Optické drony uletí až 65 km

Nejnovější ruské sebevražedné drony naváděné po optickém kabelu nesoucí označení Princ Vandal mohou v současnosti dosahovat vzdálenosti až 65 km. Kanál War Engineering informoval, že se to podařilo úpravami jejich konstrukce, díky čemuž mají více kabelu na cívce, kterou nesou. Drony tohoto typu bývají kvadrokoptéry a cívku s optickým kabelem nosí s sebou, a létají většinou blízko země. Vylepšením je pak také možnost dálkového odpálení.

iZdroj fotografie: Militarnyi (Ukrajinské vojenské centrum)

MilitaerAktuell uvádí, že za prodlouženým doletem stojí změna konstrukce cívky. Dříve byla vyráběna za pomoci 3D tisku, ale v současnosti je litá. Je tak stabilnější a eliminovala riziko poruch. Drony s ní mají mít údajně úspěšnost až 28 %, což je pro ukrajinskou armádu doslova drtivé. Je to dvojnásobek toho, než zvládnou klasické drony řízené po rádiu. Výrobce je v současnosti schopen vyprodukovat kolem 50 000 dronů Princ Vandal za měsíc.

Obrana proti dronu s kabelem je náročná

Letouny naváděné po optickém kabelu se objevily proto, aby odolaly rušení řídících signálů ze strany nepřítele, uvádí Wikipedia. Znesnadňují tak obranu, protože jdou zničit jenom nějakou střelbou, nárazem jiného sebevražedného dronu a podobnými metodami. A zatímco elektronické rušení může působit plošně na velkém území, obrana proti dronům s optickým kabelem vyžaduje obrovské množství zbraní, a dle Armádního Zpravodaje je v podstatě nemožná. Operátor má navíc díky spojení přes kabel velmi kvalitní obraz a může se lépe trefit.

Video: Rusové se chtěli proplížit k Ukrajincům zezadu, ale speciální jednotky jim daly tvrdou lekci

Drony naváděné po optickém kabelu používají ve válce na Ukrajině obě strany, a dosud byla nejdelší vzdálenost, jakou byly schopné urazit, uváděna 50 km. Její prodloužení znamená, že budou v jejich v dosahu zásobovací trasy a technika rozmístěná hluboko ve vnitrozemí nepřítele. Nasazení těchto dronů tak může výrazným způsobem Ukrajině komplikovat obranu, hlavně přísun posil a zásob k frontové linii, ale i ona dolet dronů prodlužuje.

Článek Rusové připravili Ukrajincům pořádný nářez a totálně je drtí. Vylepšili zbraň, kterou nelze rušit až na 65 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jenom dvě hliníkové tyče a překližka

Ruský dron Molnija-2 je vlastně velmi jednoduché zařízení. ForcesNews ho popisuje jako levnou a lehce sestavitelnou stavebnici, jíž lze rozložit na 10 částí, které mohu nést 3 vojáci v batohu. Základ je vyrobený ze dvou podélných hliníkových trubek, ale zbytek je dřevo, respektive překližka. Uvnitř je samozřejmě baterie a motor, elektronika, kamera a další vybavení, ale přesto prokazuje, že je efektivní a jednoznačně nebezpečný, byť se to nemusí zdát.

Russian forces are using „Molniya“ fixed-wing FPV-type drone with TM-62 anti-tank mines and plastic explosive or a double charge from the RPO-A Shmel rocket-assisted thermobaric weapon (flamethrower). https://t.co/GOu9yhtOa5 pic.twitter.com/Od8iMIGvcD

— Samuel Bendett (@sambendett) February 12, 2025

Nosnost dronu je až 5 kilogramů, což znamená, že unese relativně účinnou hlavici. Například kumulativní, aby zničil obrněné vozidlo včetně tanku. Samuel Bendett nicméně uvádí, že existují i důkazy o jiných hlavicích. Zaznamenána byla termobarická z raketometu RPO-A Šmel, což je vlastně náhrada plamenometu určená třeba k likvidaci bunkrů plných vojáků. Existují ale také případy, kdy tvořila hlavici sovětská protitanková mina TM-62.

Mojnija-2 má dosah 30 km a rychlost 80 km/h

Samotná hmotnost dronu je kolem 10 kg a startuje ze speciálního katapultu. Na obloze dokáže vydržet až 40 minut a uletí až 30 km, přičemž se pohybuje rychlostí až 80 km/h. Nějaké jednotce, která si ho vezme s sebou, tak může poskytnout potřebnou údernou sílu na delší vzdálenost, ale zároveň ho nejspíše může využít i k průzkumu. Jeho velkou předností je, že je hůře detekovatelný konvenčními způsoby, takže může nepřítele i zaskočit.

Video: pokud si ruský dron počká, až vojáci ukrajinského transportéru otevřou dveře, může si připsat fenomenální úspěch

Dron jako Molnija-2 je samozřejmě zranitelný, jeho dřevěná konstrukce bude křehká, ale zase ho lze vyrábět ve vysokých počtech, a o to jde. EuroMaidanPress popisuje, že ho ani není nutné sestřelovat nějakými zbraněmi, neboť se jej podařilo zlikvidovat i za pomoci jiného dronu, ale ani ne tím, že by do něj narazil, což je také často používaná metoda. Použil k tomu totiž nesený rušicí systém, v důsledku čehož skončil v plamenech k zemi.

Článek Technologicky primitivní ruský Molnija-2 je často větším nebezpečím než jiné drony. Vyzbrojen bývá i termobarickou hlavicí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zásah do motoru Abrams znehynil

Do situace, kdy na ni útočilo doslova hejno dronů, se dostala například osádka ukrajinského tanku M1A1 Abrams, část útoku na něj je zachycena i na videu pod tímto článkem. Ruským operátorům dronů se povedly i dobré zásahy, například do motorové části stroje a dalších citlivých oblastí, a tank poté zůstal nehybně stát. Ovšem jeho osádce se podařilo přežít, uvádí MilIn, ani jeden ze zásahu dronů neprorazil pancíř chránící prostor, kde čtyři vojáci působí.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Členové osádky tanku tvrdí, že je zasáhly minimálně 4 ale pravděpodobně až 6 dronů, jeden z úderů vážně poškodil motor a stroj zůstal stát. Byl doslova jak kachna na odstřel a kolem něj se hemžily drony. Vojáci proto nemohli ven a čekali uzavření v kabině, dokud nebezpečí nepomine. Přežili několik úderů bez nějakého vážného zranění, údajně hlavně díky konstrukci tanku s oddělenou municí od prostoru osádky. Ale také úpravám, které si ukrajinští tankisté doslova spíchli na koleni na základě vlastních zkušeností.

Konstrukce nad věží tanku zafungovala

Abrams je považovaný za jeden z nejlépe chráněných na světě, spoléhá se hlavně na kompozitní pancíř, uvádí Army-Guide. Ovšem záběry z videa ukazují, že s tím se jeho osádka nespokojila. Nad věží umístila jakousi drátěnou konstrukci s cílem zabránit dronům dostat se k pancíři. Tvrdí že minimálně jeden z útočících dronů v této konstrukci uvízl. I to může být důvod, proč tankisté nakonec přežili a podobné konstrukce tedy mohou mít evidentně smysl.

Dalším opatřením bylo umístění kostek reaktivního pancéřování typu Kontakt-1 na věž a další místa stroje. Wikipedia uvádí, že jde o první generaci sovětského reaktivního pancéřování určeného proti kumulativním hlavicím, v současnosti již existují modernější typy. Proti dronům je tato ochrana ale více než dostatečná, i když ji samozřejmě nelze umístit na úplně celý tank. Osádka tvrdí, že kvůli jejím úpravám vzrostla hmotnost Abramsu asi od 3 tuny, ale na jeho pohyblivosti se to neprojevilo. Opatření přispěla k tomu, že je i po řadě úderů opravitelný.

Článek Video: ani 6 ruských dronů nemusí zničit americký tank M1 Abrams, ačkoliv ho všechny trefí. Posádka pak může sdílet své pocity se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruský Lancet je nebezpečný dron

Schopnosti dronu ZALA Lancet jsou již prokázány v boji, kde se dokázal postarat o celou řadu zbraní, jako jsou houfnice, tanky nebo dělový člun, uvádí Wikipedia. Letoun v sobě spojuje schopnost přesného zásahu, v čemž mu pomáhají i unikátně umístěná křídla a ocasní plochy do X; podobně řešené jsou ve světě i některé další sebevražedné drony. Zároveň má dostatečně silnou hlavici k proražení i tankového pancíře a dlouhý dolet.

The number of published videos of the humble ZALA Lancet striking enemy targets has now reached 1,500. pic.twitter.com/PwvXHvSuKD

— Russians With Attitude (@RWApodcast) April 27, 2024

Podobný dron, jakým je Lancet, by se mohl hodit například i britské armádě. MilIn ostatně uvádí, že se jím nejspíše v mnohem inspiruje. Chtěla by totiž stroj schopný zasahovat různé cíle ve vzdálenost 70 až 80 km, který by vydržel na obloze zhruba 40 minut. Samozřejmá je schopnost přesného zásahu a nejspíše by muselo být schopný operovat i v rušeném prostředí, protože používání rušiček signálů je proti dronům stále častější obranou.

Britové mohou nakonec zvolit jinak

ShephardMedia uvádí, že britští vojáci již s různými typy dronů trénují, aby našli ten nejlepší. A nelze se čemu divit, protože praktické zkušenosti ukazují, že mohou změnit situaci na moderním bojišti, jelikož jsou schopné ničit různé typy cílů, ať jde o těžkou techniku jako tanky, děla nebo systémy protivzdušné obrany, ale také umí eliminovat jednotlivé vojáky. Armáda jich pochopitelně musí mít dostatečně množství a také řadu schopných operátorů.

Polský dron Warmate 5.0 bude konkurovat ruskému ZALA Lancet. Navíc má být extrémně odolný proti (nejen ruskému) rušení

Nakolik bude britský sebevražedný útočný dron inspirovaný ruským Lancetem, však není jasné. Nakonec může vypadat naprosto jinak a nemusí mít vůbec charakteristická křídla do X, jelikož ve světě existují protějšky velmi podobných schopností. Příkladem může být polská rodina sebevražedných dronů Warmate, které vypadají více jako klasický letoun, přičemž existují v různých velikostech; větší Warmate-2 doletí do vzdálenosti přes 200 kilometrů.

Článek Ruský dron ZALA Lancet není vůbec radno podceňovat. Jeho úspěšná konstrukce by se mohla vkrást třeba do britské armády se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vogan-9SP do cíle narazí a „stáhne“ ho

Ruský Vogan-9SP je sebevražedný druh dronu, jehož úkolem má být zničit cíl přímým nárazem. Jeho autorem je konstrukční kancelář Red Line, uvádí Defence-Ua, ale přesné parametry nejsou známé – ví se pouze, že může dosahovat rychlosti až 200 km/h a je poháněn třemi tlačnými vrtulemi. Startuje z odpalovacího zařízení pod úhlem 45 stupňů a na cíl je naveden pomocí radaru, načež by měl být označen laserem.

In Russland wurde heute die Einwegdrohne Vogan-9SP präsentiert. Das Unternehmen Red Line sagte, dass die Quadrocopter-Drohne eine Geschwindigkeit von etwa 200 km/h erreicht und in Verbindung mit einem Radar- und Lasersystem arbeite, dass das erkannte Ziel beleuchtet.#WarOfDrones pic.twitter.com/cMsaj1ptDB

— Martin Rosenkranz🇦🇹🇪🇺🇺🇳🇺🇦🇮🇱 (@MartinRosenkra3) July 1, 2024

V dronu Vogan-9SP má být hlavice neznámé hmotnosti, ale měla by být schopna cíle spolehlivě ničit. Twz uvádí, že by měl být dron pilotovaný a zároveň mít pokročilé autonomní funkce. Není proto jasné, zda náraz provede operátor nebo ho dron zvládne sám, ale vyloučeno není ani využití obou způsobu. Pokud se dron ukáže jako účinný a jeho výroba nebude drahá, mohl by být opravdu jedním z řešení, jak se bránit proti nepřátelským letounům.

Drony již v boji proti dronům figurují

Využití dronů pro lov jiných dronů není ničím výjimečným, podobné systémy jsou vyvíjeny několik let. Jedním ze způsobů lovu jsou vystřelovací sítě, do nichž je protějšek zamotán. NationalDefenseMagazine uvádí, že je nese třeba DroneHunter F700, který má několik typů sítí. Jedna je s ním spojena lanem, do níž může chytit menší typy dronů a donést je na stanoviště, další typ je pak určen na větší letouny, které se v síti snesou k zemi.

Užívány jsou však i sebevražedné drony – jejich nasazení bylo zaznamenané třeba ukrajinskou armádou. Pravda uvádí, že vojáci mohou s jejich pomocí účinně bojovat proti průzkumným dronům, jakým je například Orlan-10, ale i další. Jde o drony s dlouhým dosahem, které často létají daleko za bitevní linii, kde není silná protivzdušná obrana. Nasazení jednoduchého FPV dronu je tak jednou z dostupných možností, a také to znamená, že je útočící dron mnohem levnější než dron sestřelený, což nepříteli způsobí mnohem větší škodu.

Ukraine downs Russian reconnaissance ORLAN UAV in drone dogfight

The FPV drone strike by 🇺🇦soldiers from SBU’s M2 SOF was made several weeks back thanks to crowdfunding from @sternenko community (🎥)

„Emergence of a full-fledged FPV-based anti-drone system is only a matter of… pic.twitter.com/drNe1AocBF

— Euromaidan Press (@EuromaidanPress) June 1, 2024

FPV dron, jak ničí dron Orlan

Článek Ruská zbraň Vogan-9SP pro lov dronů má být levná a efektivní: do cíle narazí a vezme ho s sebou, poradit by si mohla i s většími soupeři se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruské útoky dronů sklízí úspěchy

Na konci dubna například Igor Konašenkov, mluvčí ruského ministerstva obrany, informoval, že drony Lancet za jediný den zničily 5 protivzdušných systémů – ve 4 případech se mělo jednat o S-300, a v jednom pak o Flakpanzer Gepard. První ze zmíněných je sovětský systém dlouhého dosahu, který stále tvoří páteř ukrajinské obrany, druhý pak samohybné protiletadlové dělo s radarem a dvojicí kanonů ráže 35 milimetrů poskytnuté Německem. Tvrzení Ruska ale nelze ověřit, zvláště když Konašenkov opakovaně ve svých prohlášeních o zničených cílech lže.

Na druhou stranu jsou i na sociálních sítích k dispozici záběry z útoku ruských dronů, kdy byly skutečně systémy Gepard i S-300 dronem Lancet zasaženy. Otázkou tak spíše je, zda sedí počty. Ukrajinská strana navíc přiznala, že Rusko v posledních týdnech taktiku nasazování dronů změnilo. Zdá se, že se snaží cíleně vyhledávat výhradně protivzdušnou obranu, a tu ničit, neboť tím působí veliké škody. Jen silná protivzdušná obrana přitom drží na uzdě početné ruské letectvo a maří útoky střelami a drony na ukrajinská města.

Nová taktika má využívat relativně levných a početných íránských dronů Shahed 136, které Rusové vyšlou proti cílům na Ukrajině a čekají, až se na ně začne zaměřovat ukrajinská protivzdušná obrana. Ta totiž musí aktivovat radary, což je právě ten okamžik, kdy lze přesně lokalizovat jejich pozice. Na to pak vyčkávají operátoři na ruské straně, a jakmile jejich postavení zjistí, zaútočí na ně právě pomocí sebevražedných dronů Lancet.

Rusko má zřejmě i výkonnější Lancet

Nová taktika nasazení dronů přináší vedle úspěchů i několik otázek. Tou první je, o jaké drony Lancet se vlastně jedná, protože větší Lancet-3 má dosah zhruba jen 40 kilometrů a cestovní rychlost do 110 km/h; pouze při sestupu dosahuje asi 300 km/h. Systémy S-300 však bývají umístěny dále od fronty a měly by tedy být mimo dosah „Lancetu“. Výrobce dronu nicméně oznámil na jaře 2023 uvedení nové verze, údajně bez typických křídel do kříže. Její vyobrazení a technické parametry nejsou k dispozici, ale mohla by mít vyšší rychlost i dosah.

Druhou záhadou mohou být záběry útoků na odpalovací stanoviště S-300 dostupná na sociálních sítích, protože taktika s návnadami odhaluje pozice radarů, nikoliv však odpalovacího stanoviště, které může být i kilometry daleko. Pokud tedy Rusko zničí odpalovací systém, musí ho detekovat jiným způsobem. V případě Gepardu to ale neplatí, protože ten je určen k nasazení i přímo na frontě, a navíc má vlastní radar, takže jeho zaměření „demaskuje“ celý systém.

Článek Sebevražedné ruské drony Lancet zničí i 5 systémů protivzdušné obrany za 24 hodin: za oběť může padnout S-300 i německý Gepard se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruský dron Lancet-3 uvízl v pletivu

Jednou z improvizací ukrajinských vojáků je například obyčejné pletivo užívané ke stavbě plotů. To lze umístit nad zaparkovanou těžkou techniku a útok sebevražedných dronů tím zastavit. Dokazuje to případ „ukrajinské“ houfnice polského původu AHS Krab, na níž se pokusil zaútočit ruský sebevražedný dron Lancet-3. Jeho obsluha si pletiva nad vozidlem buď nevšimla, anebo věřila, že proletí skrz něj. Jenomže dron nakonec zůstal viset v dostatečné vzdálenosti od vozidla.

Není pochyb, že Lancet-3 by v případě zásahu mohl cennou ukrajinskou zbraň vážně poškodit nebo dokonce úplně zničit. Jedná se o nejschopnější ruský sebevražedný dron s křídly a kormidelními plochami ve tvaru kříže. Je těžký asi 15 kilogramů a jeho hlavice váží 3 kilogramy. Dosahuje rychlosti 110 kilometrů v hodině, ale při střemhlavém letu k cíli ji navýší až na 300 km/h, přičemž na obloze vydrží 40 minut. V minulosti si drony připsaly na své konto třeba protiletadlový systém S-300, houfnici M777 a další.

„Krabů“ má Ukrajina jenom hrstku

Kdyby došlo ke zničení, znamenalo by to pro napadenou zemi citelnou ztrátu, houfnice Krab totiž patří k nejschopnějším zbraním v její výzbroji. V Polsku vyráběný systém s kanónem ráže 155 milimetrů se vyznačuje velikou přesností, rychlostí palby 6 ran za minutu, a s přesně naváděnou municí M982 Excalibur je schopný zasáhnout cíle do vzdálenosti až 50 kilometrů. Ukrajinská armáda jich získala zatím 18, ale 7 z nich je údajně již zničených, přičemž si objednala dalších 54 kusů. Podle ukrajinských vojáků jde o velmi kvalitní zbraně převyšující ruské dělostřelectvo.

Schopnost sítí zachytit drony ukazuje i jiný případ, kdy dron typu Lancet zneškodnila maskovací síť nad ukrajinským tankem T-72. Jestli podobné triky používají ruští vojáci, není jisté, ale pravděpodobně ano. Je otázkou, jak fungují třeba proti americkým sebevražedným dronům typu Switchblade. Například ruská snaha umístit mřížovou střechu nad tanky jako ochranu proti střelám Javelin se ukázala jako zcela neúčinná.

Článek Polská houfnice Krab na Ukrajině „podvedla osud“: ruský sebevražedný dron zastavilo obyčejné pletivo sotva 10 cm od ní se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.