchozích zásazích vůbec v provozu. Strategicky je ale zásah do primární destilace vždy bolestivý: je to vstupní uzel celého výrobního řetězce.</p>



<h2 id="h-est-der-za-necel-rok">Šestý úder za necelý rok</h2>



<p>Syzranská rafinerie se stala jedním z nejčastěji zasahovaných ruských ropných závodů. Doložená chronologie:</p>



<ul><li><strong>15. srpna 2025</strong> – první potvrzený zásah</li><li><strong>24. srpna 2025</strong> – druhý úder během deseti dnů</li><li><strong>30. srpna 2025</strong> – třetí srpnový zásah; ukrajinské Síly bezpilotních systémů tehdy hovořily o úderu do hloubky na vzdálenost kolem 1 000 km od státní hranice</li><li><strong>5. prosince 2025</strong> – další potvrzený útok</li><li><strong>21. května 2026</strong> – dosud nejtěžší zdokumentovaný zásah; Reuters přes oborové zdroje uvedl poškození větší jednotky AVT-6, která zajišťuje přes 70 % kapacity; závod úplně zastavil provoz a opravy měly trvat déle než měsíc</li><li><strong>12. července 2026</strong> – aktuální útok na pravděpodobně druhou primární linku</li></ul>



<p>Právě v tom spočívá strategická pointa červencového úderu. Květnový zásah vyřadil hlavní jednotku AVT-6. Pokud byla AVT-5 mezitím využívána jako záložní linka pro alespoň částečné obnovení provozu, její poškození podkopává celý proces zotavení závodu. Rafinerie tak dostala druhou ránu dřív, než se vzpamatovala z první.</p>



<h2 id="h-800-kilometr-hluboko-v-rusk-m-t-lu">800 kilometrů hluboko v ruském týlu</h2>



<p>Syzraň leží v Samarské oblasti, hluboko za jakoukoli frontovou linií. Ukrajinské speciální síly po květnovém útoku výslovně popsaly cíl jako ležící „za více než 800 km od hranice Ukrajiny&#8220;. Nejde o nahodilý průlet jednoho dronu, jde o koordinované útoky do hloubky, na nichž se podle oficiálních ukrajinských zdrojů podílejí Síly speciálních operací, Síly bezpilotních systémů, vojenská rozvědka HUR, SBU i další složky.</p>



<p>Ruské úřady za noc z 11. na 12. července tvrdily, že sestřelily stovky dronů, včetně přes dvou desítek v Samarské oblasti. Přesto v Syzrani vznikl rozsáhlý požár přímo v areálu rafinerie. Analytici Carnegie Endowment v červnové studii upozornili, že ani silně chráněné rafinerie v centrálním Rusku a v okolí Moskvy se v roce 2026 ukázaly jako zranitelné; stoprocentní ochranu všech cílů v hloubce země prostě žádná protivzdušná obrana nezaručí. Síla ukrajinské strategie nespočívá v počtu brigád, ale v levnějších prostředcích, dobré rozvědce, saturaci obrany a precizním výběru citlivých cílů.</p>



<h2 id="h-syst-mov-tlak-na-rusk-rafinace">Systémový tlak na ruské rafinace</h2>



<p>Syzraň není izolovaný případ. Reuters v květnu 2026 spočítal, že v centrálním Rusku byly útoky nuceny zastavit nebo omezit rafinerie s kombinovanou kapacitou přes 83 milionů tun ročně; jejich podíl na produkci benzínu přesahuje 30 %. Jiný Reutersův přepočet za období leden až květen 2026 hovoří o zhruba 700 tisících barelech denně vyřazené rafinační kapacity napříč 16 rafineriemi. <a rel="nofollow" href="https://www.iea.org/reports/oil-market-report-july-2026">IEA</a> v červencové zprávě shrnula, že ukrajinské útoky dál utahují produktový trh v Rusku i za jeho hranicemi.</p>



<p>Syzranský závod vyrábí benzín, diesel, letecké palivo, mazut i bitumen. Ukrajinské oficiální zdroje jej výslovně spojují se zásobováním ruské vojenské aviatiky a jednotek ve středu a na jihu Ruska. Sám o sobě válku neobrátí, jeho kapacita představuje asi 3 % ruského rafinačního systému. Ale v kombinaci s údery na další závody, tankery, trajekty a logistické uzly zvyšuje tlak na redistribuci paliv a prodražuje každý litr, který se dostane k frontě.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko">Co to znamená pro Česko</h2>



<p>Přímý fyzický dopad na české zásobování je dnes omezený. V roce 2025 putovalo do ČR 92,3 % dovážené ropy přes ropovody IKL a TAL, ruská ropa tvořila necelých 8 % celkového dovozu. Stát navíc drží nouzové zásoby téměř na 90 dní. Nepřímý cenový efekt ale existuje: série útoků na ruské rafinerie promlouvá do světových cen ropných produktů a IEA mluví o utažených trzích. Jeden zásah v Syzrani české pumpy sám o sobě nepřepíše, soustavná kampaň proti ruskému rafinačnímu sektoru už ale do evropských cenových očekávání proniká.</p>



<p>Syzranská rafinerie hořela šestkrát za necelý rok. Dokud bude vyrábět paliva pro ruskou armádu a dokud bude v dosahu ukrajinských dronů, terčem zůstane.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-znovu-zasahli-rafinerii-v-syzrani-800-km-od-hranic/">Ukrajinci znovu zasáhli rafinerii v Syzrani 800 km od hranic. Hasiči požár nezvládli, 30 % kapacity je pryč</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="78638" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/syzran-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/syzran-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Moskva přiznává, že je v koncích. Ukrajinci doletěli 2 500 km a ztrestali poslední netknutou rafinerii v Rusku</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/moskva-v-koncich-ukrajinci-ztrestali-posledni-netknutou-rafinerii/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 12 Jul 2026 11:49:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Moskva]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=354635</guid>

	
					<description>Kreml den před útokem jednal o dovozu paliv ze zahraničí. O týden později zakázal vývoz nafty. Omská rafinerie, největší v Rusku, stojí.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 6. července 2026 v noci se nad západosibiřskou rovinou objevily ukrajinské drony. Jejich cílem nebyla frontová linie, ale srdce ruského palivového systému, Omský NPZ, závod provozovaný společností Gazprom Něfť s roční kapacitou 20,5 milionu tun. Rafinerie, která ještě na konci června běžela téměř naplno a podle agentury <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/russia-ukraine-war-july-6-2026-0280e3d86022720fd5fa0236122ad90e">AP</a> dodávala zhruba 12 % veškerého ruského rafinačního výstupu, se ocitla v plamenech. 7. července Reuters s odvoláním na průmyslové zdroje oznámila, že závod zastavil provoz. Putinův zástupce pro Sibiř Anatolij Seryšev potvrdil poškození zařízení. A Moskva, která už před útokem veřejně přiznala, že nemá dost paliv, se musela přizpůsobit realitě, ve které jí mizí i poslední velká rafinerská záloha za Uralem.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-kreml-p-iznal">Co přesně Kreml přiznal</h2>



<p>30. června 2026, šest dní před zásahem Omsku, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov agentuře <a rel="nofollow" href="https://m.interfax.ru/1099218">Interfax</a>, že Rusko „kontaktuje jiné země&#8220; kvůli možnému importu ropných produktů. K dovozu prý může dojít, pokud se podaří dohodnout cenu. Nebyla to diplomatická zdvořilost. Hned následující den Reuters popsala, co už probíhalo: po moři do Ruska pluly tankery s benzinem z Indie, minimálně 60 tisíc tun bylo na cestě a plán počítal s celkovým dovozem až 400 tisíc tun měsíčně z různých zemí včetně Běloruska. Země, která je druhým největším producentem ropy na světě, nakupovala benzin v zahraničí. To samo o sobě vypovídá víc než jakékoli prohlášení.</p>



<p>Po zásahu Omsku se situace ještě přiostřila. 8. července Rusko sáhlo k zákazu vývozu nafty, aby chránilo domácí trh. Putin téhož dne tvrdil, že ukrajinské útoky na energetiku mají vyvolat úzkost a poškodit ekonomiku, ale těchto cílů prý nedosáhnou. Fakta mluví jinak: importy paliv, exportní zákazy, regionální omezení prodeje pohonných hmot na Krymu. To nejsou znaky země, která má situaci pod kontrolou.</p>



<h2 id="h-pro-pr-v-omsk">Proč právě Omsk</h2>



<p>Ukrajinská dronová kampaň proti ruským rafineriím běží systematicky od začátku roku 2026. Podle výpočtu Reuters z května útoky od ledna do května vyřadily asi 700 tisíc barelů denní rafinerské kapacity napříč šestnácti rafineriemi. V červnu přišel na řadu i moskevský závod, jehož hlavní jednotka o kapacitě 53 % byla poškozena. Jenže Omsk byl jiná liga.</p>



<p>Přehled serveru <a rel="nofollow" href="https://meduza.io/en/feature/2026/06/29/ukrainian-drones-have-struck-nearly-every-major-russian-refinery-which-facilities-have-yet-to-be-hit">Meduza</a> z 29. června ukázal, že mezi desítkou největších ruských rafinerií zůstávaly bez zásahu už jen dvě: Omsk a Angarsk. Obě leží za Uralem, hluboko v sibiřském týlu, kam dosud žádný ukrajinský dron nedoletěl. Moskva na ně spoléhala jako na pojistku, zálohu pro chvíli, kdy budou západní a centrální uzly pod tlakem. Ta chvíle nastala. A pojistka přestala fungovat.</p>



<p>Omský NPZ přitom nebyl jen symbolický cíl. Podle analytika Energy Intelligence, na kterého se odvolává AP, závod na konci června pracoval blízko plné kapacity. Dvanáct procent celostátního rafinačního výkonu z jednoho místa, to je koncentrace, která při výpadku bolí.</p>



<h2 id="h-dron-kter-dol-tl-p-es-p-l-ruska">Dron, který dolétl přes půl Ruska</h2>



<p>Útok provedly modernizované drony FP-1 ukrajinské firmy <a rel="nofollow" href="https://firepoint.technology/en/uav-systems-fp-1-fp-2/">Fire Point</a>. Výrobce u nich uvádí dolet až 2 600 km, výdrž letu sedm hodin, nosnost do 60 kg a start pomocí raketového boosteru z pevné nebo mobilní platformy. Klíčová je deklarovaná schopnost fungovat i v prostředí aktivního elektronického boje.</p>



<p>Reuters uvádí, že Omsk leží zhruba 2 700 km od ukrajinsky kontrolovaného území. Gubernátor Omské oblasti tvrdil, že protivzdušná obrana „většinu&#8220; dronů zničila. Jenže to současně znamená, že část jich prošla. A stačil jediný přesný zásah, aby rafinerie hořela a následně zastavila provoz.</p>



<p>Přesná navigační trasa ani výškový profil letu zveřejněny nejsou. Úspěch takového zásahu ale logicky stojí na kombinaci dlouhého doletu, plánování trasy mimo nejsilnější koridory ruské protivzdušné obrany a na tom, že Rusko musí chránit obrovské území a současně řešit desítky směrů útoku. Ukrajinské ministerstvo obrany v červnu uvedlo, že 95 % dronů pořizovaných pro ozbrojené síly je ukrajinské výroby. Omsk je důkazem, kam se domácí vývoj posunul.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-rusko-a-pro-n-s">Co to znamená pro Rusko, a pro nás</h2>



<p>Samotný zásah Omsku ruskou ekonomiku nezlomí. Ale přispívá k soustavně se zhoršujícímu stresu domácího palivového trhu, který už Kreml řeší kombinací importů, exportních zákazů a krizového zásobování. Rusko, které se prezentuje jako energetická supervelmoc, kupuje benzin z Indie a Běloruska. To je situace, kterou si před dvěma lety nedokázal představit nikdo v Moskvě.</p>



<p>Pro Česko a Evropu je přímý dopad omezený. EU zakazuje dovoz ruských námořních ropných produktů a uplatňuje cenový strop; český trh na ruském benzinu ani naftě přímo nestojí. Nepřímý vliv ale vyloučit nelze: pokud by delší výpadky velkých ruských rafinerií hnaly vzhůru globální ceny destilátů, pocítily by to i evropské pumpy. Jeden zásah trh nepřepíše, ale série útoků na šestnáct a více rafinerií už je faktor, se kterým obchodníci počítají.</p>



<h2 id="h-posledn-z-loha-za-uralem">Poslední záloha za Uralem</h2>



<p>Moskva zatím nereaguje ústupem. Reaguje protiúdery na ukrajinská města, zásahy státu do trhu a rétorikou o „nebezpečných&#8220; útocích na kritickou infrastrukturu. Ochota ke kompromisu z veřejných reakcí neplyne.</p>



<p>Jenže mapa ohrožených cílů se právě zásadně rozšířila. Omsk nebyl jen další bod na seznamu zasažených rafinerií. Byl to závod, na který Moskva spoléhala jako na poslední velkou rezervu v momentě, kdy všechno ostatní hoří. Teď hoří i on.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/moskva-v-koncich-ukrajinci-ztrestali-posledni-netknutou-rafinerii/">Moskva přiznává, že je v koncích. Ukrajinci doletěli 2 500 km a ztrestali poslední netknutou rafinerii v Rusku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="56879" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/ruska-ropna-rafinerie-komin-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/ruska-ropna-rafinerie-komin-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Krym je zase o krok blíže k pádu. Ukrajinci zapálili obří rafinerii, která ho zásobovala. Rusku dochází možnosti</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/krym-je-zase-o-krok-blize-k-padu-ukrajinci-zapalili-obri-rafinerii/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 10 Jul 2026 12:40:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=354335</guid>

	
					<description>Krym už týden před útokem zastavil veřejný prodej benzínu. V noci na 28. června přišel další úder, tentokrát na jednu z hlavních rafinérií jižního Ruska.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Krátce po třetí hodině ranní potvrdil operativní štáb Krasnodarského kraje požár v areálu rafinérie Slavjansk EKO ve městě Slavjansk na Kubáni. Trosky ukrajinského dronu dopadly přímo na zpracovatelský komplex, který podle údajů provozovatele ročně zpracuje čtyři miliony tun ropy. Nejde o největší ruskou rafinérii, ale o klíčový palivový uzel pro celý jih země, a tím i pro zásobování okupovaného Krymu. Útok přišel ve chvíli, kdy poloostrov už fungoval v přídělovém režimu. A právě tohle načasování z něj dělá víc než jen další požár na mapě.</p>



<h2 id="h-krym-v-p-d-lov-m-re-imu-je-t-p-ed-tokem">Krym v přídělovém režimu ještě před útokem</h2>



<p>Palivová krize na Krymu nezačala 28. června. Začala týdny předtím. Už na začátku června <a rel="nofollow" href="https://www.investing.com/news/commodities-news/drivers-in-russiancontrolled-crimea-grapple-with-gasoline-shortages-4718977">Reuters</a> popsal, jak krymští řidiči stojí v hodinových frontách u pump a palivo se vydává na příděl. Situace se pak rychle zhoršovala. Dne 21. června krymské úřady podle <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/1bd4d0980a353fa0f8221040215e6435">AP</a> úplně zastavily veřejný prodej benzínu a vyhradily zbývající zásoby výhradně státním a bezpečnostním složkám.</p>



<p>Agentura AP to označila za nejhorší palivovou krizi na poloostrově od ruské anexe v roce 2014. Civilní doprava, turistika, zásobování obchodů, to všechno se ocitlo pod tlakem. A do tohoto stavu přilétl dron na Slavjansk na Kubáni.</p>



<h2 id="h-pro-pr-v-tato-rafin-rie-bol-v-c-ne-jin">Proč právě tato rafinérie bolí víc než jiné</h2>



<p>Přesné procento paliv, které Slavjansk EKO dodával na Krym, veřejně dostupné není. Logika je ale tvrdá. Po opakovaných ukrajinských útocích na Kerčský most byla přeprava paliv přes něj bezpečnostně omezena. Rusko přesměrovalo většinu zásobování na silniční a železniční trasy vedoucí přes okupovaný pevninský koridor podél Azovského moře a doplňkově přes trajekty. Rafinérie v Krasnodarském kraji, tedy přesně tam, kde Slavjansk na Kubáni leží, se staly páteří tohoto náhradního řetězce.</p>



<p>Vyřadit z provozu velký závod v tomto zázemí proto neznamená jen škodu na jednom místě. Znamená to další zúžení a tak už dost úzkého hrdla, kterým palivo na Krym proudí.</p>



<p>Navíc útok nebyl izolovaný. Podle <a rel="nofollow" href="https://www.zsu.gov.ua/?p=11593">komunikace ukrajinské armády</a> šlo téže noci o koordinovaný úder na dvě rafinérie, železniční most na Krymu a sklad munice. Ukrajina neútočila na jeden objekt, útočila na celý logistický řetězec.</p>



<h2 id="h-co-rusku-skute-n-doch-z">Co Rusku skutečně dochází</h2>



<p>Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci na 28. června zničilo 213 ukrajinských dronů. Samotné číslo ale paradoxně potvrzuje rozsah problému: i po sestřelení stovek bezpilotních letounů pronikly další k cílům. Analytický server <a rel="nofollow" href="https://meduza.io/en/feature/2026/06/19/why-are-moscow-s-air-defenses-struggling-to-stop-drone-attacks-and-why-are-oil-refineries-so-vulnerable-to-ukrainian-strikes">Meduza</a> vysvětluje proč: Rusko stále nemá plně integrovaný systém obrany proti masovým dronovým náletům. A Moskva si to uvědomuje. Podle AP Kreml přesouvá část protivzdušné obrany k ochraně hlavního města a dalších prioritních cílů, čímž ale jinde vznikají mezery.</p>



<p>Rusku tak dochází hned několik věcí najednou:</p>



<ul><li><strong>Volná rafinérská kapacita.</strong> Opakované zásahy na jižní závody snižují objem zpracované ropy v regionu, který zásobuje Krym.</li><li><strong>Jednoduché logistické objížďky.</strong> Kerčský most je omezený, pevninský koridor zranitelný, trajekty pomalé. Každá další ztráta zdroje paliv znamená delší a dražší cestu.</li><li><strong>Domácí soběstačnost v palivech.</strong> Reuters koncem června informoval, že Moskva jedná s Kazachstánem o dovozu přibližně 50 tisíc tun benzínu. Pro zemi, která se prezentuje jako energetická velmoc, je samotná debata o importu benzínu mimořádným přiznáním.</li><li><strong>Svoboda v rozmístění obrany.</strong> Přesuny PVO k ochraně strategických bodů ve vnitrozemí znamenají, že jiné cíle, včetně frontových pozic, zůstávají hůře chráněné.</li></ul>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-krym-a-pro-v-lku">Co to znamená pro Krym a pro válku</h2>



<p>Řekněme to rovnou: jeden útok na rafinérii Krym neshodí. „O krok blíže k pádu&#8220; neznamená, že se ruská správa poloostrova zhroutí příští týden. Znamená to ale něco podstatného: Krym se pro Rusko mění z pohodlné týlové základny v logistickou zátěž.</p>



<p>Každý další zásah na zásobovací infrastrukturu nutí Moskvu řešit dilema, které nemá dobré řešení: přesměrovat palivo z jiných regionů, dovážet ze zahraničí, omezovat civilní spotřebu, nebo přijmout, že vojenský provoz na poloostrově pojede na nižší obrátky. Náhrady existují, ale všechny jsou horší: dražší, pomalejší, zranitelnější.</p>



<p>Mezinárodní energetická agentura ve své květnové zprávě upozornila, že útoky na ruské rafinérie přelévají napětí z trhu s ropou do trhu s rafinovanými produkty. Průměrná cena benzínu v Česku za červen 2026 činila podle CCS 38,22 Kč za litr. Jednorázový skok po jednom útoku se nekoná, trh koncem června řešil spíš íránská jednání a globální přebytek. Dopad je ale kumulativní a rozprostřený.</p>



<h2 id="h-ukrajinsk-strategie-ne-fronta-ale-z-zem">Ukrajinská strategie: ne fronta, ale zázemí</h2>



<p>Česká republika se na dronové kapacitě Ukrajiny podílí systémově: ministerstvo obrany v roce 2024 podepsalo memorandum o mezinárodní dronové koalici zaměřené na nákup, vývoj a výrobu bezpilotních prostředků. Přímou vazbu na konkrétní útok z 28. června doložit nelze, ale směr je jasný: západní podpora umožňuje Ukrajině vést kampaň, která nesměřuje jen na frontovou linii, ale na schopnost Ruska válku logisticky udržet.</p>



<p>A právě v tom je pointa. Fronta pálí lidi a techniku. Útoky na energetiku pálí zázemí celé války. Ukrajina Rusko nutí volit mezi ochranou Moskvy, ochranou front a ochranou rafinérií, a Kreml nemůže chránit všechno najednou. Nejde ještě o zlomový bod. Ale o kampaň, která ho může připravovat.</p>



<p>Krym zatím stojí. Ale stojí bez benzínu pro vlastní obyvatele, s omezenou dopravou a se zásobovacími trasami, které se každým měsícem tenčí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/krym-je-zase-o-krok-blize-k-padu-ukrajinci-zapalili-obri-rafinerii/">Krym je zase o krok blíže k pádu. Ukrajinci zapálili obří rafinerii, která ho zásobovala. Rusku dochází možnosti</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="84789" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/ruska-ropna-rafinerie-gnhs-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/ruska-ropna-rafinerie-gnhs-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Rafinerie jedou na maximum, ale nezvládáme to,“ přiznává těžce místopředseda ruské vlády</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rafinerie-jedou-na-maximum-ale-nezvladame-to-priznava-rusky-statnik/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 04 Jul 2026 18:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=352774</guid>

	
					<description>Koncem června 2026 zavedl Kaliningrad limity na výdej paliv a na čerpacích stanicích se tvořily stometrové fronty. Vicepremiér Novak musel veřejně řešit zásobování exklávy.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Alexandr Novak, místopředseda ruské vlády odpovědný za energetiku, se 29. června sešel s gubernátorem Kaliningradské oblasti Alexejem Bezprozvannychem. Podle tiskové služby vlády, jak ji citovalo <a rel="nofollow" href="https://amp.rbc.ru/rbcnews/economics/29/06/2026/6a427d039a79476df9dbf080">RBC</a>, na schůzce zaznělo, že ruské rafinerie „pracují na maximální zátěži&#8220; a velcí dodavatelé už vozí benzín i naftu do Kaliningradu po moři. Úřední jazyk byl uklidňující, trh se prý „nasycuje ropnými produkty&#8220;. Jenže samotná kombinace maximálního vytížení rafinerií, námořních konvojů do vlastního regionu a přídělového režimu na pumpách vypovídá o něčem jiném. Systém je pod mimořádným tlakem a Novak to fakticky potvrdil, i když to neřekl doslova.</p>



<h2 id="h-fronty-pr-zdn-stojany-a-t-icet-litr-na-auto">Fronty, prázdné stojany a třicet litrů na auto</h2>



<p>Ještě než se Novak s gubernátorem sešel, situace v Kaliningradu už eskalovala do viditelných problémů. Od 25. června platily na čerpacích stanicích limity: třicet litrů benzínu a šedesát litrů nafty na jedno auto. Část menších pump přestala fungovat úplně, na těch větších se táhly fronty. Místní server Novyj Kaliningrad zveřejnil fotoreportáž s prázdnými stojany a kolonami aut. Poptávka po palivu v regionu za měsíc narostla téměř dvojnásobně, částečně kvůli letní sezoně, částečně kvůli panickým nákupům.</p>



<p>Gubernátor Bezprozvannych situaci označil za „skutečně nepříliš jednoduchou&#8220;. V kontextu ruské oficiální komunikace, která problémy tradičně zlehčuje, jde o nezvykle přímé přiznání. Podle regionálních médií se do řešení osobně zapojil i Vladimir Putin, který hovořil o „určitém deficitu&#8220;, ne kritickém, ale existujícím.</p>



<h2 id="h-pro-pr-v-kaliningrad">Proč právě Kaliningrad</h2>



<p>Kaliningradská oblast je ruská exkláva sevřená mezi Polskem a Litvou, bez přímého pozemního spojení se zbytkem Ruska. Tranzit přes litevské a polské území podléhá omezením a kvótám, které se po roce 2022 zpřísnily. Už v červnu 2025 gubernátor v rozhovoru pro <a rel="nofollow" href="https://tass.ru/interviews/24290707">TASS</a> popisoval, že moře zajišťuje zhruba šedesát procent veškerých přeprav do regionu a z něj, přičemž provoz obstarává asi dvacet osm plavidel.</p>



<p>K tomu přibývá další handicap: v Kaliningradské oblasti nestojí žádná rafinerie. Veškeré palivo se musí dovézt a cenu proto silně ovlivňuje doprava. V dubnu 2026 byl region devátý nejdražší v celém Rusku podle ceny benzínu, meziročně tam benzín zdražil o 12,9 %. I malý logistický šok se v takových podmínkách okamžitě propisuje do front a prázdných stojanů.</p>



<h2 id="h-v-lka-drony-a-tvrtina-kapacity-mimo-provoz">Válka, drony a čtvrtina kapacity mimo provoz</h2>



<p>Kaliningradská krize není izolovaná epizoda. Je viditelným ohniskem celostátního problému, který má kořeny ve válce na Ukrajině. Ukrajinské drony od začátku roku 2026 podle agentury Reuters zdvojnásobily frekvenci útoků na ruské rafinerie. V květnu byla plně nebo částečně mimo provoz kapacita přesahující 83 milionů tun ročně, zhruba čtvrtina celkové ruské rafinační kapacity. Tato odstavená infrastruktura odpovídala za více než třicet procent benzínové a asi čtvrtinu dieselové produkce.</p>



<p>Moskevská rafinerie, jedna z největších v zemi, byla po sérii dronových útoků odstavena a podle zdrojů <a rel="nofollow" href="https://www.marketscreener.com/news/moscow-oil-refinery-hit-by-drone-attacks-is-unlikely-to-resume-production-this-year-sources-say-ce7f5fdbdc8bf323">Reuters</a> pravděpodobně neobnoví výrobu do konce roku. Zbylé rafinerie proto jedou na maximum, ne proto, že by to byl komfortní provozní režim, ale proto, že musí kompenzovat výpadky jinde. Rezerva neexistuje.</p>



<p>Moskva reagovala už na jaře. Od 1. dubna 2026 platí zákaz exportu benzínu, následně rozšířený pro výrobce až do konce července. Vláda nařídila sledování cen a distribuce v desítkách regionů. Přesto se problémy přelily do Kaliningradu, a podle regionálních médií se lokální výpadky objevují i jinde.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko-a-evropu">Co to znamená pro Česko a Evropu</h2>



<p>Přímý dopad na české zásobování je omezený. Česko je od roku 2025 zásobováno výhradně neruskou ropou přes ropovody TAL a IKL s kapacitou osm milionů tun ročně, což pokrývá celou roční potřebu země. Evropská komise navíc v červnu 2025 představila plán na úplné ukončení dovozu ruského plynu a ropy do EU do konce roku 2027. Strukturální odpojování od ruských fosilních paliv pokračuje.</p>



<p>Nepřímý vliv přes světový trh s ropnými produkty vyloučit nelze; pokud Rusko škrtí export, aby zásobilo vlastní trh, mění se globální bilance nabídky a poptávky. Pro středoevropského řidiče to ale není bezprostřední hrozba.</p>



<p>Strategicky zajímavější je jiný rozměr. Kaliningrad leží na východním křídle NATO, kde aliance podle červnové aktualizace masivně posiluje odstrašení, včetně bojových skupin v Litvě, Polsku, Lotyšsku a na Slovensku, do nichž přispívá i Česko. Logistické napětí v exklávě samo o sobě bezpečnostní mapu nemění, ale potvrzuje, proč je oblast strategicky citlivá a proč ji NATO bedlivě sleduje.</p>



<p>Ruský vicepremiér nemusel říct „nezvládáme to&#8220; doslova. Stačilo, že musel osobně řešit zásobování jednoho regionu benzínem, zatímco rafinerie jedou na doraz, export je zakázaný a na pumpách platí příděly. Někdy je nejhlasitější přiznání to, které se skrývá za uklidňující formulace.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rafinerie-jedou-na-maximum-ale-nezvladame-to-priznava-rusky-statnik/">„Rafinerie jedou na maximum, ale nezvládáme to,“ přiznává těžce místopředseda ruské vlády</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="78681" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/rusko-ropna-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/rusko-ropna-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajinci přes noc zapálili jednu z největších ruských rafinerií. Hoří 450 km od fronty, v ohrožení je 74 nádrží</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-pres-noc-zapalili-jednu-z-nejvetsich-ruskych-rafinerii/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 30 Jun 2026 20:57:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=352602</guid>

	
					<description>Noční dronový úder na rafinerii Slavjansk ECO v Krasnodarském kraji vyvolal požár o rozloze přes 20 tisíc metrů čtverečních. Den poté začaly místní pumpy přidělovat palivo.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V 03:09 moskevského času 28. června 2026 zaznamenal operační štáb Krasnodarského kraje požár na území ropného zpracovatelského závodu ve Slavjansku na Kubani. O několik hodin později se k úderu oficiálně přihlásila <a rel="nofollow" href="https://ssu.gov.ua/">Služba bezpečnosti Ukrajiny</a> společně s dalšími složkami obrany. Slavjansk na Kubani leží zhruba 450 kilometrů od nejbližšího úseku fronty, tedy vzdálenost, která ještě nedávno platila za bezpečný polštář. Jenže Ukrajina už v červnu prokázala, že dokáže zasáhnout i cíle přes 700 kilometrů od svých hranic, a ruský týl se tak mění v prostor, kde samotná vzdálenost přestává být zárukou čehokoli.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-ho-elo-a-pro-na-tom-z-le">Co přesně hořelo a proč na tom záleží</h2>



<p>Cílem se stala rafinerie společnosti Slavjansk ECO sídlící na ulici Kolchoznaja 2 ve Slavjansku na Kubani. Nejde o žádný provinční podnik. Podle <a rel="nofollow" href="https://slaveco.ru/upload/iblock/ebe/wzl12zcpqdiyse5yxymp5ifrhnv3jc0u.pdf">firemních dokumentů za rok 2024</a> závod zpracoval 4,2 milionu tun ropy a kondenzátu, což odpovídá přibližně 1,57 % celkové ruské primární rafinérské kapacity. V rámci jihu Ruska a mezi nezávislými rafinériemi jde o jednoho z největších hráčů. V první polovině roku 2025 prošlo závodem 3,1 milionu tun suroviny a vedení plánovalo po investicích navýšit kapacitu o více než 60 %.</p>



<p>Exportní orientace podniku je přitom mimořádná. V roce 2023 směřovalo 83,76 % tržeb z prodeje do zahraničí. Slavjansk ECO tedy není jen lokální dodavatel paliva pro jižní Rusko, je to článek v řetězci, který plní státní rozpočet devizovými příjmy.</p>



<h2 id="h-rozsah-po-ru-a-slo-74">Rozsah požáru a číslo 74</h2>



<p>Večer 28. června hlásily ruské krizové kanály požár o ploše přesahující 20 tisíc metrů čtverečních. Gubernátor Krasnodarského kraje Kondraťjev dopoledne potvrdil jednoho mrtvého po dopadu trosek ve městě. Ruská strana tradičně použila formulaci o „troskách dronu&#8220;, tedy standardní minimalizační obrat, který má naznačit úspěšný zásah protivzdušné obrany. Jenže tentýž informační řetězec současně přiznal masivní požár přímo v areálu rafinerie, čímž vlastní narativ o úspěšné obraně fakticky vyvrátil.</p>



<p>Číslo 74 nádrží, které se v souvislosti s útokem objevilo, je třeba číst opatrně. Otevřené mapové a satelitní podklady ukazují na desítky skladovacích tanků v areálu závodu, podle dostupných odhadů zhruba 74. To ale neznamená, že všechny hoří. Potvrzený je rozsáhlý požár zasahující skladovací a zpracovatelskou infrastrukturu. Pokud by se oheň rozšířil na celé tankové hospodářství, znamenalo by to sekundární exploze, týdny hašení a především skladovací kolaps, který dokáže zastavit provoz rafinerie i bez přímého zničení destilačních jednotek. Právě v tom spočívá hrozba: ohroženy jsou desítky nádrží a každá další hodina nekontrolovaného požáru zvyšuje pravděpodobnost kaskádového šíření.</p>



<h2 id="h-slavjansk-nen-v-jimka-je-sou-st-vzorce">Slavjansk není výjimka, je součástí vzorce</h2>



<p>Pouhé dva týdny před úderem na Slavjansk, 14. června, SBU oficiálně oznámila <a rel="nofollow" href="https://ssu.gov.ua/en/novyny/sbu-urazyla-naftobazu-rosrezervu-temp-za-ponad-700-km-vid-ukrainy">zásah strategického skladu Temp v Rybinsku</a>, vzdáleného přes 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V areálu s více než 60 nádržemi tehdy vypukly tři velké požáry. SBU výslovně uvedla, že sklad uchovával benzin, naftu a strategické rezervy pro armádu.</p>



<p>Slavjansk je jiný typ cíle, ne pasivní sklad, ale aktivní rafinerie, která ropu zpracovává a produkty distribuuje. Zásah Rybinsku odřízl armádní rezervy. Zásah Slavjansku míří na samotnou produkci. Dohromady tvoří obě operace kleště: jeden úder bere zásoby, druhý schopnost je doplnit.</p>



<p>Vzdálenost 450 kilometrů od fronty přitom neznamená, že je ohroženo doslova každé místo v Rusku. Znamená ale, že energetické a logistické uzly v hloubce stovek kilometrů už nemohou spoléhat na to, že je ruská protivzdušná obrana ochrání stejně spolehlivě jako Moskvu nebo bezprostřední frontovou linii. Kombinace dlouhého doletu, nízkoprofilového letu a saturace cílů funguje, a důkazem není teorie, ale opakovatelnost výsledků.</p>



<h2 id="h-co-tok-znamen-v-praxi">Co útok znamená v praxi</h2>



<p>Nejpřímější důkaz dopadu přišel už 29. června. Ve Slavjansku na Kubani začaly čerpací stanice přidělovat palivo, maximálně 20 litrů benzinu na jedno auto. Útok se tak nepřenesl jen do sloupu černého kouře nad rafinerií, ale přímo do každodenního života místních obyvatel.</p>



<p>Jeden zásah sám o sobě ruskou ekonomiku nesrazí na kolena. Slavjansk ECO představuje necelá dvě procenta ruské rafinace. Ale série podobných úderů na rafinerie, sklady a terminály kumulativně snižuje pružnost celého distribučního systému. Náhradou za vyřazenou kapacitu bývá přesměrování toků z jiných závodů po železnici, ovšem za cenu vyšších logistických nákladů a nižší flexibility. Pokud byly zasaženy klíčové procesní jednotky, může obnova trvat měsíce. Pokud shořela hlavně skladovací část, jde o týdny omezeného provozu. Tak či tak, každý takový výpadek nutí Rusko přeskupovat zdroje, které by jinak směřovaly jinam.</p>



<p>Dopad na český trh je spíše nepřímý, projevuje se přes širší tržní nervozitu než přes konkrétní dodávku. Ale vzorec je jasný: Ukrajina systematicky ničí infrastrukturu, která Rusku vydělává na válku a zároveň zásobuje jeho armádu. A Rusko zatím nedokázalo najít způsob, jak tomu zabránit.</p>



<p>Dvacet tisíc metrů čtverečních ohně, příděly paliva na pumpách a rafinerie, která ještě loni plánovala růst o šedesát procent. Ve Slavjansku na Kubani teď řeší, jestli vůbec natankují.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-pres-noc-zapalili-jednu-z-nejvetsich-ruskych-rafinerii/">Ukrajinci přes noc zapálili jednu z největších ruských rafinerií. Hoří 450 km od fronty, v ohrožení je 74 nádrží</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="104421" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/novokujbysevska-ropna-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/novokujbysevska-ropna-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Největší rafinerii na jihu Ruska zachvátil požár. Ukrajinci systematicky devastují průmysl, bez něhož je Putin ztracený</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/nejvetsi-rafinerii-na-jihu-ruska-zachvatil-pozar-putin-je-ztraceny/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 30 May 2026 06:21:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=346605</guid>

	
					<description>Volgogradská rafinérie Lukoilu zpracuje přes 13 milionů tun ropy ročně. V noci z 28. na 29. května 2025 ji znovu zasáhly ukrajinské drony.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Záběry z nočního útoku ukazovaly záři nad průmyslovou zónou města, které většina Čechů zná pod jeho starým jménem Stalingrad. Ukrajinské Síly speciálních operací potvrdily zásah rafinérie a tvrdily, že provoz závodu se dočasně zastavil. Volgogradský gubernátor Andrej Bočarov mluvil o „masivním&#8220; dronovém útoku a jedenácti sestřelených bezpilotních prostředcích, škody na samotném závodě ale neupřesnil. Přesný rozsah poškození technologických uzlů zůstává nezveřejněn. Jisté je jedno: nešlo o náhodu ani o izolovaný incident. Šlo o další úder v kampani, která Kreml bolí víc, než je ochoten přiznat.</p>



<h2 id="h-velk-ji-n-uzel-ne-region-ln-fabrika">Velký jižní uzel, ne regionální fabrika</h2>



<p>Závod LUKOIL-Volgogradněftěpěrerabotka není žádná provinční destilační kolona. V roce 2024 zpracoval 13,7 milionu tun ropy, což odpovídá zhruba 5 procentům celkového ruského rafinérského objemu. Po modernizaci, kterou <a rel="nofollow" href="https://www.lukoil.com/Business/Downstream/OilRefining">Lukoil</a> dokončil v předchozích letech, firma uváděla projektovanou kapacitu 14,5 milionu tun ročně s výhledem dalšího navyšování. Pro srovnání: moskevská rafinérie Gazprom Něfti má jmenovitou kapacitu 12,15 milionu tun. Volgograd je tedy větší než hlavní závod u Moskvy a patří mezi čtyři klíčové rafinérie celé skupiny Lukoil.</p>



<p>Právě jeho poloha na jihu Ruska z něj dělá logistický uzel pro zásobování regionu palivem, tedy benzínem, naftou i leteckým kerosinem. A právě proto se stal opakovaným terčem. Podle součtů z otevřených zdrojů a OSINT záznamů šlo zřejmě už o desátý zásah od začátku plnohodnotné invaze. Jen v roce 2025 byl Volgograd podle analýzy <a rel="nofollow" href="https://feeds.bbci.co.uk/news/articles/czx020k4056o">BBC Verify</a> terčem šestkrát.</p>



<h2 id="h-kampa-ne-jednor-zov-r-na">Kampaň, ne jednorázová rána</h2>



<p>Ukrajina nevede proti ruské ropné infrastruktuře bleskovou válku. Vede opotřebovávací kampaň. Od ledna do začátku října 2025 zasáhla 21 z 38 velkých ruských rafinérií. Reuters o tom psal jako o „systematickém&#8220; cílení na klíčová energetická zařízení, americký think-tank CSIS ji označil za téměř osmnáctiměsíční tažení zaměřené na omezení ruských palivových dodávek.</p>



<p>Logika je přímočará a tlačí na tři nervy najednou:</p>



<ul><li><strong>Rozpočet.</strong> Ropné a plynárenské příjmy tvořily v roce 2024 podle ruského vicepremiéra Alexandra Novaka asi 30 procent federálního rozpočtu, v absolutních číslech 11,13 bilionu rublů. Každý den, kdy rafinérie stojí nebo jede na poloviční výkon, ukrajuje z této sumy.</li><li><strong>Logistika.</strong> Rafinérie nevyrábějí jen exportní komodity. Produkují palivo pro domácí dopravu, zemědělství i armádu. Výpadky komplikují zásobovací řetězce, které musí fungovat přes obrovské vzdálenosti.</li><li><strong>Domácí nespokojenost.</strong> BBC Verify doložila fronty na čerpacích stanicích, odstávky menších pump a rychlý růst velkoobchodních cen paliv v zasažených regionech. Pro režim, který občanům slibuje stabilitu výměnou za loajalitu, je to nepříjemný signál.</li></ul>



<h2 id="h-bol-to-ale-nel-me-to">Bolí to, ale neláme to</h2>



<p>Tady je potřeba být přesný. Útoky Rusko prokazatelně bolí; při vrcholu letní vlny úderů a plánovaných údržeb bylo podle Reuters mimo provoz až 20 procent ruské rafinérské kapacity. To je obrovské číslo. Jenže celoroční propad zpracování v roce 2025 Reuters odhadoval jen na tři procenta. Jak je to možné?</p>



<p>Ruské rafinérie mají rezervní kapacitu a umějí ji využít. Carnegie Endowment ve své říjnové analýze popsal vzorec, který se opakuje i u Volgogradu: po sérii zásahů v srpnu 2025 byl závod zpět v plném provozu zhruba do 25 dnů. Moskva navíc improvizuje s protidronovými opatřeními a přesouvá prostředky protivzdušné obrany. Problém je v matematice: útočník si vybírá čas, trasu a slabé místo, zatímco obránce musí chránit desítky rozptýlených objektů po celém území. Proto část dronů vždy projde.</p>



<p>Výsledkem není kolaps, ale soustavné krvácení. <a rel="nofollow" href="https://www.csis.org/analysis/pressure-pump-ukraine-resumes-strikes-russian-oil-refineries">CSIS</a> výslovně píše, že redukce výroby benzínu sama o sobě „nepohne jehlou&#8220; natolik, aby Putina donutila válku ukončit. Podle nás je ale přesnější dívat se na to jinak: každý útok zvyšuje náklady na opravu, údržbu a obranu, každý výpadek zdražuje palivo na domácím trhu a každý přesun protivzdušné obrany k rafinérii znamená, že někde jinde chybí.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esk-pumpy">Co to znamená pro české pumpy</h2>



<p>Přímý dopad na ceny benzínu v Česku je dnes výrazně menší, než by se mohlo zdát. Evropská unie zakázala dovoz ruské námořně přepravované ropy i rafinovaných ropných produktů a později zpřísnila i pravidla pro produkty odvozené z ruské suroviny. Česko sice má výjimku pro ropovodní ropu z Družby, ale rafinované produkty z Volgogradu na české pumpy neputují.</p>



<p>Nepřímý efekt ale existuje. Když útoky vyřadí část ruské rafinérské kapacity, globální trh s dieselem a benzínem reaguje nervozitou. Rafinérské marže v Evropě mohou růst a přes velkoobchodní ceny se tento tlak propíše i ke koncovým zákazníkům. Nejde o skok o pět korun za litr, spíš o postupné přitvrzování cenového prostředí.</p>



<h2 id="h-opot-ebov-vac-v-lka-jin-m-n-zvem">Opotřebovávací válka jiným názvem</h2>



<p>Ukrajina nemá prostředky k tomu, aby jedním úderem vyřadila ruský ropný průmysl. Nemá k tomu dost dronů, dost raket ani dost času. Ale to ani není cíl. Cílem je udělat z každého barelu zpracované ropy dražší operaci, a to opravami, přesuny obrany, pojistkami i provizorními řešeními. Cílem je přinutit Kreml, aby místo investic do modernizace házel peníze do záplatování děr.</p>



<p>Požár nad Volgogradem v noci z 28. na 29. května 2025 neuhasil ruskou válečnou mašinu. Ale přidal další položku na účet, který Moskva jednou bude muset zaplatit.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/nejvetsi-rafinerii-na-jihu-ruska-zachvatil-pozar-putin-je-ztraceny/">Největší rafinerii na jihu Ruska zachvátil požár. Ukrajinci systematicky devastují průmysl, bez něhož je Putin ztracený</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="90085" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ruska-ropna-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ruska-ropna-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajinci to dokázali, zastavili další velkou ruskou rafinerii. V centrálním Rusku už skoro žádná nevyrábí palivo pro armádu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/v-centralnim-rusku-uz-skoro-zadna-rafinerie-nevyrabi-palivo-pro-armadu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 27 May 2026 04:31:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropa]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=346010</guid>

	
					<description>Syzraňská rafinerie v Samarské oblasti stojí. Za deset květnových dnů Ukrajina vyřadila nebo omezila čtyři velké ruské závody s celkovou kapacitou přes 83 milionů tun ropy ročně.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V noci na 21. května 2026 zasáhly ukrajinské drony destilační blok CDU-6, srdce Syzraňské rafinerie skupiny Rosněfť. Podle zdrojů <a rel="nofollow" href="https://www.reuters.com/">Reuters</a> z ruské rafinerské branže tato jediná jednotka nesla více než 70 % kapacity celého závodu. Po zásahu se zpracování ropy zastavilo. Ukrajinský Generální štáb odstávku <a rel="nofollow" href="https://www.ukrinform.net/rubric-ato/4127352-ukraine-confirms-russias-syzran-oil-refinery-halted-operations-after-strike.html">oficiálně potvrdil</a> 26. května. Oprava potrvá déle než měsíc. Jenže Syzraň není izolovaný případ, je posledním dílem skládačky, která rozlamuje celý palivový pás centrálního Ruska.</p>



<h2 id="h-deset-dn-ty-i-rafinerie">Deset dnů, čtyři rafinerie</h2>



<p>Chronologie je výmluvná. 15. května padla rjazaňská rafinerie s kapacitou asi 17 milionů tun ročně; Generální štáb ZSU potvrdil poškození tří primárních destilačních jednotek i bloku hydročištění dieselu. O dva dny později, 17. května, zastavila provoz moskevská rafinerie Gazprom Něfti, která v roce 2024 zpracovala 11,6 milionu tun ropy. Reuters tehdy napsal, že nešlo o kritické strukturální škody, ale o preventivní odstávku po dronovém útoku. A 21. května přišla na řadu Syzraň s 8,5 milionu tun roční kapacity.</p>



<p>Zbývá Jaroslavl. Rafinerie JANOS skupiny Slavněfť běžně zpracovává kolem 15 milionů tun ročně. Jenže podle Reuters byla už 20. května na zhruba čtvrtině nominálního výkonu. A 25. května ukrajinské síly zasáhly logistickou a dispečerskou stanici „Jaroslavl&#8220;, což tlak na poslední velký fungující závod v regionu dál zvyšuje.</p>



<h2 id="h-nejde-o-n-dr-e-jde-o-syst-m">Nejde o nádrže, jde o systém</h2>



<p>Ukrajinské ministerstvo obrany 18. května zveřejnilo detailní popis toho, co kolem Moskvy vlastně existuje: <a rel="nofollow" href="https://mod.gov.ua/en/news/strike-on-the-petroleum-product-pipeline-rings-encircling-moscow-defence-forces-of-ukraine-struck-key-russian-fuel-logistics-facilities">více než 400 km dlouhý okruh produktovodů</a>, které rozvádějí benzin, diesel a letecké palivo z rafinerií v Moskvě, Rjazani a Kstovu. Tento okruh zásobuje hlavní město i vojenskou logistiku.</p>



<p>Právě proto dávají údery na rafinerie a čerpací uzly strategicky větší smysl než zapálení jednoho skladu. Ukrajina necílí na efektní požáry, systematicky rozbíjí infrastrukturu, která živí ruskou válečnou mašinérii palivem. Syzraň v roce 2024 vyrobila asi 1,5 milionu tun dieselu, 800 tisíc tun benzinu a 700 tisíc tun mazutu. Každá tuna, která teď nevznikne, musí přijít odjinud.</p>



<h2 id="h-sla-kter-mluv-za-sebe">Čísla, která mluví za sebe</h2>



<p>Reuters spočítal, že zasažené a omezené závody v centrálním Rusku představují:</p>



<ul><li>téměř <strong>čtvrtinu</strong> celkové ruské rafinerské kapacity,</li><li>přes <strong>30 %</strong> produkce benzinu,</li><li>asi <strong>25 %</strong> produkce dieselu.</li></ul>



<p>Kompenzace není jednoduchá. Podle téhož zdroje jsou i další ruské závody, které by teoreticky mohly výpadky nahradit, samy po útocích mimo plný provoz nebo úplně stojí. Rychlý a čistý přesun výroby třeba na Sibiř nebo Ural v otevřených zdrojích doložen není. Znamenalo by to delší trasy, větší zátěž železnice a produktovodů, a hlavně čas, který Rusko nemá.</p>



<p>Na burzovních trzích se dopady už projevují. Rjazaňská rafinerie přerušila obchodní prodej benzinu a dieselu na petrohradské burze. Jaroslavl téměř zastavil burzovní prodej benzinu, prodej dieselu mu klesl dva a půlkrát.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko">Co to znamená pro Česko</h2>



<p>Jedna ruská rafinerie české pumpy přímo neovlivní. Mechanismus je ale průhledný: delší souběžné odstávky více velkých závodů se promítají do evropských produktových kotací, a ty vstupují do českého velkoobchodního vzorce. <a rel="nofollow" href="https://mf.gov.cz/cs/kontrola-a-regulace/cenova-regulace-a-kontrola/maximalni-pripustne-ceny-benzinu-a-nafty">Ministerstvo financí ČR</a> aktuálně počítá maximální přípustnou cenu z třídenního průměru indexů ČEPRO, ORLEN, MOL a denní kotace Platts plus marže a DPH. K 26. květnu 2026 to dává strop 44,56 Kč za litr benzinu a 41,43 Kč za litr nafty. Pokud by výpadky v centrálním Rusku trvaly měsíce a stlačily globální nabídku rafinovaných produktů, evropské kotace by to pocítily, a s nimi i české pumpy.</p>



<h2 id="h-koordinovan-strategie-ne-n-hoda">Koordinovaná strategie, ne náhoda</h2>



<p>Syzraňský úder provedli operátoři 1. samostatného centra a 413. pluku „Rejd&#8220; Sil bezpilotních systémů ve spolupráci se Silami speciálních operací. Ministerstvo obrany v Kyjevě výslovně popisuje údery na moskevský rafinerský a produktovodní okruh jako součást obranné strategie zaměřené na ruské vojenské, logistické a ekonomické kapacity. To není obraz nahodilých zásahů příležitostnými drony.</p>



<p>Ruská armáda kvůli tomu zítra nezastaví tanky. Má zásoby, má alternativní trasy. Ale každý den bez plného provozu centrálních rafinerií znamená dražší logistiku, delší přesuny a menší pružnost zásobování. A právě pružnost rozhoduje o tom, jestli se palivo dostane na frontu včas, nebo o hodinu pozdě.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/v-centralnim-rusku-uz-skoro-zadna-rafinerie-nevyrabi-palivo-pro-armadu/">Ukrajinci to dokázali, zastavili další velkou ruskou rafinerii. V centrálním Rusku už skoro žádná nevyrábí palivo pro armádu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="104421" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/novokujbysevska-ropna-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/novokujbysevska-ropna-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajinci útočí a Rusko silně krvácí: 2 obří ropné rafinerie po útocích přerušily provoz. Zpracovaly skoro 10 % veškeré ropy</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-silne-krvaci-dve-obri-ropne-rafinerie-po-utocich-prerusily-provoz/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 26 May 2026 09:11:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=345001</guid>

	
					<description>Dvě klíčové rafinerie v srdci Ruska, Rjazaň a Moskva, zastavily provoz po zásazích ukrajinskými drony. Dohromady zpracovávaly téměř desetinu ruské ropy.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 15. května 2026 dopadly drony na Rjazaňskou ropnou rafinerii, jednu z pěti největších v Rusku. O dva dny později přerušila zpracování i Moskevská rafinerie. Podle agentury <a rel="nofollow" href="https://www.reuters.com/">Reuters</a> jde v obou případech o úplné zastavení provozu, ne o pouhé omezení. Ukrajina tím nezasáhla jen dva průmyslové areály. Zasáhla palivové tepny, které zásobují Moskvu, její letiště a celý střed země. A právě v tom je podstata toho, co se v květnu odehrává: systematický tlak na centrální rafinerský uzel, bez kterého se ruská metropole neobejde.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-bylo-zasa-eno">Co přesně bylo zasaženo</h2>



<p>Rjazaňská rafinerie patří pod Rosněfť a podle firemních materiálů zvládne zpracovat až 18 milionů tun ropy ročně. Reuters za rok 2024 uvádí skutečný objem 13,1 milionu tun, což představuje téměř 5 % celkové ruské rafinérské kapacity. <a rel="nofollow" href="https://www.zsu.gov.ua/news/urazheno-punkty-upravlinnia-ta-inshi-obiekty-voroha-rezultaty-urazhennia-riazanskoho-npz">Ukrajinský generální štáb</a> potvrdil poškození konkrétních zpracovatelských jednotek: AVT-3, AVT-4, AT-6 a jednotky hydrorafinace dieselového paliva. Po útoku 15. května závod úplně zastavil.</p>



<p>Moskevská rafinerie, provozovaná Gazprom Něftí, v roce 2024 zpracovala 11,6 milionu tun ropy. Americká EIA ji řadí do pásma 210–260 tisíc barelů denně. Reuters uvádí, že škoda na technologii nebyla kritická, přesto byl provoz 17. května přerušen z bezpečnostních důvodů. Restart by mohl trvat několik dní. U Rjazaně takový harmonogram veřejně dohledatelný není a vzhledem k rozsahu poškozených jednotek je opatrnější počítat s delším výpadkem.</p>



<p>Dohromady obě rafinerie představují zhruba 9–10 % ruského zpracování ropy. To je číslo, které si zaslouží pozornost.</p>



<h2 id="h-nejde-o-dva-po-ry-ale-o-strategii">Nejde o dva požáry, ale o strategii</h2>



<p>Ukrajina v květnu nezasáhla jen rafinerie. <a rel="nofollow" href="https://mod.gov.ua/en/news/strike-on-the-petroleum-product-pipeline-rings-encircling-moscow-defence-forces-of-ukraine-struck-key-russian-fuel-logistics-facilities">Ministerstvo obrany v Kyjevě</a> potvrdilo, že současně s moskevskou rafinérií byly cílem i palivové uzly Solnečnogorskaja a Volodarskaja, součásti prstence produktovodů kolem Moskvy, do kterého vstupuje palivo z rafinerií v Moskvě, Rjazani i vzdálenějším Kstovu. Cílem není jednotlivý požár. Cílem je narušení celé moskevské palivové logistiky.</p>



<p>Čísla to potvrzují. Rosněfť sama uvádí, že více než polovina produkce rjazaňského závodu míří na trh Moskvy a Moskevské oblasti. Palivo z Rjazaně tankuje přibližně čtvrtina aut v metropoli a více než polovina letů na letištích Šeremeťjevo a Domodědovo využívá letecké palivo právě odtud.</p>



<p>Rjazaň s Moskvou přitom nejsou osamocené případy. Jen v centrálním Rusku podle Reuters výpadky a omezení zasahují rafinerie s celkovou kapacitou přes 83 milionů tun ročně, tedy téměř čtvrtinu ruské rafinérské kapacity. Tyto závody dohromady produkují přes 30 % ruského benzinu a kolem 25 % dieselu. Ukrajinské ministerstvo obrany rámuje celou kampaň otevřeně: v lednu a únoru 2026 <a rel="nofollow" href="https://mod.gov.ua/en/news/defence-forces-struck-13-oil-and-gas-infrastructure-facilities-in-russia-in-january-february">hlásilo přes 40 úderů a 13 zasažených zařízení</a> ropného a plynárenského sektoru, v dubnu následovala další systematická vlna hlubokých úderů na 14 rafinerií a terminálů.</p>



<h2 id="h-rusko-se-br-n-ale-kompenzace-sl-bne">Rusko se brání, ale kompenzace slábne</h2>



<p>Moskva reaguje kombinací exportních omezení a pokusů o přerozdělení toků. Reuters uvádí ruský zákaz vývozu benzinu platný do 31. července 2026. Po útoku na Rjazaň byly zastaveny prodeje benzinu a nafty na petrohradské burze. Jenže další závody, které by mohly výpadky centrálního Ruska nahradit, jsou samy po útocích nebo jedou pod kapacitou.</p>



<p>Reuters letos popisoval zásahy na Kirishi (17,5 milionu tun v roce 2024, 6,6 % ruské rafinace), NORSI (16 milionů tun ročně), Perm (12,6 milionu tun) nebo Tuapse (12 milionů tun). U Kirishi se počítalo jen s částečným restartem do měsíce. Rusko nemá kam přelít výrobu, protože záložní kapacity samy hoří.</p>



<p>Odplata běží paralelně. Podle Reuters Rusko po víkendovém ukrajinském útoku na Moskvu udeřilo raketami a drony na Oděsu a Dnipro. Nejde o otázku „zda&#8220;, ale „v jaké intenzitě a kam&#8220;.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esk-pumpy">Co to znamená pro české pumpy</h2>



<p>Přímý efekt na ceny pohonných hmot v Česku by měl být omezený. Český cenový mechanismus ministerstva financí pracuje s domácími velkoobchodními indexy a kotacemi Platts Rotterdam/NWE, nikoli s přímou vazbou na ruské rafinerie. EU navíc zakazuje dovoz námořně přepravované ruské ropy a některých ropných produktů.</p>



<p>Reálný kanál je nepřímý. Pokud systematické výpadky ruských rafinerií zvednou světové ceny ropy nebo evropské dieselové marže, může se to v Česku promítnout se zpožděním. Domníváme se, že jde o scénář, který stojí za sledování, a to ne kvůli jednomu útoku, ale kvůli kumulativnímu efektu kampaně, která za pět měsíců roku 2026 zasáhla desítky ruských energetických zařízení.</p>



<h2 id="h-palivov-ekosyst-m-pod-tlakem">Palivový ekosystém pod tlakem</h2>



<p>Nejsilnější pointa celého květnového úderu není samotný zásah Moskvy ani Rjazaně. Je to fakt, že Ukrajina současně rozebírá celý centrální palivový ekosystém kolem hlavního ruského spotřebního trhu: rafinerie, produktovody i distribuční uzly. Finanční škoda nebyla oficiálně vyčíslena a ani Rosněfť, ani Gazprom Něfť na dotazy Reuters neodpověděly. Rozsah výpadků ale mluví sám.</p>



<p>Válku to samo o sobě neukončí. Ale každý zastavený barel zvyšuje logistické náklady ruské armády, ubírá příjmy z energetiky a komplikuje zásobování. Čtvrtina ruské rafinérské kapacity v problémech, to už není drobný nepohodlný požár. To je systémový tlak.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-silne-krvaci-dve-obri-ropne-rafinerie-po-utocich-prerusily-provoz/">Ukrajinci útočí a Rusko silně krvácí: 2 obří ropné rafinerie po útocích přerušily provoz. Zpracovaly skoro 10 % veškeré ropy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="71493" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/saratov-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/saratov-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajinci zasáhli velitelské stanoviště v Kurské oblasti a zapálili na 800 km jednu z největších rafinerií Ruska</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-velitelske-stanoviste-a-jednu-z-nejvetsich-rafinerii-ruska/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 21 May 2026 06:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Krym]]></category>
		<category><![CDATA[ropa]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=344749</guid>

	
					<description>Ukrajinské síly v jedné operační vlně zaútočily na velitelský uzel u hranic i na rafinerii 800 kilometrů v ruském týlu. Požár v Kstovu potvrdily obě strany.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny oznámil 19. května 2026 sérii úderů, které v rozmezí několika hodin zasáhly cíle od kurského pohraničí až po Nižněnovgorodskou oblast ve středním Rusku. V rajonu Ťotkino v Kurské oblasti šlo o velitelsko-pozorovací stanoviště využívané ruskými silami k řízení boje v pohraničním sektoru. Zhruba 800 kilometrů od ukrajinské hranice pak vzplála rafinerie Lukoilu v Kstovu, závod, který zpracovává kolem 17 milionů tun ropy ročně a pokrývá přibližně desetinu veškeré ruské produkce benzinu. Nejde o náhodný výběr cílů. Jeden ničí velení, druhý palivo, které válečnou mašinérii pohání.</p>



<h2 id="h-velitelsk-uzel-u-otkina-o-i-a-u-i-pohrani-n-ho-sektoru">Velitelský uzel u Ťotkina: oči a uši pohraničního sektoru</h2>



<p>Ťotkino leží těsně u ukrajinsko-ruské hranice v Kurské oblasti, v prostoru, kde se od roku 2024 odehrávají opakované pohraniční střety. Ukrajinský <a rel="nofollow" href="https://t.me/s/GeneralStaffZSU?before=38857">Generální štáb</a> označil zasažený objekt jako velitelsko-pozorovací stanoviště protivníka, polní uzel sloužící k řízení a pozorování bojové činnosti. Konkrétní ruskou jednotku ani stupeň velení Kyjev nezveřejnil, způsob provedení úderu rovněž ne.</p>



<p>Co ale víme: ve stejném balíku oznámení figurovaly i zásahy na uzly řízení bezpilotních prostředků a pontonové přechody v Doněcké oblasti. Velitelské stanoviště u Ťotkina tedy nebylo izolovaným cílem, ale součástí koordinovaného tlaku na ruský systém velení a logistiky podél celé linie dotyku.</p>



<h2 id="h-kstovo-pro-pr-v-tato-rafinerie">Kstovo: proč právě tato rafinerie</h2>



<p>Závod LUKOIL-Nizhegorodnefteorgsintez v Kstovu patří podle samotného Lukoilu <a rel="nofollow" href="https://www.lukoil.com/PressCenter/Pressreleases/Pressrelease/lukoil-launches-production-of-advanced">mezi pět největších rafinerií v Rusku</a>. Čísla mluví jasně:</p>



<ul><li><strong>Kapacita:</strong> přibližně 17 milionů tun ropy ročně</li><li><strong>Podíl na trhu:</strong> zhruba 10 % ruské výroby benzinu</li><li><strong>Odběratelé:</strong> centrální a severozápadní regiony Ruska, podle sekundárních zdrojů až 30 % benzinu pro Moskevskou oblast</li><li><strong>Produktový mix:</strong> benzin, diesel i letecké palivo, tedy komodity přímo navázané na provoz ruské armády</li></ul>



<p>Kstovo přitom není nový cíl. Už na začátku dubna 2026 po dronovém útoku rafinerie podle Reutersu <a rel="nofollow" href="https://meduza.io/en/news/2026/04/07/reuters-reports-russia-s-norsi-refinery-halts-operations-after-ukrainian-drone-strike">zastavila provoz</a> a průmyslové zdroje tehdy očekávaly omezení dodávek minimálně do konce měsíce. Květnový zásah přišel ve chvíli, kdy se závod zřejmě teprve vracel k plné kapacitě. Načasování nemusí být náhoda.</p>



<h2 id="h-co-je-potvrzeno-a-co-zat-m-ne">Co je potvrzeno, a co zatím ne</h2>



<p>Požár v areálu rafinerie potvrdily obě strany konfliktu. Gubernátor Nižněnovgorodské oblasti Gleb Nikitin na svém Telegramu 20. května uvedl, že nad regionem bylo sestřeleno 30 bezpilotních prostředků, a zmínil požáry ve dvou průmyslových objektech v Kstovském rajonu. Školy v okolí přešly na distanční výuku. Ruské ministerstvo obrany téhož dne hlásilo zachycení 315 ukrajinských dronů napříč několika regiony.</p>



<p>Rozsah škod ale zůstává otevřený. Ukrajinský Generální štáb velikost požáru nevyčíslil. Analytický kanál ASTRA podle serveru <a rel="nofollow" href="https://meduza.io/en/news/2026/05/20/ukrainian-drones-strike-lukoil-refinery-in-russia">Meduza</a> pracoval s verzí, že ohnisko zasáhlo primární zpracovatelskou jednotku, tedy srdce celého provozu. Pokud se to potvrdí, může jít o vícetýdenní výpadek produkce. Dubnový precedent ukazuje, že poškození kritických jednotek dokáže rafinerii odstavit. Bez nezávislého technického posouzení ale nelze psát o „vyřazení závodu&#8220; jako o hotové věci.</p>



<h2 id="h-kampa-ne-epizoda">Kampaň, ne epizoda</h2>



<p>Květnový dvojúder na Ťotkino a Kstovo dává smysl teprve v kontextu širší ukrajinské strategie. Podle dat agentury Reuters zasáhly ukrajinské síly mezi lednem a květnem 2026 celkem <a rel="nofollow" href="https://www.marketscreener.com/news/ukraine-doubles-strikes-on-russian-oil-refineries-this-year-ce7f5bd2df80ff20">16 ruských rafinerií</a> a vyřadily přibližně 700 tisíc barelů denní zpracovatelské kapacity. Mezinárodní energetická agentura ve stejném období zaznamenala meziroční pokles ruské těžby o 460 tisíc barelů denně.</p>



<p>Jeden zásah ruskou válečnou ekonomiku nezastaví. Ale kumulativní tlak na rafinérský sektor mění rovnici: armáda musí řešit nejen frontu, ale i to, odkud bere naftu do tanků a kerosin do letadel. Podle našeho čtení jde o záměrnou strategii opotřebení, kdy Ukrajina kombinuje údery na velitelské uzly v pohraničí s hlubokými zásahy na palivovou infrastrukturu a nutí Rusko rozptylovat protivzdušnou obranu napříč obrovským územím.</p>



<p>Relevantní otázka je, zda se zásahy promítnou do cen na pumpách. Přímý dopad je nepravděpodobný, <a rel="nofollow" href="https://commission.europa.eu/topics/eu-solidarity-ukraine/eu-sanctions-against-russia-following-invasion-ukraine/sanctions-energy_en">EU zakázala</a> dovoz ruské ropy po moři i rafinovaných produktů z Ruska už v únoru 2023. Nepřímý kanál přes globální ropný trh existuje, ale na úrovni jedné rafinerie jde spíš o cenový šum než o skok, který by český řidič pocítil u stojanu.</p>



<h2 id="h-sign-ly-z-moskvy">Signály z Moskvy</h2>



<p>Ruská strana reagovala obranou a informačním rámováním. Ministerstvo obrany prezentovalo noc z 19. na 20. května jako masivní dronový nálet, který protivzdušná obrana z velké části odrazila. Ve stejných dnech, od 19. do 21. května, Moskva zahájila třídenní cvičení jaderných sil s účastí 64 000 vojáků, které ministerstvo popsalo jako reakci na „podmínky hrozby agrese&#8220;. Časová souběžnost s útoky i s Putinovou cestou do Číny je nápadná, ale prokázanou kauzální souvislost z dostupných zdrojů doložit nelze. Bezpečné čtení: veřejný odstrašovací signál adresovaný Kyjevu i Západu.</p>



<p>Plameny nad Kstovem uhasnou, ale otázka, kolik dalších zásahů ruský rafinérský sektor ještě unese, zůstává otevřená. Každý další požár odpověď posouvá blíž k bodu, za kterým se logistika paliv stává strategickým problémem, nejen pro frontu, ale pro celé centrální Rusko.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-velitelske-stanoviste-a-jednu-z-nejvetsich-rafinerii-ruska/">Ukrajinci zasáhli velitelské stanoviště v Kurské oblasti a zapálili na 800 km jednu z největších rafinerií Ruska</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="64662" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-ilustrace-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-ilustrace-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajinci zasáhli největší rafinerii středního Ruska. Dělají to tak často, že ji Rusové nestíhají opravovat</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-nejvetsi-rafinerii-stredniho-ruska-nestihaji-ji-opravovat/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 15 May 2026 08:03:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropa]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=343555</guid>

	
					<description>Rafinerie Slavneft-YANOS v Jaroslavli, jedno z největších zpracovatelských center ropy v Rusku, čelí od začátku roku 2026 sérii útoků s klesajícími rozestupy.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 13. května letošního roku agentura Reuters oznámila, že ukrajinské drony zasáhly v jaroslavlském závodě jednotky primární rafinace, tedy samotné srdce provozu, bez kterého se ropa nedá rozdělit na benzin, naftu ani letecké palivo. Byl to už pátý veřejně doložitelný útok na YANOS od ledna. Rozestupy mezi posledními třemi zásahy se zkrátily z necelého měsíce na dvanáct dní a nakonec na pouhých pět. Právě toto zrychlování mění situaci z izolovaných incidentů v systémový problém, který ruská strana nestíhá řešit.</p>



<h2 id="h-p-t-tok-za-ty-i-a-p-l-m-s-ce">Pět útoků za čtyři a půl měsíce</h2>



<p>Časová osa útoků na YANOS v roce 2026 vypadá takto:</p>



<ul><li><strong>29. ledna</strong> — pokus o útok; jaroslavlský gubernátor podle <a rel="nofollow" href="https://tass.com/politics/1738781">agentury TASS</a> tvrdil, že rafinerie běží normálně.</li><li><strong>28. března</strong> — oficiální kanál ukrajinského generálního štábu potvrdil zásah a následný požár.</li><li><strong>26. dubna</strong> — další zásah s požárem; o dva dny později ukrajinská strana zpětně potvrdila poškození jednotky vakuové destilace.</li><li><strong>8. května</strong> — znovu požár v areálu, potvrzený ukrajinským generálním štábem i prezidentem Zelenským.</li><li><strong>13. května</strong> — Reuters uvádí zásah primárních rafinačních jednotek.</li></ul>



<p>Mezi březnovým a dubnovým útokem uplynulo 29 dní. Mezi dubnovým a prvním květnovým dvanáct. Mezi dvěma květnovými pět. Trend je jednoznačný, a pro provozovatele závodu mimořádně nepříjemný.</p>



<h2 id="h-pro-z-le-na-tom-co-p-esn-drony-trefily">Proč záleží na tom, co přesně drony trefily</h2>



<p>YANOS na svém <a rel="nofollow" href="https://www.yanos.slavneft.ru/en/production/production/">firemním webu</a> uvádí, že provozuje dvě jednotky primární destilace a dvě jednotky vakuové destilace. Primární destilace je první krok celého rafinačního řetězce: surová ropa se v ní zahřívá a dělí na frakce. Vakuová destilace pak zpracovává těžký zbytek. Bez těchto uzlů stojí vše za nimi: výroba benzinu, nafty, leteckého paliva i bitumenů.</p>



<p>Dubnový útok poškodil vakuovou destilaci. Květnový zasáhl primární jednotky. To není okrajový požár ve skladišti. Je to zásah do páteře závodu, od které se odvíjí celá produkce. Závod s kapacitou kolem <a rel="nofollow" href="https://www.yanos.slavneft.ru/en/about/company/">15 milionů tun ropy ročně</a> vyrábí přesně ty produkty, které ruská armáda potřebuje: motorovou naftu, letecký kerosen a automobilový benzin.</p>



<h2 id="h-co-kaj-analogie-z-jin-ch-rafineri">Co říkají analogie z jiných rafinerií</h2>



<p>Přesné harmonogramy oprav YANOS veřejně dostupné nejsou. Víme ale, jak dopadly podobné zásahy jinde, a ten obraz je výmluvný.</p>



<p>Rafinerie Kiriši v Leningradské oblasti (kapacita kolem 20 milionů tun ročně) po dronovém útoku přišla o tři ze čtyř jednotek primární destilace. NORSI u Nižního Novgorodu, čtvrtá největší ruská rafinerie s 16 miliony tun ročně, po útoku z 5. dubna zastavila provoz a neprodávala paliva minimálně do konce měsíce. Rjazaňská rafinerie po zásahu běžela jen na polovinu kapacity. Permská rafinerie po útoku ze 7. května zcela zastavila provoz.</p>



<p>Všude šlo o týdny omezeného nebo zastaveného provozu. A YANOS byl po dubnovém zásahu zasažen znovu už za dvanáct dní, a potom za dalších pět. Okno pro stabilní opravu se zkracuje rychleji, než se škody stačí odstraňovat. Právě tady leží jádro problému: Ukrajina bije do hlubokého ruského týlu, Jaroslavl leží zhruba 700 kilometrů od ukrajinské hranice, opakovaně a v intervalech kratších, než je běžná doba obnovy poškozených rafinačních jednotek.</p>



<h2 id="h-ir-obraz-rusk-rafinace-pod-tlakem">Širší obraz: ruská rafinace pod tlakem</h2>



<p>YANOS není izolovaný případ. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své <a rel="nofollow" href="https://www.iea.org/reports/oil-market-report-may-2026">květnové zprávě</a> uvádí, že ruská těžba ropy v dubnu klesla meziročně o 460 tisíc barelů denně a export rafinovaných produktů spadl na 2,2 milionu barelů denně, nejnižší úroveň v záznamech IEA. Opakované útoky na rafinerie snižují domácí spotřebu ropy v Rusku a přenášejí napětí do globálního trhu s ropnými produkty.</p>



<p>Polský think-tank OSW přitom upozorňuje, že útoky zatím přímo nesrazily ruské rozpočtové příjmy natolik, aby šlo mluvit o zlomu. Ruský systém se adaptuje: přesměrovává toky, prioritizuje domácí trh, exportuje více surové ropy místo hotových produktů. Nejde o kolaps, ale o narůstající erozi flexibility.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko">Co to znamená pro Česko</h2>



<p>Přímý dopad na české pumpy je minimální. Česká republika v dubnu 2025 oznámila konec závislosti na ruské ropě díky ropovodu TAL-PLUS a Evropská unie zakázala dovoz ruské ropy po moři i rafinovaných produktů. Jaroslavlská rafinerie do Evropy přímo nedodává. Nepřímý vliv ale existuje: když Rusko méně rafinuje a více surové ropy tlačí na export, mění se rovnováha na globálním trhu s produkty. Pro české řidiče je proto důležitější celkový stav světového trhu s naftou a benzinem než osud jednoho konkrétního závodu.</p>



<p>Pět útoků za čtyři a půl měsíce, poslední tři v rozmezí sedmnácti dní. Jaroslavl dnes není jen další bod na mapě zasažených ruských rafinerií, je testem, jestli Ukrajina dokáže bít do klíčových uzlů rychleji, než je Rusko schopné vracet je do provozu. Zatím to vypadá, že ano.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-nejvetsi-rafinerii-stredniho-ruska-nestihaji-ji-opravovat/">Ukrajinci zasáhli největší rafinerii středního Ruska. Dělají to tak často, že ji Rusové nestíhají opravovat</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="32021" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/hori-rafinerie-rusko-cerne-more-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/hori-rafinerie-rusko-cerne-more-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajinci opakovaně bušili do jedné z největších rafinerií, až ji udolali. Zpracovává 7 % veškeré ruské ropy</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-udolali-jednu-z-nejvetsich-rafinerii-zpracovava-7-ruske-ropy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 09 May 2026 04:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=342490</guid>

	
					<description>Rafinerie KINEF v Kiriši hoří po dalším dronovém zásahu. Jde o závod, kterým proteče každý patnáctý barel ruského zpracování ropy.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Za noc na 6. května zasáhly ukrajinské drony průmyslový areál ve městě Kiriši v Leningradské oblasti, zhruba 150 kilometrů jihovýchodně od Petrohradu. Gubernátor potvrdil požár, ukrajinská SBU oznámila zásah nádrže s ropnými produkty. Nejde o první návštěvu. KINEF, plným názvem Kirišiněfteorgsintez, čelí opakovaným úderům minimálně od března 2025 a dřívější pokusy eviduje investigativní server ASTRA už od roku 2024. Formulace „udolali&#8220; sedí spíš na opotřebovávací kampaň než na jediný smrtící úder, a právě v tom je její strategická logika.</p>



<h2 id="h-pro-pr-v-tenhle-z-vod">Proč právě tenhle závod</h2>



<p>KINEF patří do skupiny Surgutněftěgaz a podle <a rel="nofollow" href="https://www.kinef.ru/index.php?id=333%3A2014-03-21-09-54-30&amp;option=com_content&amp;view=article">vlastních firemních materiálů</a> zpracovává „okolo 7 %&#8220; veškeré ropy rafinované v Rusku. Reuters číslo zpřesňuje: v roce 2024 závod zpracoval 17,5 milionu tun, tedy asi 6,6 % celkového ruského rafinérského objemu. Nejde přitom jen o surovou ropu, z Kirišů odchází ročně kolem 2 milionů tun benzinu, 7,1 milionu tun nafty, 6,1 milionu tun topného oleje a 600 tisíc tun bitumenu.</p>



<p>Pro severozápadní Rusko je to klíčový zásobovací uzel. A právě proto je tak atraktivním cílem: leží hluboko v zázemí, stovky kilometrů od fronty, v oblasti, která byla dlouho považována za bezpečnou. Každý úspěšný průnik dronu sem nutí Moskvu držet nákladnou protivzdušnou obranu nad konkrétním bodem, a přesto ji opakovaně někdo prorazí.</p>



<h2 id="h-asov-osa-ne-jeden-der-ale-s-rie">Časová osa: ne jeden úder, ale série</h2>



<p>Veřejně doložená historie útoků na KINEF vypadá takto:</p>



<ul><li><strong>Březen 2024</strong> — ASTRA eviduje první pokusy o zásah areálu.</li><li><strong>8. března 2025</strong> — gubernátor Drozdenko potvrzuje dronový útok; jeden bezpilotník sestřelen při přiblížení, druhý dopadl nad podnikem. Poškozena vnější konstrukce jednoho rezervoáru, požár uhašen.</li><li><strong>Září 2025</strong> — Reuters informuje o zásahu procesní jednotky tvořící téměř 40 % kapacity závodu. Odhad opravy: přibližně měsíc, provoz dočasně na 75 % nominálu.</li><li><strong>Květen 2026</strong> — poslední potvrzený zásah. Požár v průmyslové zóně, SBU hlásí zasaženou nádrž s ropnými produkty.</li></ul>



<p>Každá epizoda měla jiný rozsah škod. Březnový útok 2025 poškodil jen plášť nádrže. Zářijový zásah vyřadil klíčový blok a rafinerie jela týdny pod kapacitou. U posledního květnového úderu zatím chybí technická specifikace škody, nelze tedy poctivě tvrdit ani totální likvidaci, ani bezvýznamný škrábanec.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-rusko">Co to znamená pro Rusko</h2>



<p>Jeden zasažený rezervoár Kreml ekonomicky nezlomí. Ale opakované údery na stejný cíl mají kumulativní efekt, který analytici z <a rel="nofollow" href="https://www.bakerinstitute.org/research/quantifying-ukraines-strikes-russian-energy-infrastructure">Baker Institute</a> označují jako „kinetické sankce&#8220;, fyzické odřezávání objemů z trhu, které nelze obejít papírovým dekretem.</p>



<p>CSIS k tomu dodává konkrétní číslo: ruské státní benzínové rezervy pokrývají odhadem jen pět dní domácí spotřeby. Každý výpadek velké rafinerie tak Moskvu nutí přesouvat zátěž do jiných závodů, zdražuje logistiku a zužuje manévrovací prostor pro export. Podle S&amp;P Global ukrajinské drony v průběhu kampaně zasáhly rafinerie tvořící dohromady asi 10 % ruské kapacity, Rjazaň, NORSI, Syzraň, Slavjansk a další. KINEF je v tomto výčtu co do velikosti cíle na samém vrcholu.</p>



<h2 id="h-a-co-esk-pumpy">A co české pumpy?</h2>



<p>Přímý dopad na ceny pohonných hmot v Česku je slabý. Od dubna 2025 běží zásobování neruskou ropou přes modernizovaný ropovod TAL a <a rel="nofollow" href="https://vlada.gov.cz/en/media-centrum/aktualne/prime-minister-fiala-the-czech-republic-has-definitively-freed-itself-from-dependence-on-russian-oil-219417/tmplid-81/">česká vláda</a> deklarovala definitivní konec závislosti na ruských dodávkách. Česká národní banka navíc pracuje s tím, že tuzemské ceny benzinu a nafty se odvíjejí od ropy Brent a velkoobchodních swapů v amsterdamském uzlu ARA.</p>



<p>Pokud by ale série útoků vyřadila z provozu větší díl ruského rafinérského systému naráz, efekt by se mohl propisovat nepřímo, přes vyšší evropské velkoobchodní ceny paliv. Ne proto, že by Česko odebíralo produkty z Kirišů, ale proto, že globální trh s naftou je spojitá nádoba.</p>



<h2 id="h-opot-ebov-vac-logika-m-sto-jednor-zov-ho-knockoutu">Opotřebovávací logika místo jednorázového knockoutu</h2>



<p>Síla ukrajinské kampaně proti ruské energetice nestojí na představě, že jeden dron „vypne Rusko&#8220;. Stojí na tom, že i největší a nejhlouběji položené uzly, více než tisíc kilometrů od fronty, už nejsou mimo dosah. Každý úspěšný zásah znamená měsíce oprav, miliardy rublů na protivzdušnou obranu a nervozitu investorů i pojišťoven.</p>



<p>KINEF hoří, hasí se, opravuje se, a za pár měsíců přiletí další roj. Právě v téhle repetici je strategie.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-udolali-jednu-z-nejvetsich-rafinerii-zpracovava-7-ruske-ropy/">Ukrajinci opakovaně bušili do jedné z největších rafinerií, až ji udolali. Zpracovává 7 % veškeré ruské ropy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="90085" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ruska-ropna-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ruska-ropna-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajinci dali Rusům pocítit svého „průkopníka“. Udeřili na rafinerii 1 500 km od fronty, škody byly nemalé</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-dali-rusum-pocitit-zlo-uderili-na-rafinerii-1-500-km-od-fronty/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 08 May 2026 16:20:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=342908</guid>

	
					<description>Během devíti dnů zasáhly ukrajinské drony jednu z největších ruských rafinerií v Permu třikrát. Poškodily klíčové destilační jednotky i potrubní uzel, který do závodu přivádí ropu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když 30. dubna 2026 vzplanuly vakuové a atmosférické kolony destilační jednotky AVT-4 v areálu LUKOIL-Permnefteorgsintez, nešlo o náhodný zásah na periferii. Perm leží více než 1 500 kilometrů od ukrajinské hranice, hluboko v povolžsko-uralské průmyslové zóně, v oblasti, kterou Rusko dosud považovalo za bezpečný týl. Ukrajinské ministerstvo obrany to shrnulo jednou větou: „Ural už není týl.&#8220; A data z následujících dnů mu dávají za pravdu.</p>



<h2 id="h-t-i-dery-dev-t-dn-jeden-c-l">Tři údery, devět dnů, jeden cíl</h2>



<p>Časová osa útoků ukazuje systém, nikoli štěstí. Už 29. dubna zasáhly drony přilehlou lineární přečerpávací a dispečerskou stanici LPDS Perm, potrubní uzel, který ropu do rafinerie přivádí a rozděluje ji do dalších směrů. Satelitní snímky zachytily nejméně dvě hořící nádrže. O den později, 30. dubna, přišel zásah samotné rafinerie: požár pohltil vakuové a atmosférické kolony jednotky AVT-4, což ji podle <a rel="nofollow" href="https://mod.gov.ua/en/news/the-urals-no-longer-a-rear-area-in-april-ukrainian-deep-strike-operations-hit-14-refineries-and-terminals-2-plants-as-well-as-russian-vessels-and-aircraft">ukrajinského ministerstva obrany</a> fakticky vyřadilo z provozu.</p>



<p>Týden nato, 7. května, přišla třetí vlna. Podle generálního štábu Ukrajiny tentokrát hořela izomerizační jednotka a destilační linka AVT-2. Permský gubernátor Dmitrij Machonin potvrdil, že jeden dron cíl zasáhl, zatímco další byly sestřeleny při přiblížení. Obrana tedy fungovala, jen ne dost na to, aby komplex ochránila.</p>



<h2 id="h-pro-pr-v-perm">Proč právě Perm</h2>



<p>Permská rafinerie zpracovává kolem 13 milionů tun ropy ročně. Při srovnání s ruským celkovým zpracováním 5,4 milionu barelů denně (údaj <a rel="nofollow" href="https://www.eia.gov/international/content/analysis/countries_long/russia/">U.S. EIA</a> za rok 2024) jde podle našich výpočtů o zhruba 4,9 % veškerého ruského zpracování. Závod vyrábí benzin, naftu i letecké palivo a podle ukrajinských zdrojů zásobuje i armádu.</p>



<p>Klíčové ale není jen samotné zpracování. LPDS Perm je napojena na trasu Perm–PNOS, tedy přímo na přísun suroviny do rafinerie. Zasáhnout obojí, jak zpracování, tak přívod, znamená komplikovat restart i po opravě jedné z jednotek. Právě tato kombinace podle nás odlišuje permskou operaci od dřívějších izolovaných zásahů na jednotlivé rafinerie.</p>



<h2 id="h-pr-kopn-k-jm-nem-liutyi">„Průkopník&#8220; jménem Liutyi</h2>



<p>Přímé oficiální potvrzení, že v Permu útočil právě dron Liutyi, veřejně chybí. Profil mise ale přesně odpovídá jeho parametrům. Prezident Zelenskyj 14. dubna 2026 <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/u-zvernenni-z-nagodi-dnya-zbroyara-prezident-pokazav-ponad-5-103821">představil Liutyi</a> jako dlouhodosahový úderný kamikaze dron přijatý do výzbroje v roce 2024, s doletem až 2 000 km a hlavicí 50–75 kg.</p>



<p>Oproti starším platformám nabízí Liutyi zásadní posun:</p>



<ul><li><strong>Beaver</strong> (zaveden 2023): dosah kolem 1 000 km, nálož přibližně 20 kg.</li><li><strong>Šáhid-136</strong> (íránský, používaný Ruskem): dolet přes 2 000 km, ale předem naprogramovaná trasa, hlučný a předvídatelný profil letu.</li><li><strong>Liutyi</strong>: podle zdroje zapojeného do vývoje, jak citoval <em>Kyiv Post</em>, vyšší odolnost proti rušení a schopnost měnit výšku letu podle terénu, parametr klíčový pro průnik přes 1 500 km ruského vzdušného prostoru.</li></ul>



<p>Vývoj dronu byl veřejně oznámen v říjnu 2022 státním podnikem Ukroboronprom. Od oznámení k operačnímu nasazení uplynuly necelé dva roky.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-rusk-t-l-a-pro-esko">Co to znamená pro ruský týl a pro Česko</h2>



<p>Perm není rekord. Už 25. dubna 2026 ukrajinské síly podle oficiálního webu ZSU zasáhly leteckou základnu Šagol asi 1 700 km od hranice. Nové na permské operaci je něco jiného: opakovatelnost. Schopnost vrátit se na tentýž energetický uzel, zasáhnout ho z různých úhlů a poškodit jak zpracování, tak zásobování.</p>



<p>Ukrajinské ministerstvo obrany uvádí, že od začátku roku 2026 způsobily hluboké údery proti ruskému ropnému sektoru škody nejméně za 7 miliard dolarů. Jednotlivý zásah Rusko nezlomí. Kumulativní efekt, prodloužené odstávky, rostoucí náklady na opravu i obranu a nutnost přesunovat protivzdušné systémy z fronty do týlu, ale válečnou ekonomiku postupně oslabuje.</p>



<p>Pro Česko je přímý energetický dopad omezený. Od počátku roku 2025 pokrývá <a rel="nofollow" href="https://mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/ministerstvo/aplikace-zakona-c-106-1999-sb/informace-zverejnovane-podle-paragrafu-5-odstavec-3-zakona/dovoz-ropy-do-ceske-republiky--278531/">projekt TAL Plus</a> plnohodnotnou náhradu ruské ropy z neruských zdrojů. Globální trh v roce 2026 navíc hýbají mnohem větší výpadky přes Hormuzský průliv. Bezpečnostní signál je ale jasný: dosah moderních úderných dronů přepisuje mapu zranitelnosti, a to nejen ruské.</p>



<h2 id="h-obrana-kter-nesta">Obrana, která nestačí</h2>



<p>Ruská protivzdušná obrana část dronů zachytí, gubernátor Machonin to 7. května sám potvrdil. Jenže „část&#8220; nestačí, když i jediný průnik znamená požár na klíčové technologické jednotce. Tři úspěšné zásahy během devíti dnů na stejný komplex ukazují, že Rusko zatím nemá spolehlivý recept na obranu hluboce položené energetické infrastruktury.</p>



<p>Jak dlouho bude permská rafinerie mimo provoz, veřejně nikdo nepotvrdil. Při poškození dvou primárních destilačních jednotek a izomerizační linky je ale opatrný odhad spíše týdny než dny. A každý týden odstávky je týden, kdy 4,9 % ruské rafinerské kapacity nevyrábí palivo, ani pro civilní trh, ani pro armádu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-dali-rusum-pocitit-zlo-uderili-na-rafinerii-1-500-km-od-fronty/">Ukrajinci dali Rusům pocítit svého „průkopníka“. Udeřili na rafinerii 1 500 km od fronty, škody byly nemalé</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="71493" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/saratov-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/saratov-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko ztrácí kontrolu nad vlastním zázemím. Ukrajinské drony zasáhly rafinerii a ropovod 1 500 km od fronty</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-ztraci-kontrolu-nad-zazemim-ukrajinci-uderili-na-1-500-km/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 05 May 2026 10:26:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropa]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinský dron]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=341682</guid>

	
					<description>Ukrajinské bezpilotníky na přelomu dubna zasáhly rafinerii v Orsku a přečerpávací uzel Transnefti u Permu. Oba cíle leží hluboko v ruském vnitrozemí.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V noci z 29. na 30. dubna 2026 vzplály dva body na mapě, které ještě nedávno platily za bezpečný týl. Rafinerie Orsknefteorgsintez v Orenburské oblasti a lineární přečerpávací stanice LPDS „Perm&#8220; v Permském kraji, objekty vzdálené stovky až více než patnáct set kilometrů od ukrajinské hranice. Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny potvrdil zásah rafinerie a následný požár. Gubernátor Permského kraje Dmitrij Machonin přiznal zásah průmyslové lokality, evakuaci pracovníků i oheň, aniž objekt výslovně pojmenoval. Identifikaci jako LPDS „Perm&#8220; potvrzují otevřená infrastrukturní data a sekundární analytické zdroje navázané na síť Transnefti. Nejde o náhodné cíle. A nejde o náhodu, že přišly současně.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-ukrajina-zas-hla">Co přesně Ukrajina zasáhla</h2>



<p>Orsknefteorgsintez je středně velká až větší regionální rafinerie s projektovanou kapacitou kolem šesti milionů tun ropy ročně. Podle <a rel="nofollow" href="https://www.ornpz.ru/o-zavode/informaciya/press-czentr/novosti/449-reaktiv.html">firemního webu</a> vyrábí přes třicet druhů produktů, benziny, diesel, letecký petrolej, bitumen. Vlastnicky patří pod holding ForteInvest. Zásah takového podniku přímo ubírá z objemu hotových paliv na ruském trhu.</p>



<p>LPDS „Perm&#8220; plní jinou, ale neméně kritickou roli. Jde o uzlovou stanici pro skladování, přečerpávání a směrování surové ropy v hlavní potrubní síti Transnefti. Podle starších firemních materiálů Transneft–Prikamje obsluhuje čtyři ropovodní směry: Surgut–Polock, Cholmogory–Klin, Perm–Almeťjevsk a Perm–PNOS. Není to izolovaná lokalita uprostřed tajgy. Je to křižovatka, přes kterou proudí ropa mezi západní Sibiří, Uralem a evropskou částí Ruska. Když taková křižovatka hoří, tok se zpomalí všude.</p>



<p>Rozdíl mezi oběma cíli se dá shrnout jednoduše: rafinerie znamená výrobu, LPDS znamená oběh. Ukrajina zasáhla obojí najednou.</p>



<h2 id="h-patn-ct-set-kilometr-jako-nov-la-ka">Patnáct set kilometrů jako nová laťka</h2>



<p>Číslo 1 500 km se v posledních dnech opakuje v ukrajinských i západních analytických zdrojích. U Permu sekundární zdroj citující Bezpečnostní službu Ukrajiny (SBU) uvádí vzdálenost přes 1 500 km od hranice; jiné odhady pracují s 1 740 km od Charkova. U Orsku se veřejné kalkulace liší podle referenčního bodu, ale i tam jde o velmi hluboký průnik do ruského vnitrozemí.</p>



<p>Robert Brovdi, velitel speciálních bezpilotních sil známý pod přezdívkou „Magyar&#8220;, v <a rel="nofollow" href="https://www.dsnews.ua/ukr/politics/znishchennya-ponad-30-tis-rosiyan-v-misyac-ta-dalekobiyni-udari-po-vorozhim-npz-madyar-rozkriv-strategiyu-sbs-v-interv-yu-bbc-27042026-458282">rozhovoru pro BBC</a> z 27. dubna řekl, že prostor 1 500 až 2 000 km uvnitř Ruska „už není mírumilovným týlem&#8220;. Smysl výroku je dvojí, vojenský i psychologický: válka se přenáší na ruské území, aby ji Rusko samo pocítilo.</p>



<p>Ukrajina přitom prokazatelně disponuje platformami v této vzdálenostní třídě. Prezidentský web v dubnu 2026 představil mimo jiné dron FP-1 s doletem do 1 600 km a bojovou hlavicí do 120 kg. Konkrétní typ použitý při úderech na Orsk a Perm ale oficiálně potvrzen nebyl.</p>



<h2 id="h-trend-ne-v-jimka">Trend, ne výjimka</h2>



<p>Kdo by dubnové zásahy četl jako ojedinělý úspěch, míjí se s daty. <a rel="nofollow" href="https://www.criticalthreats.org/analysis/russian-offensive-campaign-assessment-april-29-2026">Analýza Critical Threats/ISW</a> z 29. dubna 2026 konstatuje, že Ukrajina od března stabilně zvyšuje dosah, objem i intenzitu úderů na ruskou ropnou a vojenskou infrastrukturu. Analytici výslovně mluví o „velké útočné ploše&#8220; ruského hlubokého týlu, rozptýlené síti rafinerií, nádrží, čerpacích uzlů a exportních terminálů, kterou nelze hermeticky pokrýt protivzdušnou obranou.</p>



<p>Makroekonomický kontext to potvrzuje. Už v září 2025 <a rel="nofollow" href="https://www.reuters.com/">Reuters</a> přes zdroje z odvětví popisoval, že série ukrajinských útoků nutila Transneft uvažovat o omezení přijímané ropy a že ruská rafinérská kapacita byla v jednu chvíli snížena téměř o pětinu. Od té doby se dosah dronů prodloužil a frekvence úderů vzrostla.</p>



<p>Efekt je kumulativní. Každý zásah znamená škody, opravy, přesměrování logistiky, výpadky exportu. A hlavně: nutí Rusko rozprostřít protivzdušnou obranu mezi frontovou linii, Moskvu, průmyslové zóny a exportní uzly současně. To je rovnice, která nemá čisté řešení.</p>



<h2 id="h-co-to-m-n-ve-v-lce">Co to mění ve válce</h2>



<p>Strategicky dubnové údery posouvají konflikt do fáze, kdy ruský hluboký týl přestává být předvídatelně bezpečný. Neznamená to kolaps státní správy ani energetický blackout. Znamená to, že každý ropný uzel, každá rafinerie a každý přečerpávací bod musí počítat s tím, že se může stát cílem. A že obrana všech současně je extrémně nákladná, prakticky nereálná.</p>



<p>Pro Ukrajinu je to páka, která funguje i bez dobytí jediného metru území. Tlak na energetickou infrastrukturu zdražuje ruskou válečnou ekonomiku, komplikuje zásobování armády palivy a zároveň přináší válku blíž k ruské společnosti. Podle ISW mají tyto údery „nepřiměřeně velký dopad&#8220; na ruský ropný export.</p>



<p>Rusko bude reagovat, ale kvalitativně nová eskalace je nepravděpodobná, protože masivní údery proti Ukrajině už vede. Pravděpodobnější je další přesun systémů protivzdušné obrany hlouběji do vnitrozemí. A přesně to je výsledek, který Ukrajina potřebuje: každý komplex S-300 nebo S-400 chránící rafinerii u Permu je komplex, který nestojí na frontě.</p>



<p>Dvě ohniska požárů na mapě Ruska, oddělená tisíci kilometry od bojiště i od sebe navzájem. Pro Kreml noční zpráva o evakuaci a hasičích. Pro ukrajinské plánovače důkaz, že strategie funguje.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-ztraci-kontrolu-nad-zazemim-ukrajinci-uderili-na-1-500-km/">Rusko ztrácí kontrolu nad vlastním zázemím. Ukrajinské drony zasáhly rafinerii a ropovod 1 500 km od fronty</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="91903" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/ropna-rafinerie-orenburg-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/ropna-rafinerie-orenburg-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusové v panice prchali, ani se neohlíželi. Ukrajinci masivně bombardovali nejvýznamnější ruskou rafinerii u Černého moře</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajinci-masivne-bombardovali-nejvyznamnejsi-cernomorskou-ruskou-rafinerii/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 30 Apr 2026 09:19:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinský dron]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=341336</guid>

	
					<description>Jediná ruská rafinerie přímo na černomořském pobřeží hořela potřetí za necelé dva týdny. Úřady evakuovaly okolní domy, obyvatele ubytovaly ve škole.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V noci z 27. na 28. dubna 2026 znovu vzplála tuapská rafinerie Rosněfti v Krasnodarském kraji, závod, který Rusko potřebuje k exportu paliv přes Černé moře. Nebyl to ojedinělý úder. Šlo už o třetí zásah téhož areálu od 16. dubna, a tentokrát přišel ve chvíli, kdy rafinerie stála, přístav fungoval na poloviční výkon a město stále odklízelo následky předchozích požárů. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že během celé noční vlny sestřelilo 186 ukrajinských dronů nad více regiony, ale tuapský komplex přesto hořel. A lidé z okolních ulic museli pryč.</p>



<h2 id="h-pro-pr-v-tuapse">Proč právě Tuapse</h2>



<p>Tuapse není největší ruskou rafinerií. Je ale jedinou, která stojí přímo na pobřeží Černého moře, a právě to z ní dělá mimořádně citlivý bod. Podle <a rel="nofollow" href="https://www.rosneft.com/business/Downstream/Neftepererabotka/OilRefineries/TuapseRefinery/">oficiálního profilu na webu Rosněfti</a> má hlavní jednotka kapacitu 12 milionů tun ročně, tedy zhruba 240 tisíc barelů denně. Závod vyrábí převážně exportní produkty, naftu, topné oleje a naftu surovou (naphtu), a je přímo napojen na námořní terminál, odkud tankery vyplouvají do světa.</p>



<p>V jednom místě se tak potkává rafinace, skladování i expedice. Když hoří rafinerie, stojí i přístav. Když nefunguje přístav, nemá kam téct ani ropa z vnitrozemí. Právě tato koncentrace funkcí dělá z Tuapse strategicky bolavější cíl než lecjaký vnitrozemský závod s vyšší kapacitou.</p>



<h2 id="h-t-i-dery-za-dvan-ct-dn">Tři údery za dvanáct dní</h2>



<p>Chronologie útoků ukazuje, že nejde o náhodné zásahy, ale o soustavný tlak na jeden uzel:</p>



<ul><li><strong>16. dubna 2026</strong> — první úder poškodil přístavní logistiku natolik, že rafinerie zastavila provoz. Podle <a rel="nofollow" href="https://www.marinelink.com/news/operations-paused-tuapse-oil-refinery-538292">Marine Link</a> nemohla expedovat hotové produkty, a proto nemělo smysl zpracovávat ropu.</li><li><strong>20. dubna 2026</strong> — druhý zásah způsobil těžké škody na tankovišti. Ukrajinský generální štáb později potvrdil zničení 24 a poškození dalších 4 nádrží.</li><li><strong>28. dubna 2026</strong> — třetí úder znovu rozhořel už odstavený areál. Velký požár, evakuace okolí, nasazení 164 hasičů a záchranářů se 46 kusy techniky.</li></ul>



<p>Data o lodním provozu to potvrzují z druhé strany. Podle údajů citovaných <a rel="nofollow" href="https://newsukraine.rbc.ua/news/oil-tankers-leave-tuapse-and-head-to-novorossiysk-1776707465.html">RBC-Ukraine</a> klesla aktivita v tuapském přístavu po prvních zásazích na polovinu, část tankerů zamířila do Novorossijsku. Jenže Novorossijsk nemůže Tuapse plně nahradit, zvlášť ne ve chvíli, kdy hoří i terminál, i rafinerie.</p>



<h2 id="h-noc-kdy-m-sto-znovu-evakuovali">Noc, kdy město znovu evakuovali</h2>



<p>Krátce po půlnoci 28. dubna se nad Krasnodarským krajem rozezněly sirény. Ruská protivzdušná obrana hlásila masivní dronovou vlnu, přesný počet strojů mířících přímo na Tuapse ale veřejně potvrzen nebyl. Jisté je, že rafinerie vzplála.</p>



<p>Místní úřady nařídily evakuaci domů v bezprostřední blízkosti závodu. Obyvatelé byli dočasně umístěni ve škole č. 6. Rosaviacija na několik hodin omezila lety na letištích v Krasnodaru, Soči a Gelendžiku, ráno se provoz vrátil do běžného režimu.</p>



<p>Město přitom ještě nestihlo vstřebat předchozí požáry. Po zásazích z 16. a 20. dubna úřady varovaly před zvýšenými koncentracemi benzolu, xylolu a sazí v ovzduší. Doporučení znělo jasně: neotvírat okna, omezit pobyt venku, při nutném pohybu použít respirátor. Po deštích se na površích objevoval černý povlak. Na pobřeží a v ústí řeky instalovaly kaskády norných stěn, odklízely se tisíce kubíků kontaminované směsi. A do toho přišel třetí úder.</p>



<p>Ministerstvo zdravotnictví Krasnodarského kraje k odpoledni 28. dubna nehlásilo hospitalizace s příznaky otravy ropnými látkami. Akutní inhalační riziko ale zůstávalo reálné, ostatně proto úřady evakuovaly.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-rusk-export-a-pro-esk-pumpy">Co to znamená pro ruský export a pro české pumpy</h2>



<p>Přímý dopad na ceny pohonných hmot v Česku je dnes omezený. <a rel="nofollow" href="https://www.consilium.europa.eu/en/policies/sanctions-against-russia-explained/">Sankce EU</a> zakázaly dovoz ruské ropy a rafinovaných produktů po moři, česká výjimka pro ropovodní ropu přestala platit 1. července 2025. Tuapská nafta do českých nádrží neteče.</p>



<p>Nepřímý vliv ale existuje. Pokud se opakované vyřazení černomořského exportního uzlu promítne do globální nabídky ropných produktů, pohnout se mohou světové ceny, a ty se na české pumpy dostávají vždy. Zatím jde o dílčí výpadek, ne o systémový šok. Ale právě v tom je pointa ukrajinské strategie: kumulace dílčích výpadků na více místech najednou.</p>



<h2 id="h-strategie-ne-n-hoda">Strategie, ne náhoda</h2>



<p>Tuapse dává z ukrajinského pohledu smysl jako opakovaný cíl právě proto, že jeden prostorový bod nese více efektů najednou. Zásah do rafinerie zastaví výrobu. Zásah do tankoviště zničí zásoby. Zásah do přístavu zastaví export. A protože to všechno stojí vedle sebe, stačí k tomu jedna dronová vlna, ne tři oddělené operace nad třemi různými regiony.</p>



<p>Ukrajinský generální štáb výsledky zásahů na rafinerské cíle veřejně komunikuje. Nejde o tajnou operaci, ale o deklarovanou součást širší kampaně proti ruskému energetickému zázemí. Tuapse je její nejviditelnější epizodou a zatím se nezdá, že by poslední.</p>



<p>Rafinerie stojí minimálně od 16. dubna. Třetí požár za dvanáct dní termín restartu s vysokou pravděpodobností dál odsouvá. Na černomořském pobřeží zatím hoří a město Tuapse dýchá přes respirátory.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajinci-masivne-bombardovali-nejvyznamnejsi-cernomorskou-ruskou-rafinerii/">Rusové v panice prchali, ani se neohlíželi. Ukrajinci masivně bombardovali nejvýznamnější ruskou rafinerii u Černého moře</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="32021" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/hori-rafinerie-rusko-cerne-more-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/hori-rafinerie-rusko-cerne-more-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Rusové v rozpacích. Ukrajinci jediným přesným úderem na 1 200 km vyřadili z provozu jednu z nejvyspělejších rafinerií</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-vyradili-uderem-celou-rafinerii-v-ufe/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 02 Apr 2026 17:35:03 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinský útok]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=337477</guid>

	
					<description>Ukrajinci proletěli skrze ruskou protivzdušnou obranu a vyřadili z provozu celou ropnou rafinerii v Ufě. Zasáhli hlavní rafinační jednotku, bez níž nemůže fungovat.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ačkoliv byla ukrajinská armáda před ruskou invazí v roce 2022 relativně slabá, velmi rychle se vzchopila a ukázala, že odhodlání je často více než čísla. Na mnohem nižší úrovni byla přitom i její vyspělost a množství prostředků, ale <strong>přesto dnes působí Rusům obrovské škody</strong>. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět následek útoku z 02. dubna 2026 na ropnou rafinerii v Ufě, tedy asi 1 200 km od ukrajinských hranic.</p>



<h2 id="h-jeden-der-vy-adil-nejvysp-lej-rafinerii-v-uf">Jeden úder vyřadil nejvyspělejší rafinerii v Ufě</h2>



<p>V Ufě neleží pouze jedna ropná rafinerie. Ropný komplex tam patří k největším rafinérským centrům v Rusku a <strong>tvoří jej tři hlavní závody vlastněné společností Bashneft</strong> (součást skupiny Rosněfť). Jeho celková zpracovatelská kapacita je přibližně 23,5 milionů tun ropy ročně, uvádí <a href="https://www.rosneft.com/business/Downstream/Neftepererabotka/neftekompleksbashneft/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Rosneft</a>, což představuje významnou část celkové ruské produkce paliv.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/ukrajina-nasazuje-upravene-abramsy/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/ukrajinsky-abrams-protidronova-nastavba-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinský M1A1 Abrams s protidronovou nástavbou" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajina konečně nasazuje zabijáky východního bojiště, tanky Abrams. Udělala je skoro nezničitelné, Rusové mají výzvu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>OSINT analytici ze CyberBoroshno <a href="https://t.me/kiber_boroshno/12746?single" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uvádí</a>, že měla být zasažena rafinerie Bashneft-Novoil (také známá jako Novo-Ufa), která <strong>je technologicky nejvyspělejší z ufského ropného uzlu</strong>. S roční kapacitou zpracování asi 7,1 až 7,4 milionů tun ropy se zaměřuje na hluboké zpracování surovin, což z ní činí klíčového výrobce vysoce kvalitních produktů.</p>



<p>To je také dle názoru redakce ArmádníZpravodaj.cz důvod, proč Ukrajinci zaútočili právě na ni, a to konkrétně na AVT-5 nezbytnou k rafinaci ropy. <em>„Jednotka AVT je primární jednotka pro zpracování ropy, která je klíčová pro výrobní proces, a bez ní je další rafinace nemožná,“</em> uvedli analytici. Jedná se o logický cíl, jelikož tak jediný dron vyřadí celý závod.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/postup-rusu-zpomalil-az-o-polovinu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/ukrajinsti-vojaci-bez-rotace-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinští vojáci bez rotace" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusové ztrácí páru, jejich postup zpomalil až o 50 %. Ukrajinci na mnoha místech fronty přebírají iniciativu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Není jasné, jakým bezpilotním letounem ukrajinská armáda zaútočila, ale vzhledem k této vzdálenosti se mohlo jednat o <strong>An-196 Liutyi s doletem až 2 000km a 50kg hlavicí</strong>, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, nebo FP-1 s doletem až 1 600 km a hlavicí těžkou 60 kg, uvádí <a href="https://militarnyi.com/en/news/it-can-fly-up-to-1600-km-ukraine-presents-fp-1-attack-drone/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Militarnyi</a>. Oba jsou k těmto účelům užívány opakovaně a daří se jim účinně pronikat ruskou PVO.</p>



<p>Je však potřeba zdůraznit, že i když Ufa leží od Ukrajiny asi 1 200 km, dron byl téměř jistě vypuštěn z větší vzdálenosti. Východ země totiž <strong>okupuje ruská armáda, takže je týl posunutý o více než 100 km</strong>, potvrzuje <a href="https://liveuamap.com/cz" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveUAmap</a>. I přesto mají ale drony díky kombinaci různých typů navigace skvělou přesnost, takže se trefí přesně tam, kam mají.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="НПЗ в Уфі [2 квітня 2026]" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/HcT-5tt8LwQ?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Hořící ropná rafinerie Bashneft-Novoil, které Ukrajinci zasáhli hlavní rafinační jednotku AVT-5 (zveřejněno 02. dubna 2026)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-vyradili-uderem-celou-rafinerii-v-ufe/">Video: Rusové v rozpacích. Ukrajinci jediným přesným úderem na 1 200 km vyřadili z provozu jednu z nejvyspělejších rafinerií</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/HcT-5tt8LwQ" duration="10">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/HcT-5tt8LwQ" />
			<media:title type="html">(Video) Ukrajinci přesným úderem na 1 200 km vyřadili vyspělou rafinerii</media:title>
			<media:description type="html">Ukrajinci vyřadili z provozu celou ropnou rafinerii v ruské Ufě. Zasáhli hlavní rafinační jednotku, bez níž nemůže fungovat.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/hct-5tt8lwq.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,ruská armáda,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,ukrajinská armáda,ukrajinský útok,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/ukrajinsky-abrams-protidronova-nastavba-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/ukrajinsky-abrams-protidronova-nastavba-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinský M1A1 Abrams s protidronovou nástavbou</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/ukrajinsti-vojaci-bez-rotace-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinští vojáci bez rotace</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="61394" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ropna-rafinerie-pracovnici-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ropna-rafinerie-pracovnici-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Satelitní snímek: 4. největší rafinerie v Rusku v plamenech. Ukrajinci přeletěli Putinovi nad hlavou a rozpoutali peklo</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ropna-rafinerie-jaroslavl-v-plamenech-fp-1/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 29 Mar 2026 05:31:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[FP-1]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinský útok]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=336868</guid>

	
					<description>Velký úspěch, který zkomplikuje Rusům život i agresivní válku. Ukrajincům se podařilo proniknout k jejich 4. největší rafinerii a opakovanými údery ji zapálit.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jestli něco dokáže zatavit chod vojenské techniky, ať už pozemní nebo letecké, je to nedostatek pohonných hmot a maziv, ale i dalších ropných produktů. Dává proto smysl ničit samotné ropné rafinerie, a to hlavně ty velké. <strong>Ukrajinci na ně mohou udeřit pomocí dronů</strong>, což dle redakce Armádního Zpravodaje dobře ukazuje satelitní snímek (níže), na němž je útok na ropnou rafinerii v Jaroslavy, která je čtvrtou až šestou největší v celé Ruské federaci.</p>



<h2 id="h-n-kolik-der-zap-lilo-p-es-50-are-lu-rafinerie">Několik úderů zapálilo přes 50 % areálu rafinerie</h2>



<p>Jaroslavská ropná rafinerie (Slavněfť-JANOS) je s kapacitou zpracování 15 až 15,7 milionů tun ropy ročně (asi 300 000 barelů denně) <strong>považována za čtvrtou až šestou největší rafinérii v celém Rusku</strong>, uvádí <a href="https://militarnyi.com/en/news/strike-drones-hit-one-of-russia-s-largest-oil-refineries-for-the-second-time-in-three-days/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Militarnyi</a>. Jedná se o 4,5 až 5 % z celkového instalovaného výkonu ruských rafinérií a strategický uzel pro zásobování moskevské oblasti a severozápadního okruhu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/flamingo-zasahlo-tovarnu-capajevsk/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/strela-flamingo-odpaleni-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Střela Flamingo" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Foto: není pochyb, Ukrajinci odpálili Flamingo. Klíčová ruská továrna na výbušniny se otřásla 900 km od Ukrajiny</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Její význam si Ukrajinci dobře uvědomují a útočí na ni opakovaně, ale 28. března 2026 šlo o něco většího. Pomocí dronu zasáhli hned tři její zóny, a to <strong>pro spalování ropných produktů</strong>, <strong>spalování plynů</strong> (fléry), a s <strong>nádržemi hotových produktů a mezivýrobních komponentů</strong>, <a href="https://t.me/kiber_boroshno/12721" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">vysvětlují</a> analytici ze Cyber Boroshno s tím, že letěly přes město, což komplikovalo jejich sestřelení.</p>



<p>Ukrajinská armáda měla udeřit několika drony FP-1, které mají dosah až 1 600 km a unesou na tuto vzdálenost nejspíše 60kg hlavici, uvádí <a href="https://militarnyi.com/en/news/it-can-fly-up-to-1600-km-ukraine-presents-fp-1-attack-drone/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Militarnyi</a>, i když čím kratší je, tím větší může být. <strong>K jejich přednostem patří relativně rychlá výroba</strong> a nízká cena, stejně jako nenápadnost. Jelikož jsou z kompozitních materiálů, dřeva a překližky, mají radary potíže je detekovat.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/komentare/ruske-bmp-3-zurive-utocilo-na-ukrajince-v-lese/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/ruske-bmp-3-prase-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruské BMP-3 s prasetem" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinci se pod těžkou palbou ani neodvážili vykouknout. Rus uprostřed boje zběsilý útok s BVP natočil</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Mohutný požár rozzářil noční oblohu nad městem, a později se ukázalo, že se rozšířil a zachvátil přes polovinu areálu. To je vidět na satelitním snímku (níže) pořízeného přes <strong>NASA Firms, což je služba pro monitorování požárů</strong>. Některé zdroje uvádí, že byla ropná rafinerie v Jaroslavy zasažena střelou Flamingo, ale to nelze ověřit, ačkoliv byla ten den odpálena.</p>



<p>Armádní Zpravodaj upozorňoval, že <a href="/zpravodajstvi/flamingo-zasahlo-tovarnu-capajevsk/">byla spatřena v Čapajevsku</a>, kde zasáhla továrnu na výrobu výbušnin. Vzhledem ke vzdálenosti rafinerie asi 690 km od ukrajinských hranic, a to vzdušnou čarou přes Moskvu, se <strong>mohlo jednat o obě zmíněné zbraně</strong>, ale pravděpodobnější se jeví drony. Těch má totiž Ukrajina mnohem více a může jimi útočit v roji i na cíl, který je dobře chráněný protivzdušnou obranou, což pro Flamingo neplatí – stále se vyskytuje v malém počtu.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-reddit wp-block-embed-reddit"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="reddit-embed-bq" style="height:500px" ><a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/r/UkraineWarVideoReport/comments/1s5whgc/firms_shows_the_fires_at_the_yaroslavl_oil/">FIRMS shows the fires at the Yaroslavl Oil Refinery in the Yaroslavl Oblast of Russia. The circle shows the heat emission through regular activity; the other red squares are fires caused by the attack with Ukrainian Flamingo missiles.</a><br> by<a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/user/MilesLongthe3rd/">u/MilesLongthe3rd</a> in<a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/r/UkraineWarVideoReport/">UkraineWarVideoReport</a></blockquote><script async src="https://embed.reddit.com/widgets.js" charset="UTF-8"></script>
</div><figcaption><em>Ropná rafinerie v Jaroslavy je 4. největší v Rusku; po ukrajinském útoku začala hořet na několika místech, načež se požár rozšířil do více než poloviny areálu (zveřejněno 28. března 2026)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ropna-rafinerie-jaroslavl-v-plamenech-fp-1/">Satelitní snímek: 4. největší rafinerie v Rusku v plamenech. Ukrajinci přeletěli Putinovi nad hlavou a rozpoutali peklo</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/strela-flamingo-odpaleni-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/strela-flamingo-odpaleni-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Střela Flamingo</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/ruske-bmp-3-prase-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruské BMP-3 s prasetem</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="67366" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-rusko-ilustrace-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-rusko-ilustrace-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: ruská PVO úplně selhala. Ukrajinci zapálili ropnou rafinerii, i když leží 800 km od hranic</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/utok-na-ropnou-rafinerii-novokujbysevska/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 11 Jan 2026 05:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[An-196 Liutyi]]></category>
		<category><![CDATA[FPV dron]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=326317</guid>

	
					<description>Velká ruská ropná rafinerie se po ukrajinském útoku mohutně rozhořela. Protivzdušná obrana tomu zabránit nedokázala, ačkoliv byla v pohotovosti.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Aby <a href="/tag/ukrajinska-armada/">ukrajinská armáda</a> omezila možnosti té ruské, a nejlépe se tak vyhnula boji, útočí na strategické cíle v čele s ropnými rafineriemi. Ty jsou k provozu vojenské techniky klíčové, kdežto <strong>jejich vyřazení je relativně snadné i na stovky kilometrů</strong>. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje <a href="https://www.youtube.com/watch?v=9G-CuCKOOes" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže), na nichž je vidět, jak Ukrajinci zapálili <a href="/tag/ropna-rafinerie/">ropnou rafinerii</a> asi 800 km od hranic nedaleko Samary, ovšem rozsah požáru nelze odhadovat.</p>



<h2 id="h-der-uprost-ed-noci-pvo-neodvr-tila">Úder uprostřed noci PVO neodvrátila</h2>



<p>Na produktech ropných rafinerií je <a href="/tag/ruska-armada/">ruská armáda</a> závislá nejenom, pokud jde o pohonné hmoty nebo maziva, odebírá i řadu jiných, bez nichž <strong>nemůže fungovat technika, jak pozemní, letecká ani námořní</strong>, ale ani výroba zbraní. Je proto nasnadě je vyřadit a operace ruské armády omezit, eventuálně jí je zcela znemožnit, a na bojišti ji tak velmi znevýhodnit.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-prozkoumaji-trosky-oresniku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/oresnik-vizualizace-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Vizualizace odpalovacího vozidla systému Orešnik" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Co Rusové skrývali, bude brzo NATO vědět. Ukrajinci dostali možnost podívat se pod pokličku rakety Orešnik</h1></div>

	</a>
</div>



<p><a href="/tag/rusko/">Ruská federace</a> má rafinerií nejméně vyšší desítky, alespoň těch velkých, takže je vyřazení každé znát. V tomto případě byla <strong>napadena v Novokujbyševsku asi 20 km od Samary</strong>, k níž <a href="https://www.rosneft.com/business/Downstream/Neftepererabotka/OilRefineries/NovokuibyshevskRefinery/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Rosneft</a> uvádí, že zpracovává primárně západosibiřskou ropu, ale též tu vytěženou z polí Orenburg a v oblasti Samary, a to v objemu 8,8 milionů tun (tj. asi 64,25 milionů barelů) ročně.</p>



<p>Na jak dlouho může dojít k omezení produkce, není jasné, ale požár se nezdá úplně malý. Armádní Zpravodaj narazil i na <a href="https://www.instagram.com/reels/DTP2UmZDOcp/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> z „bezpečnostní kamery“ v samotném areálu, ale <strong>vypadá to spíše na práci umělé inteligence</strong>. Tomu odpovídají i malé <a href="/tag/fpv-dron/">FPV drony</a> – k ničení útočných dronů jsou totiž pomalé, a podivný je i zrovna projíždějící vlak.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/rusti-namornici-zamerne-poskozuji-sve-cluny/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/clun-raptor-pluje-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruský člun třídy Raptor" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Sabotáž uvnitř ruského námořnictva. Demoralizovaní námořníci do boje nechtěli, tak velitelům pod rukama rozbili lodě</h1></div>

	</a>
</div>



<p><a href="/tag/ukrajina/">Ukrajinci</a> mohli rafinerii zasáhnout dronem <a href="/tag/an-196-liutyi/">An-196 Liutyi</a>, který urazí až 2 000 km, nese-li hlavici těžkou 50 kg, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Je k tomu vhodný i proto, že <strong>má konstrukci z materiálů, které jsou špatně detekovatelné</strong>, a při podobných akcích se nejednou osvědčil. Mohlo jít ale také o FP-1, který zvládne až 1 600 km, a nejspíše alespoň 60kg hlavici, potvrzuje <a href="https://militarnyi.com/en/news/it-can-fly-up-to-1600-km-ukraine-presents-fp-1-attack-drone/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Militarnyi</a>.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-4-3 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="НПЗ Самарська область [ 2 січня 2026]" width="500" height="375" src="https://www.youtube.com/embed/9G-CuCKOOes?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Útok na ropnou rafinerii v Novokujbyševsku asi 800 km od Ukrajiny (zveřejněno 02. ledna 2026)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/utok-na-ropnou-rafinerii-novokujbysevska/">Video: ruská PVO úplně selhala. Ukrajinci zapálili ropnou rafinerii, i když leží 800 km od hranic</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/9G-CuCKOOes" duration="8">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/9G-CuCKOOes" />
			<media:title type="html">Rusům unikly záběry, jak Ukrajinci zapálili obří ropnou rafinerii</media:title>
			<media:description type="html">Velká ruská ropná rafinerie se mohutně rozhořela. Ukrajinci ji napadli 800 km od hranic a způsobili jí obrovské škody.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/9g-cuckooes.jpg" />
			<media:keywords>An-196 Liutyi,FPV dron,ropná rafinerie,ruská armáda,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,ukrajinská armáda</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/oresnik-vizualizace-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/oresnik-vizualizace-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Vizualizace odpalovacího vozidla systému Orešnik</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/clun-raptor-pluje-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruský člun třídy Raptor</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="104421" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/novokujbysevska-ropna-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/novokujbysevska-ropna-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Rusové to schytali, kde je to bolí nejvíce. Ukrajinci jim na 500 km zapálili ropný sklad, evakuace byla na místě</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-ropny-sklad-volgograd/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 10 Jan 2026 18:59:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[An-196 Liutyi]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ropný sklad]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=326257</guid>

	
					<description>Ačkoliv ruská PVO nakonec zafungovala, zasáhla ukrajinská armáda 500 km od fronty ropný sklad. Následky to bude mít pro civilisty, ale hlavně pro armádu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Aby <a href="/tag/ukrajinska-armada/">ukrajinská armáda</a> ochromila tu ruskou, stejně jako ekonomiku její země, útočí na <a href="/tag/ropna-rafinerie/">ropné rafinerie</a>, na jejíchž produktech je závislá. A dokáže i na dlouhé vzdálenosti, což podle redakce Armádního Zpravodaje dokazuje <strong>útok na ropné skladiště ve Volgogradu</strong>, který leží 500 km od frontové linie. <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajinci</a> tak <a href="/tag/ruska-armada/">ruské armádě</a> ukázali, že ačkoliv jsou početně slabší, umí jí zasadit tvrdé rány. Ta přitom zdaleka nedokáže podobným útokům zabránit.</p>



<h2 id="h-sest-elen-dronu-prob-hlo-na-posledn-chv-li">Sestřelení dronu proběhlo na poslední chvíli</h2>



<p>Jak moc je ropa pro Rusko klíčová, asi netřeba moc rozebírat. Ve velké míře na ní závisí jeho ekonomika, a jeho velkou výhodou je, že jí má páté největší zásoby na světě, uvádí <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ropa" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, <strong>díky čemuž je v této oblasti zcela soběstačné</strong>. Umí z ní přitom vyrábět prakticky vše, od PHM do civilní i vojenské techniky, přes příměse do výbušnin, hnojiv, potravin apod.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/americane-zajali-tanker-olina/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/tanker-olina-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Tanker Olina" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: nejsilnější válečná loď světa provedla rychlý útok a byl konec. Putin sleduje, jak mu Američané likvidují stínovou flotilu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Každé narušení ropné infrastruktury je hlavně v současné době pro <a href="/tag/rusko/">Rusko</a> velmi citlivé, jelikož to znamená nejenom možné omezení výroby, ale hlavně <strong>zastavení vojenské techniky. Stejně tak jsou na ropných produktech</strong>, hlavně na naftě, závislé zdroje energie, což je hlavně v zimním období více než nepříjemné také pro jednotky při bojové linii.</p>



<p>V tomto případě to schytalo <a href="/tag/ropny-sklad/">ropné skladiště</a> ve Volgogradu, ale není známo jaké (je jich tam několik). Že k tomu skutečně došlo, nelze pochybovat, <a href="https://t.me/rgn_34/10698" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">potvrdil</a> to totiž guvernér Volgogradské oblasti: <em>„V Okťabrském okrese byl v důsledku pádu trosek bezpilotního letounu zaznamenán požár v ropném skladišti.“</em> Lidé žijící v okolí se přitom připravili na evakuaci.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/indie-nahrazuje-ruske-tankovaci-letouny/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/indicky-il-78mki-tankuje-mirage-2000-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Indický Iljušin Il-78MKI tankuje za letu Mirage 2000" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Tradiční odběratel zbraní zasazuje Rusku opakovanou ránu. Připravil ho o desítky miliard v jediné zakázce</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Z toho lze usuzovat, že nešlo o malý požár, ale rozsah není znám. Sklad měly navíc zapálit pouze trosky, zřejmě se tedy dron <strong>podařilo ruské PVO na poslední chvíli sestřelit, ale přesto byl vlastně úspěšný</strong>. Vzhledem ke vzdálenosti se mohlo jednat o <a href="/tag/an-196-liutyi/">An-196</a> s dosahem až 600 km, pakliže nese 75kg hlavici, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, nebo o FP-1 s až 120kg hlavicí, přičemž dokáže zdolat až 1 600 km, ale čím dále letí, tím bude hlavice menší, uvádí <a href="https://militarnyi.com/en/news/it-can-fly-up-to-1600-km-ukraine-presents-fp-1-attack-drone/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Militarnyi</a>.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-ropny-sklad-volgograd/">Video: Rusové to schytali, kde je to bolí nejvíce. Ukrajinci jim na 500 km zapálili ropný sklad, evakuace byla na místě</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/tanker-olina-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/tanker-olina-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Tanker Olina</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/indicky-il-78mki-tankuje-mirage-2000-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Indický Iljušin Il-78MKI tankuje za letu Mirage 2000</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="95395" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ropny-sklad-veze-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ropny-sklad-veze-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: důležitý ruský vlak na frontu nedojel. Ukrajinci ho napadli na hlavní tepně, když se dal do pohybu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/video-dulezity-rusky-vlak-na-frontu-nedojel-ukrajinci-ho-napadli-na-hlavni-tepne-kdyz-se-dal-do-pohybu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 09 Jan 2026 13:56:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny]]></category>
		<category><![CDATA[Krym]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ruské námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=326100</guid>

	
					<description>Rusové vypravili nákladní vlak pro jednotky na okupovaném území na jihu Ukrajiny. Obránci si ho ale všimli a dojet ho tam nenechali.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S cílem omezit působení ruské armády útočí Ukrajinci na strategické cíle, jakými jsou <a href="/tag/ropna-rafinerie/">ropné rafinerie</a>, ale také logistické trasy – v tomto případě <strong>vlak a samotná železnice u Hvardiiske na poloostrově Krym</strong>. Redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala <a href="https://www.youtube.com/watch?v=aSqfGQFa_A4" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže), na nichž je vidět, jak útočí na nákladní vlak s PHM a mazivy pomocí dronu. A byť ho téměř jistě nezničili, došlo k omezení zásobování fronty a narušení operací <a href="/tag/ruska-armada/">ruské armády</a>.</p>



<h2 id="h-vlak-m-l-z-sobit-rusy-na-jihu-ukrajiny">Vlak měl zásobit Rusy na jihu Ukrajiny</h2>



<p>O akci informoval 08. ledna 2025 <a href="/tag/generalni-stab-ozbrojenych-sil-ukrajiny/">Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny</a> s tím, že došlo k narušení dodávek paliva a maziv jednotkám Dněpropetrovských námořních sil, které <strong>zajišťují oblast sousedící s Krymem od května 2022</strong>, kdy se ji Rusům podařilo zabrat, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Russian_occupation_of_Dnipropetrovsk_Oblast" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Je však neustálým působištěm <a href="/tag/ukrajinska-armada/">ukrajinské armády</a>, a snaží se ji izolovat.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/oresnik-zautocil-na-lvov/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/oresnik-odpal-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Odpal rakety Orešnik" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Orešnik dal Ukrajincům ochutnat, co dokáže. Sdílené záběry ukazují mnohonásobný úder 60 km od Polska</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Tomu jde naproti právě přerušení dodávky pohonných hmot a maziv, bez nichž se lodě, v tomto případě menších konstrukcí schopných plout po řece, neobejdou. <strong>Jednotky mohou využívat v této oblasti kupříkladu dělové čluny</strong> Projekt 1204 Šmel z 60. let 20. století, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Project_1204" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, kdy jich i přes jejich stáří <a href="/tag/ruske-namornictvo/">ruské námořnictvo</a> stále několik desítek provozuje.</p>



<p>Jejich výzbroj tvoří 76mm kanon (původně z tanku PT-76) umístěný v přední dělové věži nebo odpalovací zařízení pro neřízené rakety BM-14-17 (ráže 140 mm) a <strong>kulomety ráže 7,62 mm a 14,5 mm, a též umí klást námořní miny</strong>. I když jde o námořní jednotku, její příslušníci rozhodně neoperují jenom na vodě, ale úplně běžně i na souši, kam provádí výsadky.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/zasadni-smlouva-o-jadernych-zbranich-brzy-skonci/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/01/ruska-balisticka-raketa-rt-2pm2-topol-m-05-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruská balistická raketa RT-2PM2 Topol M-05" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Za hranicí smlouvy Nový START, kde Rusko dávno pozastavilo účast. Co to znamená v oblasti kontroly jaderných zbraní?</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ve výzbroji tak mají i různou pozemní techniku, ačkoliv může být na mnoha místech jejich cílem pěchotní výsadek, který pokračuje po svých, aby byl nenápadnější. <strong>Když k nim tedy nedorazí vlak s pohonnými hmotami a mazivy</strong>, představuje to problém i pro ně. Na ten <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajinci</a> útočili za pomoci dronů FP-2, které doletí až 200 km a unesou až 120kg hlavici.</p>



<p><a href="https://militarnyi.com/en/news/fire-point-introduces-fp-2-frontline-strike-drone/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Militarnyi</a> potvrzuje, že si ho oblíbily speciální jednotky, přičemž napáchá mnohem větší škody než kterýkoliv jiný dron s tímto doletem. <strong>Není pravděpodobné, že by vlak zcela zničil</strong>, spíše vážně poškodil některý z vagonů, ale i tím vlak zastavil a na nejméně několik hodin přerušil po dané koleji dopravu. Vypadá to přitom, že zasáhl krytý vagon s mazivy.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinsti-vysadkari-ubranili-pozice-u-sumy/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/rusti-vojaci-infiltracni-jednotka-ve-meste-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruští vojáci, infiltrační jednotka ve městě" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Rusové spustili rozsáhlý útok, ale ukrajinští výsadkáři jim vpadli do boku. Dokonalý manévr rozhodl o jejich neúspěchu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Stejně tak v něm ovšem mohly být sudy s palivem, protože není vždy žádoucí převážet ho ve velkých cisternových vozech – v cíli jednoduše <strong>nemusí být způsob, jak ho poté distribuovat po menších nádobách</strong>. Hvardiiske na <a href="/tag/krym/">Krymu</a> poblíž Simferopolu přitom leží na hlavním spojení se severem poloostrova, takže je přerušení dopravy o to významnější.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Бойова робота дронів ССО" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/aSqfGQFa_A4?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Útok dronem FP-2 na ruský nákladní vlak u Hvardiiske na poloostrově Krym (zveřejněno 08. ledna 2026)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/video-dulezity-rusky-vlak-na-frontu-nedojel-ukrajinci-ho-napadli-na-hlavni-tepne-kdyz-se-dal-do-pohybu/">Video: důležitý ruský vlak na frontu nedojel. Ukrajinci ho napadli na hlavní tepně, když se dal do pohybu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/aSqfGQFa_A4" duration="23">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/aSqfGQFa_A4" />
			<media:title type="html">(Video) Ruský vlak na frontu nedojel. Ukrajinci ho zasáhli v pravý čas</media:title>
			<media:description type="html">Rusové vypravili nákladní vlak pro jednotky na okupovaném území. Ukrajinci si ho ale všimli a dojet ho tam nenechali.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/asqfgqfa_a4.jpg" />
			<media:keywords>Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny,Krym,ropná rafinerie,ruská armáda,ruské námořnictvo,Ukrajina,ukrajinská armáda</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/oresnik-odpal-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/oresnik-odpal-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Odpal rakety Orešnik</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/01/ruska-balisticka-raketa-rt-2pm2-topol-m-05-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruská balistická raketa RT-2PM2 Topol M-05</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/rusti-vojaci-infiltracni-jednotka-ve-meste-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruští vojáci, infiltrační jednotka ve městě</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="116659" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/rusky-nakladni-vlak-kontejnerovy-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/rusky-nakladni-vlak-kontejnerovy-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Úspěch větší, než se zdálo. Satelitní snímek potvrdil, že Ukrajinci zničili kus největší ropné rafinerie na jihu Ruska</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/afipsky-znicena-budova-satelitni-snimek/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 05 Dec 2025 10:56:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=321625</guid>

	
					<description>Ruská PVO ji ubránit nedokázala, když Ukrajinci udeřili na jednu z největších ropných rafinerií na jihu Ruska. Jedna z velkých budov byla celá sežehnuta plameny.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S cílem ochromit ruskou armádu a ekonomiku nepřátelské země útočí ukrajinská armáda hojně na ropné rafinerie, jejichž produkty jsou pro ni důležité. A dokáže to i na dlouhé vzdálenosti, což podle redakce Armádního Zpravodaje dokazují <a href="https://x.com/bradyafr/status/1996566456243511325" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">satelitní snímky</a> (níže), na nichž je <strong>vidět, jak to schytala ropná rafinerie Afipsky asi 500 km</strong> od frontové linie. Ukrajinci tak ruské armádě jasně připomněli, že ačkoliv jsou početně slabší, dokáží jim zasadit tvrdé rány.</p>



<h2 id="h-z-sah-z-ejm-p-eru-il-zpracov-n-ropy">Zásah zřejmě přerušil zpracování ropy</h2>



<p>Zpočátku nebylo jasné, nakolik byl zásah úspěšný – ne vždy totiž existuje z akce video, ale řadu výsledků lze následně ověřit pomocí satelitu. <strong>Tak jako u rafinerie Afipsky v Krasnodarském kraji</strong>, na níž útočí ukrajinská armáda opakovaně. Odnesla to přitom hned dva dny po sobě, neb snímky potvrzují úder z 30. listopadu 2025, tedy den po <a href="/zpravodajstvi/ukrajinci-ztrestali-jednu-z-nejvetsich-rafinerii-na-jihu-ruska/">útoku z předchozího dne</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/lodenice-jaroslavl-se-hrouti/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/yasen-m-ponorka-dok-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ponorka třídy Yasen-M" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Putinovi se rozpadá sen o silném Rusku. Důležitá loděnice se uprostřed krize obranného průmyslu blíží kolapsu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ropa je přitom pro Rusko stěžejní komoditu – ostatně má šesté největší zásoby na světě, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Petroleum_industry_in_Russia" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, díky čemuž je také soběstačné. <strong>V současnosti je ale obrovským konzumentem armáda</strong>, která je na produktech jako nafta, petrolej, maziva nebo topný olej (a desítkách dalších) závislá. A když je nemá, jednoduše dochází k omezení nebo úplnému přerušení jejích operací.</p>



<p>Rafinerie se proto stávají přirozenými cíli, jelikož patří mezi tzv. strategické objekty. Je ale pravidlem, že je Rusko nedokáže efektivně chránit, takže se často <strong>podaří alespoň nějakému dronu jeho PVO proletět a způsobit škody</strong>. O jaký se tedy jednalo, není jasné, ale nejčastěji k tomu slouží An-196 Liutyi s doletem až 600 km, nese-li 75kg hlavici, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/mig-29-znicili-ukrajinci-na-krymu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/ruske-letectvo-mig-29-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="MiG-29 ruského letectva" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Speciální jednotka zasáhla MiG-29 na Krymu. Výjimečná událost, která ruské letectvo zabolela</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Velmi oblíbeným se také stal v posledních měsících o něco ničivější FP-1 se 105kg hlavicí a dosahem až 1 600 km, uvádí <a href="https://militarnyi.com/en/news/it-can-fly-up-to-1600-km-ukraine-presents-fp-1-attack-drone/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Militarnyi</a>, takže je <strong>vhodnější k úderům na delší vzdálenost, ale i na Krymu</strong> mnohokrát našel své cíle. V areálu ropné rafinerie Afipsky mohlo ale udeřit dronů více. Zasáhnout se podařilo budovu zapadající do výrobního okruhu.</p>



<p>Není ovšem přesně jasné, jakou plnila funkci – nachází se nicméně v těsné blízkosti skladovacích věží, takže je zřejmé, že byla v procesu zpracování ropy více než důležitá. Ze satelitního snímku se zdá, že <strong>došlo k úderu na cca středovou část</strong>, z níž se požár rozšířil na její zbytek, a víceméně celá je ohořelá, což představuje značné omezení. Afipsky totiž patří k největším v jižním Rusku i celé zemi, dle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Afipsky_refinery" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> má zpracovatelskou kapacitu 6,25 milionů tun ropy ročně.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="en" dir="ltr">Damage to Russia’s Afipsky oil refinery following a Ukrainian drone attack is visible in new satellite imagery of the site.<br><br>Imagery from <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/vantortech?ref_src=twsrc%5Etfw">@vantortech</a> via <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/SkyfiApp?ref_src=twsrc%5Etfw">@SkyfiApp</a>. <a rel="nofollow" href="https://t.co/oQPGNL785e">pic.twitter.com/oQPGNL785e</a></p>&mdash; Brady Africk (@bradyafr) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/bradyafr/status/1996566456243511325?ref_src=twsrc%5Etfw">December 4, 2025</a></blockquote> <script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/afipsky-znicena-budova-satelitni-snimek/">Úspěch větší, než se zdálo. Satelitní snímek potvrdil, že Ukrajinci zničili kus největší ropné rafinerie na jihu Ruska</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/yasen-m-ponorka-dok-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/yasen-m-ponorka-dok-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ponorka třídy Yasen-M</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/ruske-letectvo-mig-29-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">MiG-29 ruského letectva</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="67366" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-rusko-ilustrace-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-rusko-ilustrace-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ukrajinci ztrestali jednu z největších rafinerií na jihu Ruska na 500 km. Rusové pocítili, že jsou zcela bezradní</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-ztrestali-jednu-z-nejvetsich-rafinerii-na-jihu-ruska/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 01 Dec 2025 10:35:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinský útok]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=320890</guid>

	
					<description>Ukrajinská armáda zaútočila na ropnou rafinerii ležící za Krymem, která patří mezi největší v oblasti. Rusové se ubránit nedokázali a schytali to.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S cílem ochromit ruskou armádu a ekonomiku nepřátelské země útočí Ukrajinci na ropné rafinerie, na jejíchž produktech je závislá. A dokáží to i na dlouhé vzdálenosti, což podle redakce Armádního Zpravodaje dokazují <a href="https://www.youtube.com/watch?v=i2M-WxAjp7I" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže), na nichž je vidět, jak to <strong>schytala ropná rafinerie Afipsky v Krasnodarském kraji</strong>, která leží nejméně 500 km od frontové linie. Ukrajinci tak ruské armádě připomněli, že ačkoliv jsou početně slabší, dokáží jim zasadit tvrdé rány.</p>



<h2 id="h-nejsp-e-do-lo-k-do-asn-mu-omezen-produkce">Nejspíše došlo k dočasnému omezení produkce</h2>



<p>Ropa je pro Rusko klíčovou komoditou, ať se jedná o její vývoz, tak o soběstačnost jak průmyslu civilního, tak vojenského. Právě armáda je <strong>v posledních letech velikým konzumentem</strong>, jelikož ji potřebuje zejména k pohonu „hladových“ tanků, BVP, transportérů, ale též letadel, dronů a lodí, stejně jako k pohánění generátorů, výrobě zbraní atd., uvádí <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ropa" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/ukrajinci-znicili-beriev-a-100ll/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/a-100ll-vzleta-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Testovací stroj A-100LL" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Kreml je vzteky bez sebe. Ukrajinci pohřbili Beriev A-100LL, který je budoucností ruských letounů včasného varování</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Konkrétně Afipsky patří k největším v jižním Rusku, a vlastně i mezi největší v zemi. Dle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Afipsky_refinery" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> má zpracovatelskou kapacitu 6,25 milionů tun ropy ročně, a <a href="https://en.promfinstroy.ru/projects/afipskiy-npz/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">PromfinStroye</a> doplňuje, že je <strong>jediným poskytovatelem zásobování vodou, čištění odpadních vod</strong> a tranzitu elektřiny do sídel a průmyslových zařízení v okolí, což znamená, že útok na ni ovlivní i vojenskou výrobu.</p>



<p>V tomto případě se nicméně zdá, že k velkému přerušení produkce dojít nemuselo, protože Operační velitelství v Krasnodarském kraji později <a href="https://t.me/opershtab23/14574" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">upřesnilo</a>, že požár vypukl asi na 100 m², kde <strong>došlo k poškození části technického vybavení</strong>, ale například nádrže s ropou ani PHM nikoliv. Ale protože došlo k evakuaci personálu a opravným pracím, produkci to jistě narušilo.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rs-28-sarmat-po-vzletu-vybouchla/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/03/rusko-rs-28-sarmat-mezikontinentalni-raketa-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruská mezikontinentální raketa RS-28 Sarmat" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Záběry, které se neměly dostat ven. Rusko v problémech, balistická raketa budoucnosti, RS-28 Sarmat, při testování vybouchla</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Rafinerie Afipsky přitom leží asi 500 km od frontové linie, potvrzuje LiveUAmap, ačkoliv od hranic s Ukrajinou to je vzdušnou čarou přibližně o 200 km méně. Armádní Zpravodaj připomíná, že k tomu <strong>mohla ukrajinská armáda použít dva časté drony</strong>. Tím prvním je An-196, u nějž <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> potvrzuje dosah až 2 000 km s 50kg hlavicí, nebo 600 km s 75kg hlavicí.</p>



<p>Druhou možností je dron FP-1, který je stále relativní novinkou – ukrajinská armáda ho má teprve několik měsíců. Jeho dosah je nicméně až 1 600 km, takže jsou vhodnější k <strong>útokům na větší vzdálenost, i když zase nesou až 120kg hlavici</strong>, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Fire_Point_FP-1" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, takže umí napáchat větší škody. Rusové tak každopádně pochopili, že nejsou schopni se dronům zcela ubránit.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Момент удару по території Афіпського нафтопереробного заводу. 29.11.2025" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/i2M-WxAjp7I?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Útok na ropnou rafinerii Afipsky v Krasnodarském kraji vzdálenou asi 500 km od bojové linie (zveřejněno 29. listopadu 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-ztrestali-jednu-z-nejvetsich-rafinerii-na-jihu-ruska/">Video: Ukrajinci ztrestali jednu z největších rafinerií na jihu Ruska na 500 km. Rusové pocítili, že jsou zcela bezradní</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/i2M-WxAjp7I" duration="27">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/i2M-WxAjp7I" />
			<media:title type="html">Ukrajinci zaútočili na jednu z největších rafinerií na jihu Ruska</media:title>
			<media:description type="html">Ukrajinská armáda zaútočila na ropnou rafinerii Afipsky v Krasnodarském kraji. Rusové se jí ubránit nedokázali a schytali to.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/i2m-wxajp7i.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,ruská armáda,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,ukrajinská armáda,ukrajinský útok</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/a-100ll-vzleta-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/a-100ll-vzleta-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Testovací stroj A-100LL</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/03/rusko-rs-28-sarmat-mezikontinentalni-raketa-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruská mezikontinentální raketa RS-28 Sarmat</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="64662" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-ilustrace-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-ilustrace-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ruský ropný průmysl to hodně bolestivě schytal. Ukrajinci zapálili rafinerii, která zpracuje 5 % celé produkce</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/utok-na-areal-rafinerie-v-rjazani/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 20 Nov 2025 16:18:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=319304</guid>

	
					<description>Nejméně 10 výbuchů napočítali svědci při ukrajinském útoku na jednu z největších ruských rafinerií, která sama zajišťuje zpracování 5 % celkové produkce v zemi.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Aby <a href="/tag/ukrajinska-armada/">ukrajinská armáda</a> omezila akce té ruské, a zároveň poškodila ekonomiku nepřítele, útočí na tzv. strategické cíle, mezi něž patří ropné rafinerie, které umí zasáhnout na dlouho vzdálenost. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje <a href="https://t.me/exilenova_plus/13992" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">útok</a> na tu v Rjazani, která patří <strong>mezi největší v zemi, což představuje obrovský problém</strong> jak pro ozbrojené síly, tak pro ekonomiku. Ukrajincům se ji přitom daří zasahovat opakovaně, zatímco ruská PVO znovu a znovu selhává.</p>



<h2 id="h-sv-dci-hl-sili-e-do-lo-k-10-exploz-m">Svědci hlásili, že došlo k 10 explozím</h2>



<p>Rjazaňská ropná rafinerie patří ty zdaleka největší v Ruské federaci. Podle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Ryazan_refinery" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> činí její zpracovatelská kapacita 13 až 16 milionů tun ropy ročně, což je <strong>asi 5 % celkové produkce v zemi. A jenom pro srovnání</strong>, <a href="/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-rafinerii-v-salavatu/">rafinerie v Salavatu</a> využívající jednotku ELOU-AT-4 zvládá 4 miliony, tedy zhruba 1/4 – a takových je na území <a href="/tag/rusko/">Ruska</a> mnoho. Lze to tedy označit za obrovský úspěch, který Ukrajinci opakují i několikrát ročně, protože to zdaleka není tak těžké.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/nemci-dodaji-ukrajincum-strely-s-dlouhym-dosahem/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/kepd-350-taurus-u-letadla-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Střela KEPD 350 Taurus" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Putin žasne, k čemu se Němci odvážili, je zmatený. Dodají Ukrajině střely s dlouhým doletem k ničení jeho cenných cílů</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Je asi poměrně logické, že jsou ropné produkty vysoce hořlavé, zatímco samotné <a href="/tag/ropna-rafinerie/">rafinerie</a> nejsou nijak pancéřované, díky čemuž postačuje k napáchání škod i slabší hlavice. Armádní Zpravodaj připomíná, že <strong>Ukrajinci používají na dlouhé vzdálenosti</strong> hlavně drony An-196 Liutyi, které dopraví až na 2 000 km hlavici těžkou 50 kg, a na 600 km těžší 75kg hlavici, uvádí Wikipedia.</p>



<p>Jde přitom o čistě ukrajinskou konstrukci, která vznikla de facto z nouze, protože <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajina</a> neměla zbraně dlouhého dosahu. Kromě tohoto dronu <strong>má však dnes třeba řízenou střelu FP-5 Flamingo</strong>, rovněž vlastní produkce, ale na ropné rafinerie stačí drony. Jejich výhodou je, že je lze produkovat rychle a relativně levně (tedy alespoň ve srovnání s jinými zbraněmi).</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/atacms-zasahla-baltimore/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/atacms-odpaleni-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Odpálení rakety MGM-140 ATACMS" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ruskou základnu se strategickým letectvem zasáhla balistická raketa ATACMS. Poprvé za vlády Donalda Trumpa – je to vzkaz</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Protivzdušná obrana pak jednoduše nemusí stíhat, pokud jich letí v jedné oblasti více, což je běžně užívaná taktika, jak si pojistit, že alespoň některé na cíl udeří. <strong>Jedná se přitom o efektivní řešení, dík němuž si může Ukrajina</strong> nechat řízené střely na odolnější cíle. Škody závisí na zasažené části, ale v tomto případě je nelze na základě vizuálních důkazů určit.</p>



<p>Ruská agentura Astra nicméně <a href="https://t.me/astrapress/97657" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uvedla</a>, že obyvatelé napočítali nejméně 10 výbuchů, a podle některých videí se zdá, že <strong>skutečně hořelo v areálu samotné rafinerie</strong>. Není však jasné, nakolik to mohlo omezit produkci. Ukrajinci nicméně rozsah způsobených škod upřesňují.</p>



<script async src="https://telegram.org/js/telegram-widget.js?22" data-telegram-post="exilenova_plus/13992" data-width="100%"></script>



<p><em>Některé požáry v areálu ruské ropné rafinerie v Rjazani (zveřejněno 20. listopadu 2025)</em></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/utok-na-areal-rafinerie-v-rjazani/">Ruský ropný průmysl to hodně bolestivě schytal. Ukrajinci zapálili rafinerii, která zpracuje 5 % celé produkce</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/kepd-350-taurus-u-letadla-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/kepd-350-taurus-u-letadla-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Střela KEPD 350 Taurus</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/atacms-odpaleni-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Odpálení rakety MGM-140 ATACMS</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="86273" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/skladovaci-veze-ropne-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/skladovaci-veze-ropne-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ruská PVO vytvořila světelnou show, ale desítky dronů stejně obří rafinerii na 600 km zapálily</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/saratovskou-rafinerii-pvo-nezachranila/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 15 Nov 2025 15:06:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=318602</guid>

	
					<description>Mohutný dronový útok na významnou ruskou rafinerii v Saratově ruská PVO nezvládla. I přes velkou snahu některé pronikly a podařilo se jim poškodit infrastruktur.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S cílem oslabit ruskou ekonomiku, a hlavně pak zásobování armády, útočí ta ukrajinská na strategické cíle v čele s ropnými rafineriemi, které <strong>nejsou v bezpečí ani stovky kilometrů od hranic</strong> její země. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje <a href="https://www.youtube.com/watch?v=njfhTr0pR30" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže), na nichž je vidět, jak se ruská protivzdušná obrana snaží odrazit zjevně mohutný útok na rafinerii v Saratově, která se nachází asi 600 km od Ukrajiny. Ani přes velkou snahu však neuspěla.</p>



<h2 id="h-pvo-p-lila-hust-ale-drony-skrze-ni-pronikaly">PVO pálila hustě, ale drony skrze ni pronikaly</h2>



<p>Ropa je pro Rusko stěžejní komoditou, a jelikož jí má šesté největší zásoby na světě, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Petroleum_industry_in_Russia" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, je zcela samostatné – <strong>ostatně jde také o jednoho z předních exportérů do světa</strong>. Ale v posledních letech je obrovským konzumentem domácí armáda, která ji potřebuje hlavně k provozu žíznivé techniky, ať už pozemní, letecké nebo námořní.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/ukrajinsti-vysadkari-pouzivaji-centauro-b1/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/centauro-b1-stoji-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Vozidlo Centauro B1" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Konečně potvrzeno, Rusové nadšení nejsou. Ukrajinští výsadkáři užívají italské zabijáky Centauro B1</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jenom pro představu, takový tank T-90M, tedy nejmodernější v ruské armádě, sežere na 100 km v terénu zhruba 500 litrů paliva, potvrzuje ArmyRecognition. <strong>U bojových vozidel pěchoty nebo obrněných transportérů</strong> je situace znatelně lepší, ale přesto si řeknou o desítky litrů. V případě dronů jde potom i o nižší litry na misi, ale zase jich bývají stovky denně.</p>



<p>Třeba Shahed 136, resp. licenčně vyráběný Geran-2, má nádrž až na 40 litrů paliva. V podstatě každé omezení dodávek ropy a produktů z ní, ať už jde o <strong>naftu, letecký petrolej, maziva apod. je tedy značný problém</strong>, který může mít za následek, že armáda jednoduše některé akce neprovede vůbec, případně v omezeném rozsahu – a právě o to ukrajinským vojákům šlo.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinske-komando-cistilo-les-u-charkova-odvedlo-7-rusu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/ukrajinsti-vojaci-behem-vycviku-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinští vojáci v zácviku" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinské komando čistilo les u Charkova, kde nejenom uspělo, ale ještě odvedlo 7 ruských vojáků. Vzdali se bez boje</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Saratovská ropná rafinerie přitom zpracuje podle PromfinStroye asi 7 milionů tun ropy ročně, což patří k lepšímu průměru – <strong>středně velké provozy mívají výkon zhruba i milion až dva menší</strong>. Tato je přitom o to významnější, že slouží k přímým dodávkám ruské armádě. Ani přesto ji ovšem nedokáže pořádně ochránit, jelikož se stává cílem bezpilotních letounů opakovaně.</p>



<p>I když to nebylo upřesněno, pravděpodobně se jednalo o An-196 Liutyi, které mají dle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> dolet až 2 000 km, nesou-li <strong>hlavici těžkou 50 kg, nebo až 600 km, pakliže váží 75 kg</strong>. V případě vypuštěný od hranic mohlo tedy jít o druhou variantu. Ruská PVO po nich viditelně vytrvale pálila, přičemž užívala i trasovací munici, jejíž jasné světlo „propalovalo“ oblohu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-odbouchli-transsibirskou-magistralu-sosnovka/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/rusky-nakladni-vlak-kontejnerovy-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruský nákladní kontejnerový vlak" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Sabotáž nevídaných rozměrů: Ukrajinci na 6 600 km odbouchli ruskou Transsibiřskou magistrálu u KLDR, a ještě to natočili</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Z jakých systémů, jasné není, ale často nasazuje k obraně strategických objektů i protiletadlová děla Zu-23-2, která mají kadenci 2 000 ran v minutě, uvádí <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/ZU-23-2" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, <strong>velmi jednoduchou konstrukci a levný provoz</strong>, takže jsou proti pomalu letícím dronům vhodná. V oblasti jich mělo být sestřeleno 45, a zprávy potvrdily, že některé zasáhly civilní infrastrukturu včetně rafinerie.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Саратов вночі 14 листопада 2025" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/njfhTr0pR30?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Ruská PVO střílí po dronech nad Saratovem i pomocí trasovací munice, ale všechny neodrazí (zveřejněno 14. listopadu 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/saratovskou-rafinerii-pvo-nezachranila/">Video: Ruská PVO vytvořila světelnou show, ale desítky dronů stejně obří rafinerii na 600 km zapálily</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/njfhTr0pR30" duration="77">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/njfhTr0pR30" />
			<media:title type="html">(Video) Ruská PVO propalovala oblohu trasovací municí</media:title>
			<media:description type="html">Mohutný dronový útok na významnou ruskou rafinerii v Saratově ruská PVO nezvládla. I přes velkou snahu některé pronikly.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/njfhtr0pr30.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,ruská protivzdušná obrana,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/centauro-b1-stoji-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/centauro-b1-stoji-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Vozidlo Centauro B1</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/ukrajinsti-vojaci-behem-vycviku-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinští vojáci v zácviku</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/rusky-nakladni-vlak-kontejnerovy-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruský nákladní kontejnerový vlak</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="71493" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/saratov-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/saratov-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Nebe nad městem se rudě rozzářilo, když významná ruská rafinerie hořela. Ukrajinci ji zasáhli na 600 km</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/saratov-ruska-rafinerie-horela-ukrajinci-ji-zasahli-na-600-km/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 11 Nov 2025 13:07:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=317996</guid>

	
					<description>Ochránit nezvládla ruská protivzdušná obrana ropnou rafinerii v Saratovu, která po útoku dronu mohutně vzplála a rozzářila nebe.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S cílem omezit operace ruské armády a zasadit ránu tamní ekonomice útočí ta ukrajinská na tzv. strategické cíle, mezi něž patří přirozeně i ropné rafinerie. Bez jejich produktů se <strong>vojenská technika nedojede a vojáci musí hledat jiná řešení</strong>, případně ustrnout na místě. Ukrajinci je přitom dokáží zasahovat na dlouhé vzdálenosti, což dle redakce Armádního Zpravodaje dobře ukazují <a href="https://www.youtube.com/watch?v=CIIAxoGo7us&amp;" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže), na nichž je vidět útok na ropnou rafinerii v Saratově.</p>



<h2 id="h-pvo-tok-neodrazila-dron-zas-hl-s-p-esnost">PVO útok neodrazila, dron zasáhl s přesností</h2>



<p>Výrobky z ropy, které má Rusko šesté největší zásoby na světě, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Petroleum_industry_in_Russia" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, jsou pro armádu naprostou klíčové. Primárně se jedná o <strong>pohonné hmoty</strong> (benzin, nafta, letecký petrolej…), ale <strong>stejně tak o maziva, chemikálie a další</strong>. Když je nemá, jednoduše nedokáže rozpohybovat tanky ani jiná vozidla, takže se musí obejít bez nich, čímž může ztratit v boji sílu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/cena-nejobavanejsich-ruskych-strel/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruská střela Ch-101" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusové to tají, ale odborníci prozradili, kolik skutečně stojí nejobávanější ruské střely Kinžal, Kalibr nebo Iskander</h1></div>

	</a>
</div>



<p>U frontové linie přitom bývají objekty lépe chráněné a hlídané, takže není vždy snadné je napadnout, ale obcházení PVO a její zahlcení často umožní uspět. <strong>Útok na ropnou rafinerii poblíž Saratova je toho důkazem</strong>, a na videu jsou jasně vidět rozsáhlé následky. Armádní Zpravodaj soudí, že dron cílil na hlavní rafinační jednotku typu ELOU.</p>



<p><a href="https://en.promfinstroy.ru/projects/saratovskiy-npz/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">PromfinStroye</a> uvádí, že konkrétně saratovská ropná rafinerie zpracuje 7 milionů tun ropy ročně; středně velké rafinerie běžně zpracují 5 až 6 milionů tun za rok, takže <strong>lze tu saratovskou označit za něco významnější</strong>, a to tím spíše, že má strategickou polohu relativně blízko frontové linie, kterou průběžně zásobuje rychleji než vzdálenější objekty.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinske-specialni-jednotky-pokropily-tri-rusy/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/vojak-strelba-m249-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Voják s lehkým kulometem M249" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinští speciálové překvapili ruskou skupinu u Charkova a pokropili ji lehkým kulometem. Ani nestihla klást odpor</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jaké drony na ni zaútočily, nelze určit, ale Ukrajina k tomu nejčastěji využívá An-196 Liutyi, který podle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> uletí až 2 000 km, pakliže nese 50kg hlavici, <strong>případně 600 km, na něž unese hlavici těžkou 75 kg</strong>. Saratov přitom leží asi 400 km od ukrajinských hranic, ale ke vzdálenosti je třeba připočítat ještě asi 200 km za okupované východní území.</p>



<p>V závěru tedy mohly letět na dálku 600 km, pakliže zvolily ukrajinské jednotky konfiguraci se silnější hlavicí, případně na větší – efekt by byl nejspíše v obou případech <strong>podobný, protože se stal cílem vysoce hořlavý objekt</strong>. To ostatně podtrhují i zveřejněné záběry, na nichž je jasné vidět, jak se noční nebe nad Saratovem rozzářilo rudou barvou na hony daleko.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-4-3 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Саратовський НПЗ [11 листопада 2025]" width="500" height="375" src="https://www.youtube.com/embed/CIIAxoGo7us?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Noční útok na ropnou rafinerii v Saratovu (zveřejněno 11. listopadu 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/saratov-ruska-rafinerie-horela-ukrajinci-ji-zasahli-na-600-km/">Video: Nebe nad městem se rudě rozzářilo, když významná ruská rafinerie hořela. Ukrajinci ji zasáhli na 600 km</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/CIIAxoGo7us" duration="8">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/CIIAxoGo7us" />
			<media:title type="html">(Video) Nebe se rudě rozzářilo. Ukrajinci zasáhli rafinerii na 600 km</media:title>
			<media:description type="html">Ochránit nezvládla ruská protivzdušná obrana ropnou rafinerii v Saratovu, která po útoku dronu mohutně vzplála a rozzářila nebe.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/ciiaxogo7us.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,ruská protivzdušná obrana,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,ukrajinská armáda,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruská střela Ch-101</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/vojak-strelba-m249-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Voják s lehkým kulometem M249</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="64662" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-ilustrace-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-ilustrace-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ruská armáda na ni spoléhá, tak Ukrajinci vzali jednu z největších ropných rafinerií útokem</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/stezejni-saratovska-rafinerie-zasazena/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 03 Nov 2025 12:14:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=316728</guid>

	
					<description>Těžký zásah zažila rafinerie, která zpracuje 2,2 % ropy v zemi, a na jejíchž dodávkách jsou závislé ruské ozbrojené síly. PVO prošly nejméně dva drony a zasáhly ji.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ještě před lety neměla Ukrajina de facto žádnou zbraň, kterou by dokázala zasahovat na dlouhé vzdálenosti. V podstatě z nouze proto vyvinula dalekonosné drony, jež dělají Rusku velké potíže. Redakce Armádního Zpravodaje má za <strong>příklad jejich účinnosti útok na ropnou rafinerii v Saratově</strong> na jihu západní části Ruské federace v noci z 02. na 03. listopadu 2025. Ze <a href="https://www.youtube.com/watch?v=4Bol4rOg2wQ" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběrů</a> (níže) je patrné, že se jednalo o práci bezpilotních letounů, které PVO nedokázala odrazit.</p>



<h2 id="h-st-ejn-ropn-rafinerie-kter-z-sobuje-arm-du">Stěžejní ropná rafinerie, která zásobuje armádu</h2>



<p>Ropa je stěžejní ruskou komoditu – ostatně má šesté největší zásoby na světě, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Petroleum_industry_in_Russia" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, díky čemuž je také soběstačné. <strong>V současnosti je ale obrovským konzumentem armáda</strong>, která je na produktech jako nafta, petrolej, maziva nebo topný olej (a desítkách dalších) závislá. Když je nemá, jednoduše dochází k omezení nebo úplnému přerušení jejích operací.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajinske-jednotky-metodicky-vycistily-oblast-od-rusu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/03/at4-marinak-miri-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Mariňák s AT4" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinské jednotky metodicky vyčistily okraj města od ruských vojáků. Věděli přesně, co dělat, a v podstatě jim nedali šanci</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Zrovna rafinerie se proto stávají přirozenými cíli, jelikož patří mezi tzv. strategické objekty. Je ale pravidlem, že je Rusko nedokáže efektivně chránit, takže se často podaří <strong>alespoň nějakému dronu jeho PVO proletět a způsobit škody</strong>. O jaký se jednalo, není jasné, ale Ukrajina k tomu nejčastěji používá An-196 Liutyi, s nímž zaútočila tento rok v Saratově několikrát.</p>



<p>Je tedy osvědčený a mimořádně vhodný, protože doletí až 2 000 km, na něž unese 50kg hlavici, případně až 600 km, je-li hlavice těžká 75 kg, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. <strong>Adeptem je pak také FP-1, ne moc známý dron s větší konstrukcí</strong>, která dokáže velmi dobře absorbovat radarové zaměřování. Na vzdálenost až 1 600 km dopraví hlavici těžkou až 120 kg, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/FP-1_(unmanned_aerial_vehicle)" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/flamingo-pouzito-devetkrat/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/flamingo-vyroba-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Střela Flamingo" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>„Ukrajinci použili střely Flamingo proti Rusům už 9krát.“ Zelenský vyvrací spekulace, že nejsou aktivní</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Video ukazuje, že se jeden dron trefil do jedné z věží, zatímco opodál už byl požár. Analytik „Dnipro OSINT“ nicméně <a href="https://t.me/DniproOfficial/6806" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">upozorňuje</a>, že nebyl tento útok úspěšný, protože ho <strong>zachytila ochranná síť natažená právě proti dronům</strong>. Výbuch hlavice tak sice viditelný je, ale nic výrazně nepoškodil (na rozdíl od nejméně jednoho dalšího dronu, ale rozsah není znám).</p>



<p>Saratovská ropná rafinerie zpracuje 7 milionů tun ropy ročně, což je 2,2 % celkového objemu v zemi, uvádí <a href="https://en.promfinstroy.ru/projects/saratovskiy-npz/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">PromfinStroye</a>. <strong>Středně velké rafinerie běžně zpracují 5 až 6 milionů tun</strong>, takže lze označit tu saratovskou za něco významnější. Navíc má strategickou polohu relativně blízko frontové linie, kterou průběžně zásobuje rychleji než vzdálenější rafinerie.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Момент удару дронів по НПЗ у Саратовські. 03.11.2025" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/4Bol4rOg2wQ?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Útok na saratovskou ropnou rafinerii (zveřejněno 03. listopadu 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/stezejni-saratovska-rafinerie-zasazena/">Video: Ruská armáda na ni spoléhá, tak Ukrajinci vzali jednu z největších ropných rafinerií útokem</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/4Bol4rOg2wQ" duration="10">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/4Bol4rOg2wQ" />
			<media:title type="html">Video: ruská armáda na ni spoléhá. Ukrajinci zapálili obří rafinerii</media:title>
			<media:description type="html">Těžký zásah zažila rafinerie, která zpracuje 2,2 % ropy v zemi, a na jejíchž dodávkách jsou závislé ruské ozbrojené síly.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/4bol4rog2wq.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,ruská armáda,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/03/at4-marinak-miri-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/03/at4-marinak-miri-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Mariňák s AT4</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/flamingo-vyroba-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Střela Flamingo</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="90085" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ruska-ropna-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ruska-ropna-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Sankce na ruskou ropu po ukrajinsku. Rafinerie, která zodpovídá za 5 % produkce země, mohutně hořela</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zautocili-na-ropnou-rafinerii-rjazan/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 24 Oct 2025 13:07:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=315495</guid>

	
					<description>Jedna z největších ruských rafinerií po ukrajinském útoku mohutně hořela. Stává se opakovaným cílem, ale přesto není dobře chráněna, což její zkázu usnadňuje.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S cílem omezit nebo zcela překazit operace ruské armády útočí Ukrajinci na ropné rafinerie, které ji zásobují hlavně pohonnými hmotami, ale též mazivy a dalším. Obrovské škody může <strong>napáchat i jediný dron, avšak při vyšším počtu se účinek násobí</strong>, což podle redakce Armádního Zpravodaje dobře ukazují <a href="https://www.youtube.com/watch?v=JPgnctzCzU8" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže), na nichž je v mohutných plamenech jedna ropná rafinerie v Rjazani, která patří k největším v zemi a stává se cílem útoků opakovaně.</p>



<h2 id="h-500-km-vzd-len-c-l-nen-pro-ukrajinu-p-ek-kou">500 km vzdálený cíl není pro Ukrajinu překážkou</h2>



<p>Rjazaňská ropná rafinerie patří mezi ty největší v Ruské federaci. Podle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Ryazan_refinery" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> má totiž zpracovatelskou kapacitu 13 až 16 milionů tun ropy ročně, <strong>což je asi 5 % celkové produkce v zemi</strong> – jenom pro srovnání, rafinerie v Salavatu využívající jednotku ELOU-AT-4 zvládá 4 miliony, tedy zhruba 1/4 – a takových menších je na území Ruska mnoho.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/vybuch-znicil-vyrobnu-delostreleckych-granatu-celjabinsk/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/delostrelecka-munice-152-mm-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Dělostřelecké munice ráže 152 milimetrů" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Otřesení Rusové. Výbuch jim srovnal se zemí klíčovou výrobnu dělostřeleckých granátů 1 800 km od Ukrajiny</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Armádní Zpravodaj to považuje z hlediska strategie za obrovský úspěch, který Ukrajinci opakují i několikrát ročně, jelikož jim to ruská armáda umožňuje. I <strong>když ví, že bude přirozeným cílem z důvodu vysokého významu</strong>, nevěnuje dostatečné úsilí jejímu zabezpečení. Na druhou stranu to může odrážet špatný stav PVO a celkový nedostatek vhodných systémů.</p>



<p>Vzhledem k vysoké hořlavosti produktů, jakož i ropy, stačí málo a řetězová reakce se postará o zbytek. Ropné rafinerie navíc nejsou nijak pancéřované, takže <strong>mohou mít drony slabší hlavice. Za častý a účinný prostředek</strong> volí Ukrajinci An-196 Liutyi, jimiž dopraví na vzdálenost až 2 000 km hlavici těžkou 50 kg, na 600 km těžší 75kg hlavici, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kanada-nedoda-desitky-coyotu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/coyote-lavii-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Coyote Lav II" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Kanada zrušila dodávku obrněných transportérů Coyote pro Ukrajinu. Mají silnou výzbroj a vidí vojáky až na 20 km, tanky na 12 km</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ukrajinský generální štáb <a href="https://www.facebook.com/GeneralStaff.ua/posts/pfbid0mBBBWxfNd1ZT5bGzZx9ou68qm2BF6sbpzqv1KA1fZ6b94XmuHNxYHhD4Q7vo3KmFl" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uvedl</a>, že byly v místě zásahu pozorovány mohutné exploze, což je vidět i na záběrech níže, stejně jako na řadě <strong>dalších, které unikly. Není sice jasné, zda útočilo dronů více</strong>, ale dle redakce Armádního Zpravodaje to je vysoce pravděpodobné. Ohnisek požáru se zdá být více, navíc by bylo bláhové spoléhat pouze na jeden dron, který by mohla PVO sestřelit.</p>



<p>Jestliže se totiž musí soustředit na více cílů, jednoduše nestíhá, alespoň jeden dron tak má potom šanci proniknout. Využívání dronů je přitom <strong>efektivní řešení, díky němuž si může Ukrajina nechat řízené střely</strong>, s tímto dosahem jde hlavně o Flamingo, na odolnější cíle. Způsobené škody závisí na zasažené části, ale tou nejčastější bývá hlavní rafinační jednotka.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Ryazan’s largest oil refinery struck for third time - Strong fire, smoke in city" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/JPgnctzCzU8?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Následky ukrajinského útoku na ropnou rafinerii v Rjazani (zveřejněno 23. října 2025)</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zautocili-na-ropnou-rafinerii-rjazan/">Video: Sankce na ruskou ropu po ukrajinsku. Rafinerie, která zodpovídá za 5 % produkce země, mohutně hořela</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/JPgnctzCzU8" duration="511">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/JPgnctzCzU8" />
			<media:title type="html">Video: sankce na ruskou ropu po ukrajinsku, obří rafinerie hoří</media:title>
			<media:description type="html">Jedna z největších ruských rafinerií po ukrajinském útoku mohutně hořela. Stává se opakovaným cílem, ale přesto není dobře chráněna.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/jpgnctzczu8.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/delostrelecka-munice-152-mm-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/delostrelecka-munice-152-mm-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Dělostřelecké munice ráže 152 milimetrů</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/coyote-lavii-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Coyote Lav II</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="72440" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Proklouznutí kolem ruské PVO a úder na 800 km. Ukrajinci zasáhli ropnou rafinerii hluboko v týlu nepřítele</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/utok-na-rafinerii-novokujbysevsku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 22 Oct 2025 16:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=315196</guid>

	
					<description>Ani velikost území neochrání strategické ruské objekty. Ukrajinci zasáhli ropnou rafinerii v Novokujbyševsku vzdálenou 800 km, přičemž si poradili i s PVO.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S cílem omezit operace ruské armády, hlavně pozemních a vzdušných jednotek, útočí ukrajinská na tzv. strategické cíle v čele s ropnými rafineriemi. Za příkladné dává redakce Armádního Zpravodaje <a href="https://www.youtube.com/watch?v=N_ESHSA7nTA" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže), na nichž je vidět ta <strong>v Novokujbyševsku zhruba 800 km od ukrajinských hranic</strong>. I když to není potvrzené, téměř jistě ji zasáhl dron An-196 Liutyi, který byl k úderům jako je tento zkonstruován. Nemá sice velkou hlavici, ale na rafinerii stačí.</p>



<h2 id="h-v-padek-dod-vek-m-e-omezit-ruskou-arm-du">Výpadek dodávek může omezit ruskou armádu</h2>



<p>Ropa je pro Ruskou federaci naprosto stěžejní komoditou. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Petroleum_industry_in_Russia" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> potvrzuje, že patří její průmysl v této oblasti k největším na světě, přičemž <strong>má 6. největší zásoby na světě a patří mezi její největší vývozce</strong>, což platí také o zemním plynu. Do značné míry na ní ostatně stojí ekonomika země, a stejně tak ozbrojené síly, k jejichž fungování je zcela klíčová.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/storm-shadow-zasahla-chemicku-v-brjansku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/britska-strela-storm-shadow-ukrajina-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Britská střela s plochou dráhou letu Storm Shadow" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Storm Shadow pronikla ruskou PVO a vzala Rusům „vítr z plachet“. Zasáhla chemičku, která je pro armádu klíčová</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Vznikají z ní pohonné hmoty, petrolej, maziva, topný olej i další produkty, slouží při výrobě potravin, ale také výbušnin a dalších produktů. <strong>Těžká technika se bez ní nedá do pohybu, a nutno zdůraznit</strong>, že vyžaduje obrovské množství nafty. Třeba tank T-90M sežere na 100 km až 500 litrů, uvádí <a href="https://www.armyrecognition.com/focus-analysis-conflicts/army/conflicts-in-the-world/russia-ukraine-war-2022/russia-lost-its-100th-t-90m-tank-in-ukraine-as-massive-leaks-exposed-russian-weaknesses" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ArmyRecognition</a>, o spotřebě bojových a dalších letounů nemluvě.</p>



<p>I několikahodinový výpadek nebo částečné snížení produkce je proto pro ruskou armádu v době válečného nasazení, a ke všemu s přicházející zimou, obrovský problém. <strong>Ukrajinci se přitom nebojí útoků ani hluboko v ruském týlu</strong> – ropná rafinerie v Novokujbyševsku v Samarské oblasti je toho důkazem, jelikož leží 800 km od východních hranic Ukrajiny.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/codiaq-budoucnost-bojiste/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/codiaq-robopes-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="CODiAQ" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Budoucnost bez vojáků ukázal robopes CODiAQ. Zvládne podmínky jako člověk, ale útočí skrytě, aniž by se prozradil</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ta dříve neměla k takovým akcím zbraně, ale později vyvinula dalekonosný dron An-196 Liutyi, s nímž dokáže udeřit až na 600 km, nese-li <strong>75kg hlavici, nebo až na 2 000 km, pakliže váží 50 kg</strong>, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. A jak vidno, dokáže obcházet ruskou PVO, s čímž jistě pomáhají další systémy, třeba letouny AWACS a průzkumné drony, jakým je třeba Shark.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-4-3 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Пожежа на «Новокуйбышевскому нефтеперерабатывающему заводе». 19/10/2025" width="500" height="375" src="https://www.youtube.com/embed/N_ESHSA7nTA?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Útok dronem na ropnou rafinerii Novokujbyševsku zhruba 800 km od ukrajinských hranic (zveřejněno 19. října 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/utok-na-rafinerii-novokujbysevsku/">Video: Proklouznutí kolem ruské PVO a úder na 800 km. Ukrajinci zasáhli ropnou rafinerii hluboko v týlu nepřítele</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/N_ESHSA7nTA" duration="9">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/N_ESHSA7nTA" />
			<media:title type="html">Video: )der na ropnou rafinerii z 800 km dík proklouznutí ruské PVO</media:title>
			<media:description type="html">Ani velikost území neochrání strategické ruské objekty. Ukrajinci zasáhli ropnou rafinerii v Novokujbyševsku vzdálenou 800 km.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/n_eshsa7nta.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,ukrajinská armáda,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/britska-strela-storm-shadow-ukrajina-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/britska-strela-storm-shadow-ukrajina-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Britská střela s plochou dráhou letu Storm Shadow</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/codiaq-robopes-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">CODiAQ</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="90085" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ruska-ropna-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ruska-ropna-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ukrajinci ujistili Rusy, že jejich ropnou rafinerii neochrání ani vzdálenost 900 km. Přiletěli jim to dokázat</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-rafinerii-dagnefteprodukt/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 22 Oct 2025 15:20:14 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=315144</guid>

	
					<description>Ruská ropná rafinerie byla dříve chráněna vzdáleností, ale Ukrajinci proti ní nasadili dron, s nímž ji zasáhli na zhruba 900 km, přičemž se vyhnuli protivzdušné obraně.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Aby ukrajinská armáda ochromila tu ruskou, stejně jako ekonomiku její země, útočí jí na objekty strategického významu, a to i na velmi dlouhé vzdálenosti, které kdysi hrály v její neprospěch. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje <a href="https://t.me/astrapress/95265" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže), na nichž je vidět, jak <strong>dron zasáhl věž ruské ropné rafinerie Dagněfteprodukt</strong> ve městě Machačkala ležícího v Dagestánu v jihovýchodní části západního Ruska. Ale následky nejspíše nejsou rozsáhlé.</p>



<h2 id="h-900-km-zdol-v-ce-ne-2kr-t-ukrajinsk-an-196">900 km zdolá více než 2krát ukrajinský An-196</h2>



<p>Ropa je pro Ruskou federaci klíčovou komoditou, ať se jedná o její vývoz, tak o soběstačnost jak průmyslu civilního, tak vojenského. Právě <strong>armáda je v posledních letech velikým konzumentem</strong>, jelikož ji potřebuje zejména k pohonu „hladových“ tanků, BVP, transportérů, ale též letadel, dronů a lodí, stejně jako k pohánění generátorů, výrobě zbraní atd., uvádí <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ropa" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/rusove-pohrbili-kolonu-s-leopardem-2/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/01/leopard-2a6-nemecko-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Tank Leopard 2A6" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Rusové vlákali ukrajinskou kolonu vedenou Leopardem 2 do pasti a pohřbili ji.  Zřejmě vrtulníky nebo dělostřelectvem</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Konkrétně Dagnefteprodukt přitom patří mezi menší ropné rafinerie s kapacitou kolem 1 milnou tun ropy ročně, uvádí <a href="https://aodagneftegaz.com/Company/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">AOdagneftegaz</a> s tím, že je <strong>soukromá, takže nedokáže úplně konkurovat státním společnostem</strong>. Jenom pro srovnání, řada jejich rafinerií má výkon kolem 4 až 7 milionů tun ročně, zatímco <a href="/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-rafinerii-v-kstovu/">4. největší zpracuje dokonce až 17 milionů</a> tun ropy za rok.</p>



<p>I tak to nicméně mohlo způsobit nějaké omezení produkce, které si Rusko aktuálně nemůže dovolit, jelikož je <strong>mnoho jeho rafinačních kapacit zdevastovaných</strong>. Ze záběrů, a jiné Armádní Zpravodaj nikde nedohledal, se ovšem nezdá, že by ukrajinský dron způsobil velké škody, zřejmě ani nedošlo k zapálení skladovací věže nebo hlavní rafinační jednotky.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/ruske-levne-drony-meni-valku-na-ukrajine/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/ukrajinsky-sebevrazedny-fpv-dron-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinský sebevražedný FPV dron" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ruské levné drony mění tvář války na Ukrajině. Taktika jejich nasazení je výrazně inspirovaná protivníkem</h1></div>

	</a>
</div>



<p>To bývají obvyklé cíle, ale na druhou stranu nelze dobře určit, jakého významu byla věž, do níž dron narazil, ačkoliv je pravděpodobné, že Ukrajinci <strong>chtěli způsobit co největší škody. Jakým prostředkem zaútočili</strong>, neupřesnili, ovšem vzhledem ke vzdálenosti se téměř jistě jednalo o známý An-196 Liutyi, který má dosah až 2 000 km a nese 50kg hlavici, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>



<p>Rusové se přitom dlouho spoléhali, že právě rozlehlé území je před takovými útoky ochrání, jelikož Ukrajinci neměli zbraně dlouhého dosahu, jež <strong>nedostali ani od spojenců, a když, nemohli je používat na cíle v Rusku</strong>. Z nouze si proto <a href="/letecka-technika/an-196-liutyi-ropne-rafinerie/">vyvinuli právě An-196</a>, jehož počty neustále navyšují a útočí s ním prakticky denně na různé nepřátelské cíle, nejenom ropné rafinerie.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Момент ураження українським дроном НПЗ «Дагнефтепродукт». 22.10.2025" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/PbNCBb1FCBw?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Útok dronu na ruskou ropnou rafinerii Dagněfteprodukt ve městě Machačkala ležícího v Dagestánu (zveřejněno 22. října 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-rafinerii-dagnefteprodukt/">Video: Ukrajinci ujistili Rusy, že jejich ropnou rafinerii neochrání ani vzdálenost 900 km. Přiletěli jim to dokázat</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/PbNCBb1FCBw" duration="12">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/PbNCBb1FCBw" />
			<media:title type="html">Video: Ukrajinci ujistili Rusy, že 900 km vzdálená rafinerie není v bezpečí</media:title>
			<media:description type="html">Ruská ropná rafinerie byla dříve chráněna vzdáleností, ale Ukrajinci proti ní nasadili dron, s nímž ji zasáhli na zhruba 900 km.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/pbncbb1fcbw.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,ruská protivzdušná obrana,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,ukrajinská armáda,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/01/leopard-2a6-nemecko-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/01/leopard-2a6-nemecko-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Tank Leopard 2A6</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/ukrajinsky-sebevrazedny-fpv-dron-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinský sebevražedný FPV dron</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="63493" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/pracovnici-ropna-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/pracovnici-ropna-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Následky viditelné z vesmíru: Satelitní snímky ukazují energetickou infrastrukturu Ruska po ukrajinských útocích</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/nasledky-viditelne-z-vesmiru-ruska-energetika-v-troskach/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 15 Oct 2025 15:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=314110</guid>

	
					<description>Strategické části ruské energetické infrastruktury nedokáže Rusko ochránit. Mnohé následky jsou dokonce vidět z vesmíru, protože je nelze nijak zakrýt.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S cílem ochromit ruskou armádní výrobu i ekonomiku země, jejíž rozpočet by díky tomu nemohl tolik investovat právě do zbrojení, útočí provádí Ukrajina údery na energetickou infrastrukturu. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje <strong>poškození několika ropných rafinerií. I kdyby to domácí úřady nepřiznaly</strong>, což se často děje, je řada následků viditelná na <a href="https://viewsfromabove.bradyafrick.com/p/ukraine-steps-up-strikes-on-russias" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">satelitních snímcích</a> z vesmíru. A Rusku to časem začalo působit značné problémy s PHM.</p>



<h2 id="h-satelitn-sn-mky-ukazuj-ho-c-rusk-rafinerie">Satelitní snímky ukazují hořící ruské rafinerie</h2>



<p>I když si ruský vládce Vladimir Putin dříve myslel, že zůstanou jeho ropné rafinerie a další podniky navždy v bezpečí, protože leží od ukrajinských hranic stovky i <strong>tisíce kilometrů, postupně stále více pociťuje, že to neplatí</strong>. Kdysi sice neměl jeho nepřítel zbraně, jimiž by je dokázal ohrozit, ale to se postupně změnilo, a dnes jich má naopak několik – a nebojí se je využívat.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/slovenske-houfnice-zuzana-2-zrejme-konci/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/houfnice-zuzana-2-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Houfnice Zuzana 2" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Hrozí konec výroby slovenských houfnic Zuzana 2. Na Ukrajině se plně ukázalo, že jsou neschopné, a výrobce s tím nic neudělal</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Armádní Zpravodaj vyzdvihuje především dalekonosný dron An-196 Liutyi, který má podle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> dosah až 2 000 km, na něž unese 50kg hlavici, <strong>případně až 600 km, jestliže nese hlavici těžkou 75 kg</strong>. Právě ten se stal <a href="/letecka-technika/an-196-liutyi-ropne-rafinerie/">nejmocnější zbraní Ukrajinců proti ropným rafineriím</a>, ale také <a href="/letecka-technika/engels-2-neni-bezpecne/">strategickým bombardérům</a> a mnoha dalším objektům, které umí min. poškodit.</p>



<p>To způsobuje vážný nedostatek ropy, potažmo produktů z ní, na některých územích Ruska. Třeba <a href="/zpravodajstvi/ust-luga-preruseni-vyvozu-ropy/">útok na přístav Usť-Luga</a> dokonce <strong>ohrozil dokonce až 20 % jejího vývozu</strong>, zatímco na Krymu musí civilisté hospodařit s příděly pohonných hmot, za což může hlavně opakovaný <a href="/zpravodajstvi/feodosia-ropny-sklad-mohutne-hori/">úder na největší tamní ropný sklad</a>. Asi netřeba dodávat, že to je problém pro všechny.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/cesko-ukrajine-predat-desitky-tanku-t-72m4cz/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/t-72m4cz-cesky-tank-nato-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="T-72M4CZ" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Česko chce Ukrajině předat desítky tanků T-72M4CZ. Úpravy stojí stovky milionů, aby byly bojeschopné</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Na ropě je pochopitelně závislá válečná mašinerie ruské armády, protože potřebuje PHM nejen do pozemní a letecké techniky, ale také do námořní, a stejně tak <strong>vznikají z ropy maziva, petrolej nebo látky k výrobě výbušnin</strong>; a mnoho dalšího, uvádí <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ropa" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Jenom vojáci upotřebí desítky produktů, bez nichž se v menší nebo větší míře neobejdou, ať jde o bojiště nebo výrobu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/nasledky-viditelne-z-vesmiru-ruska-energetika-v-troskach/">Následky viditelné z vesmíru: Satelitní snímky ukazují energetickou infrastrukturu Ruska po ukrajinských útocích</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/houfnice-zuzana-2-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/houfnice-zuzana-2-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Houfnice Zuzana 2</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/t-72m4cz-cesky-tank-nato-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">T-72M4CZ</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="67366" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-rusko-ilustrace-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-rusko-ilustrace-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ukrajinská tajná služba zaútočila na ropnou rafinerii 1 300 km od hranic. Rusko pocítilo, že velké území neznamená bezpečí</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinska-tajna-sluzba-utok-na-rafinerii-v-ufe/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 11 Oct 2025 17:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=313704</guid>

	
					<description>Úder na ropnou rafinerii nedaleko hranic s Kazachstánem je jasnou ukázkou, že Ukrajinci vyvinuli schopnou zbraň s dalekým dosahem, proti níž je ruská PVO ne vždy účinná.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když nemá nepřátelská armáda pohonné hmoty ani další produkty nezbytné k provozu vojenské techniky, jednoduše jsou její operace omezené. A přesně to je důvod, proč ukrajinská tajná služba <strong>napadla ropnou rafinerii v Ufě asi 1 400 km od hranic</strong>. Redakce Armádního Zpravodaje k tomu nedohledala adekvátní záběry, ale úderům čelila již dříve. Jde tak o ukázku schopností, ale také za podceňování nepřítele, který sice býval relativně slabý, ale dnes je opak pravdou.</p>



<h2 id="h-v-hlavn-roli-dalekonosn-dron-an-196">V hlavní roli dalekonosný dron An-196</h2>



<p>Zveřejněno bylo jenom málo informací, ale je pravděpodobné, že se později objeví další. Tajná služba ukrajinské armády <a href="https://suspilne.media/1136450-dalekobijni-droni-sbu-urazili-naftopererobnij-zavod-u-rosijskomu-baskortostani-dzerela/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">měla</a> zaútočit na ropnou rafinerii Bašněfť-UNPZ v Ufě v Baškortostánu, což je <strong>přibližně 1 300 km od ukrajinských hranic</strong>. Stalo se tak 11. října 2025, přičemž byla jedna z tamních rafinerií <a href="/zpravodajstvi/ukrajinsti-specialove-zasahli-dve-rafinerie-ufa/">zasažena také 19. září 2025</a> (a 3 km od ní druhá).</p>



<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m26!1m12!1m3!1d5915292.625792133!2d42.13015373595434!3d52.50116064991294!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!4m11!3e2!4m3!3m2!1d49.763009499999995!2d40.3001218!4m5!1s0x43d93a259216bce1%3A0xaceec0921eda92cc!2sUfa%2C%20Ba%C5%A1kirsko%2C%20Rusko!3m2!1d54.734790999999994!2d55.9578555!5e0!3m2!1scs!2scz!4v1760223636947!5m2!1scs!2scz" width="1200" height="450" style="border:0;" allowfullscreen="" loading="lazy" referrerpolicy="no-referrer-when-downgrade"></iframe>



<p>To del redakce Armádního Zpravodaje dokazuje, nakolik je pro Ukrajinu důležité likvidovat Rusku možnosti dodávek pohonných hmot, bez nichž armáda <strong>nemůže fungovat, ačkoliv má z rafinerií též maziva</strong>, petrolej a řadu dalších produktů. Na záběrech přitom není vidět přímý zásah, ale zřejmě jedním ze svědků natočený let ukrajinského dalekonosného dronu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/himars-znicil-houfnici-v-nakladaku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/m142-himars-odpaleni-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Odpálení střely z M142 HIMARS" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Rusové chtěli skrytě převézt houfnici, aby odstřelovali Ukrajince. Ti je nečekaně rozmetali HIMARSEM</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Je celkem zřetelně rozpoznatelné, že se jedná o An-196 Liutyi, což je počin ukrajinských inženýrů, kteří hledali rychlý a levný způsob, jak provádět hloubkové údery. Tato možnost dříve <strong>armádě chyběla, ale právě tento dron se stal první zbraní</strong>, která to umožnila. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia </a>uvádí že pokud nese 50kg hlavici, uletí až 2 000 km, zatímco s 75kg zvládne max. 600 km.</p>



<p>Zvolená konfigurace je tedy vzhledem ke vzdálenosti jasná. Armádní Zpravodaj to má za jasnou ukázku vysokých schopností ukrajinské armády, <strong>stejně jako za její podceňování ze strany Ruska</strong>, které se zjevně spoléhalo, že zůstanou jeho strategické objekty ochráněný vzdáleností, potažmo obří rozlohou země. Ale tento případ jasně ukazuje, že to neplatí.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Проліт Ан-196 «Лютий» в Башкортостані" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/JyIhD1gqHLU?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Ukrajinský dron An-196, zřejmě nedaleko ropné rafinerie Bašněfť-UNPZ v Ufě v Baškortostánu (zveřejněno 11. října 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinska-tajna-sluzba-utok-na-rafinerii-v-ufe/">Video: Ukrajinská tajná služba zaútočila na ropnou rafinerii 1 300 km od hranic. Rusko pocítilo, že velké území neznamená bezpečí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/JyIhD1gqHLU" duration="17">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/JyIhD1gqHLU" />
			<media:title type="html">Ukrajinská tajná služba zaútočila na ropnou rafinerii na 1 300 km</media:title>
			<media:description type="html">Úder na ropnou rafinerii nedaleko hranic s Kazachstánem je jasnou ukázkou, že Ukrajinci vyvinuli schopnou zbraň s dalekým dosahem.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/jyihd1gqhlu.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,ukrajinská armáda,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/m142-himars-odpaleni-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/m142-himars-odpaleni-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Odpálení střely z M142 HIMARS</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="106875" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/ropna-rafinerie-ilsky-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/ropna-rafinerie-ilsky-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ukrajinský dron prolomil ruskou PVO a zasáhl největší ropný terminál na Krymu. Požár neustal ani po 3 dnech</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/utok-na-ropny-terminal-feodosia/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 09 Oct 2025 16:49:49 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[An-196 Liutyi]]></category>
		<category><![CDATA[Krym]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinský dron]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=313393</guid>

	
					<description>Ubránit největší ropný terminál na Krymu nezvládla PVO proti ukrajinským dronům, které způsobily masivní požár trvající po několik dní.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Aby ukrajinská armáda omezila působení té ruské, a ještě uškodila ekonomice nepřítele, útočí na strategické cíle, mezi nimiž jsou také ropné rafinerie. Na těch je <strong>možné způsobit škody poměrně snadno a na dlouho</strong>, což dle redakce Armádního Zpravodaje dobře ukazují <a href="https://www.reddit.com/r/ukraine/comments/1nzdalu/ukrainian_drone_breaks_through_air_defense_fire/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže), na nichž je vidět zasažení ropného terminálu Feodosia na východě Krymu, k němž proletěl i přes střelbu ruské PVO ukrajinský dron a zapálil ho; hořel přitom ještě 3 dny po útoku.</p>



<h2 id="h-masivn-po-r-se-roz-il-i-na-dal-n-dr-e">Masivní požár se rozšířil i na další nádrže</h2>



<p>Rusko je ropná velmoc a komoditu i různé produkty z ní vyráběné vyváží prakticky do celého světa, takže je na příjmech z ní do značné míry závislé. <strong>Dvojnásob to pak platí pro jeho armádu, která nemůže fungovat</strong> nejenom bez pohonných hmot, ale také bez maziv, petroleje a jiného, a rovněž je na ropných produktech závislá o další válečná (vojenská) výroba.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-pouziva-flamingo-a-dlouhy-neptun/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/flamingo-za-letu-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Střela s plochou dráhou letu Flamingo" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajina s úspěchem nasadila proti Rusku kombinaci střel Flamingo a Neptun, potvrdil Zelenský. Ruská PVO na ně nestačí</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jelikož došlo k zasažení terminálu u moře, je zřejmé, že sloužil k uskladnění ropy, která byla poté nakládána na tankery, aby ji přes Černé moře odvezly do světa. Na nějakou dobu ale <strong>muselo dojít k přerušení, nebo alespoň silnému omezení kapacity</strong>, jelikož „Krymský vítr“ 08. října 2025 <a href="https://t.me/Crimeanwind/87512" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zveřejnil</a> satelitní snímky s tím, že se požár po útoku dronů rozšířil na další nádrže, a že neustává ani po třech dnech. Je tedy evidentní, že se Ukrajincům povedl nadmíru dobře.</p>



<p>Hasiči přitom nemají v takovém případě snadnou práci, jelikož ropný sklad, vrt, pole atd. nemusí být vůbec možné uhasit, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Oil_well_fire" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> s tím, že někdy zkrátka <strong>musí počkat, dokud oheň nevyčerpá veškerou zásobu paliva</strong>, v tomto případě ropy, a minimálně nezeslábne. Když se ovšem šíří ještě na další nádrže, jedná se pochopitelně o mnohem náročnější boj.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-znicil-nejsilnejsi-pvo-kremlu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/ruska-armada-odpalovaci-vozidlo-s-400-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Odpalovací vozidlo ruského systému S-400" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinci využili velké slabiny ruského S-400 a zasáhli mu střely. Spustili tak ničivou řetězovou reakci</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ze záběrů se zdá, že ukrajinská armáda použila k útoku již dobře známý dron An-196, který podle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> uletí až 2 000 km, pokud <strong>nese 50kg hlavici, nebo až 600 km, pakliže je těžká 75 kg</strong>. A jelikož leží Feodosia asi 180 km od ukrajinských hranic, je jasné, že stačila druhá konfigurace, jejíž výbuch mohl způsobit o to větší škody, čemuž by nasvědčovaly i velké plameny.</p>



<p>Ač má dron násobně menší ničivost oproti řízeným střelám, nabízí o dost větší dolet než většina z nich, a hlavně je mnohem levnější, což znamená, že lze <strong>An-196 také rychleji vyrábět a nasadit ho ve větším počtu</strong>. V neposlední řadě odstartuje téměř odkudkoliv a nevyžaduje nosič jako řízená střela, která nejčastěji startuje z letadla, eventuálně ze země nebo lodě.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/recko-posle-na-ukrajinu-m110a2/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/houfnice-m110a2-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Houfnice M110A2" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Slušná posila: Řecko pošle přes ČR na Ukrajinu dosloužit 60 těžkých houfnic ráže 203 mm, a přidá k nim i kazetovou munici</h1></div>

	</a>
</div>



<p>An-196 byl přitom viditelně pod palbou ruské PVO, vidět je dokonce trasovací munice, která prosvítila oblohu, ale zjevně si s ním poradit nedokázala. <a href="https://kyivindependent.com/ukrainian-drones-hit-largest-oil-terminal-in-russian-occupied-crimea/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">KyivIndependent</a> doplňuje, že ropný terminál Feodosia je <strong>největší na Krymu, což musí bolet ruskou ekonomiku dvojnásob</strong>. Co přitom dokáže dron An-196 způsobit, ukazuje třeba <a href="/zpravodajstvi/ukrajinci-zautocili-na-rafinerii-kirisi/">útok na ropnou rafinerii v Kiriši</a> asi 800 km od Ukrajiny, která je druhou největší v zemi (zpracuje 6,4 % produkce).</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-reddit wp-block-embed-reddit"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="reddit-embed-bq" style="height:500px" ><a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/r/ukraine/comments/1nzdalu/ukrainian_drone_breaks_through_air_defense_fire/">Ukrainian drone breaks through air defense fire and strikes an oil storage facility in Feodosia.</a><br> by<a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/user/logecasks/">u/logecasks</a> in<a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/r/ukraine/">ukraine</a></blockquote><script async src="https://embed.reddit.com/widgets.js" charset="UTF-8"></script>
</div><figcaption><em>Útok dronem na ropný terminál Feodosia na východním pobřeží Krymu, po němž střílela PVO, ale neuspěla (zveřejněno 06. října 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/utok-na-ropny-terminal-feodosia/">Video: Ukrajinský dron prolomil ruskou PVO a zasáhl největší ropný terminál na Krymu. Požár neustal ani po 3 dnech</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/flamingo-za-letu-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/flamingo-za-letu-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Střela s plochou dráhou letu Flamingo</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/ruska-armada-odpalovaci-vozidlo-s-400-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Odpalovací vozidlo ruského systému S-400</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/houfnice-m110a2-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Houfnice M110A2</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="72440" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rekordní dolet na maximu možného: Ukrajinské drony zasáhly ropnou rafinerii 2 000 km od hranic. Rusko už neví, jak se bránit</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-ropnou-rafinerii-v-tumeni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 07 Oct 2025 15:58:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=313110</guid>

	
					<description>Velmi hluboký úder se povedl ukrajinské armádě, když zasáhla ropnou rafinerii v Ťumeni na vzdálenost asi 2 000 km. Posloužila k tomu přitom osvědčená zbraň.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ještě před lety neměla Ukrajina prakticky žádnou zbraň, kterou by mohla zasahovat na opravdu dlouhé vzdálenosti. Z nouze si proto <strong>vyvinula dalekonosný dron, který dnes dělá Rusku velké potíže</strong>. Je jím An-196, a redakce Armádního Zpravodaje dává za příklad jeho účinnosti <a href="https://t.me/exilenova_plus/12927" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">útok</a> na ropnou rafinerii hluboko v ruském týlu, konkrétně v Ťumeni u hranic s Kazachstánem, tedy přibližně 2 000 km od Ukrajiny. Protivzdušná obrana ho přitom neodrazila.</p>



<h2 id="h-po-kozen-chlad-c-v-do-n-narazil-dron">Poškozená chladící věž, do níž narazil dron</h2>



<p>An-196 je zřejmě nejznámější dron s dalekým dosahem ve výzbroji Ukrajiny. Vyvinula si ho sama tak nějak z nouze, protože navrhnout střelu nebo raketu s doletem <strong>ve stovkách až tisících kilometrů bylo časově i finančně nákladné</strong>, a navíc je mnohem těžší ji vyrobit. Takto tedy získala celkem levné řešení, proti němuž se Rusko nedokáže efektivně bránit.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/dlouhy-neptun-zasahl-rafinerii-v-tuapse/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinská střela Neptun" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinci dali Rusům zakusit vlastní střelu Dlouhý Neptun s dosahem 1 000 km. Ropná rafinerie skončila v plamenech</h1></div>

	</a>
</div>



<p><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> vysvětluje, že uletí až 2 000 km, pokud nese 50kg hlavici, nebo až 600 km, pakliže je hlavice těžká 75 kg. Má tedy násobně menší ničivost oproti řízeným střelám, ale zase o dost <strong>větší dolet než většina z nich, a hlavně je mnohem levnější</strong>, což znamená, že lze An-196 také rychleji vyrábět a nasadit ho ve větším počtu. V neposlední řadě odstartuje téměř odkudkoliv a nevyžaduje nosič jako řízená střela, která nejčastěji startuje z letadla, ale může i ze země.</p>



<p>Ukrajinská armáda tak může zasahovat všemožné cíle de facto v celém západním Rusku, ať jsou statické nebo pohyblivé, ale z důvodu rušení signálu je <strong>An-196 Liutyi lepší proti prvním z nich, jelikož se dokáže navést i sám</strong>. Často slouží k úderům na ruské ropné rafinerie, které neochrání ani vzdálenost od Ukrajiny, ačkoliv tomu tak dříve bylo. To se ovšem změnilo.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/atacms-rozmetaly-baterii-s-400/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/atacms-odpaleni-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Odpálení rakety MGM-140 ATACMS" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ruský S-400 vůbec nezvládal taktické balistické rakety ATACMS, i když měl. Podařilo se jim rozmetat celou baterii</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Dron sice není nijak sofistikovaný, ale v jeho prospěch hraje právě obrovské území Ruska, pro nějž nemá armáda dostatek systémů PVO, takže <strong>jsou mnohé objekty chráněny jenom slabě, nebo také vůbec</strong>. Navíc čím dále objekty leží, tím jednodušší nejspíše bude je zasáhnout. An-196 letěl v případě ropné rafinerie v Ťumeni asi 2 000 km, což je jeho max. dolet.</p>



<p>Zpočátku se přitom zdálo, že nenapáchal žádné škody, potažmo tamní zdroje hlásily, že se PVO útok odrazila, uvádí <a href="https://gorod24.online/simferopol/news/447903-detonatsiyu_bespilotnikov_v_tyumeni_predotvratili_ekstrennyie_slujbyi_regiona.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Gorod24</a>, ale analytici z Dnipro Osint později <a href="https://t.me/DniproOfficial/6712" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zveřejnili</a> fotografie poškozené chladicí věže, resp. jednotky, a tamní obyvatelé hlásili hlasitý výbuch.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="512" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/zasazena-chladici-vez-tumen-1024x512.jpg" alt="Zasažená chladící věž ropné rafinerie v Ťumeni" class="wp-image-313123" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/zasazena-chladici-vez-tumen-1024x512.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/zasazena-chladici-vez-tumen-320x160.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/zasazena-chladici-vez-tumen-768x384.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/zasazena-chladici-vez-tumen-720x360.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/zasazena-chladici-vez-tumen.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Dnipro Osint</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Zasažená chladící věž ropné rafinerie v Ťumeni</em></figcaption></figcaption><p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-ropnou-rafinerii-v-tumeni/">Rekordní dolet na maximu možného: Ukrajinské drony zasáhly ropnou rafinerii 2 000 km od hranic. Rusko už neví, jak se bránit</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinská střela Neptun</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/atacms-odpaleni-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Odpálení rakety MGM-140 ATACMS</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/zasazena-chladici-vez-tumen.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">zasazena-chladici-vez-tumen</media:title>
			<media:description type="html">Zasažená chladící věž ropné rafinerie v Ťumeni</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/zasazena-chladici-vez-tumen-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="90085" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ruska-ropna-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ruska-ropna-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ukrajinci dali Rusům zakusit vlastní střelu Dlouhý Neptun s dosahem 1 000 km. Ropná rafinerie skončila v plamenech</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/dlouhy-neptun-zasahl-rafinerii-v-tuapse/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 07 Oct 2025 10:47:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=313100</guid>

	
					<description>Protivzdušná obrana Ruska si nedokázala poradit s ukrajinskou střelou s plochou dráhou letu, a tak uvrhla ropnou rafinerii v Tuapse do mohutných plamenů.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Aby ukrajinská armáda omezila operace té ruské, útočí jí na strategické podniky, mezi nimiž jsou také ropné rafinerie. Obvykle je přitom napadá drony, ale redakce Armádního Zpravodaje si všimla, že k tomu <strong>využila i domácí střelu Dlouhý Neptun</strong>, jejíž následky ukazují <a href="https://www.youtube.com/shorts/tEcQmxRHxVY" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže). Je na nich ropná rafinerie v Tuapse ve velkých plamenech, zasaženo bylo nejspíše několik nádrží, ale možná i další objekty. Je to také důkaz, že si s ní PVO nemusí poradit.</p>



<h2 id="h-st-ele-let-la-stovky-km-aby-rafinerii-zap-lila">Střele letěla stovky km, aby rafinerii zapálila</h2>



<p>Dlouhý Neptun má být upravená dobře známá protilodní střela R-360 Neptun, která dříve <a href="/zpravodajstvi/moskva-amerika-potopeni-nechtela/">potopila chloubu ruského námořnictva</a>, <strong>raketový křižník Moskva. Do výzbroje byla zařazena v roce 2021</strong>, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/R-360_Neptune" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, a protilodní varianta odpalována z pozemního systému má dosah 250 km, což rozhodně není dostatečné, aby mohla zasahovat cíle v hloubi týlu nepřítele.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-vyrobi-40-houfnic-2s22-bohdana-mesicne/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/2s22-bohdana-nova-kabina-houfnice-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="2S22 Bohdana s novou pancéřovanou kabinou" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Putinovi dělá velké vrásky vysoká produkce ukrajinské houfnice 2S22 Bohdana. Vzniká rychlostí, s jakou se Rusko sotva může rovnat</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ukrajinští inženýři proto na jejím základě vyvinuli variantu s dosahem až 1 000 km, potvrzuje ArmyRecognition s tím, že pohon během letu zajišťuje turboventilátorový motor, takže <strong>je jasné, že musela dostat větší zásobu paliva</strong>. To je možné dvěma způsoby – zmenšením hlavice, která váží u protilodní verze 150 kg, což by se ničivostí rovnalo letecké pumě, nebo zvětšením střely.</p>



<p>Armádní Zpravodaj odhaduje rychlost Dlouhého Neptunu na 900 km/h, což znamená, že už bude pro protivzdušnou obranu poměrně špatně sestřelitelná, a jelikož je klasifikována jako <strong>střela s plochou dráhou letu, bude létat nejspíše desítky</strong>, max. 150 metrů nad zemí, aby byla radary hůře detekovatelná i zaměřitelná, a stejně tak ji nebylo snadné sestřelit.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinec-v-pantoflich-znicil-javelinem-rusky-obrnenec/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/fgm-148-javelin-odpal-moldavsko-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="FGM-148 Javelin v odpalu" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Voják vyběhl v pantoflích, aby Javelinem zachránil ukrajinský tank. Ruský obrněnec zasáhl zcela přesně</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Její ničivost měla přitom pocítit ropná rafinerie v Tuapse vzdálená asi 400 km od východních hranic s Ukrajinou, ale nejspíše byla vypuštěna z <strong>bezpečnější vzdálenosti, tedy o 100 až 150 km více ve vnitrozemí</strong>. Následky jsou opravdu velké, jak ukazují záběry, i když není jasní, zda byla střela jenom jedna, ale nejspíše ano, neboť jich na takové objekty více nelétá.</p>



<figure class="wp-block-video"><video controls src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ropna-rafinerie-v-tuapse-zasazena-dlouhym-neptunem.mp4"></video><figcaption><em>Ropná rafinerie v Tuapsem zasažená ukrajinskou střelou Dlouhý Neptun (zveřejněno 15. března 2025); zdroj videa: <a href="https://www.youtube.com/shorts/tEcQmxRHxVY" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">UATVEnglish</a></em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/dlouhy-neptun-zasahl-rafinerii-v-tuapse/">Video: Ukrajinci dali Rusům zakusit vlastní střelu Dlouhý Neptun s dosahem 1 000 km. Ropná rafinerie skončila v plamenech</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		<enclosure url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ropna-rafinerie-v-tuapse-zasazena-dlouhym-neptunem.mp4" length="2951113" type="video/mp4" />

		
		<media:content url="" duration="0">
			<media:player url="" />
			<media:title type="html">Video: střela Dlouhý Neptun zasáhla ruskou ropnou rafinerii na 500 km</media:title>
			<media:description type="html">Protivzdušná obrana Ruska si nedokázala poradit s ukrajinskou střelou s plochou dráhou letu, a tak zasáhla rafinerii v Tuapse.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,ruská armáda,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,ukrajinská armáda,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/2s22-bohdana-nova-kabina-houfnice-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/2s22-bohdana-nova-kabina-houfnice-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">2S22 Bohdana s novou pancéřovanou kabinou</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/fgm-148-javelin-odpal-moldavsko-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">FGM-148 Javelin v odpalu</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="26792" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: 4. největší ruská rafinerie zasažena na 800 km. Ukrajinci proti ní s úspěchem nasadili nejlepší zbraň, jakou mohli</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-rafinerii-v-kstovu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 05 Oct 2025 17:35:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=312885</guid>

	
					<description>Ukrajinským vojákům se podařilo zapálit jednu z největších ropných rafinerií v Rusku. Uletěli 800 km, aby ji vyřadili z provozu a omezili tak operace ruské armády.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S cílem omezit působení ruské armády se ji ta ukrajinská snaží odříznout od možnosti používat techniku, případně jenom v omezeném režimu. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje útok na <strong>ropnou rafinerii v Kstovu, jehož následky ukazují</strong> <a href="https://t.me/astrapress/93976?single" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže). Je 4. největší v Rusku, což znamená značné omezení dodávek jak ekonomice, tak armádě. Ukrajinci k tomu téměř jistě použili již osvědčenou zbraň, a sice dalekonosný sebevražedný dron An-196.</p>



<h2 id="h-osv-d-en-zbra-dopravuje-50kg-hlavici">Osvědčená zbraň dopravuje 50kg hlavici</h2>



<p>Ropná rafinerie zásobuje ozbrojené síly hlavně pohonnými hmotami, ale také mazivy a dalšími produkty, bez nichž se zkrátka technika nepohne, ať se jedná o pozemní, leteckou, nebo námořní. <strong>To pak armádu v boji značně znevýhodní</strong>, neboť ji nemůže používat vůbec, případně omezeně, a například musí zrušit některé operace. Rafinerie je tak právem prioritním cílem.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinsi-zasahli-bujan-m-v-onezskem-jezere/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/korveta-trida-bujan-m-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Korveta třídy Bujan-M" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajinské speciální jednotky provedly hluboký úder. Zasáhly  na 900 km moderní ruskou loď dříve, než stihla odpálit střely Kalibr</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ta v Kstovu v ruské oblasti Nižnij Novgorod, asi 800 kilometrů od ukrajinských hranic, má přitom zpracovatelskou kapacitu <strong>17 milionů tun ropy ročně, čímž se řadí na 4. místo v celé Ruské federaci</strong>, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kstovo_refinery" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Ukrajincům se ji podařilo zasáhnout v noci na 05. října 2025, tedy jenom den poté, co <a href="/zpravodajstvi/ukrajinci-zautocili-na-rafinerii-kirisi/">vzali útokem 2. největší rafinerii v zemi</a>, a sice v Kiriši.</p>



<p>Armádní Zpravodaj je názoru, že k tomu tradičně využili drony An-196 Liutyi vlastní konstrukce, s nimiž útočí na méně pancéřované cíle. A zrovna na ropnou rafinerii s <strong>vysoce hořlavými produkty stačí opravdu i slabá hlavice</strong>. Ta je v případě tohoto dronu 50kg, pakliže letí na dálku až 2 000 km, nebo 75kg, jestliže ji má dopravit do 600 km, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/ukrajinci-vytvorili-strelu-s-doletem-3-000-km/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/flamingo-za-letu-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Střela s plochou dráhou letu Flamingo" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko už nebude nikdy v bezpečí. Ukrajinci obešli Západ a vytvořili střelu tak mocnou, že mu zasadí rány na 3 000 km</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Je evidentní, že muselo jít vzhledem ke vzdálenosti k první variantě. Ruská protivzdušná obrana si s nimi dlouhodobě <strong>nedokáže poradit, což není o tom, že by na ni byly příliš sofistikované</strong>, ale protože má Rusko obrovské území a velmi málo systémů k jejich ochraně. Zřejmě na začátku války vůbec nepočítalo s tím, že by Ukrajinci měli zbraně tak dlouhého dosahu.</p>



<script async src="https://telegram.org/js/telegram-widget.js?22" data-telegram-post="astrapress/93976" data-width="100%" data-single></script>



<p><em>Hořící ropná rafinerie v Kstovu vzdáleném asi 800 km od Ukrajiny (zveřejněno 05. října 2025)</em></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-rafinerii-v-kstovu/">Video: 4. největší ruská rafinerie zasažena na 800 km. Ukrajinci proti ní s úspěchem nasadili nejlepší zbraň, jakou mohli</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/korveta-trida-bujan-m-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/korveta-trida-bujan-m-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Korveta třídy Bujan-M</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/flamingo-za-letu-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Střela s plochou dráhou letu Flamingo</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="64662" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-ilustrace-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-ilustrace-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Silná rána pro ruský ropný průmysl i armádu. Ukrajinci na 800 km zasáhli 2. největší ropnou rafinerii, zpracuje 6,4 % produkce</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zautocili-na-rafinerii-kirisi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 04 Oct 2025 14:44:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinský dron]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=312722</guid>

	
					<description>Velkým požárem skončil útok na ropnou rafinerii poblíž Petrohradu, kde ruská PVO nedokázala odrazit všechny drony. Zpracuje 6,4 % celkové produkce země.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jestli něco dokáže zatavit chod vojenské techniky, ať už pozemní nebo letecké, je to nedostatek pohonných hmot a maziv, ale i dalších ropných produktů. Dává proto smysl ničit samotné ropné rafinerie, a to hlavně ty velké. <strong>Ukrajinci na ně mohou udeřit pomocí dronů</strong>, což dle redakce Armádního Zpravodaje dobře ukazují záběry (níže), na nichž je vidět útok na rafinerii v Kiriši v Leningradské oblasti, která patří mezi největší v celé Ruské federaci.</p>



<h2 id="h-6-4-zpracovatelsk-ho-v-konu-v-cel-zemi">6,4 % zpracovatelského výkonu v celé zemi</h2>



<p>Ropná rafinerie v Kiriši, též známá jako KINEF, leží asi 800 km od ukrajinských hranic nedaleko Petrohradu. Jelikož ročně rafinuje <strong>17,7 milionů tun ropy, což odpovídá 6,4 % celkové produkce země</strong>, patří od září 2025 mezi dvě největší ruské ropné rafinerie, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kinef" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Jenom pro představu, <a href="/zpravodajstvi/pozar-v-ropne-rafinerii-v-jaroslavli-vt-6/">pátá největší, v Jaroslavli</a>, zpracuje za stejné období asi 15 milionů tun.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/hackeri-potvrdili-prodej-su-57-alzirsku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/su-57-ruskeho-letectva-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Su-57 ruského letectva" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Hackeři zveřejnili dokumenty, které potvrzují, kolik Alžírsko kupuje ruských Suchojů Su-57 páté generace. Žádná sláva to není</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Vedle toho jsou po celé země menší, asi třetinové až čtvrtinové, které mají výkon 4 až 6 milionů tun ropy ročně, příkladem je za v <a href="/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-rafinerii-v-salavatu/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Salavatu</a>. Ačkoliv přitom gubernátor Leningradské oblasti <a href="https://t.me/drozdenko_au_lo/8496" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uvedl</a>, že <strong>PVO v Kirishi „pracuje na bezpilotních letounech“</strong>, nepotvrdil, že byla jimi byla zasažena, ale z pozdějších fotografií a záběrů jasně vyplývá, že v ní došlo k požáru.</p>



<p>Potvrdila to i ruská agentura ASTRA, která jednu z fotografií <a href="https://t.me/astrapress/93809?single" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zveřejnila</a>, zatímco na <a href="https://www.youtube.com/watch?v=gvtnwqJSVRs" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">videu</a> je vidět, že se nejspíše alespoň <strong>jeden dron podařilo PVO sestřelit, aniž by napáchal škody</strong>, ale další, od ukrajinské agentury Exilenova+, zase <a href="https://t.me/exilenova_plus/12857" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">potvrzuje</a> mohutný požár. Armádní Zpravodaj se domnívá, že byly vzhledem ke vzdálenosti použity dalekonosné drony An-195 Liutyi.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/turci-pousti-do-vyroby-druhy-prototyp-letounu-kaan/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/turecky-tai-tf-kaan-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="TAI TF Kaan, turecký letoun 5. generace" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Turci utahují smyčku kolem F-35. Pouští do výroby prototyp vlastního letounu 5. generace, který ji brzy vyzve</h1></div>

	</a>
</div>



<p>U těch <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že mají s 50kg hlavicí dosah až 2 000 km, kdežto s 75kg klesá na 600 km, takže se v tomto případě muselo jednat o první variantu. Ačkoliv <strong>není výbušný efekt zdaleka tak silný jako u řízených střel</strong>, například Flamingo, Storm Shadow nebo Taurus, na ropné rafinerie je zcela dostačující. Jde totiž o nepancéřované a vysoce hořlavé cíle.</p>



<p>Redakce Armádního Zpravodaje označila An-196 Liutyi za <a href="/letecka-technika/an-196-liutyi-ropne-rafinerie/">nejmocnější zbraň proti ruským ropným rafineriím</a>, protože jim opakovaně působí obrovské škody. To znamená, že pak <strong>armáda nemusí mít dostatek paliva k pohonu techniky</strong>, ale ani generátorů a dalších strojů, což je otázka přežití hlavně v zimě. Ochrana rafinerií by proto měla být prioritou.</p>



<blockquote class="twitter-tweet" data-media-max-width="750"><p lang="en" dir="ltr">‼️The Kirishi Oil Refinery in Leningrad Oblast has been attacked!<br>The plant processes up to 20 million tons of oil per year and is considered one of the largest in Russia.<br>Will gasoline prices take another hit? <a rel="nofollow" href="https://t.co/Mbr1eQdNVQ">pic.twitter.com/Mbr1eQdNVQ</a></p>— Jaanika Merilo (@jaanikamerilo) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/jaanikamerilo/status/1967104047661690913?ref_src=twsrc%5Etfw">September 14, 2025</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p><em>Hořící ropná rafinerie v Kiriši v Leningradské oblasti po zásahu ukrajinskými drony (zveřejněni 04. října 2025)</em></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zautocili-na-rafinerii-kirisi/">Video: Silná rána pro ruský ropný průmysl i armádu. Ukrajinci na 800 km zasáhli 2. největší ropnou rafinerii, zpracuje 6,4 % produkce</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/su-57-ruskeho-letectva-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/su-57-ruskeho-letectva-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Su-57 ruského letectva</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/turecky-tai-tf-kaan-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">TAI TF Kaan, turecký letoun 5. generace</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="67366" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-rusko-ilustrace-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-rusko-ilustrace-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ukrajinci se ani nemuseli snažit, 5. největší ropnou rafinerii v zemi si Rusové zapálili sami</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/pozar-v-ropne-rafinerii-v-jaroslavli-vt-6/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 01 Oct 2025 16:46:52 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=312328</guid>

	
					<description>Zřejmě nedodržení pracovních předpisů, případně technická vada, způsobila požár v páté největší ropné rafinerii v Rusku. O ukrajinský útok asi opravdu nešlo.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Aby nemohla ruská armáda provádět operace, případně je alespoň měla nějak ztížené, likviduje ta ukrajinská ropnou produkci, kde se dá. Ale někdy jim v tom pomůže i náhoda – za příkladné dává redakce Armádního Zpravodaje <a href="https://www.youtube.com/watch?v=hNeL2dXRKq4" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže), na nichž je vidět <strong>požár ropné rafinerie v Jaroslavli ležící stovky kilometrů za Moskvou</strong>, resp. asi 700 km od ukrajinských hranic. Tentokrát se ovšem nejednalo o práci dronu, nýbrž o neurčenou chybu ve výrobním procesu.</p>



<h2 id="h-dn-drony-ale-po-r-u-hlavn-jednotky">Žádné drony, ale požár u hlavní jednotky</h2>



<p>Není jasné, co se na místě stalo, podle všeho nikdo nehlásil v oblasti přítomnost dronů, takže lze útok ukrajinské armády pravděpodobně vyloučit. <strong>Ohnisko požáru je přitom viditelné pouze jedno</strong>, a to v bloku VT-6, klíčové technologické součásti primárního zařízení k rafinaci ropy, zodpovědné za produkci lehkých ropných produktů, včetně benzínu a motorové nafty.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-znicili-ctyri-tezke-houfnice-koksan/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/koksan-houfnice-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Houfnice Koksan" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinci vytrvali a zasadili těžkému ruskému dělostřelectvu v Záporožské a Luhanské oblasti zdrcující ránu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jedná se přitom o pátou největší ropnou rafinerii v Ruské federaci, uvádí <a href="https://kyivindependent.com/fire-erupts-at-major-russian-oil-refinery-in-yaroslavl/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">KyivIndependent</a> s tím, že zpracuje asi 15 milionů tun ropy ročně. Armádní Zpravodaj zjistil, že <strong>některá média připisují požár bezpilotnímu letounu, ale nezdá se</strong> to jako pravdivé. Ukrajinci každopádně často útočí na rafinerie pomocí dalekonosného An-196 Liutyi, s nímž doletí až 2 000 km, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>



<p>Za příklad jeho práce uvádí Armádní Zpravodaj <a href="/zpravodajstvi/ukrajinci-zapalili-rafinerii-v-rjazani-mohutny-pozar/">útok na ropnou rafinerii v Rjazani</a>, rovněž jednu z největších v zemi, kde jsou vidět ohniska požárů mnohem větší. <strong>Samozřejmě to záleží, kam se zrovna s 50kg hlavicí trefí</strong>, ale v případě Jaroslavli to lze opravdu považovat spíše za technickou závadu, resp. chybu ve výrobním procesu, o níž ale ruská média nic neříkají.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/indie-zvazuje-dalsi-s-400-a-s-500/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/s-400-odpalovaci-vozidla-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Odpalovací vozidla systému S-400" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Světlé časy pro ruský zbrojní průmysl. Jeden z tradičních odběratelů zbraní se od něj odvracel, ale teď zvažuje koupi S-400 a S-500</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Výsledek je přitom podobný, jako kdyby na ni zaútočily sebevražedné drony – dojde k narušení produkce, v důsledku čehož nemusí být ruská armáda <strong>dobře zásobena, ať se jedná o pozemní, námořní, nebo leteckou techniku</strong>. Vedle toho to působí problémy motoristům, zemědělcům, ale i státní kase, která tak přichází o významnou část příjmů, hlavně za vývoz.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Пожежа на території Ярославського НПЗ. 01/10/2025" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/hNeL2dXRKq4?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Požár v ropné rafinerii v Jaroslavli, nejspíše vinou závady na technologickém procesu jednotky VT-6 (zveřejněno 01. října 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/pozar-v-ropne-rafinerii-v-jaroslavli-vt-6/">Video: Ukrajinci se ani nemuseli snažit, 5. největší ropnou rafinerii v zemi si Rusové zapálili sami</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/hNeL2dXRKq4" duration="12">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/hNeL2dXRKq4" />
			<media:title type="html">Video: Rusové si sami zapálili 5. největší ropnou rafinerii v zemi</media:title>
			<media:description type="html">Zřejmě nedodržení pracovních předpisů, případně technická vada, má na svědomí požár v páté největší ropné rafinerii v Rusku.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/hnel2dxrkq4.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,Rusko (Ruská federace),válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/koksan-houfnice-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/koksan-houfnice-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Houfnice Koksan</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/s-400-odpalovaci-vozidla-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Odpalovací vozidla systému S-400</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="72440" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ukrajinci zapálili jednu z největších ropných rafinerií v Rusku, která zpracuje až 5 % celé produkce v zemi</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zapalili-rafinerii-v-rjazani-mohutny-pozar/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 30 Sep 2025 18:11:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=312177</guid>

	
					<description>Extrémně ničivý úder se povedl ukrajinské armádě, když zapálila ropnou rafinerii 180 km od Moskvy, která patří k největším v zemi. A postačily k tomu drony.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S cílem omezit nebo zcela překazit operace ruské armády útočí Ukrajinci na ropné rafinerie, které ji zásobují pohonnými hmotami, mazivy a dalšími produkty. Obrovské škody může přitom napáchat i <strong>jediný dron, avšak při vyšším počtu se účinek násobí</strong>, což podle redakce Armádního Zpravodaje dobře ukazují <a href="https://www.reddit.com/r/CombatFootage/comments/1i8j060/more_footage_of_the_impacts_and_explosions_in/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže), na nichž je vidět v plamenech jedna z největších ropných rafinerií v Rusku, a sice ta v Rjazani, která se stává cílem útoků opakovaně.</p>



<h2 id="h-mohutn-po-r-rafinerii-v-rjazani-vy-adil">Mohutný požár rafinerii v Rjazani vyřadil</h2>



<p>Rjazaňská ropná rafinerie patří zdaleka mezi top největší v Ruské federaci. Podle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Ryazan_refinery" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> činí její zpracovatelská kapacita <strong>13 až 16 milionů tun ropy ročně, což je asi 5 % celkové produkce v zemi</strong> – jenom pro srovnání, <a href="/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-rafinerii-v-salavatu/">rafinerie v Salavatu</a> využívající jednotku ELOU-AT-4 zvládá 4 miliony, tedy zhruba 1/4 – a takových je na území Ruska mnoho. Jedná se tedy o obrovský úspěch, který Ukrajinci opakují i několikrát ročně, protože to zdaleka není tak těžké.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/dron-znicil-rusky-mi-8/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/ruske-vrtulniky-mil-mi-8-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Dva ruské vrtulníky Mil Mi-8" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Dron zasáhl za letu ruský vrtulník Mi-8 v nízké výšce a poslal ho k zemi. Stovky metrů „ryl nosem v zemi“, než explodoval</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Vzhledem k vysoké hořlavosti produktů, ale i samotné ropy, stačí opravdu málo, a řetězová reakce se postará o zbytek. Ropné rafinerie navíc <strong>nejsou nijak pancéřované, takže stačí i slabší hlavice</strong>. Ukrajinci k tomu nejčastěji používají dalekonosné drony An-196 Liutyi, které dopraví na vzdálenost až 2 000 km hlavici těžkou 50 kg, a na 600 km těžší 75kg hlavici.</p>



<p><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> doplňuje, že jde čistě o ukrajinskou konstrukci, a Armádní Zpravodaj nedávno <a href="/letecka-technika/an-196-liutyi-ropne-rafinerie/">hodnotil</a>, že vlastně vznikla z nouze, <strong>protože Ukrajina neměla zbraně dlouhého dosahu</strong>. Dnes má třeba <a href="/zpravodajstvi/flamingo-arjansk/">řízenou střelu Flamingo</a>, rovněž vlastní produkce, ale na ropné rafinerie stačí drony. Výhodou je, že je lze produkovat rychle a relativně levně (ve srovnání s jinými zbraněmi).</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/ukrajina-uar-15-konkurent-bren-2/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/uar-15-ukrajinska-utocna-puska-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinská útočná puška UAR-15" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Z fabriky vojákům hned do ruky: Ukrajina vyrábí masově útočnou pušku, která znamená budoucnost, a možný konec české CZ BREN 2</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Protivzdušná obrana pak jednoduše nemusí stíhat, pokud jich letí v jedné oblasti více, což je běžně užívaná taktika, jak si pojistit, že alespoň některé na cíl udeří. Jedná se přitom o efektivní řešení, díky němuž si <strong>může Ukrajiny nechat řízené střely na odolnější cíle</strong>. Způsobené škody závisí na zasažené části, ale v tomto případě jich bylo nejspíše několik, což požár umocnilo.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-reddit wp-block-embed-reddit"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="reddit-embed-bq" style="height:500px" ><a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/r/CombatFootage/comments/1i8j060/more_footage_of_the_impacts_and_explosions_in/">More footage of the impacts and explosions in Ryazan, Russia. Ukrainian UAVs hit an oil refinery and other targets.</a><br> by<a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/user/MilesLongthe3rd/">u/MilesLongthe3rd</a> in<a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/r/CombatFootage/">CombatFootage</a></blockquote><script async src="https://embed.reddit.com/widgets.js" charset="UTF-8"></script>
</div><figcaption><em>Hořící ropná rafinerie v Rjazani, který patří k největším v Rusku (zveřejněno 24. ledna 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zapalili-rafinerii-v-rjazani-mohutny-pozar/">Video: Ukrajinci zapálili jednu z největších ropných rafinerií v Rusku, která zpracuje až 5 % celé produkce v zemi</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/ruske-vrtulniky-mil-mi-8-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/ruske-vrtulniky-mil-mi-8-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Dva ruské vrtulníky Mil Mi-8</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/uar-15-ukrajinska-utocna-puska-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinská útočná puška UAR-15</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="72440" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Nejmocnější zbraň Ukrajinců proti ruským ropným rafineriím vznikla z nutnosti. Dnes vyvolává zoufalství</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/an-196-liutyi-ropne-rafinerie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 30 Sep 2025 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[dron]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinský dron]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=311967</guid>

	
					<description>Levný prostředek s dlouhým dosahem může i u ropné velmoci vyvolat nedostatek PHM pro armádu i průmysl. Obrana proti němu je velice obtížná.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Rusko v posledních týdnech začíná trpět nedostatkem benzínu, což začíná dopadat na motoristy i hospodářství. Je to paradoxní, protože jde o ropnou velmoc vyvážející ropu, a v minulosti i paliva. Ale stačila <strong>dostatečně důrazná kampaň za použití levných dronů</strong> proti rafinériím, a brzy se ocitlo ve velkých problémech. Redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že zásadní roli sehrává v tažení proti ruskému průmyslu pohonných hmot dron AN-196 Liutyi.</p>



<h2 id="h-an-196-liutyi-byl-odpov-d-na-shahed-136">An-196 Liutyi byl odpovědí na Shahed 136</h2>



<p>Ukrajinský dron Liutyi není vlastně nijak sofistikovaný. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> ho popisuje jako analogický systém k iránskému bezpilotnímu letounu HESA Shahed 136, který je v Rusku vyráběn jako Geran-2. Jde o <strong>sebevražedný dron střední velikosti a dlouhého doletu</strong> určený k útokům na různou kritickou infrastrukturu, vyvinutý teprve na konci roku 2022, ale od té doby ho konstruktéři vylepšovali, a nejnovější verze mají řadu zajímavých schopností.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="tr" dir="ltr">Ukrayna bu yıl NATO&#8217;nun da desteğiyle Rusya içlerine saldırılar için on binlerce drone üretebilmiş olmayı planlıyor.<br>Almanya tarafından üretimi finanse edilen AN-196 Liutyi de bu konuda en çok üretilen dronelardan ve bu dronelara benzer bazı drone parçaları ve en son Sinop drone… <a rel="nofollow" href="https://t.co/Qe5vc0Z3au">pic.twitter.com/Qe5vc0Z3au</a></p>— Enformasyon56 (@enformasyon56) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/enformasyon56/status/1938948216491299132?ref_src=twsrc%5Etfw">June 28, 2025</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p>Původní nesl hlavici o hmotnosti 50 kilogramů, ale v novější verzi má hmotnost až 75 kilogramů, uvádí <a href="https://united24media.com/latest-news/ukrainian-an-196-liutyi-drone-dubbed-ukrainian-shahed-receives-major-upgrade-3996" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">United24Media</a>. Armádní Zpravodaj se domnívá, že ačkoliv nejde ani přes zvětšení o extrémně ničivou zbraň, <strong>na ruské rafinerie je více než vhodná</strong>, protože útočí na neodolné, a navíc hořlavé, cíle, takže stačí jediný zásah, a většinu škod nenapáchá hlavice dronu, ale následné exploze a požáry, které se mohou ve vysoce hořlavém prostředí velmi rychle rozšířit.</p>



<h2 id="h-s-dosahem-2-000-km-dos-hne-skoro-v-ude">S dosahem 2 000 km dosáhne skoro všude</h2>



<p>Na první pohled vypadá Liutyi jako mnoho dalších dronů. <a href="https://www.airmobi.com/in-depth-analysis-of-ukraines-liutyi-drone/#:~:text=The%20Liutyi%20drone%2C%20developed%20by%20Ukraine's%20defense,and%20Ukrainian%20governmental%20and%20industry%20partners.%20%E2%80%8B" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">AirMobi</a> uvádí, že má délku 4,4 m a rozpětí křídel 6,7 m, zatímco poháněný je pístovým motorem s tlačnou vrtulí. Původně u něj bylo uváděno, že má dolet přes 600 km, ale <strong>dnes se většina zdrojů shoduje až na 2 000 km</strong>. Na delší vzdálenosti nicméně nese méně výbušnin, a o to více paliva. Výhodou má být i nízká cena, což ho umožňuje produkovat a nasazovat masově, a zahlcovat ruskou obranu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/zvyseni-vydaju-na-obranu-cr-historicke-rekordy-neprekona/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/vojak-armady-ceske-republiky-vycvik-v-lese-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Voják AČR při výcviku v lese" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Češi jsou naštvaní, že má ČR dávat 5 % HDP na obranu kvůli NATO, ale Československo dávalo až 20 % státního rozpočtu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Silnou stránkou dronu má být také jeho navigace. Má inerciální systém a satelitní navádění, ale to lze rušit a mást – je proto <strong>vybavený i umělou inteligencí, ale bez uvedení podrobností</strong>. Armádní Zpravodaj nevylučuje, že má v sobě tato navigace nahraný obraz cíle, tedy nějaké rafinerie, továrního zařízení a dalšího, a možná i základní orientační body.</p>



<p>Díky tomu dokáže odolat rušení, a pokud proletí protivzdušnou obranou, napáchá velikou škodu. Jakou, to je individuální, ale za příklad slouží dobře <a href="/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-rafinerii-v-salavatu/">útok na ropnou rafinerii v Salavatu</a> asi 1 300 km od hranic, nebo na <a href="/zpravodajstvi/ukrajinci-zautocili-na-rafinerii-afipsky/">ropnou rafinerii Afipsky</a> vzdálenou zhruba 600 km.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="See Inside Ukraine&#039;s Secret Drone Unit Hitting Targets Inside Russia. Liutyi Drones in Action" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/gpJpgc8sUQI?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Akce dronu An-196 Liutyi</em></figcaption></figure>



<p></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/an-196-liutyi-ropne-rafinerie/">Nejmocnější zbraň Ukrajinců proti ruským ropným rafineriím vznikla z nutnosti. Dnes vyvolává zoufalství</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/gpJpgc8sUQI" duration="623">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/gpJpgc8sUQI" />
			<media:title type="html">Nejmocnější zbraň Ukrajinců proti ruským ropným rafineriím</media:title>
			<media:description type="html">Účinné drony AN-196 Liutyi umožňují významně poškozovat ruské rafinerie. Mají velký dosah, je jich hodně a nefunguje proti nim rušení.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/gpjpgc8suqi.jpg" />
			<media:keywords>dron,ropná rafinerie,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,ukrajinský dron,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/vojak-armady-ceske-republiky-vycvik-v-lese-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/vojak-armady-ceske-republiky-vycvik-v-lese-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Voják AČR při výcviku v lese</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="58235" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/an-196-liutyi-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/an-196-liutyi-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ukrajinci ukázali Rusům, že vzdálenost neznamená bezpečí. Zapálili jim ropnou rafinerii 1 300 km od hranic</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-rafinerii-v-salavatu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 27 Sep 2025 13:11:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=311661</guid>

	
					<description>Ani velmi vzdálená ropná rafinerie Salavat není v bezpečí, pokud se na ni zaměří ukrajinské dalekonosné drony An-196. Ničí s přesností a páchají velké škody.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S cílem omezit působení ruské armády útočí Ukrajinci na ropné rafinerie, které ji zásobují pohonnými hmotami, mazivy a dalšími produkty, bez nichž by se <strong>vojenská technika, ať už letecká nebo pozemní, zastavila</strong>. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje <a href="https://www.reddit.com/r/CombatFootage/comments/1npik83/russian_civilians_recording_a_ukrainian_uav/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže), na nichž je vidět, jak udeřili na ruskou ropnou rafinerii v Salavatu asi 1 300 km od hranic. Mohutný požár naznačuje, že muselo dojít k omezení produkce; navíc byl druhý za 7 dní.</p>



<h2 id="h-dalekonosn-dron-ude-il-na-hlavn-rafina-n-jednotku">Dalekonosný dron udeřil na hlavní rafinační jednotku</h2>



<p>I když není ze záběrů patrné, jaká část rafinerie byla zasažena, tak pokud to jde, útočí ukrajinská armáda na hlavní jednotku pro zpracování ropy. V případě té v Salavatu se jedná o <strong>ELOU-AT-4, což je kombinovaná linka, která provádí několik</strong> klíčových kroků potřebných pro rozdělení ropy na frakce a přípravu produktů nebo surovin pro další zpracování.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-znicili-radar-s-300-pobliz-odpalovacu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/s-300-odpalovaci-vozidlo-moskva-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Odpalovací vozidlo S-300 v Moskvě" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Rusové nešikovně rozestavěli baterii S-300 u sebe. Pro Ukrajince bylo snadné ji vyřadit a oslepit tak PVO</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Konkrétně její zasažení přitom potvrzuje i <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Gazprom_Neftekhim_Salavat" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> – poprvé 18. září 2025, a poté 25. září 2025, přičemž záběry nejspíše pochází z druhého incidentu. Samotná <strong>jednotka ELOU-AT-4 zpracovává kolem 4 milionů tun ropy ročně</strong>, takže patří k těm nejvýkonnějším, potvrzuje <a href="https://www.yanos.slavneft.ru/en/pressroom/news/main/crude-distillation-unit-elou-at-4-was-commissioned-at-yanos/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Yanos</a>. Její vyřazení je tedy citelné, zatímco oprava může trvat několik dní, ale klidně i týdnů.</p>



<p>Jelikož leží Salavat asi 1 300 km východně od ukrajinských hranic poblíž Kazachstánu, je jasné, že ukrajinská armáda použila dalekonosný dron. Jaký, není přesně jasné, ale vzhledem ke vzdálenosti se téměř jistě jednalo o známý <strong>An-196 Liutyi. Ten má totiž s 50kg hlavicí dosah až 2 000 km</strong>, i když ho lze osadit i 75kg, ale pak klesá na 600 km, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, takže je zřejmé, že byla zvolena první konfigurace. Ta ostatně na zapálení rafinerie bohatě stačí.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-ukoristili-neposkozeny-t-90s/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/t-90s-tank-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Tank T-90S" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinci se radovali. Ukradli Rusům nepoškozený tank T-90S, a ještě ho natočili. Nasadí ho proti nim</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jestli zafungovala protivzdušná obrana, nelze ze záběrů určit, ale protože šlo o velmi vzdálený objekt, Armádní Zpravodaj soudí, že nebyla příliš silná. A to <strong>ani přesto, že proti dronům často stačí hlavňové kanony</strong>, či dokonce ruční zbraně, třeba útočné pušky. Na druhou stranu stačí k zapálení ropné rafinerie i trosky, i když v tomto případě musel dron udeřit přesně.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-reddit wp-block-embed-reddit"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="reddit-embed-bq" style="height:500px" ><a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/r/CombatFootage/comments/1npik83/russian_civilians_recording_a_ukrainian_uav/">Russian civilians recording a Ukrainian UAV flying into an already burning Russian Salavat oil refinery this morning.</a><br> by<a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/user/MilesLongthe3rd/">u/MilesLongthe3rd</a> in<a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/r/CombatFootage/">CombatFootage</a></blockquote><script async src="https://embed.reddit.com/widgets.js" charset="UTF-8"></script>
</div><figcaption><em>Ukrajinci zapálili ropnou rafinerii v Salavatu vzdáleného asi 1 300 km od jejich hranic (zveřejněno 24. září 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-rafinerii-v-salavatu/">Video: Ukrajinci ukázali Rusům, že vzdálenost neznamená bezpečí. Zapálili jim ropnou rafinerii 1 300 km od hranic</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/s-300-odpalovaci-vozidlo-moskva-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/s-300-odpalovaci-vozidlo-moskva-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Odpalovací vozidlo S-300 v Moskvě</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/t-90s-tank-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Tank T-90S</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="67366" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-rusko-ilustrace-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-rusko-ilustrace-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ukrajinci nedají Rusům vydechnout. Na skoro 600 km zasáhli jednu z největších ropných rafinerií v jižním Rusku</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zautocili-na-rafinerii-afipsky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 26 Sep 2025 12:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=311614</guid>

	
					<description>Na ropnou rafinerii východně od Krymu zaútočili Ukrajinci pomocí dronu, který sice ruská PVO sestřelila, ale škody napáchaly dopadající trosky.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Aby ukrajinská armáda omezila operace té ruské, a v ideálním případě jí je zcela překazila, snaží se útočit na její strategické objekty v čele s ropnými rafineriemi, na něž stačí i drony. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje <a href="https://www.youtube.com/shorts/1ElfrUWtt-8" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže) z 25. září 2025, kde je <strong>vidět hořící rafinerie Afipsky, vzdušnou čarou asi 560 km od Ukrajiny</strong>. Patří mezi největší v jižním Rusku, a je jasné, že bez jejích dodávek armáda silně utrpěla, protože přišla o důležité produkty.</p>



<h2 id="h-na-rafinerii-dopadly-trosky-sest-elen-ho-dronu">Na rafinerii dopadly trosky sestřeleného dronu</h2>



<p>I když nejsou ropné rafinerie vojenské objekty, na fungování letectva, námořnictva i pozemních jednotek se značně podílí, jelikož je <strong>zásobují palivem, petrolejem, mazivy a dalšími produkty</strong>; jiným podnikům pak dodávají složky důležité k výrobě výbušnin apod., uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Oil_refinery" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, takže je lze počítat mezi mimořádně cenné objekty, které musí „padnout“.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinske-namorni-drony-zasahly-terminal-tuapse/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/sea-baby-rakety-bok-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Plující námořní dron Sea Baby s raketami" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Střelba byla marná. Ukrajinské námořní drony zničily jeden z největších ropných terminálů na pobřeží Černého moře</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Video ukazuje kompilaci krátkých záběrů a fotografií hořící ropné rafinerie Afipsky, která patří k největším v jižním Rusku, a vlastně i mezi největší v celé zemi. Dle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Afipsky_refinery" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> má <strong>zpracovatelskou kapacitu 6,25 milionů tun ropy ročně</strong>, a <a href="https://en.promfinstroy.ru/projects/afipskiy-npz/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">PromfinStroye</a> doplňuje, že je jediným poskytovatelem zásobování vodou, čištění odpadních vod a tranzitu elektřiny do okolních sídel a průmyslových zařízení, což znamená, že její vyřazení ovlivní i blízkou vojenskou výrobu.</p>



<p>Vzhledem ke vzdálenosti je jasné, že Ukrajinci zaútočili pomocí dalekonosných dronů, což ostatně <a href="https://t.me/opershtab23/14205" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">potvrdilo</a> i ruské Operační velitelství v Krasnodarském kraji s tím, že <strong>na rafinerii dopadly trosky jednoho z dronů</strong>. To znamená, že byl PVO sestřelen, ale protože jde o nechráněný objekt, i ony ho dokáží zapálit a způsobit značné škody; dle všeho byl požár uhašen.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ruske-letouny-preletely-nad-fregatou-hamburg/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/hamburg-fregata-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Fregata Hamburg" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ruské vojenské letouny přeletěly nad německou fregatou. Nesestřelila je, ale mohla. Jenomže by rozpoutala něco hrozného</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Armádní Zpravodaj monitoruje útoky na ruské ropné rafinerie dlouhodobě, a obvykle k nim slouží na takovou dálku drony An-196 Liutyi ukrajinské výroby. <strong>Dosah mají až 2 000 km, pakliže nesou hlavici těžkou 50 kg</strong>, případně do 600 km, jestliže váží 75 kg, vysvětluje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Obrana proti nim není vyloženě těžká, nelétají tak rychle, ale problém je slabá PVO.</p>



<figure class="wp-block-video"><video controls src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/utok-na-ropnou-rafinerii-afipsky.mp4"></video><figcaption><em>Ukrajinské drony zaútočily na ruskou ropnou rafinerii Afipsky (zveřejněno 26. září 2025); zdroj videa: <a href="https://www.youtube.com/shorts/1ElfrUWtt-8" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Alex_Moss</a></em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zautocili-na-rafinerii-afipsky/">Video: Ukrajinci nedají Rusům vydechnout. Na skoro 600 km zasáhli jednu z největších ropných rafinerií v jižním Rusku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		<enclosure url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/utok-na-ropnou-rafinerii-afipsky.mp4" length="6716115" type="video/mp4" />

		
		<media:content url="" duration="0">
			<media:player url="" />
			<media:title type="html">Video: Ukrajinci zasáhli jednu z největších rafinerií v jižním Rusku</media:title>
			<media:description type="html">Na ropnou rafinerii za Krymem zaútočili Ukrajinci pomocí dronu, který sice ruská PVO sestřelila, ale škody napáchaly dopadající trosky.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-ilustrace.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,ukrajinská armáda,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/sea-baby-rakety-bok-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/sea-baby-rakety-bok-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Plující námořní dron Sea Baby s raketami</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/hamburg-fregata-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Fregata Hamburg</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="64662" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-ilustrace-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-ilustrace-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ukrajinští speciálové se vzchopili a provedli současně úder na 1 300 km na dvě ropné rafinerie 3 km od sebe</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinsti-specialove-zasahli-dve-rafinerie-ufa/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 19 Sep 2025 12:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[speciální síly Ukrajiny]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=310568</guid>

	
					<description>Úder na ruskou rafinerii daleko od ukrajinských hranic provedly speciální jednotky, které tak omezily působení nepřátelské armády.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když nemá nepřátelská armáda pohonné hmoty ani další produkty nezbytné k provozu vojenské techniky, jednoduše jsou její operace omezené. A přesně to je důvod, proč <strong>ukrajinské speciální jednotky napadly hned dvě ropné rafinerie u sebe</strong>, potvrzují <a href="https://www.youtube.com/watch?v=ZjjvScr4gM0" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže). Redakce Armádního Zpravodaje to považuje nejenom za ukázku jejich vysokých schopností, ale také za podceňování nepřítele, který sice kdysi býval relativně slabý, ale dnes je opak pravdou.</p>



<h2 id="h-akce-na-dlouho-vzd-lenost-vy-adila-hlavn-jednotky">Akce na dlouho vzdálenost vyřadila hlavní jednotky</h2>



<p>Velikost ukrajinské armády byla od roku 2010 významně navyšována, a k roku 2015 měla podle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Armed_Forces_of_Ukraine" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> asi 250 tisíc vojáků, čímž se <strong>řadila cca mezi 40. a 50. příčku v celosvětovém měřítku</strong>. Jak ale uvádí <a href="https://www.globalfirepower.com/country-military-strength-detail.php?country_id=ukraine" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">GlobalFirePower</a>, aktuálně ji lze s cca 900 tisíci až 1 milionem příslušník za 20. nejsilnější. Za tak rapidní skok může pochopitelně válka s Ruskem probíhající od roku 2022.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/acr-koupi-radary-pless/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/pless-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Systém PLESS" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>AČR má šanci zajistit bezpečnost země jako v 21. století českými radary. Detekují za horizontem až na 700 km a nepřítel to neví</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Stav ukrajinské armády nicméně drtil i silná korupce a celkový „sovětský“ styl, což se ovšem v posledních letech hodně mění. A <strong>některé složky obzvláště ukazují, jak schopné dokáží být</strong> – dobrý příklad jsou právě speciální jednotky, které efektivně působí za bojovou linií i na ní a působí nepříteli velké škody. Ne vždy to nicméně znamená, že jdou přímo do terénu.</p>



<p>V případě útoku na ropné rafinerie v Ufě vzdálené od hranic s Ukrajinou asi 1 300 km využily drony neznámé konstrukce, ale redakce Armádního Zpravodaje soudí, že šlo o <strong>An-196 Ljutyj, s nimiž sklízí Ukrajinci značné úspěchy</strong>. Dosah mají až 2 000 km při zatížení 50kg hlavicí, ale pokud je použita 75kg, klesá na zhruba 600 km, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/ruska-tankova-vojska-spolehaji-na-t-72/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/t-72b-rusko-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Tank T-72B s reaktivním pancéřováním Kontant-1" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ruská tanková vojska stále spoléhají na T-72, byť existují T-90M a T-14 Armata. Jsou zkrátka levné a osádka postradatelná</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Zvolena tedy musela být první konfigurace, která byla namířena na ropnou rafinerii Bašněfť-Novoil na ulici Birskij Trakt v Ufě, a konkrétně na <strong>jednotku AVT-1, což je primární zařízení na rafinaci ropy</strong>, potvrzuje <a href="https://www.lukoil.com/PressCenter/Pressreleases/Pressrelease/lukoil-puts-the-primary-oil-refining-installation" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LukOil</a> s tím, že dokonce patří mezi ta největší, jelikož zpracuje 6 milionů tun ropy ročně. Oprava může přitom trvat několik týdnů i měsíců.</p>



<p>Stejný osud pak potkal jenom 3 km vzdálenou ropnou rafinerii Bašněfť-UNPZ, kde to pro změnu odnesla jednotka AVT-6 s podobným výkonem, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Heydar_Aliyev_Baku_Oil_Refinery" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Oba objekty mají přitom dodávat zejména <strong>benzín, motorovou naftu a letecký petrolej</strong>, ale stejně tak jiné petrochemické produkty ruské armádě. Ta bez nich ale musí omezit své operace i logistiku.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Ударні дрони пошкодили два НПЗ в російській Уфі" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/ZjjvScr4gM0?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Hořící rafinerie v Ufě po náletu ukrajinských dronů (zveřejněno 15. září 2025</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinsti-specialove-zasahli-dve-rafinerie-ufa/">Video: Ukrajinští speciálové se vzchopili a provedli současně úder na 1 300 km na dvě ropné rafinerie 3 km od sebe</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/ZjjvScr4gM0" duration="40">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/ZjjvScr4gM0" />
			<media:title type="html">Video: Ukrajinští speciálové zasáhly 2 rafinerie u sebe na 1 300 km</media:title>
			<media:description type="html">Úder na ruskou rafinerii daleko od ukrajinských hranic provedly speciální jednotky, které tak omezily působení nepřátelské armády.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/zjjvscr4gm0.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,Rusko (Ruská federace),speciální síly Ukrajiny,Ukrajina,ukrajinská armáda,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/pless-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/pless-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Systém PLESS</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/t-72b-rusko-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Tank T-72B s reaktivním pancéřováním Kontant-1</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="72440" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Speciální jednotky Ukrajiny vytrestaly ruskou armádu. Obešly PVO a zapálily ropnou rafinerii na 600 km</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/specialni-jednotky-ukrajiny-zasahly-saratovskou-rafinerii/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 18 Sep 2025 15:06:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ruská protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[speciální síly Ukrajiny]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=310555</guid>

	
					<description>Nutnost omezit některé operace může pocítit ruská armáda poté, co speciální jednotky Ukrajiny zasáhly ropnou rafinerii v Saratově, která ji zásobovala nejenom PHM.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S cílem omezit působení ruské armády útočí ta ukrajinská na řadu ze strategických objektů, které se přímo či nepřímo podílí na jejím zásobování. <strong>Mezi časté cíle patří ropné rafinerie, protože dodávají pohonné hmoty</strong>, maziva i další produkty, na nichž je závislá vojenská pozemní, letecká i další technika. Redakce Armádního Zpravodaje dává za příklad <a href="https://t.me/GeneralStaffZSU/29039" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže), na nichž je vidět, jak hoří ruská ropná rafinerie v Saratově na jihu Ruska, kterou PVO neochránila.</p>



<h2 id="h-ukrajinci-z-ejm-vyu-ili-dalekonosn-dron-ljutyj">Ukrajinci zřejmě využili dalekonosný dron Ljutyj</h2>



<p>Výpadek dodávek rafinerie rychle oslabí mobilitu armády i její zásobování, a též naruší taktické i strategické plány a výrazně zvýší tlak na logistiku – <strong>proto se stává častým cílem, jehož vyřazení může zpomalit postup</strong> nepřátelské armády klidně o několik dní, ale i přinést rozhodující výhodu v nějaké boji – někdy stačí, aby protistrana neměla leteckou podporu, a prohraje.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/acr-koupi-radary-pless/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/pless-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Systém PLESS" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>AČR má šanci zajistit bezpečnost země jako v 21. století českými radary. Detekují za horizontem až na 700 km a nepřítel to neví</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Zejména v blízkosti frontové linie přitom bývají tyto objekty lépe chráněné a hlídané, takže není vždy snadné je napadnout, pročež často <strong>nastupují speciální jednotky. Ty se musely při útoku na ropnou rafinerii</strong> poblíž Saratova na jihu západního Ruska jistě vypořádat s protivzdušnou obranou, jejímuž dosahu se možná vyhnuly, a možná jí rušily radary.</p>



<p>Jaké zbraně k tomu použily, není jasné, ale redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že vzhledem ke vzdálenosti zvolily dalekonosné drony, které jsou na nepancéřované cíle více než dostačující. Asi <strong>nejlépe k tomu poslouží An-196 Ljutyj vlastní konstrukce</strong> s dlouhým doletem. Ten byl vyvinut již v roce 2022 a nese 75kg hlavici s doletem kolem 600 km, což by tady stačilo, nebo lehčí 50kg hlavici umožňující let až na 2 000 km, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajinsky-pilot-znicil-zakladnu-rusu-v-budove/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/03/letecke-pumy-jdam-ukrajina-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Letecké pumy JDAM, Ukrajina" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinský pilot riskoval život a přiblížil se k frontě, aby pomohl jednotkám na zemi. Ruskou armádu rozmetal pumou</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Saratovská rafinerie je vzdálená od hranic s Ukrajinou asi 600 km, ale je možné, že byly drony vypuštěny z vnitrozemí, kde není taková koncentrace nepřátelských jednotek – <strong>na druhou stranu tam může být hustější PVO</strong>. Tu se nicméně podařila ukrajinským speciálům zjevně obejít, a opět při samotném útoku na rafinerii, kdy k sestřelení dronů nejspíše nedošlo.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Спроба збити дрони над саратовським НПЗ 16.09.2025" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/pvWzFacSCrw?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Hořící ropná rafinerie v Saratově, údajně se ozvalo několik výbuchů, čemuž odpovídá i vícero ohnisek požáru (zveřejněno 16. září 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/specialni-jednotky-ukrajiny-zasahly-saratovskou-rafinerii/">Video: Speciální jednotky Ukrajiny vytrestaly ruskou armádu. Obešly PVO a zapálily ropnou rafinerii na 600 km</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/pvWzFacSCrw" duration="7">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/pvWzFacSCrw" />
			<media:title type="html">Video: speciálové Ukrajiny obešly PVO a zapálily rafinerii na 600 km</media:title>
			<media:description type="html">Nutnost omezit některé operace může pocítit ruská armáda poté, co speciální jednotky Ukrajiny zasáhly ropnou rafinerii v Saratově.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/pvwzfacscrw.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,ruská armáda,ruská protivzdušná obrana,Rusko (Ruská federace),speciální síly Ukrajiny,Ukrajina,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/pless-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/pless-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Systém PLESS</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/03/letecke-pumy-jdam-ukrajina-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Letecké pumy JDAM, Ukrajina</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="76799" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/ropna-rafinerie-saratov-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/ropna-rafinerie-saratov-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ukrajinci vyřadili ruskou rafinerii dvěma údery 1 400 km od hranic. Mají k tomu dron vlastní konstrukce</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-vyradili-gazprom-neftekhim-salavat/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 17 Sep 2025 14:54:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[dron]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinský dron]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=310437</guid>

	
					<description>Sice to dříve bylo nemožné, ale dnes dokáže Ukrajina zasahovat cíle s vysokou přesností i na tisíce kilometrů od hranic. Speciálně si k tomu vyvinula dron.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukrajinská armáda se snaží omezit operace ruské armády útoky na tzv. strategické cíle, mezi nimiž mají zvláštní význam ropné rafinerie. Ty ji zásobují nejen palivy, ale i mazivy a dalšími nezbytnými produkty, bez nichž nemůže vojenská technika fungovat. Sice byly dříve takové útoky nemožné, ale dnes k tomu má drony vlastní konstrukce. Redakce Armádního Zpravodaje dává za příklad záběry (níže), na nichž je vidět napadená rafinerie vzdálená 1 400 km od hranic.</p>



<h2 id="h-velmi-p-esn-der-vy-adil-celou-rafinerii">Velmi přesný úder vyřadil celou rafinerii</h2>



<p>Oficiálních informací je minimum, ale Exilenova+ zveřejnila záběry od místních obyvatel s tím, že se jednalo o ropnou rafinerii Gazprom Neftekhim Salavat, která se <strong>nachází asi 1 400 km od Ukrajiny nedaleko hranic s Kazachstánem</strong>. Gubernátor tamní oblasti (Baškortostán) Radij Chabirov útok potvrdil a prohlásil, že místo zasáhly dva bezpilotní letouny.</p>



<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m26!1m12!1m3!1d6037765.024060794!2d41.79716223085598!3d51.58528397747997!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!4m11!3e2!4m3!3m2!1d49.630018899999996!2d40.1284042!4m5!1s0x43d7fffbafa7009d%3A0x56073e4216dfddeb!2sSalavat%2C%20Ba%C5%A1kirsko%2C%20Rusko!3m2!1d53.386043699999995!2d55.925947199999996!5e0!3m2!1scs!2scz!4v1758199688388!5m2!1scs!2scz" width="1200" height="450" style="border:0;" allowfullscreen="" loading="lazy" referrerpolicy="no-referrer-when-downgrade"></iframe>



<p>Ze záběrů se zdá, že sice nedošlo k rozsáhlému požáru, ale byla poškozena destilační jednotka ELOU-AVT-4, jejíž oprava může trvat několik měsíců. Rafinerie má být přitom jednou z největších v zemi, takže je zřejmé, že dojde k výraznému omezení dodávek nejenom armádě.</p>



<p>Není sice jasné, jakým dronem byl útok proveden, ale redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že má Ukrajina přesně k těmto účelům <strong>An-196 Ljutyj vlastní konstrukce s dlouhým doletem</strong>. Podle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> byl vyvinut už v roce 2022 a nese buď 75kg hlavici s doletem kolem 600 km, nebo lehčí 50kg hlavici umožňující let až na 2 000 km – což byl zjevně i tento případ.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/iskander-v-kaliningradu-zapad-2025/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/raketa-iskander-belorusko-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Raketa Iskander v Bělorusku" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko rozmístilo taktické rakety Iskander v Kaliningradu. Ukázalo tak NATO, že stačí dát povel a Polsko bude hořet</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Navádění potom funguje autonomně i při rušení GPS signálu, ale existují případy, kdy zajistilo minutí cíle. Pokud šlo přitom o útok na 1 400 km, mohl dron <strong>startovat prakticky odkudkoliv na území Ukrajiny</strong>. Ljutyj je přitom přímou odpovědí na íránské drony Shahed-136 se srovnatelnými vlastnostmi, které Rusko licenčně vyrábí pod označením Geran-2, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/HESA_Shahed_136" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>



<p>I když nemají vyloženě silnou hlavici, na nepancéřované a silně hořlavé cíle, k nimž patří právě ropné rafinerie, bohatě stačí. Požár totiž způsobí i padající hořící trosky, <strong>natož pak přímí zásah s explozí přesně v místě</strong>, kde to operátor zamýšlel. Dík vyřazení jednotky ELOU-AVT-4 nebylo třeba podnikat rozsáhlejší útok, ale pouze takto soustředěný na konkrétní část.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Пожежа на території «Газпром нефтехим Салават» [Вересень 2025]" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/F2Z5-qB4q_Q?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Zasažení ruské ropné rafinerie Gazprom Neftekhim Salavat cca 1 400 km od ukrajinských hranic (zveřejněno 18. září 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-vyradili-gazprom-neftekhim-salavat/">Video: Ukrajinci vyřadili ruskou rafinerii dvěma údery 1 400 km od hranic. Mají k tomu dron vlastní konstrukce</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/F2Z5-qB4q_Q" duration="15">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/F2Z5-qB4q_Q" />
			<media:title type="html">Ukrajinci vyřadili dvěma údery ruskou rafinerii 1 400 km od hranic</media:title>
			<media:description type="html">Ruská rafinerie byla zasažena 1 400 km od hranic s Ukrajinou. Té se zjevně podařilo proniknout PVO a způsobit obrovské škody.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/f2z5-qb4q_q.jpg" />
			<media:keywords>dron,ropná rafinerie,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,ukrajinská armáda,ukrajinský dron,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/raketa-iskander-belorusko-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/raketa-iskander-belorusko-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Raketa Iskander v Bělorusku</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="81690" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/ropna-rafinerie-neftekhim-salavat-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/ropna-rafinerie-neftekhim-salavat-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ruskou ropnou rafinerii na měsíce zcela vyřadily ukrajinské speciální jednotky a „hnutí odporu“</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-znicili-hlavni-zarizeni-rafinerie-ilsky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 09 Sep 2025 15:16:22 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[speciální síly Ukrajiny]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=309110</guid>

	
					<description>Ruské PVO se nepodařilo ochránit ropnou rafinerii za Krymem, ačkoliv je pro armádu strategická. Mimo provoz nejspíše zůstane na několik měsíců.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S cílem omezit možnosti ruské armády útočí Ukrajinci na strategické cíle, které ji nějakým způsobem podporují. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje <strong>ropné rafinerie, jelikož ji zásobují palivem, mazivem</strong> i dalšími produkty. Vyřadit je proto dává smysl – jako se to <a href="https://www.youtube.com/watch?v=-G_9n6LdTnI" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">stalo</a> v Krasnodarském kraji sousedícím na východě s Krymem, kde to schytala rafinerie Ilsky, která musela být v důsledku zásadních škod nejspíše na dlouho odstavena.</p>



<h2 id="h-na-rafinerii-nejsp-e-ude-ily-drony-liutyi">Na rafinerii nejspíše udeřily drony Liutyi</h2>



<p>O zničení ruské rafinerie Ilsky se postarali sabotéři ve spolupráci se speciálními jednotkami ukrajinské armády, ale nebylo nijak upřesněno, jakým způsobem. <strong>Z akce vzniklo pouze video (níže), na němž je vidět již hořící ropná rafinerie</strong>. Požár je celkem mohutný, odnést to měl hlavní objekt se zařízením ELOU-AT-6, které zajišťuje chod celého podniku.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-sestrelili-iskander-zu-23-2/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/zu-23-2-v-noci-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Zu-23-2 v noci" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Neuvěřitelné štěstí měla ukrajinská PVO, když sestřelila ruskou balistickou raketu Iskander starým kanonem Zu-23-2</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Tisková služba sil speciálních operací <a href="https://t.me/ukr_sof/2079" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">odhaduje</a>, že potrvá jeho obnova dlouho a bude velmi nákladná, což může znamenat, že bude <strong>rafinerie několik měsíců mimo provoz. ELOU-AT-6</strong> se přitom stará o dehydrataci a odsolování ropy, jakož i její distribuci do frakcí pro další výrobu benzínu, motorové nafty a dalších ropných produktů, upřesňuje <a href="https://www.rosneft.com/about/Rosneft_today/Operational_structure/Refining/sarnpz/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Rosneft</a>.</p>



<p>Redakci Armádního Zpravodaje se nicméně podařilo <a href="https://t.me/chpkrasnodara/66369" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zjistit</a> od „Mimořádná situace v Krasnodaru a regionu“, že byla v neděli 07. září 2025 v oblasti hlášena <strong>aktivita dronů, což bude také pravděpodobný scénář</strong>. Zatím není znám případ, že jednotky například pronikly do areálu a instalovaly nálož, kterou by rafinerii odbouchly, i když to teoreticky možné je.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/pbs-seriova-vyroba-motoru-georgie/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/proudovy-motor-tj-80-pbs-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Proudový motor TJ80 od PBS" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Český zbrojní průmysl opět válí. Rozjíždí sériovou výrobu pro Američany, kteří oceňují české proudové motory do dronů</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Zatímco sabotéři z hnutí odporu mohly shromažďovat informace o rozmístění ruské PVO a celkovém zabezpečení objektu, <strong>speciální jednotky pak zorganizovaly přelet dronů bezpečnou cestou</strong> a naplánovaly úder do místa, potažmo hlavního zařízení, na jehož vyřazení by stačilo i méně dronů, takže by útok vyšel, i kdyby se ruské PVO podařilo nějaké sestřelit.</p>



<p>Vzhledem k tomu, že leží Ilsky asi 630 km od ukrajinské Oděsy, ač mohly být drony vypuštěny i odjinud, mohlo se jednat o známé dalekonosné Liutyi. Ty dle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> doletí <strong>až 2 000 km a unesou hlavici těžkou od 50 do 75 kg</strong>, což na zapálení ropné rafinerie bohatě stačí. Ostatně slouží k tomuto účelu opakovaně a zapálit ji mohou i trosky po sestřelení.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinsky-tank-rozstrilel-skupinu-drg-vojaku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/03/ukrajinsky-t-72-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinský tank T-72" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinský tank rozstřílel ruské záškodnické sabotéry DRG v týlu pomocí vysoce explozivních projektilů</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Bezpilotní letouny Liutyi zapálily také <a href="/zpravodajstvi/kujbysev-utok-29-dronu/">ropnou rafinerii vzdálenou asi 1 000 km od hranic</a> s Ukrajinou, ačkoliv v jiném případě <strong>se jim podařilo využít jejich maximálního dosahu</strong> a <a href="/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-rafinerii-v-komi/">trefit rafinerii dokonce 2 000 km daleko</a>. Vyřazení takového objektu může například <a href="/zpravodajstvi/utok-na-rafineri-rjazan-a-novokujbysevsk/">ochromit ruské strategické letectvo</a>, stejně jako pozemní techniku, generátory a další.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="НПЗ горить" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/-G_9n6LdTnI?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Hořící ropná rafinerie Ilsky v Krasnodarském kraji ležícího východně od Krymu (zveřejněno 07. září 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-znicili-hlavni-zarizeni-rafinerie-ilsky/">Video: Ruskou ropnou rafinerii na měsíce zcela vyřadily ukrajinské speciální jednotky a „hnutí odporu“</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/-G_9n6LdTnI" duration="11">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/-G_9n6LdTnI" />
			<media:title type="html">Ukrajinští speciálové úplně vyřadili ruskou ropnou rafinerii na 630 km</media:title>
			<media:description type="html">Ruské PVO se nepodařilo ochránit ropnou rafinerii Ilsky, ačkoliv je pro armádu strategická. Zůstala mimo provoz.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/g_9n6ldtni.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,ruská protivzdušná obrana,Rusko (Ruská federace),speciální síly Ukrajiny,Ukrajina,ukrajinská armáda,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/zu-23-2-v-noci-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/zu-23-2-v-noci-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Zu-23-2 v noci</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/proudovy-motor-tj-80-pbs-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Proudový motor TJ80 od PBS</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/03/ukrajinsky-t-72-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinský tank T-72</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="106875" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/ropna-rafinerie-ilsky-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/ropna-rafinerie-ilsky-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Obří požár v ruské rafinerii způsobil dron, který se ani netrefil. Sestřelila ho totiž protivzdušná obrana</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trosky-dronu-zapalily-rafinerii-v-krasnodaru/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 30 Aug 2025 18:57:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinský dron]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=307871</guid>

	
					<description>Ukrajinskému dronu se podařilo založit mohutný požár v ropné rafinerii i přesto, že ho ruská PVO sestřelila. Zkázu ovšem způsobily padající trosky.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukrajinská armáda je oproti té ruské i přes značnou mobilizaci co do počtu vojáků i množství techniky o dost slabší, takže se jí snaží ničit <strong>strategické cíle, aby jí operace zkomplikovala</strong>. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje <a href="https://t.me/astrapress/90953" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže) poskytnuté ruskou agenturou Astra, na nichž je vidět hořící rafinerie na zpracování ropy s Krasnodaru, tedy asi 660 km od ukrajinské Oděsy. Obří požár měl přitom zavinit jediný dron, aniž by se trefil.</p>



<h2 id="h-pvo-zafungovala-ale-dron-p-esto-usp-l">PVO zafungovala, ale dron přesto uspěl</h2>



<p>Jakmile je produkce ropné rafinerie omezena nebo zcela zastavena, nemá vojenskou techniku co pohánět, což je největší problém – <strong>pohonné hmoty potřebuje letectvo, pozemní jednotky</strong>, ale také systémy PVO nebo plavidla. Dává proto smysl takové objekty ničit, protože díky tomu může dojít k silnému omezení nebo odložení některých vojenských operací.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/f-35a-spadla-namraza-podvozku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/f-35-dny-nato-ostrava-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="F-35, Dny NATO Ostrava 2023" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Americká F-35A se zřítila z nebe poté, co se pilot pokusil 2krát přistát. Na vině byla námraza na podvozku</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Není známo, jaký dron ukrajinská armáda k zasažení ropné rafinerie v Krasnodaru použila, ale redakce Armádního Zpravodaje ze zkušeností soudí, že se <strong>mohlo jednat o Liutyi domácí konstrukce</strong>, který doletí do vzdálenosti až 2 000 km a unese až 75 kg těžkou hlavici, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Na zapálení ropné rafinerie to tedy s přehledem stačí.</p>



<p>V tomto případě nicméně dron nedostal šanci do ní narazit, protože ho ruská protivzdušná obrana sestřelila. Jenomže ani to objekt evidentně neochránilo – <strong>často se totiž stává, tak jako tentokrát, že napáchají škody</strong> i padající trosky. Těm se nakonec podařilo založit požár v areálu ropné rafinerie, který se rozšířil na ploše asi 300 metrů čtverečních.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-postavilo-kryty-pro-su-34-morozovsk/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/suchoj-su-34-ruske-letectvo-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Suchoj Su-34 ruského letectva" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Satelitní snímky: Rusové našli způsob, jak na zemi ochránit své nejlepší frontové bombardéry, Suchoje Su-34</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Analytici ze <a href="https://t.me/kiber_boroshno/12002" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">CyberBoroshno</a> uvedli, že trosky zasáhly hlavní část celého technologického řetězce podniku, která je zodpovědná za <strong>primární destilaci ropy za účelem výroby různých ropných produktů</strong> a polotovarů pro další zpracování. Rafinerie v Krasnodaru má přitom zpracovat asi 3,1 milionu tun ropy ročně, což je necelé 1 % produkce Ruska.</p>



<p>Oproti <a href="/zpravodajstvi/kujbysev-utok-29-dronu/">jinému útoku</a>, který podnikla ukrajinská armáda 28. srpna 2025 na ropnou rafinerii v Samaře vzdálené asi 1 000 km od Charkova, <strong>se jednalo o opravdu malý počin</strong>, jehož cílem bylo nejspíše odvedení pozornosti, případně zkouška, od níž nikdo moc nečekal.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-4-3 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Пожежа на території Краснодарського НПЗ, 30/08/2025." width="500" height="375" src="https://www.youtube.com/embed/MV7JCFBsGm4?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Obrovský požár ruské ropné rafinerie v Krasnodaru způsobený pádem trosek sestřeleného dronu (zveřejněno 30. srpna 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trosky-dronu-zapalily-rafinerii-v-krasnodaru/">Video: Obří požár v ruské rafinerii způsobil dron, který se ani netrefil. Sestřelila ho totiž protivzdušná obrana</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/MV7JCFBsGm4" duration="26">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/MV7JCFBsGm4" />
			<media:title type="html">Video: obří požár v ruské rafinerii způsobil dron, který PVO zničila</media:title>
			<media:description type="html">Velkou ruskou rafinerii v Krasnodaru ležícím za Krymem zachvátil mohutný požár, i když PVO ukrajinský dron sestřelila.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/mv7jcfbsgm4.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,ruská protivzdušná obrana,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,ukrajinská armáda,ukrajinský dron,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/f-35-dny-nato-ostrava-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/f-35-dny-nato-ostrava-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">F-35, Dny NATO Ostrava 2023</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/suchoj-su-34-ruske-letectvo-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Suchoj Su-34 ruského letectva</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="96868" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/olejova-nadrz-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/olejova-nadrz-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: 29 dronů zaútočilo na ruskou rafinerii 1 000 km od hranic. Škody byly tak rozsáhlé, že ji museli kompletně uzavřít</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kujbysev-utok-29-dronu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 30 Aug 2025 16:45:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[dron]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinský dron]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=307797</guid>

	
					<description>Nevídaně velkému útoku čelila ruská ropná rafinerie asi 1 000 km od hranic s Ukrajinou. Kvůli propuknutí několika požárů musela být kompletně uzavřena.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S cílem omezit operace ruské armády, ať už pozemních nebo leteckých jednotek, útočí jim Ukrajinci na tzv. strategické cíle, mezi něž patří i rafinerie, jelikož zásobují armádu. <strong>Často se ale jedná o menší útoky s maximálně několika drony</strong>, obvykle dokonce s jedním. Velkou výjimkou jsou proto dle redakce Armádního Zpravodaje <a href="https://t.me/supernova_plus/43147" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže), na nichž jsou vidět následky bezmála třicítky ukrajinských dronů, které napadly ruskou rafinerii v Samaře.</p>



<h2 id="h-dalekonosn-drony-ruskou-rafinerii-zdevastovaly">Dalekonosné drony ruskou rafinerii zdevastovaly</h2>



<p>Informací je k incidentu známo jenom málo, ale dobře informovaná ruská agentura Astra z něj sdílela záběry poskytnuté očitými svědky. Je na nich vidět ruská rafinerie <strong>Kujbyšev ležící na jihovýchodě západní části Ruské federace</strong>, jenom pár desítek kilometrů od Kazachstánu, ale zhruba 1 000 km vzdušnou čarou od ukrajinského okupovaného Charkova.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/turecko-sestrelilo-rusky-su-24/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/suchoj-su-24-fencer-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Suchoj Su-24 Fencer" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Turecká PVO za překročení hranic sestřelila ruský Suchoj Su-24. Incident, který mocné Rusko vyškolil</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Je tedy jasné, že musely být použity dalekonosné drony, v jejichž konstrukci Ukrajina exceluje. Ze své produkce má zejména Liutyi, který dle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> uletí <strong>vzdálenost 1 000 až 2 000 km a unese hlavici těžkou od 50 do 75 kg</strong>. Na zapálení citlivého cíle, jakým je ropná rafinerie, to bohatě stačí – ke všemu, když je dronů 29, i když není jasné, kolik se jich trefilo, nebo zda se ruské protivzdušné obraně podařilo některé sestřelit, případně rušit.</p>



<p>Údery měly přitom zasáhnout primární zpracovatelské jednotky rafinérie AVT-4 a AVT-5, které jsou kritické pro výrobní cyklus, stejně jako <strong>jednotku na zkapalněný plyn, ropovod, jednotku na výrobu vodíku</strong>, a nakonec a nádrž na naftu. V důsledku vypuklo nejméně 7 požárů, jejichž rozsah je vidět na záběrech, a v podstatě to vypadá, jako by hořela celá rafinerie.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/f-35a-spadla-namraza-podvozku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/f-35-dny-nato-ostrava-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="F-35, Dny NATO Ostrava 2023" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Americká F-35A se zřítila z nebe poté, co se pilot pokusil 2krát přistát. Na vině byla námraza na podvozku</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Armádní Zpravodaj ověřil u redaktorů <a href="https://militarnyi.com/en/news/russia-s-samara-refinery-shuts-down-after-drone-attack/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Militarnyi</a>, že závod Kujbyšev zpracovává asi 7 milionů tun ropy ročně, což představuje <strong>asi 2,5 % celkové produkce Ruské federace. Lze to dohadovat</strong> například podle <a href="/zpravodajstvi/utok-na-rafinerii-kinef-leningradska-oblast/">útoku na rafinerii v Leningradské oblasti</a>, která zpracovává asi 6,4 % produkce. Mezi její produkty přitom patří benzin a nafta, topný olej, petrolej, rozpouštědla apod.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-4-3 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Момент атаки на Куйбышевский НПЗ в Самарі. [28 серпня 2025]" width="500" height="375" src="https://www.youtube.com/embed/wv7i9kRavOw?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Hořící ruská rafinerie Kujbyšev v Samaře vzdálení vzdušnou čarou asi 1 000 km od ukrajinského Charkova (zveřejněno 28. srpna 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kujbysev-utok-29-dronu/">Video: 29 dronů zaútočilo na ruskou rafinerii 1 000 km od hranic. Škody byly tak rozsáhlé, že ji museli kompletně uzavřít</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/wv7i9kRavOw" duration="23">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/wv7i9kRavOw" />
			<media:title type="html">Video: 29 dronů zaútočilo na ruskou rafinerii a zničilo ji. Museli ji uzavřít</media:title>
			<media:description type="html">Nevídaně velkému útoku čelila ruská ropná rafinerie asi 1 000 km od hranic s Ukrajinou. Kvůli několika požárům byla uzavřena.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/wv7i9kravow.jpg" />
			<media:keywords>dron,ropná rafinerie,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,ukrajinská armáda,ukrajinský dron,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/suchoj-su-24-fencer-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/suchoj-su-24-fencer-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Suchoj Su-24 Fencer</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/f-35-dny-nato-ostrava-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">F-35, Dny NATO Ostrava 2023</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="72440" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ukrajinci zasáhli ruskou ropnou rafinerii 2 000 km od hranic. Mají k tomu dron vlastní konstrukce</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-rafinerii-v-komi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 11 Aug 2025 05:17:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=304977</guid>

	
					<description>I když to dříve bylo nemožné, dnes dokáže Ukrajina zasahovat cíle s vysokou přesností i na tisíce kilometrů od svých hranic. Ohrožují de facto celé Rusko.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S cílem omezit vojenské operace, nebo jim nejlépe úplně zabránit, napadají Ukrajinci také strategické objekty, mezi něž patří ve velké míře ropné rafinerie. Ty totiž zásobují armádu nejen <strong>palivem, ale také mazivem a dalšími produkty, bez nichž technika nefunguje</strong>. Umí to přitom i na dlouhou vzdálenost dříve nemožnou – redakce Armádního Zpravodaje dává za příklad <a href="https://www.youtube.com/watch?v=6_2Rgrhg4cY" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže), na nichž je zasažení ruské rafinerie 2 000 km od hranic.</p>



<h2 id="h-z-sah-m-z-ejm-na-sv-dom-ukrajinsk-ljutyj">Zásah má zřejmě na svědomí ukrajinský Ljutyj</h2>



<p>Informací není mnoho, ale soukromé zdroje <a href="https://militarnyi.com/uk/news/udar-po-npz-za-2000-km-vid-kordonu-v-respublitsi-komi-zdijsnylo-gur-dzherela/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Militarnyi</a> informovaly, že došlo v důsledku speciální operace Hlavního zpravodajského ředitelství Ukrajiny <strong>na vzdálenost asi 2 000 km od rusko-ukrajinských hranic</strong> k zasažení <a href="/tag/ropna-rafinerie/">ropné rafinerie</a> „LUKOIL-Ukhtaneftepererabotka“. Konkrétně mělo ležet v republice Komi (Komijské republice) ležící 1 000 km severovýchodně od Moskvy.</p>



<p>Útok měl poškodit nejméně jednu z nádrží, což je vidět i na záběrech, ale zjevně nedošlo k žádnému velkému požáru, ačkoliv bylo <strong>zaznamenáno několik výbuchů, což zřejmě souvisí s tím</strong>, že došlo k poškození zařízení na zpracování plynu a plynového kondenzátu používaného k výrobě propan-butanu a benzínu. Nebylo však objasněno, co rafinerii zasáhlo.</p>



<p>Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že k tomu Ukrajina často využívá dalekonosných bezpilotních letounů vlastní konstrukce, například An-196 Lyutyj. Podle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> byl vyvinutý již v roce 2022 a <strong>nese hlavici těžkou 75 kg, ale v takovém případě uletí „pouze“</strong> několik stovek km, údajně kolem 600; v případě menší 50kg hlavice to jsou však až 2 000 km.</p>



<p>Cíl by měl zasahovat s přesností na metr i v momentě, kdy je na území rušen signál GPS, neboť se navádí autonomně. Armádnímu Zpravodaji jsou však známy případy, kdy mu byly rušeny systémy, kvůli nimž minul. Jestliže byl <strong>dron použit k útoku na rafinerii ležící 2 000 km</strong> od hranic, je zřejmé, že byl vypuštěn přímo na nich, nebo dokonce na ruském území, ale případně je také možné, že se konstruktérům opět podařilo prodloužit jeho dosah.</p>



<p>Ljutyj je ukrajinská odpověď na Ruskem používané íránské drony Shahed 136, které vyrábí v licenci jako Geran-2. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/HESA_Shahed_136" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že uletí až 2 500 km a <strong>unesou 50kg hlavici, takže jde o velmi podobné vlastnosti</strong>. Dalekonosné bezpilotní letouny mají dnes větší dosah než běžné rakety, třeba ruský Iskander zasahuje do dálky „pouze“ 500 km, ale zase je ničivější.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Атакована НПЗ" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/6_2Rgrhg4cY?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Zasažená nádrž ropné rafinerii v Komi, pravděpodobně dronem Ljutyj</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-rafinerii-v-komi/">Video: Ukrajinci zasáhli ruskou ropnou rafinerii 2 000 km od hranic. Mají k tomu dron vlastní konstrukce</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/6_2Rgrhg4cY" duration="16">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/6_2Rgrhg4cY" />
			<media:title type="html">Rusové už jsou bezradní. Ukrajinci jim zasáhli rafinerii 2 000 km od hranic</media:title>
			<media:description type="html">I když to dříve bylo nemožné, dnes dokáže Ukrajina zasahovat cíle s vysokou přesností i na tisíce kilometrů od svých hranic.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/6_2rgrhg4cy.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="96868" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/olejova-nadrz-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/olejova-nadrz-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: pokud dron pronikne ruskou protivzdušnou obranou, která na něj střílí, může dopadnout „správně“ a zapálit ropnou rafinerii</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/dron-pronikne-protivzdusnou-obranou-a-zapali-rafinerii/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 13 Jun 2025 04:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinský dron]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[video]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=296548</guid>

	
					<description>Obratný dron se může vyhnout i protivzdušné obraně a dosáhnout svého cíle – pokud je jím ropná rafinerie, stačí i slabší bojová hlavice.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jednou z metod, jak lze účinně bojovat proti nepříteli, je ničit mu průmyslové závody související s výrobou pohonných hmot. Ty potřebuje pro provoz své armády, případně jejich <strong>prodejem může vydělávat na výrobu a nákup nových zbraní</strong>. Jako účinné a levné prostředky se k tomu přitom ukazují dálkové sebevražedné drony. Armádní Zpravodaj našel <a href="https://www.facebook.com/reel/1164267968237029" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">příspěvek</a> uživatele InterestingAll, kde je podobný útok velmi dobře zdokumentovaný.</p>



<h2 id="h-protivzdu-n-obrana-to-c-dron-nezas-hla">Protivzdušná obrana útočící dron nezasáhla</h2>



<p>Na videu dostupném níže lze vidět dronový útok na ruskou rafinérii i následnou explozi. Záběry docela zřetelně ukazují letoun – podle konstrukce ocasní části se Armádní Zpravodaj domnívá, že jde o ukrajinský AN-196 Ljutyj. Ten se <strong>podle všeho vyhnul nepřátelské protivzdušné obraně</strong> – jsou zřetelně slyšet zvuky výstřelů nějakých systémů – a zasáhl cíl. Exploze s následným kouřem svědčí o tom, že svou misi splnil a rafinerii zapálil.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/izrael-zautocil-na-iran-atomovky/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/f-35i-adir-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="F-35I Adir" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Izrael nečekaně zaútočil na Írán a rozpoutal válku: 200 letouny mu v noci zdevastoval tajnou výrobu atomovek a zabil generály</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ljutyj je ukrajinská odpověď na Ruskem používané íránské drony Shahed 136, které vyrábí v licenci jako Geran-2. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že byl vyvinutý v roce 2022, ale vypadá jinak než íránsky protějšek – připomíná spíše turecký Bayraktar TB2, upozorňuje <a href="http://www.hisutton.com/Ukraine-OWA-UAVs.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">HiSutton</a>. Určený je <strong>k dálkovým úderům, jeho dolet je odhadovaný až na 2 000 km</strong>. Může přitom nést hlavici těžkou až 75 kg, a používá nejen inerciální a satelitní navigaci, ale údajně i prvky umělé inteligence. Měl by tedy být schopen přesně zasáhnout cíl i v na území, kde je rušený signál GPS.</p>



<figure class="wp-block-video"><video controls src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/dron-zautoci-na-rafinerii.mp4"></video><figcaption><em>Dron dopadnuvší na ropnou rafinerii</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/dron-pronikne-protivzdusnou-obranou-a-zapali-rafinerii/">Video: pokud dron pronikne ruskou protivzdušnou obranou, která na něj střílí, může dopadnout „správně“ a zapálit ropnou rafinerii</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		<enclosure url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/dron-zautoci-na-rafinerii.mp4" length="1340710" type="video/mp4" />

		
		<media:content url="" duration="32">
			<media:player url="" />
			<media:title type="html">Video: dron se vyhnul ruské PVO, která na něj střílela, a zapálil rafinerii</media:title>
			<media:description type="html">Když se dron dostane přes obranu k rafinerii, může způsobit velké škody. I když jeho hlavice není veliká, látky v rafinerii snadno vzplanou.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/bayraktar-tb2-let-vyzbroj.jpg" />
			<media:keywords>ropná rafinerie,Rusko (Ruská federace),Ukrajina,ukrajinský dron,válka na Ukrajině,video</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/f-35i-adir-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/f-35i-adir-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">F-35I Adir</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="78618" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/bayraktar-tb2-dron-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/bayraktar-tb2-dron-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Satelitní snímek: Ukrajinci znehybnili ruské bombardéry na základně Engels-2. Sklad PHM tam hoří 3 dny v kuse, kouř sahá do dálky 15 km</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/sklad-phm-engel-hori-tri-dny/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 09 Jun 2025 19:36:06 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[dron]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[strategický bombardér]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[útok dronu]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=296212</guid>

	
					<description>Rusku se stále nedaří uhasit požár skladu pohonných hmot ve městě Engels-2, které jsou klíčové pro ruské bombardéry na blízkém letišti.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Aby se Ukrajina ideálně vyhnula devastaci svého území, snaží se Rusku útočit na strategická zařízení, při jejichž zničení budou omezeny operace armády. Redakce Armádního Zpravodaje bere za příkladný <strong>útok z 06. června 2025 na ruský sklad pohonných hmot</strong>, který hořel ještě třetí den. Sloužit měl přitom k zásobování válečného letectva. Satelitní snímek z 08. června 2025 ukázal, jak se z něj valil na dálku 15 km obrovský mrak dýmu a kouře napříč krajinou.</p>



<h2 id="h-bombard-ry-nemohou-bez-paliva-fungovat">Bombardéry nemohou bez paliva fungovat</h2>



<p>K incidentu mělo dojít už 06. června 2025 a kanál Astra <a href="https://t.me/astrapress/83065" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zveřejnil</a> příslušné video od jednoho z informátorů, pravděpodobně z řad civilního obyvatelstva. Tentokrát <strong>měl však mnohem rozsáhlejší následky než jindy</strong>. Napadena byla ropná rafinerie a sklad pohonných hmot Kristal Plant ve městě Engels, která zásobuje nedaleké vojenské letiště Engels-2.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/fotky-vybusniny-v-mrtvych-zviratech/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/vybusniny-ve-zviratech-ruska-armada-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Výbušniny ve zvířatech (ruská armáda)" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Fotky pro silné povahy ukazují zvrácenou ruskou taktiku: výbušniny ukryté v mrtvých tělech vojáků a zvířat. Některá shazují z dronů</h1></div>

	</a>
</div>



<p>To je jednou z klíčových strategických vojenských základen země, neb na něm jsou bombardéry dlouhého doletu, včetně Tupolevů Tu-95 a Tupolevů Tu-160 schopných nést jaderné hlavice. <strong>Není to přitom poprvé, co se stalo cílem ukrajinských útoků</strong> – redakce Armádního Zpravodaje psala v březnu 2025 o <a href="/zpravodajstvi/engels-2-utok-satelitni-snimky/">zkáze způsobené na Engels-2</a> do té doby největším dronovým útokem.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="709" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/engels-15km-mracno-koure-1024x709.jpg" alt="Engels, 15km mračno kouře po dronovém útoku na sklad PHM" class="wp-image-296215" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/engels-15km-mracno-koure-1024x709.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/engels-15km-mracno-koure-320x222.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/engels-15km-mracno-koure-768x532.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/engels-15km-mracno-koure-720x498.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/engels-15km-mracno-koure.jpg 1300w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: PlanetLabs</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Engels, 15km mračno kouře po dronovém útoku na sklad PHM</em></figcaption></figcaption>


<p>Stojí za to připomenout, že Ukrajinci útočí na ruské strategické bombardéry a jejich stanoviště opakovaně, jelikož je nemají jak sestřelit, a velmi obtížně se <strong>brání i proti z nich vypouštěným střelám s dlouhým dosahem</strong> – třeba Ch-22 doletí až 500 km, Ch-101 pak až 3 500 km. Nedávný velký útok vedený proti bombardérům na pěti letištích <a href="/zpravodajstvi/satelitni-snimky-finalni-ztraty-letadel-pavucina/">zničil 11 % ruského strategického letectva</a>, ale zasaženo mělo být až 34 % kapacit (zbytek půjde zřejmě opravit).</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/pakistan-potvrdil-dodavky-fc-31/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/j-35a-cinsky-letoun-287x203.png" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Čínský letoun Shenyang J-35A" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Pákistán kupuje to nejlepší: potvrdil, kdy dostane čínské letouny FC-31 páté generace, a že je vybaví střelou s dosahem 400 km</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Saratovská oblast, v níž Engels leží, je cílem útoků docela pravidelně, ale ani přesto se v ní Rusku nedaří ochránit ani klíčové objekty, což <strong>poukazuje na mezery v protivzdušné obraně</strong>. Nedávno se třeba na satelitních snímcích ukázalo, že mu nejspíše <a href="/zpravodajstvi/satelitni-snimky-rusku-dochazi-s-400-a-s-300/">dochází systémy S-400 a S-300</a>, které začalo na dlouhodobých stanovištích nahrazovat ne zrovna povedenými maketami.</p>



<script async src="https://telegram.org/js/telegram-widget.js?22" data-telegram-post="astrapress/83065" data-width="100%"></script>



<p><em>Sklad pohonných hmot ve městě Engels po ukrajinské dronovém útoku z 06. června 2025</em></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/sklad-phm-engel-hori-tri-dny/">Satelitní snímek: Ukrajinci znehybnili ruské bombardéry na základně Engels-2. Sklad PHM tam hoří 3 dny v kuse, kouř sahá do dálky 15 km</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/vybusniny-ve-zviratech-ruska-armada-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/vybusniny-ve-zviratech-ruska-armada-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Výbušniny ve zvířatech (ruská armáda)</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/engels-15km-mracno-koure.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">engels-15km-mracno-koure</media:title>
			<media:description type="html">Engels, 15km mračno kouře po dronovém útoku na sklad PHM</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/engels-15km-mracno-koure-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/j-35a-cinsky-letoun-287x203.png" medium="image">
			<media:title type="html">Čínský letoun Shenyang J-35A</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="96868" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/olejova-nadrz-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/olejova-nadrz-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ruská PVO sestřelila celý útok a zachránila jednu z největších rafinerií v zemi. Zase tak velký úspěch to ale není</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/utok-na-rafinerii-kinef-leningradska-oblast/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 11 Mar 2025 18:36:26 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[protivzdušná obrana Ruska]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=284728</guid>

	
					<description>S cílem ochromit nepřítele zaútočila ukrajinská armáda na jednu z největších ruských rafinerií, ale marně. Její útok byl úspěšně odražen protivzdušnou obranou.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p><a href="/tag/ukrajina/">Ukrajinci</a> zaútočili 08. března 2025 na jednu z největších ruských ropných rafinerií, ale neúspěšně. PVO totiž sestřelila všechny útočící drony, ačkoliv trosky jednoho z nich alespoň část zařízení poškodily. Redakci Armádního Zpravodaje se <strong>bohužel nepodařilo k incidentu dohledat žádné video</strong>, navíc o něm existuje jenom velmi málo informací. Rafinerie Kirishinefteorgsintez (KINEF) v okrese Kirishi na západních hranicích <a href="/tag/rusko/">Ruské federace</a> by tak měla fungovat.</p>



<h2 id="h-ochromen-rusk-arm-dy-tentokr-t-nevy-lo">Ochromení ruské armády tentokrát nevyšlo</h2>



<p>Aby ukrajinské ozbrojené složky zpomalily ruskou armádu a zkomplikovaly jí postup, provádí útoky na mnohé strategické podniky, mezi nimi i na ropné rafinerie. Ty ji totiž <strong>zásobují pohonnými hmotami, mazivy</strong> a dalšími produkty nezbytnými k provozu vojenské techniky, ať se jedná o obrněné transportéry, tanky, letadla nebo <a href="/tag/nakladni-vozidlo/">nákladní automobily</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/mohutny-rusky-utok-casiv-jar-pohorel/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/ruska-armada-utocici-konvoj-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Útočící konvoj ruské armády, ruští vojáci" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusové udělali u Časiv Jar opět fatální chybu: obří útok s 25 obrněnci skončil neúspěchem, mnozí raději utekli (video)</h1></div>

	</a>
</div>



<p>V tomto případě se však o žádný velký úspěch nejednalo, jelikož Ukrajinci vypravili pouze dva drony, s nimiž si měla <a href="/tag/protivzdusna-obrana-ruska/">ruská protivzdušná obrana</a> poradit. Jeden z nich údajně <strong>sestřelila dříve, než vůbec dosáhl cíle, druhý pak nad ním</strong> – to mělo také za následek, že jeho trosky poškodily vnější konstrukci jedné z nádrží, uvedl Alexander Drozdenko, gubernátor Leningradské oblasti, jehož stručné <a href="https://t.me/drozdenko_au_lo/6605" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">vyjádření</a> Armádní Zpravodaj dohledal.</p>



<p><em>„Útok bezpilotního letounu na KINEF v okrese Kirishi byl odražen. Síly protivzdušné obrany sestřelily jeden dron při přiblížení, druhý byl zničen nad územím Enterprise. Když trosky spadly, byla poškozena vnější konstrukce jedné z nádrží. Následky jsou eliminovány. Provozní služby fungují. Nejsou žádné oběti,“</em> uvedl stručně Alexander Drozdenko.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kf-16-bombardovaly-mesto/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/americke-letectvo-f-16-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="F-16 amerického letectva" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Fatální selhání pilotů F-16. Omylem bombardovali vlastní město osmi 230kg bombami (video). Oficiální verze, co se stalo, nesedí</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jednalo se nicméně o útok pouze dvěma drony, s čímž si poradí i jeden systém PVO. Armádní Zpravodaj to proto <strong>nehodnotí jako tak velký úspěch</strong> – když se totiž jedná o mohutnější, aspoň s vyššími jednotkami strojů, je téměř pravidlem, že některé z nich projdou.</p>



<p>Větší úspěch zaznamenaly ukrajinské jednotky, když koncem února <a href="/zpravodajstvi/ukrajinci-zautocili-na-rafinerii-rjazan/">zaútočily na ropnou rafinerii v Rjazani</a>, o čemž naše redakce informovala, nebo začátkem března za jiné <a href="/zpravodajstvi/ukrajinsky-utok-rafinerie-ufa/">zařízení v Ufě</a>, která leží 1 400 km od hranic Ukrajiny – posloužit k tomu měl nový typ dronu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/polsko-500000-vojaku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/polsti-vojaci-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Polští vojáci na nástupu" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko bez šance: Polsko chce skoro 2krát více vojáků a povinný výcvik pro všechny. Zvažuje také jaderné zbraně a život bez Ameriky</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Kirishinefteorgsintez (KINEF) patří mimochodem mezi největší petrochemické závody v zemi. Za jediný den zpracuje 355 000 barelů ropy (ročně to je tedy 17,7 milionů metrických tun), uvádí <a href="https://www.kinef.ru/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">KINEF</a>, což představuje 6,4 % celkového množství v Ruské federaci.</p>



<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m14!1m8!1m3!1d31148.633150757905!2d32.06231868638476!3d59.48430704401531!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x46bc53c489894d6b%3A0xf1fcdf4be369893a!2sKinef!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1741714468110!5m2!1scs!2scz" width="800" height="350" style="border:0;" allowfullscreen="" loading="lazy" referrerpolicy="no-referrer-when-downgrade"></iframe>



<p><em>Areál ruské ropné rafinerie Kirishinefteorgsintez (KINEF), na níž Ukrajinci podnikli útok drony</em></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/utok-na-rafinerii-kinef-leningradska-oblast/">Ruská PVO sestřelila celý útok a zachránila jednu z největších rafinerií v zemi. Zase tak velký úspěch to ale není</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/ruska-armada-utocici-konvoj-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/ruska-armada-utocici-konvoj-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Útočící konvoj ruské armády, ruští vojáci</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/americke-letectvo-f-16-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">F-16 amerického letectva</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/polsti-vojaci-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Polští vojáci na nástupu</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="96868" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/olejova-nadrz-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/olejova-nadrz-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Neuvěřitelný úspěch, Ukrajinci zapálili ruskou rafinerii 1 400 km od hranic. Informace ale nesedí a Rusko tvrdí, že to není pravda</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinsky-utok-rafinerie-ufa/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 03 Mar 2025 11:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ropná rafinerie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[útok dronu]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=283607</guid>

	
					<description>Ukrajina údajně zapálila velkou ruskou rafinerii v Ufě, která leží hodně daleko od hranic, a nejspíše to mohla provést jenom jedním dronem. Informací je však málo.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>S cílem ochromit ruskou ekonomiku a omezit působení nepřátelské armády útočí ukrajinské ozbrojené síly na strategické podniky, mezi nimi i ropné rafinerie, které produkují <strong>pohonné hmoty a jiné produkty nezbytné k provozu vojenské techniky</strong>. Armádní Zpravodaj zaznamenal <a href="https://t.me/bazabazon/35419" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">údajný útok</a> na rafinerii v Ufě, která leží ve vnitrozemí <a href="/tag/rusko/">Ruské federace</a> a daleko od ukrajinských hranic. Tamní úřady ale tvrdí, že k žádnému útoku nedošlo a všechno bylo jinak.</p>



<h2 id="h-rafinerie-ho-ela-ale-t-ko-ci-zda-kv-li-ukrajinc-m">Rafinerie hořela, ale těžko říci, zda kvůli Ukrajincům</h2>



<p>Výbuch v areálu ropné rafinerie byl zaznamenán 3. března 2025 ve 2:28 ráno, kdy byl ve městě vyhlášen nálet. Místní obyvatelé <strong>poznamenali, že předtím slyšeli na obloze podivné zvuky</strong>, které mnozí přisuzují právě <a href="/tag/dron/">dronům</a>. Následně byly zaznamenány dva výbuchy, následkem čehož vypukl v závodu Bašněfť rozsáhlý požár – aktuálně už by měl být uhašen.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinske-ztraty-02-03-2025/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/ukrajinsti-vojaci-vycvik-tank-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinští vojáci – výcvik postupu s tankem" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajina ztratila za poslední den rekordní počet vojáků. Jde zřejmě o nejhorší výsledek za poslední měsíce (02. 03. 2025)</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Důvody, proč k němu došlo, se značně liší. Zatímco telegramový kanál Narrative <a href="https://t.me/narrative_hub/65" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uvádí</a>, že to je následek útoku dalekonosných dronů, telegramový portál Baza <a href="https://t.me/bazabazon/35419" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">tvrdí</a> s odkazem na ruské <strong>ministerstvo pro mimořádné situace, že šlo o chybu</strong> v technologickém procesu. Kde je pravda, asi zjistit nelze, ale je pravdou, že o tom moc ukrajinských zdrojů nepíše.</p>



<p><em>„Analýza získaných dat potvrdila destrukci dvou vertikálních ocelových nádrží VSTP-3000 (objem každé je 3 000 m³) určených pro skladování ropných produktů střední a vysoké hustoty. V důsledku mechanického zničení trupu a odtlakování nádrží začalo intenzivní spalování doprovázené uvolňováním ropných par do atmosféry. Vysoká teplota a přítomnost hořlavých plynů vedly k detonaci třetí nádrže typu VSTP-2000, která způsobila silnou rázovou vlnu a další šíření požáru do přilehlých prostor podniku,“</em> vysvětluje v analýze Narrative.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/studie-rusko-by-dobyvalo-ukrajinu-83-let/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/vdv-rusti-nastup-vrtulnik-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruští výsadkáři při cvičení" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Studie: současným tempem by Rusko dobývalo Ukrajinu 83 let. Takže tak mocné evidentně nebude</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jaké drony z výzbroje <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajiny</a> by byly úderu na vzdálenost asi 1 400 km schopné, není úplně jasné. Armádní Zpravodaj dohledal <a href="https://t.me/usf_army/372" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zmínku</a> například o stále <strong>tajemstvím zastřeném bezpilotním letounu s údajným dosahem až 2 000 km</strong>, který navíc unese bombu KAB-250 těžkou 250 kg. O jeho nasazení nedávno informovaly ukrajinské Síly bezpilotních systémů.</p>



<script async src="https://telegram.org/js/telegram-widget.js?22" data-telegram-post="astrapress/75683" data-width="100%"></script>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinsky-utok-rafinerie-ufa/">Neuvěřitelný úspěch, Ukrajinci zapálili ruskou rafinerii 1 400 km od hranic. Informace ale nesedí a Rusko tvrdí, že to není pravda</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/ukrajinsti-vojaci-vycvik-tank-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/ukrajinsti-vojaci-vycvik-tank-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinští vojáci – výcvik postupu s tankem</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/vdv-rusti-nastup-vrtulnik-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruští výsadkáři při cvičení</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="96868" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/olejova-nadrz-rafinerie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/olejova-nadrz-rafinerie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
	</channel>
</rss>
